शिवदृष्टि
Śivadṛṣṭi
- 1 atha śakteḥ parāvasthā yairbhaktyā parigīyate | yuktyā prakāśito … ಈಗ ಶಕ್ತಿಯ ಪರಾವಸ್ಥೆಯನ್ನು ಯಾರು ಭಕ್ತಿಯಿಂದ ಸ್ತುತಿಸುತ್ತಾರೋ — ಯುಕ್ತಿಯಿಂದ ದೇವನು…
- 2 na śivaḥ śaktirahito na śaktirvyatirekiṇī ಶಿವನು ಶಕ್ತಿರಹಿತನಲ್ಲ, ಶಕ್ತಿಯೂ (ಅವನಿಂದ) ಬೇರ್ಪಟ್ಟವಳಲ್ಲ.
- 3 śivaḥ śaktastathā bhāvānicchayā kartumīhate | śaktiśaktimatorbhedaḥ śaive jātu … ಶಿವನು ಶಕ್ತನಾಗಿ (ಸಮರ್ಥನಾಗಿ) ಭಾವಗಳನ್ನು ಇಚ್ಛೆಯಿಂದ ಸೃಜಿಸಲು ಬಯಸುತ್ತಾನೆ;
- 4 sāmarthyaṃ yadi kalpyeta tannāmānantyameva vā ಸಾಮರ್ಥ್ಯವನ್ನು (ಶಕ್ತಿಯೆಂದು ಪ್ರತ್ಯೇಕವಾಗಿ) ಕಲ್ಪಿಸಿದರೆ, ಆಗ ಆನಂತ್ಯ (ಅನವಸ್ಥೆ ಪ್ರಸಂಗ) ಮಾತ್ರ…
- 5 śaktimāneva śaktiḥ syācchivavatkaraṇārthataḥ ಶಿವನಂತೆಯೇ — ಕಾರ್ಯ ಮಾಡುವ ಪ್ರಯೋಜನದ ದೃಷ್ಟಿಯಿಂದ — ಶಕ್ತಿಮಂತನೇ ಶಕ್ತಿಯಾಗಿದ್ದಾನೆ.
- 6 muñcato'pi nijāṃ śaktiṃ svātantrye jñānamāpatet ತನ್ನ ಶಕ್ತಿಯನ್ನು ಬಿಡುವವನಿಗೂ ಸಹ ತನ್ನ ಸ್ವಾತಂತ್ರ್ಯದಲ್ಲಿ ಜ್ಞಾನವು (ಶಕ್ತಿಯ ರೂಪದಲ್ಲಿ) ಬಂದೇ…
- 7 mantrastambhanatāyāṃ hi nāsau vahnistadocyate ಮಂತ್ರದಿಂದ ಸ್ತಂಭಿತವಾದ ಸ್ಥಿತಿಯಲ್ಲಿ 'ಅದು ಅಗ್ನಿಯಲ್ಲ' ಎಂದು ಆಗ ಹೇಳಲಾಗುತ್ತದೆ (— ಆದರೂ ಅದರ…
- 8 yadyauṣṇyāvyatirekatve dṛṣṭānto dāhakāśrayāt ಔಷ್ಣ್ಯವು (ಅಗ್ನಿಯಿಂದ) ಅವ್ಯತಿರಿಕ್ತವಾಗಿರುವುದರಿಂದ (ದೃಷ್ಟಾಂತ ಸರಿಯೆಂದರೆ), ದಾಹಕ (ಸುಡುವ ಆಶ್ರಯ)ದ…
- 9 2śaivaiḥ sadbhirvāca eva paśyantyādikrame sthitāḥ | kalpitāstairaśaivatvamātmanaḥ pratipāditam ಸತ್ಪುರುಷರಾದ ಶೈವರಿಂದ ಪಶ್ಯಂತೀ ಮುಂತಾದ ಕ್ರಮದಲ್ಲಿ ನೆಲೆಗೊಂಡ ವಾಕ್ಕು ಮಾತ್ರವೇ (ಪರಾ ಎಂದು)…
- 10 śaive vāca indriyatvamatha nādādinoditā | tadabhyāse phalāvāptiḥ sūkṣmamantrasvarūpatā ಶೈವ (ಶಾಸ್ತ್ರ)ದಲ್ಲಿ ವಾಕ್ಕಿಗೆ ಇಂದ್ರಿಯತ್ವ;
- 11 kathitā kālapādādau nādākhyaṃ yatparaṃ tviti | parāparādibhedaśca tatraiva … ಕಾಲಪಾದ ಮುಂತಾದುವುಗಳಲ್ಲಿ "ನಾದ ಎಂಬ ಯಾವುದು ಪರ" ಎಂದು ಹೇಳಲಾಗಿದೆ;
- 12 naitanna vācaḥ kathitaṃ patiśabdasya varṇitam ಇದು ಹಾಗಲ್ಲ — (ಅಲ್ಲಿ) ವಾಕ್ಕು (ಪರ ಎಂದು) ಹೇಳಲ್ಪಟ್ಟಿಲ್ಲ;
- 13 tathā cāha kheṭapālaḥ śabdarāśerviśeṣatām ಹಾಗೆಯೇ ಖೇಟಪಾಲನು ಶಬ್ದರಾಶಿಯ ವಿಶೇಷ ಶ್ರೇಷ್ಠತೆಯನ್ನು (ಹೇಳುತ್ತಾನೆ) —
- 14 svāyambhuvasya ṭīkāyāṃ bāḍhamityādinā guruḥ | tathā mataṅgaṭīkāyāṃ vyākhyāniguruṇoditam ಸ್ವಾಯಂಭುವ (ತಂತ್ರ)ದ ಟೀಕೆಯಲ್ಲಿ ಗುರುವು "ಬಾಢಮ್" (ಖಂಡಿತ) ಇತ್ಯಾದಿಯಿಂದ;
- 15 tatra vā tadupāyatvātparatvenopacāritā ಅಲ್ಲಿ (ವಾಕ್ಕು 'ಪರ' ಎನ್ನಲ್ಪಟ್ಟರೂ) ಅದು ಆ (ಶಿವನ) ಉಪಾಯವಾಗಿರುವುದರಿಂದ 'ಪರ' ಎಂದು ಉಪಚಾರವಾಗಿ…
- 16 tadupāyātparatvaṃ ceddīpāderapyupāyatā ಆ (ಶಿವನ) ಉಪಾಯವಾಗಿರುವುದರಿಂದ ಪರತ್ವ (ಬರುತ್ತದೆ) ಎಂದರೆ, ದೀಪ ಮುಂತಾದುವುಗಳಿಗೂ ಉಪಾಯತ್ವ (ಇರುವುದರಿಂದ…
- 17 tasmātsamagrākāreṣu sarvāsu pratipattiṣu | vijñeyaṃ śivarūpatvaṃ svaśaktyāveśanātmakam ಆದ್ದರಿಂದ ಎಲ್ಲ ಸಮಗ್ರ ಆಕಾರಗಳಲ್ಲಿ, ಸಮಸ್ತ ಪ್ರತಿಪತ್ತಿ(ಜ್ಞಾನ)ಗಳಲ್ಲಿ, ತನ್ನ ಶಕ್ತಿಯ ಆವೇಶಸ್ವರೂಪವಾದ…
- 18 piṇḍe vā kaṭikāyāṃ vā kiṃ suvarṇatvamiṣyate ಪಿಂಡ(ಗಡ್ಡೆ)ಯಲ್ಲಿಯೋ ಅಥವಾ ಕಟಿಕೆ(ಗಟ್ಟಿ)ಯಲ್ಲಿಯೋ ಸುವರ್ಣತ್ವವು ಒಪ್ಪಲ್ಪಡುವುದಿಲ್ಲವೇ?
- 19 na bhūṣaṇe kuḍalādau yathā tatra svaśaktitaḥ | rūpakatvaṃ … ಭೂಷಣದಲ್ಲಿ, ಕುಂಡಲ ಮುಂತಾದುವುಗಳಲ್ಲಿ ಮಾತ್ರವಲ್ಲ — ಅಲ್ಲಿಯೂ ಚಿನ್ನವು ತನ್ನದೇ ಶಕ್ತಿಯಿಂದ…
- 20 tathecchayā samāviṣṭastathā śaktitrayeṇa ca | tathā tathā sthito … ಹಾಗೆಯೇ ಇಚ್ಛೆಯಿಂದ ಸಮಾವಿಷ್ಟನಾದ, ಶಕ್ತಿತ್ರಯದಿಂದ ಆಯಾ ರೀತಿಯಲ್ಲಿ ಭಾವಗಳಾಗಿ ನೆಲೆಸಿರುವ (ಶಿವ);
- 21 ityukte'tra samākṣepaḥ pakṣasyāsya vidhīyate | ādau tāvadvikāritvaṃ śivatattvasya … ಹೀಗೆ ಹೇಳಿದಾಗ ಇಲ್ಲಿ ಈ ಪಕ್ಷಕ್ಕೆ ಆಕ್ಷೇಪವನ್ನು ಮಾಡಲಾಗುತ್ತದೆ: ಮೊದಲು ಶಿವತತ್ತ್ವಕ್ಕೆ ವಿಕಾರಿತ್ವ…
- 22 nānāvikārarūpeṇa jaḍataivamavasthitā | tathā sāvayavatvaṃ ca parādhīnatvameva ca ನಾನಾ ವಿಕಾರಗಳ ರೂಪದಿಂದ ಜಡತೆಯೇ ಹೀಗೆ ನೆಲೆಗೊಳ್ಳುತ್ತದೆ;
- 23 nyūnatvādi vināśitvaṃ tathollaṅghananiṣkṛtiḥ ನ್ಯೂನತೆ ಮುಂತಾದುದು, ವಿನಾಶಿತ್ವ (ನಾಶವಾಗುವಿಕೆ), ಹಾಗೆಯೇ ಉಲ್ಲಂಘನೆ (ಮೀರುವಿಕೆ) ಮತ್ತು ನಿಷ್ಕೃತಿ…
- 24 yatropari na hastādi neyamīśvarasaṃnidhau | tatra pādavihārādeḥ sphuṭameva … ಎಲ್ಲಿ ಮೇಲೆ ಕೈ ಮುಂತಾದುವುಗಳನ್ನು ಇಡಬಾರದೋ — ಈಶ್ವರನ ಸಾನ್ನಿಧ್ಯದಲ್ಲಿ ಇದು (ಇಡಬಾರದು);
- 25 evaṃ sati samagrasya vyavahārasya bhaṅgitā | tathaivaṃ saṃpravṛttau … ಹೀಗಾದಾಗ ಸಮಸ್ತ ವ್ಯವಹಾರಕ್ಕೆ ಭಂಗ (ಲೋಪ) ಬರುತ್ತದೆ;
- 26 nānāvādaiḥ svasiddhāntaiḥ sākamatra virodhitā | sarvabhāvaśivatvena nāstitā bandhamokṣayoḥ ಸ್ವಸಿದ್ಧಾಂತಗಳಾದ ನಾನಾ ವಾದಗಳೊಂದಿಗೆ ಇಲ್ಲಿ ವಿರೋಧ ಬರುತ್ತದೆ;
- 27 tadabhāvāddevaguruśāstrocchedo bhavettarām | nirarthakatvaṃ śāstrasya karaṇe tannirūpaṇe ಅವುಗಳ ಅಭಾವದಿಂದ ದೇವ-ಗುರು-ಶಾಸ್ತ್ರಗಳ ಉಚ್ಛೇದವು ಇನ್ನೂ ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಬರುತ್ತದೆ;
- 28 sarveṣāmeva muktatve sthite kasyopadeśyatā | dharmādharmau nasaṃ baddhau … ಎಲ್ಲರೂ ಮುಕ್ತರೇ ಆಗಿದ್ದರೆ, ಯಾರಿಗೆ ಉಪದೇಶ್ಯತೆ (ಬೋಧಿಸಬೇಕಾದ ಸ್ಥಿತಿ)?
- 29 tataśca śivadharmādervedāderakṛtārthatā | nimittasamavāyayādikāraṇeṣu samānatā ಅದರಿಂದ ಶಿವಧರ್ಮ ಮುಂತಾದುದರ, ವೇದ ಮುಂತಾದುದರ ಅಕೃತಾರ್ಥತೆ (ನಿಷ್ಫಲತೆ);
- 30 pṛthivyādikalpanayā kalpanāvān śivo bhavet | śivatattve sānubhave paśyantītulyatā … ಪೃಥಿವೀ ಮುಂತಾದ ಕಲ್ಪನೆಯಿಂದ ಶಿವನು ಕಲ್ಪನಾವಂತ (ಕಲ್ಪಿತ ರೂಪವುಳ್ಳವ) ಆಗುತ್ತಾನೆ;
- 31 icchāvatkāryaniṣpattyā punaricchāntarodgame | śivasya heturvaktavyo yadarthaṃ sā navodgatā ಇಚ್ಛಾವಂತನಾಗಿ ಕಾರ್ಯ ನಿಷ್ಪತ್ತಿಯಾದ ಮೇಲೆ ಮತ್ತೆ ಬೇರೆ ಇಚ್ಛೆ ಉದಯಿಸುವಾಗ ಶಿವನಿಗೆ ಹೇತುವನ್ನು ಹೇಳಬೇಕು…
- 32 viśvasyāsatyarūpatvaṃ yairvākyairvarṇitaṃ kvacit | śivoktaistairvirodhaḥ syātsarvasatyatvavādinaḥ ವಿಶ್ವದ ಅಸತ್ಯರೂಪತ್ವವನ್ನು ಶಿವನಿಂದ ಹೇಳಲ್ಪಟ್ಟ ಯಾವ ವಾಕ್ಯಗಳಿಂದ ಎಲ್ಲೋ ವರ್ಣಿಸಲಾಗಿದೆಯೋ, ಆ…
- 33 tadātmano hi sthūlasya sūkṣmasyātha vikāritā ಏಕೆಂದರೆ ಆ (ವಿಶ್ವ) ಯಾವನ ಆತ್ಮವೋ ಆ ಸ್ಥೂಲ ಮತ್ತು ಸೂಕ್ಷ್ಮ(ರೂಪವುಳ್ಳ ಶಿವ)ನಿಗೆ ವಿಕಾರಿತ್ವ…
- 34 kṣīramāyāprakṛtivadyāvataścaiva yāvatī | śivasya tādṛgātmamutpadyetātra yogivat ಹಾಲು, ಮಾಯೆ, ಪ್ರಕೃತಿಗಳಂತೆ — ಎಷ್ಟರಮಟ್ಟಿಗೆ, ಎಷ್ಟು (ವಿಸ್ತಾರವಾಗಿ) — ಶಿವನಿಗೆ ಇಲ್ಲಿ ಯೋಗಿಯಂತೆ ಅಂಥ…
- 35 icchayā sarvabhāvatvamanekātmatvameva ca | nātra svātmavikāreṇa janayedbhāvamaṇḍalam ಇಚ್ಛೆಯಿಂದ ಸರ್ವಭಾವತ್ವ ಮತ್ತು ಅನೇಕಾತ್ಮತ್ವ (ಉಂಟಾಗುತ್ತದೆ);
- 36 yathā na yogino'stīha nānāsainyaśarīrakaiḥ ಯೋಗಿಗೆ ಇಲ್ಲಿ ನಾನಾ ಸೈನ್ಯದ (ಭ್ರಾಮಕ) ಶರೀರಗಳಿಂದ ವಿಭಾಗ (ಭೇದ) ಹೇಗೆ ಇಲ್ಲವೋ —
- 37 vibhāgastadvadīśasya madhyotkṛṣṭanikṛṣṭakaiḥ | bhāvairnāsti vibhedatvamathavāmbudhivīcivat ಹಾಗೆಯೇ ಈಶನಿಗೆ ಮಧ್ಯಮ-ಉತ್ಕೃಷ್ಟ-ನಿಕೃಷ್ಟ ಭಾವಗಳಿಂದ ವಿಭೇದತ್ವ (ಭೇದ) ಇಲ್ಲ;
- 38 tatra vicitvamāpannaṃ na jalaṃ jalamucyate | na ca … ಅಲ್ಲಿ ತರಂಗತ್ವವನ್ನು ಹೊಂದಿದ ನೀರು 'ನೀರಲ್ಲ' ಎನ್ನಲ್ಪಡುವುದಿಲ್ಲ;
- 39 niścalatve'pi hi jalaṃ vīcitve jalameva tat | vīcibhistadviśiṣṭaṃ … ನಿಶ್ಚಲತೆಯಲ್ಲಿಯೂ ನೀರು (ನೀರೇ), ತರಂಗತ್ವದಲ್ಲಿಯೂ ಆ (ನಿಶ್ಚಲ) ನೀರೇ;
- 40 ata eva parecchāto na jaḍatvamavasthitam | pṛthivyāditattvagaṇe jaḍatvaṃ … ಆದ್ದರಿಂದಲೇ ಪರಮನ ಇಚ್ಛೆಯಿಂದ ಜಡತ್ವ ನೆಲೆಗೊಳ್ಳುವುದಿಲ್ಲ.
- 41 na tathā jaḍatā kvāpi tathāgre suvicāritaiḥ | varṇayiṣyāma … ಎಲ್ಲಿಯೂ ಹಾಗೆ (ನಿಜವಾದ) ಜಡತೆ ಇಲ್ಲ;
- 42 svecchāto bhāvarūpatve parādhīnā kutaḥ sthitiḥ ತನ್ನ ಇಚ್ಛೆಯಿಂದ ಭಾವರೂಪವಾಗುವಾಗ ಪರಾಧೀನವಾದ ಸ್ಥಿತಿ ಎಲ್ಲಿಂದ ಬಂದೀತು?
- 43 kṣīravadyadi vocyeta parādhīnaṃ jaḍaṃ bhavet | etayaiva diśā … ಹಾಲಿನಂತೆ ಪರಾಧೀನ, ಜಡ ಎಂದು ಹೇಳಿದರೆ — ಈ ರೀತಿಯಿಂದಲೇ ಶುದ್ಧಿ-ನ್ಯೂನತೆ ಮುಂತಾದ ದೂಷಣೆಯನ್ನೂ…
- 44 abhagne svasya rūpatve śuddhanyūnādikaṃ kutaḥ | patadgrahādike hemni … ತನ್ನ ಸ್ವರೂಪವು ಭಗ್ನವಾಗದಿರುವಾಗ ಶುದ್ಧಿ-ನ್ಯೂನತೆ ಮುಂತಾದುದು ಎಲ್ಲಿಂದ?
- 45 sthitameva na hemno'sya kācidasti vibheditā | caṇḍālasadmago vahnirna … (ಚಿನ್ನತನ) ಒಂದೇ ಆಗಿ ನೆಲೆಗೊಂಡಿದೆ;
- 46 tathaiva syādathocyeta vahneḥ saṃskāracodanā | śāstreṣu varṇitā kasmātkāryārthaṃ … ಹಾಗೆಯೇ ಇರುತ್ತದೆ;
- 47 na svarūpavibhāgo'tra tathā tasya vyavasthiteḥ | saṃjñākaraṇamātraṃ tadvyavahārāya … ಇಲ್ಲಿ (ಅಗ್ನಿಯ) ಸ್ವರೂಪವಿಭಾಗವಿಲ್ಲ, ಏಕೆಂದರೆ ಅದರ ಸ್ಥಿತಿಯು ಹಾಗೆಯೇ ಇರುತ್ತದೆ;
- 48 vyavahāro'pyavidyā no tathātveneśvarasthitiḥ | tenaiva vā tathā kḷptastathā … ವ್ಯವಹಾರವೂ ನಮಗೆ ಅವಿದ್ಯೆಯಲ್ಲ;
- 49 hemapiṇḍe hemataiva syāccenna mukuṭādike "ಹೇಮಪಿಂಡದಲ್ಲಿ (ಗಡ್ಡೆ ಚಿನ್ನದಲ್ಲಿ) ಚಿನ್ನತನ ಇದೆ, ಕಿರೀಟ ಮುಂತಾದುದರಲ್ಲಿ ಇಲ್ಲ" ಎಂದರೆ — (ಅದು…
- 50 satkṛtau tadvinirṇeyaṃ yā collaṅghanacodanā ದೇವಪೂಜೆ (ಸತ್ಕಾರ)ದಲ್ಲಿ ಅದನ್ನು ನಿರ್ಣಯಿಸಬೇಕು — ಮತ್ತು ಯಾವ ಉಲ್ಲಂಘನ (ಮೀರುವಿಕೆಯ) ನಿಷೇಧಚೋದನೆ…
- 51 evaṃ pravartane tasya na nimittasamudgamaḥ ಹೀಗೆ ಅವನ (ಶಿವನ) ಪ್ರವರ್ತನೆಯಲ್ಲಿ ನಿಮಿತ್ತ(ಬಾಹ್ಯ ಕಾರಣ)ದ ಉದ್ಗಮ ಇಲ್ಲ.
- 52 yadi svarūpavibhraṃśācchāktarūpādikalpanā | tadvaktavyaṃ nimittatvaṃ kimarthaṃ rūpamūjjhati ಸ್ವರೂಪವಿಭ್ರಂಶದಿಂದ (ಸ್ವರೂಪ ಕಳೆದುಕೊಂಡು) ಶಾಕ್ತರೂಪ ಮುಂತಾದ ಕಲ್ಪನೆ (ಆಗುತ್ತದೆ) ಎಂದರೆ, ಆಗ…
- 53 śaktitrayasvarūpatvaṃ sarvaṃ yatrāstyavasthitam ಎಲ್ಲಿ ಶಕ್ತಿತ್ರಯಸ್ವರೂಪತ್ವವೆಲ್ಲ ನೆಲೆಗೊಂಡಿರುತ್ತದೋ —
- 54 nimittaṃ kalpyate tatra nimittaṃ tatra kalpyatām | atathātve … ಅಲ್ಲಿ ನಿಮಿತ್ತ ಕಲ್ಪಿತವಾಗುತ್ತದೆ ಎಂದರೆ, ಅಲ್ಲಿ ನಿಮಿತ್ತ ಕಲ್ಪಿಸಲ್ಪಡಲಿ;
- 55 purā śāntasvarūpatvaṃ paścāttādṛgavasthitiḥ | śānte śivatvaṃ sthūle'pi śivatvaṃ … "ಮೊದಲು ಶಾಂತಸ್ವರೂಪತ್ವ, ಆಮೇಲೆ ಅಂಥ (ಸಕ್ರಿಯ) ಅವಸ್ಥಿತಿ;
- 56 tatra kā śāntatā brūhi śakteḥ kiṃ vastutā na … ಅಲ್ಲಿ ಶಾಂತತೆ ಎಂದರೇನು ಹೇಳು;
- 57 aṅgārarūpe kiṃ vahnau vahnitā na kriyātmake | jvālādike'tha … ಅಂಗಾರ(ಕೆಂಡ)ರೂಪದ ಅಗ್ನಿಯಲ್ಲಿ ಅಗ್ನಿತ್ವ ಇಲ್ಲವೇ — (ಅಗ್ನಿ) ಕ್ರಿಯಾತ್ಮಕವಾಗಿರುವಾಗ (ಮಾತ್ರವೇ…
- 58 niricchā na ca śakyeta vaktumevaṃ kadācana | asti … "ಈ (ಶಾಂತ) ಅವಸ್ಥೆಯಲ್ಲಿ ಶಿವನು ಇಚ್ಛಾರಹಿತನಾಗಿ ಇದ್ದಾನೆ" ಎಂದು ಎಂದಿಗೂ ಹೀಗೆ ಹೇಳಲಾಗದು.
- 59 naiṣā kriyā bhavati kiṃ niricche kiṃ kriyā bhavet … ಇದು ಕ್ರಿಯೆಯಾಗುವುದಿಲ್ಲ ಎಂದರೆ — ಇಚ್ಛಾರಹಿತನಲ್ಲಿ ಯಾವ ಕ್ರಿಯೆ ಆಗಬಲ್ಲದು?
- 60 atha citratvamatrāsti bhāvapuñje na tacchive | śivasya tatsvarūpatvaṃ … ಈಗ "ಇಲ್ಲಿ ಭಾವಪುಂಜದಲ್ಲಿ ಚಿತ್ರತ್ವ (ವೈವಿಧ್ಯ) ಇದೆ, ಶಿವನಲ್ಲಿ ಅದಿಲ್ಲ" ಎಂದರೆ — ಶಿವನ…
- 61 apekṣya bhāvavaicitryaṃ tasya tebhyo vicitratā | sarvaṃ śivātmakaṃ … ಭಾವಗಳ ವೈಚಿತ್ರ್ಯವನ್ನು ಅಪೇಕ್ಷಿಸಿ ಅವನ (ಶಿವನ) ಆ ಭಾವಗಳಿಂದಲೇ ವಿಚಿತ್ರತೆ;
- 62 jalāharaṇaśaktaśca ghaṭo yadi na bhaṇyate | ghaṭaḥ kevala … ನೀರನ್ನು ತರುವ ಸಾಮರ್ಥ್ಯವುಳ್ಳ ಘಟವು ಕೇವಲ 'ಘಟ' ಎಂದು ಎನ್ನಲ್ಪಡುವುದಿಲ್ಲ ಎಂದರೆ, ಇಲ್ಲಿ ಅಂಥದ್ದನ್ನು…
- 63 nānāvādairno virodhaḥ kathanīyamihāgrataḥ | uktaṃ vā kālapādādāvāgopālāṅganādinā ನಾನಾ ವಾದಗಳೊಂದಿಗೆ ವಿರೋಧವಿಲ್ಲ ಎಂಬುದನ್ನು ಇಲ್ಲಿ ಮುಂದೆ ವಿವರಿಸಲಾಗುವುದು;
- 64 tadaikyaṃ kheṭapālo'pi prāha yā kācana sthitā | śaktiḥ … ಆ ಏಕತೆಯನ್ನು ಖೇಟಪಾಲನೂ ಹೇಳುತ್ತಾನೆ: ಸಮಸ್ತ ಪದಾರ್ಥಸಮೂಹದ ಯಾವ ಶಕ್ತಿ ನೆಲೆಗೊಂಡಿದೆಯೋ ಅದೆಲ್ಲ…
- 65 eko rudra itītyādi śrūtāvuktaṃ tathā paraḥ "ರುದ್ರನು ಒಬ್ಬನೇ" ಇತ್ಯಾದಿಯಾಗಿ ಶ್ರುತಿಯಲ್ಲಿ ಹೇಳಲಾಗಿದೆ;
- 66 puruṣaḥ sarva evedamitihāsādiṣūditam | maheśasyāṣṭamūrtitvaṃ yāvatpārthivamūḍhatā "ಈ ಸಮಸ್ತವೂ ಪುರುಷನೇ" ಎಂದು ಇತಿಹಾಸ ಮುಂತಾದುವುಗಳಲ್ಲಿ ಹೇಳಲಾಗಿದೆ;
- 67 sā'rodīditi vede'sti nārthavādo nirarthakaḥ | vidhyaṅgatvena cetsattā nāsatyasyāṅgatā … "ಅವನು ಅತ್ತನು" ಎಂದು ವೇದದಲ್ಲಿ ಇದೆ;
- 68 bandhamokṣau na bhidyete sarvatraiva śivatvataḥ ಎಲ್ಲೆಡೆ ಶಿವತ್ವದಿಂದ ಬಂಧ-ಮೋಕ್ಷಗಳು ಭಿನ್ನವಾಗುವುದಿಲ್ಲ (ಎಂದರೆ) —
- 69 vijñānamīdṛksarvasya kasmānna syādvimohitā | saivaiṣā sā ca saṃsāro … ಎಲ್ಲರಿಗೂ ಇಂಥ ವಿಜ್ಞಾನ (ಶಿವತ್ವದ ಅರಿವು) ಏಕೆ ಆಗಬಾರದು?
- 70 vibhinnaśivapakṣe tu satye dārḍhyaṃ paratra no | pratītimātramevātra … ಆದರೆ (ಜಗತ್ತಿನಿಂದ) ವಿಭಿನ್ನನಾದ ಶಿವನ ಪಕ್ಷದಲ್ಲಿ — ಅವನು ಸತ್ಯವಾದರೆ (ಅವನಲ್ಲಿ) ದಾರ್ಢ್ಯ,…
- 71 nāsatye satyabuddhitvakhaṇḍanātrāsti kācana | kathanaṃ sarvasāmyāya vivādihananāya ca ಇಲ್ಲಿ (ನಮ್ಮ ಮತದಲ್ಲಿ) ಅಸತ್ಯವಾದುದರಲ್ಲಿ ಸತ್ಯಬುದ್ಧಿಯ ಖಂಡನೆ ಎಂಬುದು ಯಾವುದೂ ಇಲ್ಲ.
- 72 tadātmatve nāsti bandhastadabhāvānna mokṣaṇam (ಜಗತ್ತಿಗೆ) ಶಿವನೇ ಆತ್ಮವಾಗಿರುವಾಗ ಬಂಧವಿಲ್ಲ;
- 73 kimarthaṃ guruśāstrādi cettathā tadavasthiteḥ | devasya śāstrādbodhena kiṃ … "ಹಾಗಾದರೆ ಗುರು-ಶಾಸ್ತ್ರ ಮುಂತಾದುದು ಯಾವ ಪ್ರಯೋಜನಕ್ಕೆ?
- 74 sa evetthaṃ svecchayāste tatkartṛtvena bodhyataḥ ಅವನೇ ಹೀಗೆ ತನ್ನ ಇಚ್ಛೆಯಿಂದ ಆ (ಗುರು-ಶಾಸ್ತ್ರ ಮುಂತಾದುದರ) ಕರ್ತೃವಾಗಿ ಬೋಧಿಸಬೇಕಾದವನಾಗಿ ಇರುತ್ತಾನೆ.
- 75 sa eva buddharūpatve tathā bhavati tatkṣaṇam | sa … ಅವನೇ ಬುದ್ಧ(ಜಾಗೃತ)ರೂಪದಲ್ಲಿ ಆ ಕ್ಷಣದಲ್ಲಿ ಹಾಗೆ ಆಗುತ್ತಾನೆ;
- 76 vāditvaprativāditve kasmāccettasya tatsthite "ವಾದಿ-ಪ್ರತಿವಾದಿ (ಭೇದ) ಏಕೆ?
- 77 vyavahārāya vā sarvaṃ vyavahāro na vastugaḥ | svarūpaṃ … ಅಥವಾ ಎಲ್ಲವೂ ವ್ಯವಹಾರಕ್ಕಾಗಿ;
- 78 sarvamekena rūpeṇa yadvicāryaṃ tathāgrataḥ ಎಲ್ಲವೂ ಒಂದೇ ರೂಪದಿಂದ ಯಾವುದು ವಿಚಾರ್ಯವೋ (ಪರಿಶೀಲಿಸಬೇಕಾದುದೋ) ಅದನ್ನು ಮುಂದೆ (ವಿವರಿಸಲಾಗುವುದು).
- 79 dharmādharmaiśca saṃbandhastathā tacchivasaṃsthiteḥ | tatphalāphalayogena yuktatā tasya tatsthiteḥ ಧರ್ಮ-ಅಧರ್ಮಗಳೊಂದಿಗೆ ಸಂಬಂಧ — ಆ ಶಿವಸಂಸ್ಥಿತಿಯಿಂದ (ಶಿವನು ಹಾಗೆ ನೆಲೆಸಿರುವುದರಿಂದ);
- 80 nimittasamavāyayādivaicitryaṃ tadvicitratā | kāraṇasyaikarūpatve na doṣastritayātmatā ನಿಮಿತ್ತ-ಸಮವಾಯಿ ಮುಂತಾದ (ಕಾರಣಗಳ) ವೈಚಿತ್ರ್ಯವೇ ಅವನ ವಿಚಿತ್ರತೆ;
- 81 samavāyī tadicchaiva tadyogaḥ sahakāraṇamm ಸಮವಾಯಿ(ಕಾರಣ)ವೆಂದರೆ ಅವನ ಇಚ್ಛೆಯೇ;
- 82 na pṛthivyādike tasmin kalpanā saṃpravartate ಆ ಪೃಥಿವೀ ಮುಂತಾದುದರಲ್ಲಿ (ಮಿಥ್ಯಾ) ಕಲ್ಪನೆ ಪ್ರವರ್ತಿಸುವುದಿಲ್ಲ.
- 83 tathātvenaiva kḷptatvāttadetatkalpanā bhavet | tadeva tatkalpitaṃ kiṃ satye … "ಹಾಗೆಯೇ (ತಥಾತ್ವದಿಂದಲೇ) ಕಲ್ಪಿಸಲ್ಪಟ್ಟಿರುವುದರಿಂದ ಇದು ಕಲ್ಪನೆಯಾಗುತ್ತದೆ" ಎಂದರೆ — ಅದೇ (ತತ್ತ್ವ)…
- 84 kaṭake'sti suvarṇatvaṃ kuṇḍale kalpanāsti kim | citravahnāvaśokādau kalpanā … ಕಡಗದಲ್ಲಿ ಸುವರ್ಣತ್ವ ಇದೆ;
- 85 śivatattve sānubhave paśyantyā na samānatā ಅನುಭವಸಹಿತವಾದ ಶಿವತತ್ತ್ವಕ್ಕೆ ಪಶ್ಯಂತೀಯೊಂದಿಗೆ ಸಮಾನತೆ ಇಲ್ಲ.
- 86 satyāni svātmarūpāṇi paśyato na samānatā ತನ್ನದೇ ಆತ್ಮಸ್ವರೂಪವಾದ ಸತ್ಯ(ವಸ್ತು)ಗಳನ್ನು ನೋಡುವವನಿಗೆ (ಶಿವನಿಗೆ ಪಶ್ಯಂತೀಯೊಂದಿಗೆ) ಸಮಾನತೆ ಇಲ್ಲ.
- 87 paśyantyātho śivāvasthā kriyāphalasamāptitaḥ | kriyāyā vātha prārambhe kalpanīyā … "(ಆ) 'ನೋಡುವಿಕೆ'ಯಿಂದ ಶಿವಾವಸ್ಥೆಯು ಕ್ರಿಯಾಫಲ ಸಮಾಪ್ತಿಯ ಮೇಲೆ (ಇರುತ್ತದೆ), ಅಥವಾ ಕ್ರಿಯೆಯ…
- 88 na ca vāstyantarāle'tra sā daśā yāhi kevalā ಆದರೆ ಇಲ್ಲಿ (ಎರಡು ಕ್ರಿಯೆಗಳ) ಅಂತರಾಲದಲ್ಲಿ ಯಾವ (ನಿಷ್ಕ್ರಿಯ) ಕೇವಲ ದಶೆ ಇದೆಯೋ ಅಂಥದ್ದು ಇಲ್ಲವೇ ಇಲ್ಲ.
- 89 prasarpatyaparecchaiva punaranyā tathāvidhā ಮತ್ತೆ ಬೇರೊಂದು ಇಚ್ಛೆಯೇ ಪ್ರಸರಿಸುತ್ತದೆ, ಮತ್ತೆ ಅಂಥದ್ದೇ ಇನ್ನೊಂದು (ಇಚ್ಛೆ).
- 90 yatrātmānubhavāniṣṭhā tatrecchā ca na kiṃ bhavet ಎಲ್ಲಿ ಆತ್ಮಾನುಭವದಲ್ಲಿ ನಿಷ್ಠೆ (ಆನಂದನಿಷ್ಠೆ) ಇದೆಯೋ, ಅಲ್ಲಿ ಇಚ್ಛೆಯೂ ಇರುವುದಿಲ್ಲವೇ?
- 91 upalāderjaḍatve'pi śivatvaṃ te kathaṃ sthitam ಕಲ್ಲು ಮುಂತಾದುದರ ಜಡತ್ವದಲ್ಲಿಯೂ (ಜಡ ತೋರಿದರೂ) ಶಿವತ್ವವು ನಿಮಗೆ (ನಮ್ಮ ಮತದಲ್ಲಿ) ಹೇಗೆ ನೆಲೆಗೊಂಡಿದೆ…
- 92 saphalāyāṃ samāptāyāṃ kriyāyāṃ samanantaram ಫಲಸಹಿತವಾದ ಕ್ರಿಯೆಯು ಸಮಾಪ್ತವಾದಾಗ, ತಕ್ಷಣ —
- 93 kriyāntarecchāsaṃbhūtau tannimittamanantatā | yato'sti śivaśaktīnāṃ tāśca nityamavasthitāḥ ಬೇರೊಂದು ಕ್ರಿಯೆಯ ಇಚ್ಛೆಯ ಸಂಭವದಲ್ಲಿ ಅದನ್ನೇ ನಿಮಿತ್ತವಾಗಿ ಉಳ್ಳ ಆನಂತ್ಯ (ಅಂತ್ಯವಿಲ್ಲದಿರುವಿಕೆ ಇದೆ);
- 94 īśvarasya svatantrasya kenecchā vā vikalpyate ಸ್ವತಂತ್ರನಾದ ಈಶ್ವರನ ಇಚ್ಛೆಯು ಯಾವುದರಿಂದ (ಕಾರಣಬದ್ಧವೆಂದು) ವಿಕಲ್ಪಿಸಲ್ಪಡುತ್ತದೆ?
- 95 viśvatucchatvavākyānāṃ vairāgyādyarthavādinām ವಿಶ್ವದ ತುಚ್ಛತ್ವವನ್ನು (ಹೇಳುವ) ವಾಕ್ಯಗಳು ವೈರಾಗ್ಯ ಮುಂತಾದುದನ್ನು (ಪ್ರೋತ್ಸಾಹಿಸುವ) ಅರ್ಥವಾದಿಗಳು…
- 96 ekasminneva dehe tu vibhedātparamāṇugāt ಆದರೆ ಒಂದೇ ದೇಹದಲ್ಲಿ ಪರಮಾಣುವಿನವರೆಗಿನ ವಿಭೇದದಿಂದ (ಭೇದ ತೋರಿದರೂ) —
- 97 ekādhiṣṭhānato vāpi teṣāmapi na dūṣaṇam ಅಥವಾ ಒಂದೇ ಅಧಿಷ್ಠಾನದಿಂದ (ಒಂದೇ ಆಶ್ರಯವಿರುವುದರಿಂದ) ಆ (ಪರಮಾಣು)ಗಳಿಗೂ ದೋಷವಿಲ್ಲ.
- 98 tāvadekacitsvarūpaśivaprasaraṇena vā ಅಷ್ಟರಮಟ್ಟಿಗೆ — ಏಕ ಚಿತ್ಸ್ವರೂಪವಾದ ಶಿವನ ಪ್ರಸರಣದಿಂದ (ಭೇದ ತೋರುತ್ತದೆ, ನಿಜದಲ್ಲಿ ಭೇದವಿಲ್ಲ).
- 99 pātañjalādīśvareṇa na sāmyamavibhedataḥ | iha tadvanna vijñeyaṃ tasmātsarvaṃ … ಪಾತಂಜಲ ಮುಂತಾದ (ದರ್ಶನಗಳ) ಈಶ್ವರನೊಂದಿಗೆ ಸಮಾನತೆ ಇಲ್ಲ, ಏಕೆಂದರೆ (ನಮ್ಮ ಮತದಲ್ಲಿ) ಅವಿಭೇದ…