The Vision of Śiva · Chapter 6

The Vision of Śiva — Chapter 6

शिवदृष्टि

Śivadṛṣṭi


Chapter 6 126 verses

Begin reading Verse 1
  1. 1 atha śakteḥ śaktimato na bhedo dravyakarmavat | sthāpito … ਹੁਣ, ਸ਼ਕਤੀ ਅਤੇ ਸ਼ਕਤੀ-ਧਾਰਕ ਵਿੱਚ ਕੋਈ ਭੇਦ ਨਹੀਂ, ਜਿਵੇਂ ਦ੍ਰਵਯ ਅਤੇ ਉਸ ਦੇ ਕਰਮ (ਕਿਰਿਆ) ਵਿੱਚ…
  2. 2 evaṃ tathā śaktimataḥ śaktasya samavasthitā | jagadvicitratā śaive … ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ, ਜਗਤ ਦੀ ਵਿਚਿੱਤਰਤਾ, ਜੋ ਸ਼ਕਤੀ-ਯੁਕਤ ਸ਼ਕਤੀ-ਧਾਰਕ (ਸ਼ਿਵ) ਦੀ ਹੈ, ਸ਼ੈਵ (ਮਤ) ਵਿੱਚ ਚੰਗੀ…
  3. 3 yathā prakalpitā citrā citrabrahmādivāditā | nānātmavāditāṃ yāvattatsarvaṃ pravicāryatām ਜਿਵੇਂ ਕੁਝ (ਵੇਦਾਂਤੀਆਂ) ਦੁਆਰਾ ਵਿਚਿੱਤਰ ਬ੍ਰਹਮ ਆਦਿ ਦਾ ਵਿਵਿਧ ਮਤ ਪੇਸ਼ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਹੈ — (ਅਤੇ ਇਉਂ)…
  4. 4 yatra brahmocyate citraṃ kaiścidvedāntavādibhiḥ | ekasya citratā kena … ਜਿੱਥੇ ਕੁਝ ਵੇਦਾਂਤ-ਵਾਦੀਆਂ ਦੁਆਰਾ ਬ੍ਰਹਮ ਨੂੰ ਵਿਚਿੱਤਰ ਕਿਹਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ — ਇੱਕ ਬ੍ਰਹਮ (ਜਿਸ ਨੂੰ ਉਹ…
  5. 5 tathāvidhā vibhinnāste sarvadā nijabhāvataḥ | vibhinnā eva te … (ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ ਮਤ ਅਨੁਸਾਰ) ਅਜਿਹੇ (ਆਤਮਾ ਜਾਂ ਕਾਰਜ) ਸਦਾ ਆਪਣੇ ਸੁਭਾਅ ਨਾਲ ਭਿੰਨ ਹਨ;
  6. 6 ghaṭādīnāṃ dvirūpatvaṃ na ghaṭādeḥ sadāsthiteḥ | nimittakalpanā kalpyā … (ਉਹ) ਘੜੇ ਆਦਿ ਨੂੰ ਦੋਹਰਾ ਸੁਭਾਅ (ਨਹੀਂ ਦੇ ਸਕਦੇ), ਕਿਉਂਕਿ ਘੜਾ ਆਦਿ ਸਦਾ (ਇੱਕ ਵਜੋਂ) ਟਿਕਿਆ ਰਹਿੰਦਾ…
  7. 7 bhāvā bhaveyustatprāptā hyasmākaṃ sarvasatyatā | avidyāderayogaścettenaitadatiriktatā (ਸਾਡੇ ਮਤ ਅਨੁਸਾਰ) ਭਾਵ (ਸਾਰੇ) ਉਸ (ਇੱਕ ਤੱਤ) ਨੂੰ ਪ੍ਰਾਪਤ ਹੋਣਗੇ — ਸਾਡੇ ਲਈ ਸਾਰਿਆਂ ਦੀ ਸਤਿਤਾ ਹੈ;
  8. 8 ye'nye vedāntavidvāṃsa ātmabrahmaiva viśvatām | yātyupādānarūpatvāttathānye bhrāntirūpatām ਕੁਝ ਹੋਰ ਵੇਦਾਂਤ-ਗਿਆਤਾ (ਮੰਨਦੇ ਹਨ ਕਿ) ਆਤਮ-ਬ੍ਰਹਮ ਆਪ ਹੀ ਵਿਸ਼੍ਵ ਬਣਦਾ ਹੈ, (ਇਸ ਦਾ) ਉਪਾਦਾਨ-ਕਾਰਨ…
  9. 9 viśvaṃ na satyarūpatvaṃ tathānye tvātmavādinaḥ | bhūtajīvaparātmatvaṃ ye … (ਉਹ ਮੰਨਦੇ ਹਨ ਕਿ) ਵਿਸ਼੍ਵ ਦਾ ਕੋਈ ਸਤਿ-ਰੂਪ ਨਹੀਂ;
  10. 10 yasyāṃ pratītau netyasya prasaro na pravartate | tadbrahmeti … 'ਜਿਸ ਪ੍ਰਤੀਤੀ ਵਿੱਚ 'ਇਹ ਨਹੀਂ' (ਨਿਸ਼ੇਧ) ਦਾ ਪਸਾਰ ਅੱਗੇ ਨਹੀਂ ਚੱਲਦਾ — ਉਹੀ ਬ੍ਰਹਮ ਹੈ': ਇਉਂ ਕੁਝ…
  11. 11 pratibimbatayā cānye ye vā sargamukhe svayam | brahmaiva … ਅਤੇ ਕੁਝ ਹੋਰ (ਇਸ ਨੂੰ) ਪ੍ਰਤਿਬਿੰਬ ਦੁਆਰਾ (ਸਮਝਾਉਂਦੇ ਹਨ);
  12. 12 ityāhurye'pi krīḍārthamevamātmā vyavasthitaḥ | ityūcurye'prabuddhatvaṃ paścādbrahma prabuddhyate ਇਉਂ ਉਹ ਕਹਿੰਦੇ ਹਨ (ਜੋ ਮੰਨਦੇ ਹਨ ਕਿ) ਆਤਮਾ ਇਸ (ਅਨੇਕਤਾ) ਵਿੱਚ ਖੇਡ ਲਈ ਸਥਿਤ ਹੈ;
  13. 13 dehe dehe pṛthaktve tu tathā bhedo bhavātmakaḥ | … ਪਰ ਹਰ-ਹਰ ਸਰੀਰ ਵਿੱਚ, ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੀ ਅਲੱਗਤਾ ਵਿੱਚ, ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ ਸੰਸਾਰ-ਰੂਪ ਭੇਦ ਹੈ;
  14. 14 avidyāṃ vettyavidyaiva badhnātyātmānameva vā | saiveti vādo yeṣāṃ … 'ਅਵਿਦਿਆ ਆਪ ਅਵਿਦਿਆ ਨੂੰ ਜਾਣਦੀ ਹੈ', ਜਾਂ 'ਉਹ (ਅਵਿਦਿਆ) ਹੀ ਆਤਮਾ ਨੂੰ ਬੰਨ੍ਹਦੀ ਹੈ' — ਅਜਿਹਾ ਮਤ ਕੁਝ…
  15. 15 sarveṣāmapyavidyaiva kalpyā brahmaṇi saṃgatā | tathā bhāveṣvasatyatvamityavaśyamavasthitam ਇਨ੍ਹਾਂ ਸਾਰਿਆਂ ਲਈ ਹੀ ਅਵਿਦਿਆ ਨੂੰ ਬ੍ਰਹਮ ਨਾਲ ਜੁੜੀ ਮੰਨਣਾ ਪੈਂਦਾ ਹੈ;
  16. 16 pāñcarātravidaścānye vadanti pariniṣṭhitam | brahmāsti vāsudevākhyaṃ sa eva … ਅਤੇ ਕੁਝ ਹੋਰ, ਪਾਂਚਰਾਤ੍ਰ ਦੇ ਗਿਆਤਾ, ਕਹਿੰਦੇ ਹਨ ਕਿ ਵਾਸੁਦੇਵ ਨਾਮੀ ਇੱਕ ਪੂਰਨ ਬ੍ਰਹਮ ਹੈ;
  17. 17 vidyāvidye dvayaṃ cāsya sādhanaṃ samavasthitam | avidyayā jagatkuryādvidyayā … ਅਤੇ ਵਿਦਿਆ ਤੇ ਅਵਿਦਿਆ ਦੀ ਜੋੜੀ ਉਸ ਦਾ ਸਾਧਨ ਵਜੋਂ ਸਥਿਤ ਹੈ: ਅਵਿਦਿਆ ਨਾਲ ਉਹ ਜਗਤ ਰਚੇਗਾ, ਅਤੇ ਵਿਦਿਆ…
  18. 18 tābhyāṃ nacāsyoparāgaḥ prabuddhatvātprabhutvataḥ | tathānyeṣāṃ svātmanaiva vidyayā jagadātmatā ਅਤੇ ਇਨ੍ਹਾਂ ਦੋਹਾਂ ਨਾਲ ਉਸ ਨੂੰ ਕੋਈ ਲੇਪ (ਦਾਗ਼) ਨਹੀਂ ਲੱਗਦਾ, ਉਸ ਦੇ ਪ੍ਰਬੁੱਧ ਤੇ ਪ੍ਰਭੂ ਹੋਣ ਕਾਰਨ;
  19. 19 na cāvidyā bādhikāsya yataḥ sādhanamasya sā | proktaṃ … ਅਤੇ ਅਵਿਦਿਆ ਉਸ ਲਈ ਕੋਈ ਰੁਕਾਵਟ ਨਹੀਂ, ਕਿਉਂਕਿ ਉਹ ਉਸ ਦਾ ਸਾਧਨ ਹੈ — ਜਿਵੇਂ 'ਭਗਵਾਨ ਦੇ ਵੀਰਯ (ਬਲ)…
  20. 20 gītāsu viśvarūpatvamata eva pradarśitam | dvayorapyanayoryuktiḥ pakṣayornopapadyate ਅਤੇ ਇਸੇ ਕਾਰਨ ਗੀਤਾ ਵਿੱਚ (ਪ੍ਰਭੂ ਦਾ) ਵਿਸ਼੍ਵ-ਰੂਪ ਦਰਸਾਇਆ ਗਿਆ ਹੈ। (ਫਿਰ ਵੀ) ਇਨ੍ਹਾਂ ਦੋਹਾਂ ਪੱਖਾਂ…
  21. 21 avidyā vasturūpā cedvidyayā sākamekatā | avastu vā nahyasatyaṃ … ਜੇ ਅਵਿਦਿਆ ਵਸਤੂ-ਰੂਪ ਹੈ, ਤਾਂ ਉਸ ਦੀ ਵਿਦਿਆ ਨਾਲ ਏਕਤਾ (ਆ ਜਾਵੇਗੀ, ਜੋ ਭੇਦ ਨੂੰ ਮਿਟਾਉਂਦੀ ਹੈ);
  22. 22 tathā jaghanyarūpāyāḥ sambandho'sya virudhyate | tathā jagatsamutpattau nimittāntarakalpanā ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ, ਨੀਚਤਮ-ਰੂਪ (ਅਵਿਦਿਆ) ਦਾ ਉਸ (ਬ੍ਰਹਮ) ਨਾਲ ਸੰਬੰਧ ਵਿਰੋਧੀ ਹੈ;
  23. 23 avidyādernimittatve vedāntaiḥ sāmyamāgatam | pakṣe dvitīye tādrūpyaṃ jaḍatvādiha … ਜੇ ਅਵਿਦਿਆ ਆਦਿ ਨਿਮਿੱਤ ਕਾਰਨ ਹੈ, ਤਾਂ (ਉਨ੍ਹਾਂ ਦਾ ਮਤ ਪਹਿਲਾਂ ਖੰਡਿਤ) ਵੇਦਾਂਤੀਆਂ ਨਾਲ ਸਮਾਨ ਹੋ ਜਾਂਦਾ…
  24. 24 karoti vidyāsaṃyogaṃ tarhyanyeśvarakalpanā | ārhatāstu jino devo jīvāḥ … (ਜੇ ਕੁਝ) ਵਿਦਿਆ ਨਾਲ ਜੋੜ ਕਰਦਾ ਹੈ, ਤਾਂ ਇੱਕ ਹੋਰ ਈਸ਼੍ਵਰ ਦੀ ਕਲਪਨਾ (ਚਾਹੀਦੀ, ਤੇ ਇਉਂ ਅੰਤਹੀਣ)। ਪਰ…
  25. 25 pratidehaṃ na vibhavaḥ te prabuddhāstu tanmayāḥ | ityevamāhusteṣāmapyavidyāyogakalpanam (ਉਹ ਮੰਨਦੇ ਹਨ ਕਿ ਜੀਵ ਦਾ) ਕੋਈ ਵਿਭੁਤ੍ਵ (ਵਿਆਪਕਤਾ) ਨਹੀਂ, (ਉਹ ਤਾਂ) ਹਰ ਸਰੀਰ ਵਿੱਚ (ਸੀਮਿਤ ਹੈ);
  26. 26 svāvidyāprakṣayādarhandevo bhavati niścitam | yeṣāṃ devo nirākāraḥ śūnya … (ਉਹ ਮੰਨਦੇ ਹਨ ਕਿ) ਆਪਣੀ ਅਵਿਦਿਆ ਦੇ ਨਾਸ਼ ਤੋਂ ਅਰ੍ਹਤ ਨਿਸ਼ਚਿਤ ਤੌਰ ਤੇ ਦੇਵਤਾ ਬਣ ਜਾਂਦਾ ਹੈ;
  27. 27 ye sāṃkhyā ātmasvātantryavādino ye'pyanīśvarāḥ | tatrāpyastyavivekākhyo malo bandhavimokṣatā ਜੋ ਸਾਂਖਯ ਆਤਮਾ ਦੀ ਸੁਤੰਤਰਤਾ ਦੇ ਵਾਦੀ ਹਨ ਅਤੇ ਜੋ ਨਿਰ-ਈਸ਼੍ਵਰ-ਵਾਦੀ ਹਨ — ਉੱਥੇ ਵੀ ਅ-ਵਿਵੇਕ ਨਾਮੀ ਇੱਕ…
  28. 28 pṛthaktvamīśvarasyāsti sarvātmabhyaḥ pṛthakkutaḥ | nyāyavaiśeṣikāṇāṃ tu bandhamokṣau pṛthaksthitī (ਉਨ੍ਹਾਂ ਲਈ) ਈਸ਼੍ਵਰ ਦੀ ਸਾਰੇ ਆਤਮਾਵਾਂ ਤੋਂ ਅਲੱਗਤਾ ਹੈ — ਪਰ ਅਜਿਹੀ ਅਲੱਗਤਾ ਕਿੱਥੋਂ (ਆਵੇ)?
  29. 29 prakṛtyādīśvaratvena sarvadaiva tadātmatā | saṃvittiśūnyabrahmatvavādināṃ jaḍataiva sā (ਸਾਡੇ ਲਈ, ਇਸ ਦੇ ਉਲਟ,) ਪ੍ਰਕ੍ਰਿਤੀ ਆਦਿ ਉੱਤੇ (ਸ਼ਿਵ ਦੇ) ਈਸ਼੍ਵਰਤ੍ਵ ਦੁਆਰਾ, ਹਰ ਵੇਲੇ (ਉਸ ਨੂੰ) ਆਤਮਾ…
  30. 30 vadanti te hi sakalametannāradasaṃgrahāt | kālakāraṇikānāṃ tu nāmatā … ਉਹ ਸੱਚਮੁੱਚ ਇਹ ਸਭ ਨਾਰਦ-ਸੰਗ੍ਰਹ ਦੇ ਆਧਾਰ ਤੇ ਕਹਿੰਦੇ ਹਨ। ਪਰ ਜੋ ਕਾਲ ਨੂੰ ਕਾਰਨ ਮੰਨਦੇ ਹਨ, ਉਨ੍ਹਾਂ ਲਈ…
  31. 31 avyāptirantaḥkṛtyāderbhavetṣaḍdhāmavādinām | tatra citpakṣapātaścet prāpnuyāt satataṃ grahaḥ ਛੇ-ਧਾਮ-ਵਾਦੀਆਂ ਲਈ, ਅੰਤਹਕਰਣ (ਅੰਦਰੂਨੀ ਕਿਰਿਆ) ਆਦਿ ਦੀ (ਵਿਆਖਿਆ ਵਿੱਚ) ਅ-ਵਿਆਪਤੀ (ਖੱਪਾ) ਆ ਜਾਵੇਗੀ;
  32. 32 svargamuktivādināṃ tu bandhamokṣau vyavasthitau | ye bāhyavādino bauddhāste … ਪਰ ਜੋ ਸੁਰਗ ਨੂੰ ਮੁਕਤੀ ਸਿਖਾਉਂਦੇ ਹਨ, ਉਨ੍ਹਾਂ ਲਈ ਬੰਧ ਤੇ ਮੋਕਸ਼ (ਨਿਰੀਆਂ ਅਲੱਗ) ਅਵਸਥਾਵਾਂ ਵਜੋਂ ਖੜੇ…
  33. 33 vijñānavādināṃ jñānaṃ satyaṃ pratyetyasatyatām | bahiḥ kathaṃ nahyasatyaṃ … ਵਿਗਯਾਨ-ਵਾਦੀਆਂ ਲਈ ਗਿਆਨ ਸਤਿ ਹੈ, (ਫਿਰ ਵੀ) ਉਹ ਇੱਕ ਅਸਤਿ (ਬਾਹਰੀ) ਨੂੰ ਪ੍ਰਤੀਤ ਕਰਦਾ ਹੈ — ਉਹ ਬਾਹਰ…
  34. 34 kāmināṃ kathametacceduktā prāgasya satyatā | jñānasya karaṇatvena kartrapekṣā … ਜੇ (ਪੁੱਛੋ), ਕਾਮ-ਮੋਹਿਤਾਂ ਵਾਂਗ, 'ਇਹ (ਅਸਤ ਦਾ ਗ੍ਰਹਿਣ) ਕਿਵੇਂ (ਸੰਭਵ ਹੈ)?
  35. 35 kartṛtve jñaptimātratve ākāṃkṣā karaṇe bhavet | dvirūpatve viruddhatvasaṃkramatvaṃ … ਜੇ (ਗਿਆਨ) ਕਰਤਾ ਹੈ, (ਜਾਂ) ਜੇ ਉਹ ਨਿਰਾ ਗਯਪਤੀ (ਜਾਣਨ) ਹੈ, ਤਾਂ ਕਰਣ (ਸਾਧਨ) ਦੀ ਲੋੜ ਆ ਪਵੇਗੀ;
  36. 36 akramatve'smanmatatvaṃ tadaikyaṃ pariniṣṭhayā | nacāpi kṣaṇabhaṃgitve yuktā vaināśikī … ਜੇ (ਗਿਆਤਾ ਤੇ ਗਯੇਯ) ਬਿਨਾਂ ਕ੍ਰਮ (ਇਕੱਠੇ ਗ੍ਰਹਿਣ ਹੋਣ), ਤਾਂ (ਇਹ) ਸਾਡੇ ਆਪਣੇ ਮਤ ਵਾਲੀ ਗੱਲ ਹੋ ਜਾਂਦੀ…
  37. 37 ahaṃ vedmi sa māṃ vetti na kartṛkaraṇāditā | … 'ਮੈਂ ਜਾਣਦਾ ਹਾਂ', 'ਉਹ ਮੈਨੂੰ ਜਾਣਦਾ ਹੈ' — (ਇੱਥੇ) ਕਰਤਾ, ਕਰਣ ਆਦਿ ਦਾ ਕੋਈ (ਅਸਲ) ਭੇਦ ਨਹੀਂ;
  38. 38 vibhāgakālagrahaṇakālayorbhinnakālatā | vinaṣṭatvāt phalaṃ kasya kramātkarmaphale yataḥ ਵਿਭਾਗ (ਨਿਖੇੜ) ਦੇ ਖਣ ਅਤੇ ਗ੍ਰਹਿਣ ਦੇ ਖਣ ਵਿਚਕਾਰ ਭਿੰਨ-ਕਾਲਤਾ ਹੋਵੇਗੀ;
  39. 39 bhedavāniti lakṣyatve dṛṣṭānto'sti na tādṛśaḥ | grāhyagrāhakasaṃvitterbhedavāniva lakṣyate ਜੇ (ਗਿਆਨ ਨੂੰ) 'ਭੇਦ-ਵਾਲਾ' ਵਜੋਂ ਲੱਛਣਿਤ ਕੀਤਾ ਜਾਵੇ, ਤਾਂ ਅਜਿਹਾ ਕੋਈ ਦ੍ਰਿਸ਼ਟਾਂਤ ਨਹੀਂ (ਮਿਲਦਾ);
  40. 40 naca śuddhasya bāhyārthābhāsatā cedavidyayā | vāsanārūpayā śuddhe nāśuddhā … ਅਤੇ ਸ਼ੁੱਧ (ਗਿਆਨ) ਦਾ ਬਾਹਰੀ ਅਰਥ ਵਜੋਂ ਆਭਾਸਿਤ ਹੋਣਾ (ਨਹੀਂ ਮੰਨਿਆ ਜਾ ਸਕਦਾ);
  41. 41 netrādivyāpṛteḥ pūrvaṃ ghaṭaṃ paśyāmi tādṛśī | jāyate prathamaivecchā … ਅੱਖ ਆਦਿ ਦੀ ਕਿਰਿਆ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ, 'ਮੈਂ ਘੜਾ ਦੇਖਾਂਗਾ' — ਅਜਿਹੀ ਪਹਿਲੀ ਹੀ ਇੱਛਾ ਉੱਠਦੀ ਹੈ, ਜਿਹੋ ਜਿਹੀ…
  42. 42 jñānātpūrvamicchājāte jñātṛkalpanamujjvalam | na ghaṭo nirviśeṣo'sti grahe yajjñātṛśuddhatā ਜਦੋਂ ਇੱਛਾ ਗਿਆਨ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਉੱਠ ਚੁੱਕੀ, ਤਾਂ ਗਿਆਤਾ ਦੀ ਕਲਪਨਾ (ਪਹਿਲਾਂ ਹੀ) ਉਜਾਗਰ ਹੈ;
  43. 43 utpattikāle svātmānaṃ kimādau vetti vā bahiḥ | pratibhāsasya … ਉਤਪੱਤੀ ਦੇ ਕਾਲ ਵਿੱਚ, ਕੀ (ਗਿਆਨ) ਪਹਿਲਾਂ ਆਪਣੇ ਆਪ ਨੂੰ ਜਾਣਦਾ ਹੈ, ਜਾਂ ਬਾਹਰੀ (ਵਿਸ਼ੇ) ਨੂੰ?
  44. 44 krameṇa vā paricchede kṣaṇāntaramavasthitiḥ | dṛṣṭvā tāṃ saṃparicchede … ਜਾਂ ਜੇ ਪਰਿਛੇਦ (ਨਿਰਧਾਰਨ) ਕ੍ਰਮ ਨਾਲ ਹੋਵੇ, (ਤਾਂ) ਇੱਕ ਹੋਰ ਖਣ ਵਿੱਚ ਟਿਕੇ ਰਹਿਣਾ (ਆਉਂਦਾ ਹੈ);
  45. 45 utpadyamāne vijñāne nārthaniṣpannatā matā | nacārthajāte'vastutvaṃ nāvastugrahaṇādaraḥ ਜਦੋਂ ਵਿਗਯਾਨ (ਗਿਆਨ) ਹਾਲੇ ਉੱਠ ਹੀ ਰਿਹਾ ਹੈ, ਤਾਂ ਅਰਥ ਦੀ ਨਿਸ਼ਪੰਨਤਾ (ਪੂਰਨਤਾ) ਨਹੀਂ ਮੰਨੀ ਜਾਂਦੀ;
  46. 46 prakāśamaprakāśaṃ vā jñānaṃ tasya prakāśate | vidyārūpādanāśitvaṃ nahi … ਭਾਵੇਂ (ਉਹ ਕਿਸੇ) ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਮਾਨ (ਨੂੰ ਗ੍ਰਹਿਣ ਕਰੇ) ਜਾਂ ਅ-ਪ੍ਰਕਾਸ਼ ਨੂੰ, ਗਿਆਨ ਆਪ ਹੀ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਿਤ ਹੁੰਦਾ…
  47. 47 atha dīpaprakāśatve na nityatvaṃ na kartṛtā | kartṛtā … ਹੁਣ ਜੇ (ਇਤਰਾਜ਼ ਕਰੋ) ਕਿ ਦੀਵੇ ਦੇ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ ਵਿੱਚ ਨਾ ਨਿੱਤਤਾ ਹੈ ਨਾ ਕਰਤ੍ਰਿਤਾ — (ਅਸੀਂ ਕਹਿੰਦੇ ਹਾਂ…
  48. 48 prakāśatātmanyacale saca prokto'pyanaśvaraḥ | jñānasya karaṇatvena bhaveccedanavasthitiḥ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਤਾ ਅਚਲ ਆਤਮਾ ਵਿੱਚ ਟਿਕਦੀ ਹੈ;
  49. 49 dīpacakṣuḥ kramaphaladarśanāttadabādhakam | bhāve kathaṃ vināśitvaṃ syādvinā kāraṇāntaram ਦੀਪਕ ਤੇ ਨੇਤਰ (ਗਿਆਨ ਦੇ ਕਰਣ ਹਨ), ਅਤੇ ਕ੍ਰਮ ਨਾਲ ਫਲ ਦੇ ਦਰਸ਼ਨ ਤੋਂ ਉਹ (ਕਰਣ-ਪਨ ਆਤਮਾ ਦੇ ਨਿੱਤ…
  50. 50 atha naśvararūpatvāttadrūpasyodbhavaḥ katham | udbhavo naśvaratvaṃ ca dvau … ਹੁਣ ਜੇ (ਕਿਹਾ ਜਾਵੇ ਕਿ ਵਸਤੂ) ਆਪਣੇ ਨਾਸ਼ਵਰ ਸਰੂਪ ਕਰਕੇ (ਨਸ਼ਟ ਹੁੰਦੀ ਹੈ), ਤਾਂ ਉਸ (ਨਾਸ਼ਵਰ) ਸਰੂਪ ਦਾ…
  51. 51 naca naśyadavasthāyāṃ svākāryaṃ tasya yujyate | kṛtvā kāryaṃ … ਅਤੇ ਨਸ਼ਟ ਹੋਣ ਦੀ ਅਵਸਥਾ ਵਿੱਚ ਉਸ ਦਾ ਆਪਣਾ ਕਾਰਜ (ਉਤਪੰਨ ਹੋਣਾ) ਨਹੀਂ ਬਣਦਾ;
  52. 52 kurvadvā cārthakāryatvaṃ kuto naśvararūpatā | kāraṇāntarajanyatve kāraṇāntarasaṃgatā ਜਾਂ ਫਿਰ, ਅਰਥ-ਕ੍ਰਿਆ (ਪ੍ਰਭਾਵਸ਼ਾਲੀ ਕਾਰਜ) ਕਰਦੇ ਹੋਏ, ਨਾਸ਼ਵਰਤਾ ਕਿੱਥੋਂ (ਆਉਂਦੀ ਹੈ)?
  53. 53 bhāvasya bhāvajanane yuktatvaṃ na kṣaṇasthiteḥ | na ghaṭādghaṭasambhūtiḥ … (ਕ੍ਸ਼ਣ-ਮਾਤ੍ਰ ਸਥਿਤੀ ਦੇ ਸਿਧਾਂਤ 'ਤੇ) ਭਾਵ ਦਾ ਭਾਵ ਨੂੰ ਉਤਪੰਨ ਕਰਨਾ ਯੁਕਤ ਨਹੀਂ ਬਣਦਾ;
  54. 54 naṣṭasya samavāyitvamanaṣṭasya ghaṭasya vā | naṣṭasya tadakartṛtvamanaṣṭasya svarūpitā ਸਮਵਾਯ-ਸੰਬੰਧ ਨਸ਼ਟ ਹੋਏ (ਘੜੇ) ਨਾਲ (ਹੈ), ਜਾਂ ਅਣ-ਨਸ਼ਟ ਘੜੇ ਨਾਲ?
  55. 55 yatsattatkṣaṇikatve'pi sattvamapyakṣagocaraṃ | sādṛśyādbhrāntamakṣaṃ cedaduṣṭaṃ prāggrahe yathā (ਉਹ ਤਰਕ ਕਰਦੇ ਹਨ ਕਿ) 'ਜੋ ਸੱਤ ਹੈ ਉਹ ਕ੍ਸ਼ਣਿਕ ਹੈ';
  56. 56 dṛṣṭānte'pi hi sādṛśye pratyakṣeṇa kṣaṇagrahaḥ | dīpajvālāsamūheṣu kampanaṃ … ਸਾਦ੍ਰਿਸ਼ਯ ਲਈ ਦਿੱਤੇ ਦ੍ਰਿਸ਼ਟਾਂਤ (ਦੀਪਕ-ਜਵਾਲਾ) ਵਿੱਚ ਵੀ, ਪ੍ਰਤਯਕਸ਼ ਨਾਲ (ਵੱਖੋ-ਵੱਖ) ਕ੍ਸ਼ਣਾਂ ਦਾ…
  57. 57 nāpi kramayaugapadyavikalpāḥ sahakāriṇām | sannidhau kṛtaśaktitvādanekeṣāṃ tathāsthiteḥ ਨਾ ਹੀ ਸਹਕਾਰੀ (ਕਾਰਨਾਂ) ਦੇ ਕ੍ਰਮ ਤੇ ਯੁਗਪਦ੍ (ਇੱਕੋ ਸਮੇਂ) ਦੇ ਵਿਕਲਪ (ਸਾਡੇ 'ਤੇ ਲਾਗੂ ਹੁੰਦੇ ਹਨ);
  58. 58 bhāvānāṃ citraśaktīnāmabhedo hemabhedavat | vailakṣaṇyamapūrvatvaṃ bāhyābhāsakriyodgamāt ਚਿਤ੍ਰ (ਅਨੇਕ) ਸ਼ਕਤੀਆਂ ਵਾਲੇ ਭਾਵਾਂ ਦਾ (ਫਿਰ ਵੀ) ਅਭੇਦ ਹੈ, ਜਿਵੇਂ (ਵੱਖੋ-ਵੱਖ ਆਕਾਰ ਦੇ) ਸੋਨੇ ਦਾ;
  59. 59 arthakriyāsamarthatve vastutā śuktikādike | tatra sthitāvastutā cennoktatvādeṣu vastutā (ਉਹ ਮੰਨਦੇ ਹਨ ਕਿ) ਵਸਤੁਤਾ ਅਰਥ-ਕ੍ਰਿਆ ਦੀ ਸਾਮਰਥ੍ਯ ਵਿੱਚ (ਹੈ);
  60. 60 ghaṭo naśyatyātmaneti kiṃcitkurvan kimātmanā | naśyatyātmanyakurvan vā tadevaṃ … (ਤੁਸੀਂ ਕਹਿੰਦੇ ਹੋ) 'ਘੜਾ ਆਪਣੇ-ਆਪ ਨਸ਼ਟ ਹੁੰਦਾ ਹੈ।' (ਪਰ) ਕੀ ਉਹ ਆਪਣੇ ਆਤਮਾ ਨਾਲ ਕੁਝ ਕਰਦੇ ਹੋਏ ਨਸ਼ਟ…
  61. 61 kurvan vā kiṃ tadā kurvan na bhāvaṃ tadghaṭādikāt … ਜਾਂ ਕੁਝ ਕਰਦੇ ਹੋਏ — ਤਾਂ ਕੀ ਕਰਦੇ ਹੋਏ?
  62. 62 anyatve'nyasamutpattau ghaṭasyāyātamatra kim | ātmanā parato vāpi vināśe'trāpi … ਅਤੇ ਜੇ (ਨਾਸ਼) ਭਿੰਨ ਹੋਵੇ — ਤਾਂ ਕਿਸੇ (ਮਾਤ੍ਰ) ਅਨਯ ਦੀ ਉਤਪੱਤੀ ਵਿੱਚ, (ਟਿਕੇ ਹੋਏ) ਘੜੇ ਨੂੰ ਇੱਥੇ ਕੀ…
  63. 63 vikalpā athavā naśyedasāvetāvadeva sat | tatrāpi kiṃcitkurvankiṃ sa … ਜਾਂ ਫਿਰ (ਉਹੀ ਪਿਛਲੇ) ਵਿਕਲਪ (ਨਾਸ਼ ਉੱਤੇ ਹੀ ਲਾਗੂ ਕਰੀਏ): ਇਹ (ਨਾਸ਼), ਆਪ ਇੰਨਾ ਕੁ (ਸੱਤ ਪਦਾਰਥ) ਹੋਣ…
  64. 64 vikalpāḥ punarāyānti nacābhāvakriyāṃ prati | ghaṭa eva karaṇatve … (ਉਹੀ) ਵਿਕਲਪ ਮੁੜ ਆਉਂਦੇ ਹਨ;
  65. 65 darśanaṃ yadyabhāvasya tucchasya karaṇaṃ katham | bahubhistarhi tucchaṃ … ਜੇ ਅਭਾਵ ਦਾ ਦਰਸ਼ਨ (ਹੁੰਦਾ ਹੈ) — ਤਾਂ (ਨਿਰੋਲ) ਤੁੱਛ (ਸ਼ੂਨਯ) ਦਾ ਕਰਣ (ਨਿਰਮਾਣ) ਕਿਵੇਂ?
  66. 66 nāśaṃ ghaṭasya janayettatsambandhitayā sthitam | mṛtpiṇḍasya ghaṭotpattau sati … (ਜੇ ਕਹੋ ਕਿ ਸਾਮਗ੍ਰੀ) ਘੜੇ ਦੇ ਨਾਸ਼ ਨੂੰ ਜਨਮ ਦੇ ਸਕਦੀ ਹੈ — (ਤਾਂ ਇਹ ਕੇਵਲ) ਉਸ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧਿਤ ਹੋਣ…
  67. 67 rūpe hetvantarāpekṣā yatra tatra tathā kṛtā | ghaṭasya … ਜਿੱਥੇ ਵੀ ਕਿਸੇ (ਨਵੇਂ) ਰੂਪ ਪ੍ਰਤੀ ਕਿਸੇ ਹੋਰ ਹੇਤੁ ਦੀ ਅਪੇਕਸ਼ਾ ਕਲਪੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ (ਉਹ ਪੂਰਵ ਵਸਤੂ ਦੀ…
  68. 68 kiṃ vā nāśyaṃ na mṛtpiṇḍaṃ ghaṭasya janakaṃ bhavet … ਜਾਂ ਕੀ ਮਿੱਟੀ ਦਾ ਪਿੰਡ — ਜੋ (ਘੜਾ ਬਣਨ ਵੇਲੇ) ਨਾਸ਼ਯ (ਨਸ਼ਟ ਹੋਣ ਵਾਲਾ) ਮੰਨਿਆ ਜਾਂਦਾ — ਘੜੇ ਦਾ ਜਨਕ…
  69. 69 vināśe kāraṇānāṃ hi vināśaḥ kāraṇātmanā | svayaṃ vinaśyenmṛtpiṇḍa … ਕਿਉਂਕਿ (ਕਾਰਜ ਦੇ) ਨਾਸ਼ ਵਿੱਚ, ਨਾਸ਼ ਕਾਰਨਾਂ 'ਤੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ ਕਾਰਨ-ਸੁਭਾਅ ਰਾਹੀਂ (ਨਿਰਭਰ ਹੈ);
  70. 70 kiṃ vidhāya ghaṭaṃ no vā sa mṛtpiṇḍo'bhidhīyatām | … ਕਿਹਾ ਜਾਵੇ: ਕੀ ਉਹ ਮਿੱਟੀ ਦਾ ਪਿੰਡ ਘੜਾ ਬਣਾ ਕੇ (ਨਸ਼ਟ ਹੁੰਦਾ ਹੈ), ਜਾਂ ਨਹੀਂ?
  71. 71 kuto ghaṭasya jananākāranāmāvadhāraṇam | yāvatā prāgdaśānaṣṭā na pravṛttirathānyathā ਘੜੇ ਦੀ ਉਤਪੱਤੀ, ਆਕਾਰ ਤੇ ਨਾਮ ਦਾ ਨਿਰਧਾਰਣ ਕਿੱਥੋਂ (ਹੋਵੇ) — ਜਦ ਤੱਕ (ਮਿੱਟੀ ਦੀ) ਪੂਰਵ ਅਵਸਥਾ…
  72. 72 virodhe daṇḍaghaṭayordṛṣṭānto'sti na te kvacit | tejasā tamaso … (ਜੋ ਤੁਸੀਂ) ਡੰਡੇ ਤੇ ਘੜੇ ਵਿੱਚ ਵਿਰੋਧ (ਮੰਨਦੇ ਹੋ) — ਉਸ ਲਈ ਤੁਹਾਡੇ ਕੋਲ ਕਿਤੇ ਵੀ (ਵੈਧ) ਦ੍ਰਿਸ਼ਟਾਂਤ…
  73. 73 akāryatvādvināśasya pratibandho nacāpi te | sthirasya pratibandhyatvāt kṣaṇikasya … ਅਤੇ ਕਿਉਂਕਿ ਤੁਹਾਡੇ ਲਈ ਨਾਸ਼ ਕਾਰਜ (ਉਤਪੰਨ ਹੋਣ ਵਾਲਾ) ਨਹੀਂ, ਇਸ ਲਈ ਤੁਹਾਡੇ ਲਈ ਉਸ ਦਾ (ਕਾਰਨ-ਜਨਯ)…
  74. 74 kapālādikajanyatvamabhāvastasya saṃgatā | satyasya kāraṇāpekṣā ghaṭādijanane yathā (ਕੇਵਲ ਸਾਡੇ ਮਤ 'ਤੇ ਹੀ) ਅਭਾਵ (ਘੜੇ ਦਾ ਨਾਸ਼) ਠੀਕਰਿਆਂ ਆਦਿ ਦੁਆਰਾ ਸੰਗਤ ਰੂਪ ਵਿੱਚ ਜਨਯ ਹੈ;
  75. 75 naśvarānaśvaratve'pi svabhāve pravikalpanāḥ | atra naiva pravartante hetusannidhinaśvarāḥ (ਕਿਸੇ ਵਸਤੂ ਦੇ) ਆਪਣੇ ਸੁਭਾਅ ਵਿੱਚ ਨਾਸ਼ਵਰ ਜਾਂ ਅਨਾਸ਼ਵਰ ਹੋਣ ਬਾਰੇ (ਵਧਦੇ-ਫੁੱਲਦੇ) ਵਿਕਲਪ ਇੱਥੇ (ਸਾਡੇ…
  76. 76 svabhāvatvātsthitaṃ tasmādekaṃ tattvaṃ tathāsthiteḥ | bhedena vāpyabhedena yadi … ਇਸ ਲਈ, ਕਿਉਂਕਿ ਇਹ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦਾ ਸੁਭਾਅ ਹੀ ਹੈ, ਇੱਕ ਤੱਤਵ ਸਿੱਧ ਹੈ, ਉਸ ਦੇ ਉਸ ਪ੍ਰਕਾਰ ਟਿਕੇ ਰਹਿਣ ਤੋਂ —…
  77. 77 sāmānyābhāvatastarhi bhavato nānumānatā | sā bhaviṣyatyapohena so'pi kenopapadyate ਫਿਰ, (ਵਾਸਤਵਿਕ) ਸਾਮਾਨਯ (ਜਾਤੀ) ਦੇ ਅਭਾਵ ਕਾਰਨ, ਤੁਹਾਡੇ (ਬੌਧ) ਲਈ ਕੋਈ ਅਨੁਮਾਨ ਨਹੀਂ (ਹੋ ਸਕਦਾ)। (ਜੇ…
  78. 78 ghaṭamānayaśabdasya pratiṣedhena vācyatā | aghaṭāderapohena kiṃ ghaṭaṃ pratipadyase ਕੀ 'ਘੜਾ ਲਿਆਓ' ਸ਼ਬਦ ਦੀ ਵਾਚਯ-ਸ਼ਕਤੀ ਨਿਸ਼ੇਧ ਨਾਲ (ਬਣਦੀ ਹੈ)?
  79. 79 śūnyatāṃ vā śūnyatāyāṃ vyarthatā śabdagocare | yugapadvā ghaṭādyarthā … ਜਾਂ (ਕੀ ਸ਼ਬਦ) ਸ਼ੂਨਯਤਾ (ਨੂੰ ਪ੍ਰਗਟ ਕਰਦਾ ਹੈ)?
  80. 80 nivṛtte vācyasambandhe pradveṣo vidhigaḥ param | aghaṭatvaṃ na … ਜਦੋਂ ਵਾਚਯ (ਭਾਵਾਤਮਕ ਅਰਥ) ਨਾਲ ਸੰਬੰਧ ਹਟਾ ਦਿੱਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ, (ਤਾਂ ਤੁਹਾਡਾ) ਪ੍ਰਦ੍ਵੇਸ਼ (ਵਿਧੀ ਪ੍ਰਤੀ…
  81. 81 tasyāpyavasturūpatve na kiṃcitkathitaṃ bhavet | etāvān vācyasambandho yadantaḥsphuraṇātmatā ਅਤੇ ਜੇ ਉਹ (ਨਿਖੇੜਿਆ ਗਿਆ) ਵੀ ਅਵਸਤੁ-ਰੂਪ ਹੋਵੇ, ਤਾਂ (ਸ਼ਬਦ ਦੁਆਰਾ) ਕੁਝ ਵੀ ਨਹੀਂ ਕਿਹਾ ਗਿਆ ਹੋਵੇਗਾ।…
  82. 82 upalabdhiḥ punarjñeyā pramāṇāntaragocarā | dhūmātsambandhato vahneḥ parokṣe sphuraṇaṃ … ਇਸ ਤੋਂ ਇਲਾਵਾ, ਉਪਲਬਧੀ (ਗ੍ਰਹਿਣ) ਨੂੰ (ਪ੍ਰਤੱਖ ਤੋਂ ਇਲਾਵਾ) ਹੋਰ ਪ੍ਰਮਾਣਾਂ ਦੇ ਖੇਤਰ ਵਿੱਚ ਵੀ ਫੈਲਿਆ…
  83. 83 apratyakṣo'kṣasambandho dūrasthaḥ śaktirūhyate | tasmānna jñānaśūnyatvaṃ na śūnyaṃ … (ਵਸਤੂ ਦਾ) ਇੰਦ੍ਰੀ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧ ਅਪ੍ਰਤੱਖ (ਅਤੇ) ਦੂਰ ਟਿਕਿਆ ਹੋਣ 'ਤੇ ਵੀ, (ਉਸ ਦੀ) ਸ਼ਕਤੀ ਅਨੁਮਾਨੀ…
  84. 84 śūnyasya bodhābhāvatvāt kaḥ kenātra vibodhyate | nahi śūnyasya … ਕਿਉਂਕਿ ਸ਼ੂਨਯ ਬੋਧ (ਚੇਤਨਾ) ਤੋਂ ਰਹਿਤ ਹੈ, ਇੱਥੇ ਕੌਣ, ਕਿਸ ਦੁਆਰਾ ਬੋਧ ਕਰਾਇਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ?
  85. 85 śūnyatve sati yujyeta pramāṇaṃ vopapadyate | saṃvṛtyaiva saṃvṛtirhi … ਜੇ ਸ਼ੂਨਯਤਾ ਹੋਵੇ, ਤਾਂ ਕੀ ਕੋਈ ਪ੍ਰਮਾਣ ਬਣ ਸਕਦਾ ਜਾਂ ਸਿੱਧ ਹੋ ਸਕਦਾ ਹੈ?
  86. 86 śūnyatve sati tasyāḥ syāttasmādbauddhamayuktimat | anyatra yujyate'pohaḥ śabdārthānāmasaṃgamāt ਜੇ ਸ਼ੂਨਯਤਾ ਹੋਵੇ, ਤਾਂ ਉਸ (ਸੰਵ੍ਰਿਤੀ) ਨਾਲ ਅਸੰਗਤੀ ਜੁੜ ਜਾਵੇਗੀ;
  87. 87 sarvasya sarvabhāvatvādihāsau nopapadyate | carmopamaścedityādi yadbauddhaiḥ samudāhṛtam (ਫਿਰ ਵੀ ਅੰਤ ਨੂੰ) ਕਿਉਂਕਿ ਸਭ ਕੁਝ (ਅਸਲ ਵਿੱਚ) ਸਭ ਕੁਝ ਹੈ, ਇਹ (ਅਪੋਹ) ਇੱਥੇ (ਸਾਡੇ ਲਈ ਵੀ ਅੰਤਿਮ ਰੂਪ…
  88. 88 sarvatra sarvasaṃvittestatsarvaṃ vinivāritam | vikalpā ye'pi cārvākairuktāste'pi na … ਹਰ ਥਾਂ, ਸਭ ਵਿੱਚ ਸਭ ਦੀ ਸੰਵਿੱਤੀ (ਚੇਤਨਾ) ਕਾਰਨ, ਉਹ ਸਾਰਾ (ਬੌਧ ਤਰਕ) ਖੰਡਿਤ ਹੋ ਗਿਆ;
  89. 89 sarvatra sārabhūtatvātsarvatraivājaḍatvataḥ | sarvabhāvasvabhāvatvādabhāvasyāpi bhāvataḥ (ਇਹ ਟਿਕਦਾ ਹੈ) ਹਰ ਥਾਂ, ਕਿਉਂਕਿ (ਚੇਤਨਾ) ਹਰ ਥਾਂ ਸਾਰ-ਭੂਤ ਹੈ;
  90. 90 ghaṭātmakakaṭātmādeḥ padārthapadayogataḥ | abhāvasya kapālādirūpatvādvastutā sthitā (ਅਜਿਹੇ ਅਭਾਵਾਂ ਜਿਵੇਂ) ਘੜੇ ਦਾ ਅਭਾਵ, ਚਟਾਈ ਦਾ ਅਭਾਵ ਆਦਿ ਦਾ — 'ਪਦਾਰਥ' ਸ਼ਬਦ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧ ਕਾਰਨ, ਅਤੇ…
  91. 91 abhāvasyāpi vastutve na vināśo'sti kasyacit | abhāvasyapi karaṇe … ਅਤੇ ਜੇ ਅਭਾਵ ਦੀ ਵੀ ਵਸਤੁਤਾ ਹੋਵੇ, ਤਾਂ ਕਿਸੇ ਦਾ (ਨਿਰੋਲ) ਨਾਸ਼ ਨਹੀਂ;
  92. 92 kuṇḍalādiṣu bhāveṣu sarvathaiva suvarṇatā | vyāpterakhaṇḍitaivāste śivatā sarvagāminī ਕੁੰਡਲ ਆਦਿ ਭਾਵਾਂ ਵਿੱਚ, ਹਰ ਪ੍ਰਕਾਰ (ਉਹੀ) ਸੋਨਾ-ਪਨ (ਟਿਕਿਆ ਰਹਿੰਦਾ ਹੈ);
  93. 93 sarvajñānātirekatve sthite vakṣyasi kiṃ svake | darśane yatra … (ਆਪੱਤੀ:) ਜਦੋਂ ਸਭ ਦਾ ਚੇਤਨਾ ਤੋਂ ਅਭਿੰਨ-ਪਨ ਸਿੱਧ ਹੈ, ਤਾਂ ਤੁਸੀਂ ਆਪਣੇ ਮਤ ਵਿੱਚ ਕੀ ਕਹੋਗੇ — ਜਿੱਥੇ…
  94. 94 malitvamātmanāṃ proktaṃ sarvabhāveṣu bheditā | satyamuktamārurukṣostatkramapratipattaye (ਉੱਤਰ:) ਆਤਮਾਵਾਂ ਦਾ ਮਲ-ਯੁਕਤ ਹੋਣਾ ਕਿਹਾ ਗਿਆ, ਅਤੇ ਸਾਰੇ ਭਾਵਾਂ ਵਿੱਚ ਭੇਦ — ਸੱਚ, ਇਉਂ ਕਿਹਾ ਗਿਆ,…
  95. 95 anyathā hyekarūpatve vicikitsā pravartate | vinā bodhaṃ prāthamike … ਕਿਉਂਕਿ ਨਹੀਂ ਤਾਂ, ਜੇ (ਕੇਵਲ) ਇੱਕ ਰੂਪ (ਗ੍ਰੇਡ-ਬੱਧ) ਉਪਦੇਸ਼ ਤੋਂ ਬਿਨਾਂ (ਸਿਖਾਇਆ ਜਾਵੇ), ਤਾਂ ਆਰੰਭਕ…
  96. 96 bandhamokṣādyabhāvena nirmalo'tra karoti kim | naca vā pratyayaṃ … (ਜੇ ਆਤਮਾ ਨੂੰ) ਬੰਧ, ਮੋਕਸ਼ ਆਦਿ ਦੇ ਅਭਾਵ ਨਾਲ ਨਿਰਮਲ (ਸਿਖਾਇਆ ਜਾਵੇ), ਤਾਂ (ਸਾਧਕ) ਇੱਥੇ ਕੀ ਕਰੇਗਾ…
  97. 97 tadarthamuktamīśena na parārthavivakṣayā | anekeṣāmaṇūnāṃ ca kathamekatra saṃsthitiḥ ਉਸ ਪ੍ਰਯੋਜਨ ਲਈ ਈਸ਼੍ਵਰ ਦੁਆਰਾ ਇਉਂ ਕਿਹਾ ਗਿਆ, ਕਿਸੇ (ਸੱਚਮੁੱਚ) ਭਿੰਨ ਮਤ ਨੂੰ ਸਿਖਾਉਣ ਦੀ ਇੱਛਾ ਨਾਲ…
  98. 98 amūrtatvādyadi bhavedamūrtatve'pi vastutā | vastutve saṃskārotyeva nānāsattānuyogataḥ ਜੇ (ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੀ ਸਹਿ-ਹੋਂਦ) ਅਮੂਰਤਤਾ (ਨਿਰਾਕਾਰ-ਪਨ) ਨਾਲ (ਸੰਭਵ) ਹੋਵੇ — (ਫਿਰ ਵੀ) ਅਮੂਰਤ ਵਿੱਚ ਵੀ…
  99. 99 vyāpyaḥ sa deśa ekena vyāpyate'pyaparaiḥ katham | paraspareṇa … ਉਹ ਸਥਾਨ, ਵਯਾਪਯ (ਵਯਾਪੇ ਜਾਣ ਯੋਗ) ਹੋਣ ਕਰਕੇ, ਇੱਕ ਦੁਆਰਾ ਵਯਾਪਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ — ਤਾਂ ਹੋਰਨਾਂ ਦੁਆਰਾ ਵੀ…
  100. 100 vartate yadi tatrānyo na vyāpto'sau purāparaiḥ | ākāśabuddhicittādeḥ … ਜੇ ਉੱਥੇ ਕੋਈ ਹੋਰ ਟਿਕਦਾ ਹੈ, ਤਾਂ ਇਹ (ਸਥਾਨ) ਪਹਿਲਾਂ ਹੋਰਨਾਂ ਦੁਆਰਾ ਵਯਾਪਿਆ ਨਹੀਂ (ਸੀ, ਸੋ ਯਥਾਰਥਵਾਦੀ…
  101. 101 doṣo'yaṃ bhavatāmeva naivamasmāsu tādṛśaḥ | sarvasya sarvadeheṣu vyāpakatvavyavasthiteḥ ਇਹ ਦੋਸ਼ ਕੇਵਲ ਤੁਹਾਡਾ ਹੈ;
  102. 102 sarveṣāṃ sarvadehasthā saṃvitkena nivāryate | karmaṇāmānurūpyāccet saṃvidbādhā na … ਸਾਰੇ ਸਰੀਰਾਂ ਵਿੱਚ ਟਿਕੀ ਹੋਈ, ਸਭ (ਆਤਮਾਵਾਂ) ਦੀ ਸੰਵਿੱਤ (ਚੇਤਨਾ) ਕਿਸ ਦੁਆਰਾ (ਕਿਸੇ ਤੋਂ) ਰੋਕੀ ਜਾਂਦੀ…
  103. 103 akarmahetuke'pyasti yogino'nyaśarīrake | na śavatvaṃ śarīre syādanyātmasphuraṇasthiteḥ ਕਰਮ ਤੋਂ ਨਾ ਉਪਜੇ (ਕਿਸੇ ਮਾਮਲੇ) ਵਿੱਚ ਵੀ ਸੰਵਿੱਤ ਹੈ — (ਜਿਵੇਂ) ਯੋਗੀ ਦੀ ਕਿਸੇ ਹੋਰ ਦੇ ਸਰੀਰ ਵਿੱਚ;
  104. 104 tatra karma nimittaṃ cedyogenāpyatra saṃkramaḥ | ekabodho bodhaśatairabhibhūto … ਜੇ (ਕਹੋ ਕਿ) ਉੱਥੇ ਕਰਮ ਨਿਮਿੱਤ (ਕਾਰਨ) ਹੈ — (ਫਿਰ ਵੀ) ਇੱਥੇ (ਯੋਗੀ ਦਾ) ਪ੍ਰਵੇਸ਼ ਯੋਗ-ਸ਼ਕਤੀ ਨਾਲ…
  105. 105 tadbādhe na paravyāptirna vāvyāptestadātmatā | mokṣe'pi śivabāhulyānnānānāyakatā bhavet ਜੇ ਉਹ (ਇੱਕ ਬੋਧ) ਬਾਧਿਤ ਹੋ ਜਾਵੇ, ਤਾਂ ਕਿਸੇ ਹੋਰ ਦੁਆਰਾ ਵਯਾਪਤੀ ਨਹੀਂ;
  106. 106 tasyādhikamaheśitve mokṣe nyūnādhike sthitiḥ | bahūnāṃ nāyakatve'pi nāyakatvaṃ … ਜੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਵਿੱਚੋਂ ਕਿਸੇ ਇੱਕ ਦਾ ਅਧਿਕ ਮਹੇਸ਼੍ਵਰ-ਪਨ ਹੋਵੇ, ਤਾਂ ਮੋਕਸ਼ ਵਿੱਚ ਨਿਊਨ-ਅਧਿਕ (ਘੱਟ-ਵੱਧ) ਦੀ…
  107. 107 tathā pañcavidhekṛtye nānātvādakriyā bhavet | yānanyasadṛśī bhūmiḥ sā … ਉਵੇਂ ਹੀ, ਪੰਜ-ਵਿਧ ਕ੍ਰਿਤਯ (ਸ੍ਰਿਸ਼ਟੀ, ਸਥਿਤੀ, ਸੰਹਾਰ, ਤਿਰੋਧਾਨ, ਅਨੁਗ੍ਰਹ) ਵਿੱਚ, ਅਨੇਕਤਾ ਕਾਰਨ…
  108. 108 yā punaḥ sarvasadṛśī sānusāryā kimucyate | sarvajñatvena sarveṣāmekakāryānuvartanāt ਪਰ ਜੋ (ਅਵਸਥਾ) ਸਭ ਵਰਗੀ ਹੈ (ਮੁਕਤ ਜਨ ਪਰਸਪਰ ਅਨੁਕੂਲ ਹੋਣ ਕਰਕੇ) — ਉਹ ਅਨੁਸਾਰੀ (ਸਾਮੰਜਸਯ-ਪੂਰਨ)…
  109. 109 saṃsārasyānupālyatvāddveṣādimalahānitaḥ | athavā svātmavibhavaparamānandatṛptitaḥ (ਮੁਕਤ ਜਨ ਸੰਸਾਰ ਨੂੰ ਬਣਾਈ ਰੱਖਣ ਲਈ ਕ੍ਰਿਆ ਨਹੀਂ ਕਰਦੇ,) ਕਿਉਂਕਿ ਸੰਸਾਰ ਨੂੰ ਟਿਕਾਈ ਰੱਖਣ ਦੀ ਲੋੜ ਨਹੀਂ;
  110. 110 tanniṣṭhatvāt pañcavidhakṛtyasyonmukhataiva no | bhavenmuktātmabhe'pi sā tvanādau śive … ਕਿਉਂਕਿ (ਮੁਕਤ ਜਨ) ਉਸ (ਆਨੰਦ) ਵਿੱਚ ਟਿਕੇ ਹੋਏ ਹਨ, ਪੰਜ-ਵਿਧ ਕ੍ਰਿਤਯ ਵੱਲ ਉਨਮੁਖਤਾ (ਝੁਕਾਅ) ਹੀ ਨਹੀਂ…
  111. 111 anuvṛttiḥ kimādhikyādrāgād vā tarhi dūṣaṇam | anādiśivatattvasya svāmodaṃ … (ਆਪੱਤੀ:) ਕੀ (ਸ਼ਿਵ ਦਾ) ਇਹ ਨਿਰੰਤਰ ਅਨੁਵ੍ਰਿੱਤੀ (ਪ੍ਰਵ੍ਰਿੱਤੀ) ਅਧਿਕਤਾ ਤੋਂ ਹੈ, ਜਾਂ ਰਾਗ (ਆਸਕਤੀ)…
  112. 112 tadapyasti kartṛtā cetteṣāṃ tattādṛśaṃ na kim | atha … ਜੇ (ਕਹੋ ਕਿ) ਉਹ ਕਰਤ੍ਰਿਤਾ (ਕਰਤਾ-ਪਨ) ਵੀ (ਸ਼ਿਵ ਵਿੱਚ) ਹੈ — ਤਾਂ ਉਹੋ ਜਿਹੀ (ਕਰਤ੍ਰਿਤਾ ਮੁਕਤ ਜਨਾਂ…
  113. 113 nijaṃ tasya na hīyeta tadvat paramakāraṇe | yadi … ਉਸ ਦਾ ਆਪਣਾ (ਰਾਜ-ਸਰੂਪ ਸ਼ਾਸਨ ਕਰਨ ਨਾਲ) ਘਟਦਾ ਨਹੀਂ;
  114. 114 tathā tasya yathānyeṣāṃ yathānyeṣāṃ tathāsya tu | tasmādanekātmatayā … (ਅਨੇਕਤਾ ਦੇ ਪੱਖ 'ਤੇ) ਜਿਵੇਂ ਉਸ (ਸ਼ਿਵ) ਨਾਲ ਹੈ, ਉਵੇਂ ਹੋਰਨਾਂ ਨਾਲ, ਅਤੇ ਜਿਵੇਂ ਹੋਰਨਾਂ ਨਾਲ, ਉਵੇਂ…
  115. 115 tasmādekaśivatve'tra sthite naikasya bandhatā | mokṣatā copapadyeta nirmalaṃ … ਇਸ ਲਈ, ਜਦੋਂ ਇੱਥੇ ਸ਼ਿਵ ਦਾ ਏਕਤਵ (ਇੱਕ-ਪਨ) ਸਿੱਧ ਹੈ, ਤਾਂ ਇੱਕ (ਸ਼ਿਵ) ਦਾ ਬੰਧ-ਪਨ ਅਤੇ ਮੋਕਸ਼-ਪਨ…
  116. 116 rūpadvayaṃ yuktimatsyājjanmāderyugapanna ca | sambhavaḥ syāttathārūpaśivatvādanyadarśane ਕੀ ਦੋ ਰੂਪ (ਨਿਰਮਲ ਤੇ ਸਮਲ) ਇੱਕੋ ਵਾਰ ਯੁਕਤੀ-ਸੰਗਤ ਹੋ ਸਕਦੇ ਹਨ?
  117. 117 dūṣaṇaṃ saṃprasajyeta na tatheha kadācana | ekatve bandhatādyasti … (ਕਿਸੇ ਹੋਰ ਮਤ ਵਿੱਚ) ਦੋਸ਼ ਆ ਪਵੇਗਾ;
  118. 118 ekasyaivātmano yadvadaṅgabhedo vicitratā | yugapadbandhapīḍādistadvannānāśarīratā ਜਿਵੇਂ ਇੱਕੋ ਹੀ ਆਤਮਾ ਦਾ ਅੰਗ-ਭੇਦ, ਵਿਚਿਤ੍ਰਤਾ (ਵਿਵਿਧਤਾ), ਅਤੇ ਇੱਕੋ ਸਮੇਂ (ਵੱਖੋ-ਵੱਖ ਅੰਗਾਂ ਵਿੱਚ)…
  119. 119 sthite'pi vāra nānātve kaivalye na viśeṣatā | eko'pi … ਜਾਂ ਜੇ ਅਨੇਕਤਾ ਮੰਨ ਵੀ ਲਈ ਜਾਵੇ, ਤਾਂ ਕੈਵਲਯ (ਮੋਕਸ਼) ਵਿੱਚ ਕੋਈ (ਅਸਲ) ਵਿਸ਼ੇਸ਼ਤਾ (ਭੇਦ) ਨਹੀਂ;
  120. 120 sarvajñatvādirūpeṇa sarva eva śivāḥ sthitāḥ | vyāpakāśca tathā … ਸਰਵਗਿਆਤਾ-ਪਨ ਆਦਿ ਦੇ ਰੂਪ ਵਿੱਚ, ਸਭ ਹੀ ਸ਼ਿਵ ਵਜੋਂ ਟਿਕੇ ਹੋਏ ਹਨ;
  121. 121 etasyāmapyavasthāyāṃ nāmabhedo na vidyate | hataṃ kenaikarūpatvaṃ sāmānye'pi … ਇਸ (ਮੁਕਤ) ਅਵਸਥਾ ਵਿੱਚ ਵੀ ਨਾਮ ਦਾ ਭੇਦ ਨਹੀਂ ਮਿਲਦਾ;
  122. 122 śivatve na viśeṣo'sti śāvaleyādivadyathā | tāsu vyaktiṣu rūpādisaṃniveśādibhedataḥ ਸ਼ਿਵ-ਤਾ ਵਿੱਚ ਕੋਈ (ਅਸਲ) ਵਿਸ਼ੇਸ਼ (ਭੇਦ) ਨਹੀਂ — ਜਿਵੇਂ ਸ਼ਾਵਲੇਯ ਆਦਿ (ਖ਼ਾਸ ਗਊਆਂ) ਦੇ ਮਾਮਲੇ ਵਿੱਚ:…
  123. 123 vailakṣaṇyaṃ gavādīnāṃ na tathehāsti kiṃcana | mukteṣu nirviśeṣatvāt … (ਜਿਹੋ ਜਿਹੀ) ਵਿਲਕਸ਼ਣਤਾ ਗਊਆਂ ਆਦਿ ਦੀ (ਹੈ), ਉਹ ਇੱਥੇ ਬਿਲਕੁਲ ਮੌਜੂਦ ਨਹੀਂ;
  124. 124 yugapatsarvakāryādvā saṃmatatvādamatsarāt | tāvatā viśvasampatteḥ sarvajñatvādacitratā ਜਾਂ — (ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ) ਇੱਕੋ ਸਮੇਂ ਹਰ ਕਾਰਜ ਨੂੰ ਪੂਰਾ ਕਰਨ ਤੋਂ, (ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੀ) ਪਰਸਪਰ ਸੰਮਤੀ (ਸਹਿਮਤੀ)…
  125. 125 nānātmabhāve śaive vā śaive vābhedavādini | sarvasya sarvarūpatvaṃ … ਚਾਹੇ ਸ਼ੈਵ (ਮਤ ਜੋ) ਅਨੇਕ-ਆਤਮਾਵਾਂ (ਮੰਨਦਾ ਹੈ) 'ਤੇ, ਜਾਂ ਅਭੇਦ ਸਿਖਾਉਣ ਵਾਲੇ ਸ਼ੈਵ (ਮਤ) 'ਤੇ, ਸਭ ਦਾ…
  126. 126 anantaśaktiyogitvādaluptatvāt svaśaktiṣu | sthitaṃ śivatvaṃ sarvatra viśeṣācchaivavādinām (ਇਸ ਦੇ) ਅਨੰਤ ਸ਼ਕਤੀਆਂ ਨਾਲ ਯੋਗ ਕਾਰਨ, ਅਤੇ ਕਿਉਂਕਿ (ਇਹ) ਆਪਣੀਆਂ ਸ਼ਕਤੀਆਂ ਵਿੱਚ ਅਲੁਪਤ (ਅਘਟਿਆ)…