शिवदृष्टि
Śivadṛṣṭi
- 1 atha sthite sarvadikke śivatattve'dhunocyate | tasmiñjñāte'thavājñāte śivatvamanivāritam હવે, સર્વ-દિક્-વ્યાપી (સર્વત્ર રહેલું) શિવ-તત્ત્વ સ્થિર થયે, હવે કહેવાય છે: તે જ્ઞાત હો…
- 2 vahnirjñāto'thavājñātaḥ prakāśaṃ janayenna kim | ajñātaṃ na suvarṇaṃ … અગ્નિ જ્ઞાત હો અથવા અજ્ઞાત, શું તે પ્રકાશ ઉત્પન્ન ન કરે?
- 3 satyamevaṃ tathāpīha suvarṇaṃ jñātamātrakam | mūlyādinopabhogāya dānārthamupayujyate સાચું, એમ છે;
- 4 cintāmaṇiravijñāto bhaveccintāmaṇiḥ sphuṭam | tathāpi kāryabhogārthaṃ sa jñātaḥ … અવિજ્ઞાત (ન-ઓળખાયેલ) ચિંતામણિ સ્પષ્ટપણે ચિંતામણિ જ રહે;
- 5 sakṛjjñāte suvarṇe hi bhāvanā karaṇaṃ vrajet | ekavāraṃ … સુવર્ણ એક વાર જ્ઞાત થયે — એક વાર પ્રમાણ વડે, અથવા શાસ્ત્રથી, કે ગુરુ-વાક્યથી — શું ભાવના…
- 6 jñāte śivatve sarvasthe pratipattyā dṛḍhātmanā | karaṇena nāsti … સર્વ-સ્થ (સર્વમાં રહેલું) શિવત્વ દૃઢ-આત્મક પ્રતિપત્તિ (દૃઢ બોધ) વડે જ્ઞાત થયે, ક્યાંય કરણ…
- 7 jñāte'pi tarubhūmyādidārḍhyānna karaṇādikam | bhūtale pratyayaṃ yāti na … (ભૂમિ) જ્ઞાત થયે પણ, વૃક્ષ-ભૂમિ આદિના દાર્ઢ્ય (દૃઢતા)ને લીધે કરણ આદિ (નથી જોઈતું);
- 8 tasmācchive'pyavijñāte jñāte vā śiva eva te | sarva … તેથી શિવ અવિજ્ઞાત હો કે જ્ઞાત, તે સર્વ જ શિવ જ છે;
- 9 vijñātaṃ jāyate puṃsāṃ yadyapyevamavasthitam | tathāpi citrakarmārthamupāyo vācya … જોકે પુરુષોને વિજ્ઞાત (બોધ) આ રીતે અવસ્થિત થઈ ઊપજે છે (— વધુ સાધન વિના), તોપણ ચિત્ર-કર્મ…
- 10 tajjñānasphuṭatāhetau cintāratnasuvarṇavat | vahniryadyapi vijñātaḥ prakāśādi karotyasau તે જ્ઞાનની સ્ફુટતા (પ્રખરતા)ના હેતુ રૂપે — ચિંતામણિ અને સુવર્ણની જેમ — અગ્નિ જોકે વિજ્ઞાત…
- 11 tathāpi yojito yuktyā prakāśamadhikaṃ gṛhe | dīpenānyatamenāpi na … તોપણ યુક્તિ (કૌશલ) વડે યોજાયેલો કોઈ એક જ દીપક ઘરમાં અધિક પ્રકાશ (આપે), પણ અગ્નિ-રાશિ…
- 12 tasmādupāyo vaktavyo dṛṣṭakāryaprasiddhaye | tataḥ svātmakriyaunmukhyamicchāprathamakodgamaḥ તેથી દૃષ્ટ-કાર્ય (પ્રત્યક્ષ-ફળ)ની પ્રસિદ્ધિ (સિદ્ધિ) અર્થે ઉપાય કહેવો જોઈએ;
- 13 samastacitrakāryāntargarbhiṇī śiṃbikākṛtiḥ | svarūpāhlādanirmuktirahitecchodayodgamaḥ (તે ઇચ્છા) સમસ્ત ચિત્ર-કાર્યો(વિવિધ-કાર્યો)ને અંતર્ગત ગર્ભમાં ધારણ કરનારી શિંબિકા…
- 14 śavalā citirucyeta parasya pararūpiṇī | sā śaktiḥ parameśasya … શવલા (ચિત્ર-વર્ણા) ચિતિ (ચૈતન્ય) પરની, પર-રૂપવાળી (શક્તિ) કહેવાય;
- 15 na dravyavyatiriktāsti kriyā naca na vidyate | na … ક્રિયા દ્રવ્યથી વ્યતિરિક્ત (ભિન્ન) નથી, અને નથી એમ પણ નહીં (અસત્ પણ નથી);
- 16 nacāpi kevalāddravyāt kiṃcanāpi pravartate | tasmāditthamiha jñeyaṃ śāktaṃ … અને કેવળ દ્રવ્યમાત્રથી (શક્તિ વિના) પણ કંઈ પ્રવર્તતું નથી;
- 17 prathamodaya icchāyāḥ sarvabhāvaikyadeśyatā | sa eva śāktabodhātmasvacchāvayavarūpavān ઇચ્છાના પ્રથમ ઉદયમાં સર્વ ભાવોની ઐક્ય-દેશ્યતા (એકતાનો નિર્દેશ) છે;
- 18 svānandaikarasāhlādī svakāryārthaśarīravān | tathāsthitasya dhyānena bodhādvā tatsvarūpabhāk સ્વ-આનંદના એક-રસ-આહ્લાદમાં રમનારી, સ્વ-કાર્ય-રૂપ અર્થોને શરીર રૂપે ધારણ કરનારી (તે ઇચ્છા);
- 19 tasyecchāspandanaṃ pūrvanyagbhāvo hlādasaṃgamaḥ | bhūpabhūpatiśaktyābhamagnyaṃ tatpūrṇacillayāt તેની (ઇચ્છાની) ઇચ્છા-સ્પંદન પૂર્વ-ન્યગ્-ભાવ (પ્રથમ અંતર્મુખ-સંકોચ) અને…
- 20 yāti vyāptiṃ tathābhūtāṃ śāmyadāmodasatkriyām | śāntānandavapuḥ svaccha urarīkṛtadṛkkriyaḥ તે તેવા પ્રકારની વ્યાપ્તિ પામે છે, જેની સત્-ક્રિયા શાંત થતો આમોદ (આનંદ) છે;
- 21 madhyavyomaśāntabodhabharalabdhodayaḥ śivaḥ | tasyāpi vidyudālokavadabhedavatī calā (આ) શિવ છે, જેનો ઉદય મધ્ય-વ્યોમ (મધ્ય-આકાશ)માં શાંત-બોધના ભાર(પૂર્ણતા)થી લબ્ધ (પ્રાપ્ત)…
- 22 bhāvisvabhedatatkṛtyajñānapraunmukhyavartinī | nijabhāvakṛtasṛṣṭitadanugrahacetanā ભાવી સ્વ-ભેદ (આગામી આત્મ-ભેદ) અને તે-કૃત્ય(તેનાં કાર્ય)ના જ્ઞાન તરફની…
- 23 bhāsate'vasthitā śaktiḥ śaivī śaivārthadāyikā | tataḥ saiva svayaṃ … શૈવી (શિવની) શક્તિ અવસ્થિત રહીને ભાસે છે, શૈવ-અર્થ (શિવ-રૂપ લક્ષ્ય)ને દેનારી;
- 24 nyagbhūtecchā jñānamayī spandanāvitatāṃginī | vidyāmantrakalākalpyadehasaṃpiṇḍitodbhavā ઇચ્છા ન્યગ્-ભૂત (અંતર્મુખ-શાંત) થઈ, જ્ઞાન-મયી બની, સ્પંદન વડે અંગો વિસ્તારતી,…
- 25 tejaḥkaṇaprasaravadupalabhyā viyatyalam | sthitiḥ sādāśivī cāsāvadhikārābhimānatā તેજ-કણના પ્રસર(ફેલાવા)ની જેમ, (શક્તિ) ચૈતન્ય-વ્યોમ(આકાશ)માં પૂર્ણપણે ઉપલભ્ય (અનુભવનીય) છે;
- 26 samalā tatsamāśleṣāt sarveśitvasamudgamaḥ | tasya śaktipradīpasya kiraṇābhodyamapradā (શક્તિ) તે (પરિમિતિ-ઉપાધિ)ના સમાશ્લેષ(સંપર્ક)થી સમલ બની, સર્વેશિત્વ (વિશ્વ-ઈશ્વરપણા)ના…
- 27 tataḥ sthūlairmantramayairaṅgaiḥ sarvakriyāparā | bhavatīśvararūpeṇa svakāryākhilarūpiṇī ત્યાંથી, મંત્ર-મય સ્થૂલ અંગો વડે, શક્તિ સર્વ-ક્રિયા-પરા (સર્વ-કાર્યમાં તત્પર) બને —…
- 28 tasyāpi śaktirmṛtpiṇḍaghaṭavadviśvatāṃ gatā | yāvadyāvattaredvidyāmāyādighanapārthivam તેની પણ શક્તિ, મૃત્-પિંડ(માટીના પિંડ)માંથી ઘટ(ઘડો બને)ની જેમ, વિશ્વતા(વિશ્વ-રૂપ)ને પામી…
- 29 tattvaṃ devastathā tāvadbhāvaśaktyā ghaṭādika | nijaśaktisamāviṣṭerāyānti śivasampadaḥ દરેક તત્ત્વ દેવ છે;
- 30 kriyāśaktiparātmatve kvacitpiṇḍaśivātmatā | kvacidantaḥkṛtau jñānādbhavetpadaśivātmatā ક્રિયા-શક્તિ પર (પ્રધાન) હોય ત્યારે ક્યાંક પિંડ-શિવાત્મતા (પિંડ-રૂપ શિવ સાથેની એકતા);
- 31 icchāmātre rūpaśivastaraṃge tadatītatā | kartṛmātre sarvabhāvavyatītaśivabhāvatā ઇચ્છા-માત્ર(શુદ્ધ-ઇચ્છા)માં રૂપ-શિવ;
- 32 dṛḍhāṃguliniveśena dṛḍhasthūlanirīkṣaṇāt | bhramato bhāvacalanāt plavācca prekṣaṇākṣateḥ દૃઢ આંગળીઓના નિવેશ(સ્થાપન) વડે, સ્થૂલ (વસ્તુ)ના દૃઢ-સ્થિર નિરીક્ષણથી, (તેને) ઘુમાવતાં…
- 33 puro'ṇupuñjabhrāntyāptyā cittvalābho jaḍeṣvapi | sarvacitkṣepataḥ sāmyātsarvatrecchātra īdṛśī સામે અણુ-પુંજ(કણ-સમૂહ)ની ભ્રાંતિ(ઘૂમ)ની આપ્તિ(પ્રખર-ગ્રહણ) વડે, જડોમાં પણ…
- 34 pratītyudgamakāle tu sārvabhāvyādasau vibhuḥ | sṛṣṭānubhavado rūḍheramūrtajñānacillayāt પણ પ્રતીતિ(બોધ)ના ઉદ્ગમ-કાળે, સાર્વ-ભાવ્ય(સર્વ-રૂપપણા)ને લીધે, આ વિભુ (વ્યાપક ચૈતન્ય)…
- 35 jñānayogasamudyuktilīnatvena kriyāgamaḥ | icchātaḥ kāntitejobhistatkartṛtvamaheśatā જ્ઞાન અને યોગની સમુદ્યુક્તિ(પૂર્ણ-સંયોગ)માં લીનતા વડે ક્રિયા-આગમ (ક્રિયાનો ઉદય);
- 36 saṃviddehatadgatatve saṃvitsvātantryamāpatet | toṣe nirvṛtiyogo vā dārḍhyāt svātantryametayoḥ સંવિત્(ભાન) દેહ અને તેમાં રહેલા(ભાવો)ને વ્યાપે ત્યારે સંવિત્-સ્વાતંત્ર્ય (ભાનનું…
- 37 duḥkhāsaktyānyathāsaktyā sukhe nirvṛtibhūmitā | jaḍakāyāṃganicaye maddārḍhyocitacintayā દુઃખમાં અનાસક્તિ વડે, અને આસક્તિ અન્યથા (આત્મા તરફ) વાળવા વડે, સુખમાં નિર્વૃતિ-ભૂમિતા…
- 38 jaḍāśeṣapadārthātmarūḍhestadbodhapūrṇatā | nijābhimānasaṃsṛṣṭe svaśarīre mahodayāt સમસ્ત જડ પદાર્થોના આત્મ-રૂપે રૂઢિ(દૃઢ-સ્થાપન)થી તે બોધની પૂર્ણતા;
- 39 anyadehe tathāvṛttestathā buddhiviśiṣṭatā | bhāvanātītanirmūlasatkāryādivisargavat અન્યના દેહમાં પણ, એ રીતે વૃત્તિ (પ્રવૃત્તિ-યોગ-પ્રવેશ)થી, એ રીતે બુદ્ધિ-વિશિષ્ટતા…
- 40 tattadbhāvabharāsaktestattannirmāṇamānatā | lasadagrasphurattejaḥ kaṇasattodbhavo mahān તે-તે ભાવ(અવસ્થા)ના ભારમાં આસક્તિ(તલ્લીનતા)થી તે-તે નિર્માણ(રચના)ની માનતા (સામર્થ્ય);
- 41 devatāhemanirmāṇasannidhānasphuṭārthatāḥ | sāmmukhyavṛttidehāntaratirāgamahāguṇāḥ (પ્રગટે છે) દેવતા અને હેમ(સોના)નું નિર્માણ, સંનિધાન (વસ્તુઓને સમક્ષ બોલાવવી),…
- 42 dehāntareṣu saṃkrāntiḥ parityāgo'pareṣvapi | antarmukhamukhākṣyādikramagocaracidgateḥ (પ્રગટે છે) અન્ય દેહોમાં સંક્રાંતિ (પ્રવેશ), (પોતાનાનો) પરિત્યાગ, અને બીજાઓમાં પણ…
- 43 saṃsparśatastadudbodha anyatrāpi tathā sthitiḥ | svadehe devadṛḍhatā nāgādidamanārhatā સંસ્પર્શ (કેવળ-સ્પર્શ)થી તે (શક્તિ)નો ઉદ્બોધ (જાગૃતિ), અને અન્યત્ર પણ એ રીતે સ્થિતિ;
- 44 tathā sakalarūpāṇāṃ bhāvanaiva tathā svayam | nijāntaḥ sṛṣṭibāhyasthasthūlasannidhiyogataḥ એ રીતે, સકલ રૂપોની (સિદ્ધિ) ભાવના (સર્જનાત્મક-ચિંતન) જ છે — સ્વયમેવ, નિજ-અંતઃ-સૃષ્ટિ…
- 45 ātmano mahimā jñeyastataḥ sṛṣṭeranantatā | sthūlabhāvādavibhrāntadṛṣṭipātāttadekatām આત્માનો મહિમા જાણવો, અને ત્યાંથી સૃષ્ટિની અનંતતા;
- 46 prāpito jagadaikyaṃ ca samantādavakalpate | yatra tatrāpi viśrāntilīnaṃ … અને એમ (એકતા) પ્રાપ્ત થયેલો, જગત્-ઐક્ય (વિશ્વ-એકતા) સમંતાત્ (સર્વ બાજુ) ઘટિત (સંગત) થાય;
- 47 viśvamekasvarūpeṇa rūpeṇa pratipadyate | śivabhāvanayauṣadhyā baddhe manasi saṃsṛteḥ વિશ્વને એક સ્વ-રૂપે (પ્રતિ-)રૂપે (ઓળખે) — પ્રતિપાદન કરે;
- 48 kāṣṭhakuḍyādiṣu kṣipte rasavacchivahematā | tattattattvabalāveśāt sarvavastvekarūpiṇam કાષ્ઠ (લાકડું), કુડ્ય (ભીંત) આદિ ઉપર છાંટેલા રસ (પારદ-રસાયન)ની જેમ (તે સોનું બનાવે છે),…
- 49 sthairyeṇābhāvabhāvānāmātmānaṃ nirmiṇoti saḥ | svaśarīre dṛḍhā śaktiḥ prāptākṣyādividheyatām સ્થૈર્ય(દૃઢતા) વડે તે અભાવો અને ભાવોના આત્માને નિર્મે છે (ઘડે છે);
- 50 tadvadanyatra bhāvādau svātmaśaktyā kilādhipaḥ | sarvabhāveṣu sadyogātsatyatve śivatā … એ રીતે અન્યત્ર પણ — ભાવ આદિમાં — સ્વ-આત્માની શક્તિ વડે (સાધક) ખરેખર અધિપ (સ્વામી) છે;
- 51 sarvakāmadughā sādhvī śivatā prasarennṛṇām | padasyārthaḥ padārthatvamitthamarthavyavasthitau સર્વ-કામ-દુઘા (સર્વ-ઇચ્છા-પૂરનારી, કામધેનુ જેવી) એવી સાધ્વી (કલ્યાણ-રૂપ) શિવતા મનુષ્યો…
- 52 yasmātpadārthatā tulyā cittābhāvodbhavo muhuḥ | sarvatra cittābhāvena satyākāratayā … કેમ કે પદાર્થતા (વસ્તુપણું) (સર્વમાં) તુલ્ય (સમાન) છે, (તેથી તેના) ચિત્ત-ભાવ(ચૈતન્યમાં…
- 53 sarvatrānubhavāvasthāprasaraḥ sārato bhavet | sarvasyaiva sthiraṃ rūpaṃ sarvākāratadātmanā સર્વત્ર અનુભવ-અવસ્થાનો પ્રસર (વિસ્તાર) સારતઃ (તત્ત્વતઃ) થાય;
- 54 sarvākāre mahākāraracanā rucirācirāt | sarvatraikye sthirā rūḍhirjanyā rāgādināhatā સર્વ-આકાર (ચૈતન્ય)માં મહા-આકારની રચના રુચિરા (મનોહર) અને અચિરાત્ (શીઘ્ર) (થાય છે);
- 55 sarvasya śreyaso nūnaṃ satyānnirgatatā matā | mūle samarthatāveśo … સર્વ શ્રેયસ(કલ્યાણ)નું નિર્ગતપણું (ઉદ્ભવ) નૂનં (નિશ્ચે) સત્(પરમ-સત્ય)માંથી મનાય છે;
- 56 kāryo mūlasamāveśa iti jñātvā tathodayaḥ | sarvāmūrtatvatattvāsthābuddhidṛṣṭiprasaktitaḥ મૂલ-સમાવેશ (મૂળમાં તલ્લીનતા) સાધવો જોઈએ — એમ જાણીને તેવો ઉદય (થાય છે);
- 57 samyagutpadyate'ntardhirūpaṇaṃ bhaktinirgatiḥ | matirmamatvanirmāṇamanasāṃ mahatāṃ tarām સમ્યક્ રીતે ઊપજે છે — અંતર્ધિ-રૂપણ (આંતર-દર્શન), ભક્તિ-નિર્ગતિ (ભક્તિનો ઉદ્રેક), અને મતિ…
- 58 prasaratyasti vijñānaṃ sarvadikkamabādhitam | mamatvamānase sādhu sādhūnāṃ saktimāgate સર્વ-દિક્ (સર્વ-દિશા-વ્યાપી) અને અબાધિત (નિર્-બાધ) વિજ્ઞાન પ્રસરે છે, જ્યારે સાધુ-જનોનું,…
- 59 saṃkalpaprabhavaṃ sarvaṃ jagadetadanantakam | sarvaṃ mameti nirvyūḍhe syāttadekamayo … આ સમસ્ત અનંત જગત્ સંકલ્પ(શિવના સંકલ્પ)થી પ્રભવ (ઉદ્ભવ) પામેલું છે;
- 60 abhimānāttathaivaiṣāṃ bhāvasargaḥ pravartate | pratyekadevagrāmasya mamatābhiniveśataḥ તેવા જ અભિમાન(આત્મ-પ્રતીતિ)થી, એ રીતે જ, આ (સાધકો)ને ભાવ-સર્ગ (વસ્તુઓની સૃષ્ટિ) પ્રવર્તે…
- 61 divyāni tānyayatnena prasaranti samantataḥ | sāmastyena prasarpanto nirviśeṣā … તે દિવ્ય (સૃષ્ટિઓ) અયત્ને (પ્રયત્ન વિના) સમંતાત્ (સર્વ બાજુ) પ્રસરે છે;
- 62 sadā krīḍāvaśādeva kāmāḥ syuḥ sarvagocarāḥ | viśeṣamamatāveśapraveśavaśato mahān સદા કેવળ ક્રીડા(લીલા)ના વશથી જ (સાધક)ના કામ (ઇચ્છિત) સર્વ-ગોચર (બધે વ્યાપ્ત) થાય;
- 63 tanusvarūpanirmāṇāparimāṇabhavodayaḥ | śivatattve tridhābhūte svacchākālakalākale તનુ (દેહ) અને સ્વ-રૂપોને નિર્મતો અપરિમાણ (અમાપ) ભવ(અસ્તિત્વ)નો ઉદય (થાય છે) — શિવ-તત્ત્વ…
- 64 sakale ca samāsaktastattadrūpoparūpaṇam | sāmarthye'khaṃḍasāmarthyaṃ satate jñānavīryatā અને સકલ (અંશ-ક્ષેત્ર)માં સમાસક્ત (પૂર્ણ-લીન) થયેલો, તે-તે રૂપનું ઉપ-રૂપણ (પ્રતિ-ઘડતર)…
- 65 īśe samagrakartṛtvaṃ sarasvatyā manūttamaḥ | prameye mamatāveśānnirmiṇoti navaṃ … ઈશ (ઈશ્વર-તત્ત્વ)માં સમગ્ર કર્તૃત્વ;
- 66 kalane cidghanatvaṃ syādvedane sarvacidgamaḥ | snehe tu sarvakāmatvaṃ … કલન (બોધ-શક્તિ)માં ચિદ્-ઘનત્વ (ચૈતન્યની ઘનતા) થાય;
- 67 niyame sarvayamanaṃ kaivalyaṃ pralayākale | svātmano hyaniruddhārthā nirupādhivibhūtikā નિયમ(સંયમ-શક્તિ)માં સર્વ-યમન (સર્વનું નિયંત્રણ);
- 68 sarvākārābhimānena mametidṛḍhasaktinā | sarvākārasamāpattiranantaivopajāyate સર્વ-આકાર-અભિમાન (સર્વ-રૂપો સાથેની આત્મ-પ્રતીતિ) વડે, 'આ મારું' એવી દૃઢ સક્તિ (લગાવ)…
- 69 naitacchāstraṃ vinā proktaṃ kāyākāreṇa kāyikam | jalena jalarūpaṃ … આ શાસ્ત્ર વિના કહેવાયું નથી: કે કાય (દેહ) સંબંધી (સિદ્ધિ) કાય-આકારે (દેહ-રૂપ ધારણ કરી…
- 70 sarvavyāptyā snehapūrṇaṃ stryādikāyātmacintanāt | jagadvidheyatāmeti kimutaikaśarīrakam સર્વ-વ્યાપ્તિ વડે, સ્નેહ-પૂર્ણ એવા સ્ત્રી આદિના કાય(દેહ)ને આત્મ-રૂપે ચિંતવવાથી જગત્…
- 71 sarvamasmīti ruciraṃ rūpamātmani cintayan | ahameva matparo na … 'સર્વ હું છું' એમ આત્મામાં રુચિર (મનોહર) રૂપ ચિંતવતો, 'હું જ (સર્વ છું)' — શું…
- 72 sarvasmin mayi kasyāpi kāyaṃ dhyāyan jugupsitam | mamaivāsau … 'સર્વ હું છું' (એ ભાવમાં) જ્યારે, કોઈના કાય(દેહ)ને જુગુપ્સિત (ઘૃણાસ્પદ) ધ્યાવતો — તે મારો…
- 73 vyāpakatve śatrudehaṃ svaṃ bhramantaṃ vicintayet | vidrutaṃ karabhārūḍhaṃ … વ્યાપકપણા(ની અવસ્થા)માં, શત્રુના દેહને પોતાનો (માની), ભ્રમતો (આમતેમ ધકેલાતો) ચિંતવે —…
- 74 vyāptaṃ kiñcidripordehaṃ madīyaṃ saṃharāmyaham | jaḍarūpo bhavāmīti cintayā … 'શત્રુનો કેટલોક દેહ (મારા વડે) વ્યાપ્ત અને (તેથી) મારો છે, તેને હું સંહરું (વિલીન કરું),…
- 75 vyāptidārḍhye naktamekaṃ candraṃ vātmānamutthitam | vicintya prasravantaṃ ke … વ્યાપ્તિ દૃઢ થયે, રાત્રે પોતાને એક ઉદિત ચંદ્ર રૂપે, કોઈના કે(મસ્તક) ઉપર (અમૃત) પ્રસ્રવતો…
- 76 cittattvaṃ cintayan rūpaṃ vyāpakaṃ vākhilātmasu | avināśyekapiṇḍe vā … ચિત્-તત્ત્વ(ચૈતન્ય-તત્ત્વ)ને ચિંતવતો — તેનું રૂપ સર્વ આત્માઓમાં વ્યાપક રૂપે, અથવા…
- 77 sravatkṛṣṇāmṛtaṃ meghamātmopari nijātmakam | dhyāyato bālamātmānaṃ sā jarā … પોતાની ઉપર કૃષ્ણ (શ્યામ) અમૃત સ્રવતો, નિજ-આત્મ-રૂપ મેઘ(વાદળ)ને, અને પોતાને બાળક રૂપે…
- 78 dhyānaṃ nāmātra yatsarvaṃ sarvākāreṇa lakṣyate | bhāvanācakṣuṣā sādhvī … અહીં ધ્યાન કહેવાય તે — જેના વડે સર્વ સર્વ-આકારે, ભાવના-ચક્ષુ (સર્જનાત્મક-ચિંતનની આંખ) વડે…
- 79 yena yenendriyeṇārtho gṛhyate tatra tatra sā | śivatā … જે-જે ઇન્દ્રિય વડે અર્થ (વસ્તુ) ગ્રહાય, ત્યાં-ત્યાં તે સત્ય શિવતા લક્ષિત (ઓળખાય) — તે પણ…
- 80 yasyāṃ yasyāṃ pratītau tu śivo'smīti manogamaḥ | tasyāṃ … જે-જે પ્રતીતિ(બોધ)માં 'હું શિવ છું' એ મનો-ગમ (મનનું ઊઠવું) (થાય), તે જ ચિંતનમાં તે પણ…
- 81 yasminnarthe sadātyāgo gacchatastiṣṭhato'pivā | dhāvataḥ khādato vāpi sa … જે-તે અર્થ (વસ્તુ) વિષે, ('હું શિવ છું' એ પ્રતીતિનો) સદા-ત્યાગ (નિરંતર-અપરિત્યાગ) —…
- 82 bhāvite'bhāvite vāpi śivatve śivataiva me | sarvadā pitṛmātrāditaulyadārḍhyena … (મારું) શિવત્વ ભાવિત (ધ્યાનમાં ચિંતવાયેલ) હો કે અભાવિત — મારે તો સદા શિવતા જ છે;
- 83 tathāpi kośahemādisādṛśyaṃ yogasatyatā | śivo'smīti madicchātaḥ sarvabhāvapravartanam તોપણ યોગ-સત્યતા (યોગની પ્રતીતિ) કોશ(મૂષા)માં હેમ(સોના) આદિ(ની પરીક્ષા) સમાન છે: 'હું શિવ…
- 84 ata eva śivaḥ sarvamiti yogo'tha cetasi | santataṃ … એ જ કારણે 'શિવ સર્વ છે' એવો યોગ પછી ચિત્તમાં સંતત (નિરંતર) (રહે છે);
- 85 aniruddho japo'styeva sarvāvasthāsvasau japaḥ | nānākāraiḥ sadā kurvannudayan … અનિરુદ્ધ (અ-રોકાયેલ) જપ છે જ;
- 86 abhyāsenāsmi so'pyatra japaḥ parama ucyate | saṃkalpāñjanayannasmi sthitaḥ … અભ્યાસ વડે 'હું તે (શિવ) છું' — એ પણ અહીં પરમ જપ કહેવાય;
- 87 so hi nāma japo jñeyaḥ satyādistrividho hi saḥ … તે જ ખરેખર જપ જાણવો, અને તે ત્રિવિધ (ત્રણ-પ્રકારે) — સત્ય આદિથી (શરૂ થતો) — છે.
- 88 pratipattyānayā snānaṃ nirmalīkaraṇaṃ matam | duḥkhe vāpi sukhe … આ પ્રતિપત્તિ (બોધ) વડે સ્નાન એ નિર્મલીકરણ (પવિત્રીકરણ) મનાય છે — દુઃખમાં હો કે સુખમાં,…
- 89 śivo'smītimanohlādo jalasnānaṃ paraṃ matam | cinnirmalā tanmayaṃ hi … 'હું શિવ છું' એ મનો-આહ્લાદ પરમ જલ-સ્નાન મનાય છે;
- 90 ityāsthājalaśaucena śuddhisnānaṃ tathoditam | sarvabhāvāḥ śivākārā antarbhūtāḥ śivānale એમ આસ્થા(દૃઢ-શ્રદ્ધા)-જલના શૌચ (ધોવા) વડે શુદ્ધિ-સ્નાન એમ કહેવાયું;
- 91 so'haṃ śivaḥ sutṛpto'smi homa ityuditaḥ paraḥ | atrākāre … 'તે હું શિવ છું, સુ-તૃપ્ત છું' — એમ પરમ હોમ કહેવાયો;
- 92 tasmādasmi nirākāṃkṣastṛptyānyo homa īdṛśaḥ | pūjanānnāsti me tuṣṭirnāsti … તેથી હું નિરાકાંક્ષ (ઇચ્છા-રહિત) છું;
- 93 pūjakairavibhedena sadā pūjeti pūjanam | atrākāre ca me … પૂજકો સાથે અવિભેદ (અભિન્નતા) વડે સદા પૂજા — એ જ (સાચું) પૂજન;
- 94 liṃgādike pūjito'smi sadā pūjeti vā sthitā | pūjakaḥ … 'લિંગ આદિમાં હું પૂજિત છું' — અથવા એમ સદા પૂજા સ્થિત છે;
- 95 kimetenātmabhāvena tṛptyā vā parapūjanam | sarvākāreṣu bhogyena yajanaṃ … આ આત્મ-ભાવ વડે, કે (આ) તૃપ્તિ વડે, પર(અન્ય)નું પૂજન શા માટે?
- 96 bhuñje'haṃ yatra tatrāpi bhogalagnaḥ pratītitaḥ | śivo'smi sādhanāviṣṭaḥ … હું જ્યાં-ત્યાં ભોગવું છું, ભોગમાં લગ્ન (લીન) રહીને, પ્રતીતિ (બોધ) વડે: 'હું શિવ છું,…
- 97 śiva evānayā sthityā satyayā yāga uttamaḥ | yena … આ સત્ય સ્થિતિ (દૃઢ-દૃષ્ટિ) વડે શિવ જ ઉત્તમ યાગ (યજ્ઞ) છે;
- 98 sa mayā kriyate yāgaḥ śivatvādyāga uttamaḥ | śivaṃ … તે યાગ મારા વડે કરાય છે, અને શિવ-રૂપ હોવાથી તે ઉત્તમ યાગ છે.
- 99 bhinno'pyabhinna evāsmi śiva itthaṃ viceṣṭanam | śivo bhoktā … ભિન્ન (દેખાતો) હોવા છતાં હું અભિન્ન જ છું, (કેમ કે હું) શિવ (છું) — એમ આ સમગ્ર ચેષ્ટા…
- 100 bhuktvodeti śivāvasthā sthitetthaṃ bhoktṛrūpatā | śivaḥ kartā śivaḥ … ભોગવીને શિવ-અવસ્થા ઊગે છે;
- 101 śiva eva phalāvasthā vyāpāra iti sādhuṣu | bhāvanākaraṇābhyāṃ … શિવ જ ફલ-અવસ્થા, અને વ્યાપાર (પ્રવૃત્તિ પણ) — એમ સાધુ (સત્-સાધક)ોમાં (છે).
- 102 yathā tathā pratiṣṭhāmaḥ prabuddhasyeti vartanam | yaddṛśyaṃ yacca … 'જેમ-તેમ (હોઈએ ત્યાં પણ) અમે (શિવમાં) પ્રતિષ્ઠિત રહીએ છીએ' — એ પ્રબુદ્ધ(જાગ્રત)નું વર્તન…
- 103 yacchrāvyaṃ tacchivavyaktestacchivatvena saṃśritaḥ | gamye grāhye tathā vācye … — જે શ્રાવ્ય (સાંભળવા-યોગ્ય), તે (સર્વ) શિવ-વ્યક્તિ (શિવના આવિર્ભાવ)થી, શિવત્વ રૂપે…
- 104 sthite śivatve baddhāstho bhavet sarvagataḥ śivaḥ | mantavye … શિવત્વ સ્થિર થયે, બદ્ધ-આસ્થ (દૃઢ-શ્રદ્ધાવાળો) સર્વગત (સર્વ-વ્યાપી) શિવ થાય — મંતવ્ય…
- 105 sukhe duḥkhe vimohe ca sthito'haṃ paramaḥ śivaḥ | … સુખમાં, દુઃખમાં, અને વિમોહ(મૂઢતા)માં, હું પરમ શિવ રૂપે સ્થિત છું;
- 106 bhavati śivamayātmā sarvabhāvena sarvaḥ સર્વ (જન) સર્વભાવ(સર્વ-રૂપપણા)થી શિવમય-આત્મા (શિવ-મય સ્વ-રૂપવાળો) થાય છે.
- 107 śaivādīni rahasyāni pūrvamāsanmahātmanām | ṛṣīṇāṃ vaktrakuhare teṣvevānugrahakriyā શૈવ આદિ રહસ્યો (ગુપ્ત-તત્ત્વો) પૂર્વે મહાત્મા ઋષિઓના વક્ત્ર-કુહર (મુખ-ગુફા)માં હતા;
- 108 kalau pravṛtte yāteṣu teṣu durgamagocare | kalāpigrāmapramukhe samucchinne … કલિ (યુગ) પ્રવૃત્ત થયે, અને તે (ઋષિઓ) કલાપ-ગ્રામ-પ્રમુખ (કલાપ ગામ વગેરે) એવા દુર્ગમ-ગોચર…
- 109 kailāsādrau bhraman devo mūrtyā śrīkaṃṭharūpayā | anugrahāyāvatīrṇaścodayāmāsa bhūtale — કૈલાસ-પર્વત પર શ્રીકંઠ-રૂપ મૂર્તિ વડે વિચરતા દેવ, અનુગ્રહ (કૃપા) અર્થે અવતીર્ણ થઈ, ભૂતલ…
- 110 muniṃ durvāsasaṃ nāma bhagavānūrdhvaretasam | nocchidyeta yathā śāstraṃ … ભગવાને દુર્વાસસ્ નામના ઊર્ધ્વ-રેતા (ઊર્ધ્વ-રેતસ્, બ્રહ્મચારી) મુનિને (કહ્યું): 'જેમ…
- 111 tataḥ sa bhagavān devādādeśaṃ prāpya yatnavān | sasarja … ત્યારે તે ભગવાન્ (દુર્વાસસ્) દેવ પાસેથી આદેશ પામી, યત્નવાન્ થઈ, ત્ર્યમ્બકાદિત્ય નામના…
- 112 tasmin saṃkramayāmāsa rahasyāni samantataḥ | so'pi gatvā guhāṃ … તેમાં તેણે રહસ્યો (ગુપ્ત-તત્ત્વો) સમંતાત્ (સંપૂર્ણપણે) સંક્રમિત (સંચારિત) કર્યાં;
- 113 tannāmnā cihnitaṃ tatra sasarja manasā sutam | khamutpapāta … ત્યાં તેણે તે (ત્ર્યમ્બક) નામથી ચિહ્નિત પુત્રને મન વડે સર્જ્યો;
- 114 siddhastadvatsutotpattyā siddhā evaṃ caturdaśa | yāvatpañcadaśaḥ putraḥ sarvaśāstraviśāradaḥ એ રીતે પુત્ર-ઉત્પત્તિ વડે (પ્રત્યેક) સિદ્ધ થયો;
- 115 sa kadācillokayātrāmāsīnaḥ prekṣate tataḥ | bahirmukhasya tasyātha brāhmaṇī … તે કદાચિત્ (એક વાર) આસીન (બેઠેલો) લોક-યાત્રા (વ્યવહાર)ને જુએ છે;
- 116 rūpayauvanasaubhāgyabandhurā sā gatā dṛśam | dṛṣṭvā tāṃ lakṣaṇairyuktāṃ … રૂપ, યૌવન અને સૌભાગ્યથી બંધુરા (મનોહર) એવી તે (બ્રાહ્મણી) દૃષ્ટિ-ગોચર થઈ;
- 117 sadharmacāriṇīṃ samyaggatvā tatpitaraṃ svayam | arthayitvā brāhmaṇīṃ tāmānayāmāsa … — સધર્મ-ચારિણી (ધર્મ-પત્ની રૂપે);
- 118 brāhmaṇena vivāhena tato jātastathāvidhaḥ | tena yaḥ sa … તે બ્રાહ્મણ-વિવાહ વડે ત્યાર પછી તેવો જ (સિદ્ધ-પ્રકારનો) જન્મ્યો;
- 119 nāmnā sa saṃgamādityo varṣādityo'pi tatsutaḥ | tasyāpyabhūt sa … નામે તે સંગમાદિત્ય;
- 120 ānandasaṃjñakastasmādudbabhūva tathāvidhaḥ | tasmādasmi samudbhūtaḥ somānandākhya īdṛśaḥ તેનાથી તેવા જ (પ્રકારના) આનંદ નામે (પુત્ર) ઉદ્ભવ્યો;
- 121 karomi sma prakaraṇaṃ śivadṛṣṭyabhidhānakam | evameṣāṃ tryambakākhyā terambā … મેં શિવદૃષ્ટિ નામક પ્રકરણ (ગ્રંથ) રચ્યું.
- 122 sthitā śiṣyapraśiṣyādyairvistīrṇā maṭhikoditā | tadevametadvihitaṃ mayā prakaraṇaṃ manāk — શિષ્ય, પ્રશિષ્ય આદિ વડે સ્થિત (પ્રતિષ્ઠિત) અને વિસ્તીર્ણ (વ્યાપક) એવી તે મઠિકા…