तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 yad idaṃ vibhavātmakaṃ bhuvanajātam uktaṃ garbhīkṛtānantavicitrabhoktṛbhogyaṃ tatra yad … ವಿಭವಾತ್ಮಕವಾದ, ಅಂದರೆ ಅನಂತ ಮತ್ತು ವಿಚಿತ್ರವಾದ ಭೋಕ್ತೃಗಳನ್ನೂ ಭೋಗ್ಯವಸ್ತುಗಳನ್ನೂ ತನ್ನ ಗರ್ಭದಲ್ಲಿ…
- 2 yat tu katipayakatipayabhedānugataṃ rūpaṃ tat tattvaṃ yathā pṛthivī … ಆದರೆ ಯಾವುದು ಕೆಲವೇ ಕೆಲವು ಭೇದಗಳ ಮೂಲಕ ಅನುಗತವಾಗಿ ವ್ಯಾಪಿಸುವ ರೂಪವೋ, ಅದು ತತ್ತ್ವವೆನಿಸುತ್ತದೆ.
- 3 tatra eṣāṃ tattvānāṃ kāryakāraṇabhāvo darśyate sa ca dvividhaḥ ಅಲ್ಲಿ ಈ ತತ್ತ್ವಗಳ ಕಾರ್ಯ-ಕಾರಣ ಭಾವವನ್ನು ತೋರಿಸಲಾಗುತ್ತದೆ;
- 4 pāramārthikaḥ sṛṣṭeś ca ಒಂದು ಪಾರಮಾರ್ಥಿಕವಾದದ್ದು, ಮತ್ತೊಂದು (ಅಭಿವ್ಯಕ್ತ) ಸೃಷ್ಟಿಗೆ ಸಂಬಂಧಿಸಿದ್ದು.
- 5 tatra pāramārthika etāvān kāryakāraṇabhāvo yad uta kartṛsvabhāvasya svatantrasya … ಅಲ್ಲಿ ಪಾರಮಾರ್ಥಿಕವಾದ ಕಾರ್ಯ-ಕಾರಣ ಭಾವ ಇಷ್ಟೇ — ಕರ್ತೃಸ್ವಭಾವನೂ ಸ್ವತಂತ್ರನೂ ಆದ ಭಗವಂತನು ಶಿವನಿಂದ…
- 6 kalpitas tu kāryakāraṇabhāvaḥ parameśecchayā niyatiprāṇayā nirmitaḥ sa ca … ಆದರೆ ಕಲ್ಪಿತವಾದ ಕಾರ್ಯ-ಕಾರಣ ಭಾವವು ನಿಯತಿಯೇ ಪ್ರಾಣವಾಗಿರುವ ಪರಮೇಶ್ವರನ ಇಚ್ಛೆಯಿಂದ ನಿರ್ಮಿತವಾಗಿದೆ.
- 7 tatrāpi ca parameśvarasya kartṛtvānapāya iti akalpito 'pi asau … ಅಲ್ಲಿಯೂ ಸಹ ಪರಮೇಶ್ವರನ ಕರ್ತೃತ್ವವು ಲೋಪವಾಗದು ಎಂಬುದರಿಂದ, ಆ ಪಾರಮಾರ್ಥಿಕ ಭಾವವು ಅಕಲ್ಪಿತವಾಗಿದ್ದರೂ…
- 8 pāramārthike hi bhittisthānīye sthite rūpe sarvam idam ullikhyamānaṃ … ಏಕೆಂದರೆ ಗೋಡೆಯ (ಚಿತ್ರಫಲಕದ) ಸ್ಥಾನದಲ್ಲಿರುವ ಪಾರಮಾರ್ಥಿಕ ರೂಪವು ನೆಲೆಸಿರುವಾಗಲೇ ಅದರ ಮೇಲೆ…
- 9 sā hi samastabhāvasandarbhamayī svatantrasaṃvedanamahimnā tathā niyatanijanijadeśakālabhāvarāśisvabhāvā pratyekaṃ vastusvarūpaniṣpattisamaye … ಏಕೆಂದರೆ ಅದು (ಆ ಸಂವಿತ್ತು) ಸಮಸ್ತ ಭಾವಗಳ ಸಂದರ್ಭಮಯವಾಗಿದ್ದು, ಸ್ವತಂತ್ರ ಸಂವೇದನದ ಮಹಿಮೆಯಿಂದ ತಂತಮ್ಮ…
- 10 ity evaṃ saṃvedanasvātantryasvabhāvaḥ parameśvara eva viśvabhāvaśarīro ghaṭāder nirmātā … ಹೀಗೆ ಸಂವೇದನದ ಸ್ವಾತಂತ್ರ್ಯವೇ ಸ್ವಭಾವವಾಗಿರುವ, ಸಮಸ್ತ ಭಾವಗಳೇ ಶರೀರವಾಗಿರುವ ಪರಮೇಶ್ವರನೇ ಘಟಾದಿಗಳ…
- 11 tasmāt sāmagrīvādo 'pi viśvaśarīrasya saṃvedanasyaiva kartṛtāyām upodbalakaḥ ಆದ್ದರಿಂದ ಸಾಮಗ್ರೀವಾದವೂ ಸಹ ವಿಶ್ವವೇ ಶರೀರವಾಗಿರುವ ಸಂವೇದನದ ಕರ್ತೃತ್ವದ ವಿಷಯದಲ್ಲಿ ಪುಷ್ಟಿಯನ್ನು…
- 12 merau hi tatrasthe na bhavet tathāvidho ghaṭaḥ ಏಕೆಂದರೆ ಕುಂಬಾರನು ಮೇರು ಪರ್ವತದ ಮೇಲೆ ಇದ್ದರೆ, ಅಂತಹ (ಇಲ್ಲಿಯ) ಘಟವು ಉಂಟಾಗದು.
- 13 evaṃ kalpite 'smin kāryatve śāstreṣu tattvānāṃ kāryakāraṇabhāvaṃ prati … ಹೀಗೆ ಈ ಕಾರ್ಯತ್ವವು ಕಲ್ಪಿತವಾಗಿರಲು, ಶಾಸ್ತ್ರಗಳಲ್ಲಿ ತತ್ತ್ವಗಳ ಕಾರ್ಯ-ಕಾರಣ ಭಾವದ ಬಗ್ಗೆ ಯಾವ…
- 14 tatra nijatantradṛśā taṃ kalpitaṃ darśayāmaḥ ಅಲ್ಲಿ ನಮ್ಮ ಸ್ವಂತ ತಂತ್ರದ ದೃಷ್ಟಿಯಿಂದ ಆ ಕಲ್ಪಿತ (ಕಾರ್ಯ-ಕಾರಣ ಭಾವ)ವನ್ನು ತೋರಿಸುತ್ತೇವೆ.
- 15 tatra parameśvaraḥ pañcabhiḥ śaktibhiḥ nirbhara ity uktam sa … ಅಲ್ಲಿ ಪರಮೇಶ್ವರನು ಐದು ಶಕ್ತಿಗಳಿಂದ ನಿರ್ಭರ (ಪರಿಪೂರ್ಣ) ಎಂದು ಹೇಳಲಾಯಿತು.
- 16 citprādhānye śivatattvam ānandaprādhānye śaktitattvam icchāprādhānye sadāśivatattvam icchāyā hi … ಚಿತ್ತಿನ ಪ್ರಾಧಾನ್ಯದಲ್ಲಿ ಶಿವತತ್ತ್ವ, ಆನಂದದ ಪ್ರಾಧಾನ್ಯದಲ್ಲಿ ಶಕ್ತಿತತ್ತ್ವ, ಇಚ್ಛೆಯ ಪ್ರಾಧಾನ್ಯದಲ್ಲಿ…
- 17 atra ca tattveśvarāḥ śivaśaktisadāśiveśvarānantāḥ brahmeva nivṛttau eṣāṃ sāmānyarūpāṇāṃ … ಇಲ್ಲಿ ಈ ತತ್ತ್ವಗಳ ಈಶ್ವರರು ಶಿವ, ಶಕ್ತಿ, ಸದಾಶಿವ, ಈಶ್ವರ, ಅನಂತ — ನಿವೃತ್ತಿಯಲ್ಲಿ (ಭೂತತ್ತ್ವ…
- 18 iyati sākṣāt śivaḥ kartā aśuddhaṃ punar adhvānam anantāparanāmāghoreśaḥ … ಇಷ್ಟರಮಟ್ಟಿಗೆ (ಶುದ್ಧಾಧ್ವದ ಮೇಲೆ) ಸಾಕ್ಷಾತ್ ಶಿವನೇ ಕರ್ತೃ.
- 19 tatra loliko 'pūrṇam anyatārūpaḥ parispandaḥ akarmakam abhilāṣamātram eva … ಅಲ್ಲಿ ಲೋಲಿಕ (ಲಾಲಸೆ) ಎಂಬುದು ಅಪೂರ್ಣವಾದ, ಅನ್ಯತಾ ರೂಪವುಳ್ಳ (ಭೇದದ ಅರಿವಿನ) ಪರಿಸ್ಪಂದವಾಗಿದೆ;
- 20 rāgatattvaṃ tu karmāvacchinno 'bhilāṣaḥ ಆದರೆ ರಾಗತತ್ತ್ವವಾದರೋ ಕರ್ಮದಿಂದ (ನಿರ್ದಿಷ್ಟ ವಿಷಯದಿಂದ) ಅವಚ್ಛಿನ್ನವಾದ ಅಭಿಲಾಷೆಯಾಗಿದೆ.
- 21 karma tu tatra karmamātraṃ buddhidharmas tu rāgaḥ karmabhedacitra … ಆದರೆ ಕರ್ಮ (ವಿಷಯ)ವಾದರೋ ಅಲ್ಲಿ ಕೇವಲ ವಿಷಯಮಾತ್ರ;
- 22 so 'yaṃ malaḥ parameśvarasya svātmapracchādanecchātaḥ nānyat kiñcit vastv … ಈ ಮಲವು ಪರಮೇಶ್ವರನ ಸ್ವಾತ್ಮಪ್ರಚ್ಛಾದನ (ತನ್ನನ್ನು ತಾನು ಮುಚ್ಚಿಕೊಳ್ಳುವ) ಇಚ್ಛೆಯಿಂದ ಉಂಟಾದದ್ದು,…
- 23 sa ca malo vijñānakevale vidyamāno dhvaṃsonmukha iti na … ಆ ಮಲವು ವಿಜ್ಞಾನಕೇವಲನಲ್ಲಿ (ವಿಜ್ಞಾನಾಕಲನಲ್ಲಿ) ವಿದ್ಯಮಾನವಾಗಿದ್ದರೂ ಧ್ವಂಸಕ್ಕೆ ಅಭಿಮುಖವಾಗಿರುವ ಕಾರಣ…
- 24 pralayakevalasya tu jṛmbhamāṇa eva āsta iti malopodbalitaṃ karma … ಆದರೆ ಪ್ರಲಯಕೇವಲನ (ಪ್ರಲಯಾಕಲನ) ವಿಷಯದಲ್ಲಾದರೋ ಅದು ಜೃಂಭಿಸುತ್ತಲೇ (ಪೂರ್ಣ ವ್ಯಾಪಾರದಲ್ಲಿಯೇ) ಇರುತ್ತದೆ.
- 25 aṇur nāma kila cidacidrūpāvabhāsa eva tasya cidrūpam aiśvaryam … ಅಣು ಎಂಬುದು ನಿಜವಾಗಿ ಚಿತ್-ಅಚಿತ್ ರೂಪಗಳೆರಡರ ಅವಭಾಸವೇ ಆಗಿದೆ.
- 26 evaṃ kalāditattvānāṃ dharāntānām api dvairūpyaṃ nirūpyam ಹೀಗೆ ಕಲಾದಿಯಿಂದ ಮೊದಲ್ಗೊಂಡು ಧರೆಯವರೆಗಿನ ತತ್ತ್ವಗಳಿಗೂ ಸಹ ಈ ದ್ವೈರೂಪ್ಯವನ್ನು (ಎರಡು ರೂಪಗಳುಳ್ಳ…
- 27 atra ca dvairūpye pramāṇam api āhur abhinavaguptaguravaḥ ಮತ್ತು ಈ ದ್ವೈರೂಪ್ಯದ ವಿಷಯದಲ್ಲಿ ಅಭಿನವಗುಪ್ತನ ಪೂಜ್ಯ ಗುರುಗಳು ಪ್ರಮಾಣವನ್ನೂ ಹೇಳುತ್ತಾರೆ.
- 28 yat saṅkalpe bhāti tat pṛthagbhūtaṃ bahir api asti … ಯಾವುದು ಸಂಕಲ್ಪದಲ್ಲಿ (ಮಾನಸಿಕ ರಚನೆಯಲ್ಲಿ) ಭಾಸವಾಗುತ್ತದೋ, ಅದು ಪೃಥಕ್ಕಾಗಿ (ಬೇರೆಯಾಗಿ) ಹೊರಗೂ…
- 29 tathā ca māyākalādikhapuṣpāder api eṣaiva vartanī iti kevalānvayī … ಮತ್ತು ಹಾಗೆಯೇ ಮಾಯಾ, ಕಲಾ ಮೊದಲಾದವುಗಳಿಗೂ, ಆಕಾಶಪುಷ್ಪ ಮೊದಲಾದವುಗಳಿಗೂ ಸಹ ಇದೇ ರೀತಿಯ ವರ್ತನೆ (ದಾರಿ)…
- 30 anena ca māyākalāprakṛtibuddhyādiviṣayaṃ sākṣātkārarūpaṃ jñānaṃ ye bhajante te … ಇದರಿಂದ, ಮಾಯಾ, ಕಲಾ, ಪ್ರಕೃತಿ, ಬುದ್ಧಿ ಮೊದಲಾದವುಗಳನ್ನು ವಿಷಯವಾಗಿ ಹೊಂದಿರುವ ಸಾಕ್ಷಾತ್ಕಾರ ರೂಪದ…
- 31 evaṃ sthite māyātattvāt viśvaprasavaḥ ಹೀಗೆ ಇರಲು, ಮಾಯಾತತ್ತ್ವದಿಂದ ವಿಶ್ವದ ಪ್ರಸವವು (ಉತ್ಪತ್ತಿಯು ಆಗುತ್ತದೆ).
- 32 sa ca yady api akramam eva tathāpi uktadṛśā … ಅದು ಯದ್ಯಪಿ ಅಕ್ರಮವೇ ಆಗಿದ್ದರೂ, ಹಾಗಿದ್ದರೂ ಮೇಲೆ ಹೇಳಿದ ದೃಷ್ಟಿಯಿಂದ ಕ್ರಮವು ಅವಭಾಸವಾಗುತ್ತದೆ ಎಂದು.
- 33 so 'pi ucyate tatra pratyātma kalādivargo bhinnaḥ ಅದನ್ನೂ ಸಹ ಹೇಳಲಾಗುತ್ತದೆ — ಅಲ್ಲಿ ಪ್ರತಿ ಆತ್ಮಕ್ಕೂ ಕಲಾದಿ ವರ್ಗವು ಭಿನ್ನವಾಗಿದೆ.
- 34 tatkāryasya kartṛtvopodbalanādeḥ pratyātmabhedena upalambhāt sa tu vargaḥ kadācit … ಏಕೆಂದರೆ ಅದರ ಕಾರ್ಯವಾದ ಕರ್ತೃತ್ವದ ಪುಷ್ಟಿ ಮೊದಲಾದವು ಪ್ರತಿ ಆತ್ಮಕ್ಕೂ ಭೇದದಿಂದ ಉಪಲಬ್ಧವಾಗುತ್ತದೆ.
- 35 sa ca parameśvaraśaktipātavaśāt tathā bhavati iti vakṣyāmas tatprakāśane ಮತ್ತು ಅದು ಪರಮೇಶ್ವರನ ಶಕ್ತಿಪಾತದ ವಶದಿಂದ ಹಾಗೆ (ಶುದ್ಧವಾಗಿ) ಆಗುತ್ತದೆ ಎಂದು, ಆ ವಿಷಯದ ಪ್ರಕಾಶನದಲ್ಲಿ…
- 36 aśuddhas tu tadviparītaḥ ಆದರೆ ಅಶುದ್ಧ (ವರ್ಗ)ವಾದರೋ ಅದಕ್ಕೆ ವಿಪರೀತವಾದದ್ದು.
- 37 tatra māyātaḥ kalā jātā yā suptasthānīyam aṇuṃ kiñcitkartṛtvena … ಅಲ್ಲಿ ಮಾಯೆಯಿಂದ ಕಲಾ ಹುಟ್ಟಿತು;
- 38 evam anyonyaśleṣāt alakṣaṇīyāntaratvaṃ puṃskalayoḥ ಹೀಗೆ ಪರಸ್ಪರ ಶ್ಲೇಷದಿಂದ (ಸೇರ್ಪಡೆಯಿಂದ) ಪುರುಷ ಮತ್ತು ಕಲೆಗಳ ನಡುವಿನ ಭೇದವನ್ನು ಗುರುತಿಸಲಾಗದ ಸ್ಥಿತಿ…
- 39 māyāgarbhādhikāriṇas tu kasyacid īśvarasya prasādāt sarvakarmakṣaye māyāpuruṣaviveko bhavati … ಆದರೆ ಮಾಯೆಯ ಗರ್ಭದೊಳಗಿನ ಅಧಿಕಾರಿಯಾದ ಯಾವುದೋ ಒಬ್ಬ ಈಶ್ವರನ ಪ್ರಸಾದದಿಂದ, ಸಮಸ್ತ ಕರ್ಮ ಕ್ಷಯವಾದಾಗ,…
- 40 prakṛtipuruṣaviveko vā yena pradhānādho na saṃsaret ಅಥವಾ ಪ್ರಕೃತಿ-ಪುರುಷ ವಿವೇಕ ಉಂಟಾಗುತ್ತದೆ;
- 41 malapuruṣaviveke tu śivasamānatvam ಆದರೆ ಮಲ-ಪುರುಷ ವಿವೇಕವಾದಾಗ ಶಿವನೊಂದಿಗೆ ಸಮಾನತ್ವ (ಉಂಟಾಗುತ್ತದೆ).
- 42 puruṣapūrṇatādṛṣṭau tu śivatvam eveti ಆದರೆ ಪುರುಷನ ಪೂರ್ಣತೆಯ ದೃಷ್ಟಿಯುಂಟಾದಾಗ ಶಿವತ್ವವೇ (ಶಿವನಾಗಿರುವಿಕೆಯೇ ಉಂಟಾಗುತ್ತದೆ) ಎಂದು.
- 43 evaṃ kalātattvam eva kiñcitkartṛtvadāyi na ca ಹೀಗೆ ಕಲಾತತ್ತ್ವವೇ ಕಿಂಚಿತ್ ಕರ್ತೃತ್ವವನ್ನು ನೀಡುತ್ತದೆ.
- 44 kartṛtvam ajñasya iti ಕರ್ತೃತ್ವವು ಅಜ್ಞನದ್ದು (ಅಜ್ಞಾನಿ ಜೀವಿಯದ್ದು) ಎಂದು.
- 45 kiñcijjñatvadāyiny aśuddhavidyā kalāto jātā sā ca vidyā buddhiṃ … ಕಿಂಚಿಜ್ಜ್ಞತ್ವವನ್ನು (ಸ್ವಲ್ಪ ಜ್ಞಾತೃತ್ವವನ್ನು) ನೀಡುವ ಅಶುದ್ಧವಿದ್ಯೆಯು ಕಲೆಯಿಂದ ಹುಟ್ಟಿತು.
- 46 buddher guṇasaṅkīrṇākārāyā vivekena grahītum asāmarthyāt ಗುಣಗಳಿಂದ ಸಂಕೀರ್ಣವಾದ (ಬೆರೆತ) ಆಕಾರವುಳ್ಳ ಬುದ್ಧಿಗೆ ವಿವೇಕದಿಂದ ಗ್ರಹಿಸಲು ಸಾಮರ್ಥ್ಯವಿಲ್ಲದ ಕಾರಣ.
- 47 tasmāt buddhipratibimbito bhāvo vidyayā vivicyate ಆದ್ದರಿಂದ ಬುದ್ಧಿಯಲ್ಲಿ ಪ್ರತಿಬಿಂಬಿತವಾದ ಭಾವವು (ವಸ್ತುವು) ವಿದ್ಯೆಯಿಂದ ವಿವೇಚಿಸಲ್ಪಡುತ್ತದೆ.
- 48 kiñcitkartṛtvaṃ kiñcidbhāgasiddhaye kvacid eva kartṛtvam ity atra arthe … ಕಿಂಚಿತ್ ಕರ್ತೃತ್ವ ಎಂಬುದು ಕಿಂಚಿತ್ ಭಾಗದ ಸಿದ್ಧಿಗಾಗಿ — ಅಂದರೆ ಯಾವುದೋ ಒಂದರ ವಿಷಯದಲ್ಲಿ ಮಾತ್ರ…
- 49 na ca avairāgyakṛtaṃ tat avairāgyasyāpi araktidarśanāt ಮತ್ತು ಅದು (ಆ ರಾಗ) ಅವೈರಾಗ್ಯದಿಂದ ಉಂಟಾದದ್ದಲ್ಲ;
- 50 vairāgye dharmādāv api raktir dṛśyate ವೈರಾಗ್ಯದಲ್ಲಿ ಧರ್ಮ ಮೊದಲಾದವುಗಳ ಬಗ್ಗೆ ರಕ್ತಿ (ಆಸಕ್ತಿ) ಕಾಣಿಸುತ್ತದೆ.
- 51 tṛptasya ca annādau avairāgyābhāve 'pi antaḥstharāgānapāyāt ಮತ್ತು ತೃಪ್ತನಾದವನಿಗೆ ಅನ್ನ ಮೊದಲಾದವುಗಳ ಬಗ್ಗೆ ಅವೈರಾಗ್ಯವಿಲ್ಲದಿದ್ದರೂ (ಅಂದರೆ ವೈರಾಗ್ಯವಿದ್ದರೂ)…
- 52 tena vinā punar avairāgyānutpattiprasaṅgāt ಏಕೆಂದರೆ ಅದು (ಆ ರಾಗ) ಇಲ್ಲದಿದ್ದರೆ ಅವೈರಾಗ್ಯವೇ ಉಂಟಾಗದು ಎಂಬ ಪ್ರಸಂಗ ಬರುತ್ತದೆ.
- 53 kālaś ca kāryaṃ kalayaṃs tadavacchinnaṃ kartṛtvam api kalayati … ಮತ್ತು ಕಾಲವು ಕಾರ್ಯವನ್ನು ಕಲಿಸುತ್ತಾ (ಅಳೆಯುತ್ತಾ) ಅದರಿಂದ ಅವಚ್ಛಿನ್ನವಾದ ಕರ್ತೃತ್ವವನ್ನೂ ಸಹ…
- 54 kāryakāraṇabhāve 'pi asyā eva vyāpāraḥ tena kalāta eva … ಕಾರ್ಯ-ಕಾರಣ ಭಾವದಲ್ಲಿಯೂ ಇದರದೇ (ನಿಯತಿಯದೇ) ವ್ಯಾಪಾರ.
- 55 tad idaṃ māyādiṣaṭkaṃ kañcukaṣaṭkam ucyate ಈ ಮಾಯಾದಿ ಆರರ ಸಮೂಹವು ಕಂಚುಕಷಟ್ಕ (ಆರು ಕವಚಗಳು) ಎಂದು ಹೇಳಲ್ಪಡುತ್ತದೆ.
- 56 saṃvido māyayā apahastitatvena kalādīnām uparipātināṃ kañcukavat avasthānāt ಏಕೆಂದರೆ ಸಂವಿತ್ತು ಮಾಯೆಯಿಂದ ತಳ್ಳಲ್ಪಟ್ಟ ಕಾರಣ, ಮೇಲಿನಿಂದ ಬೀಳುವ ಕಲಾದಿಗಳು ಕವಚದಂತೆ ನೆಲೆಸಿರುವ ಕಾರಣ.
- 57 evaṃ kiñcitkartṛtvaṃ yat māyākāryaṃ tatra kiñcit tv aviśiṣṭaṃ … ಹೀಗೆ ಯಾವ ಕಿಂಚಿತ್ ಕರ್ತೃತ್ವವು ಮಾಯೆಯ ಕಾರ್ಯವೋ, ಅಲ್ಲಿ 'ಕಿಂಚಿತ್' (ಸ್ವಲ್ಪ) ಎಂಬುದು ಅವಿಶಿಷ್ಟ…
- 58 idānīṃ viśeṣaṇabhāgo yaḥ kiñcid ity ukto jñeyaḥ kāryaś … ಈಗ 'ಕಿಂಚಿತ್' ಎಂದು ಹೇಳಿದ ವಿಶೇಷಣ ಭಾಗವು ಜ್ಞೇಯವೂ (ತಿಳಿಯಲ್ಪಡುವುದೂ) ಕಾರ್ಯವೂ ಎಂದು ತಿಳಿಯಬೇಕು.
- 59 atra caiṣāṃ vāstavena pathā kramavandhyaiva sṛṣṭir ity uktaṃ … ಮತ್ತು ಇಲ್ಲಿ ಇವುಗಳ ಸೃಷ್ಟಿಯು ವಾಸ್ತವಿಕ ಮಾರ್ಗದಿಂದ ಕ್ರಮವಂಧ್ಯವೇ (ಕ್ರಮರಹಿತವೇ) ಎಂದು ಹೇಳಲಾಯಿತು;
- 60 kramaś ca vidyārāgādīnāṃ vicitro 'pi dṛṣṭaḥ kaścid rajyan … ಮತ್ತು ವಿದ್ಯಾ, ರಾಗ ಮೊದಲಾದವುಗಳ ಕ್ರಮವು ವಿಚಿತ್ರವಾಗಿಯೂ ಕಾಣಿಸಿತು — ಯಾವನೋ ಆಸಕ್ತನಾಗುತ್ತಾ…
- 61 tena bhinnakramanirūpaṇam api rauravādiṣu śāstreṣu aviruddhaṃ mantavyaṃ tad … ಆದ್ದರಿಂದ ರೌರವ ಮೊದಲಾದ ಶಾಸ್ತ್ರಗಳಲ್ಲಿ ಭಿನ್ನ ಕ್ರಮದ ನಿರೂಪಣೆಯೂ ಸಹ ಅವಿರುದ್ಧ (ವಿರೋಧವಿಲ್ಲದ್ದು)…
- 62 yatra sukhaṃ bhogyarūpaprakāśaḥ sattvam duḥkhaṃ prakāśāprakāśāndolanātmakam ata eva … ಅಲ್ಲಿ ಸುಖವೆಂದರೆ ಭೋಗ್ಯ ರೂಪದ ಪ್ರಕಾಶ, ಅದು ಸತ್ತ್ವ;
- 63 tritayam api etat bhogyarūpam ಈ ತ್ರಿತಯವೂ (ಮೂರೂ) ಸಹ ಭೋಗ್ಯ ರೂಪವಾದದ್ದು.
- 64 evaṃ kṣubdhāt pradhānāt kartavyāntarodayaḥ na akṣubdhād iti ಹೀಗೆ ಕ್ಷುಬ್ಧವಾದ (ಪ್ರಕ್ಷೋಭಕ್ಕೊಳಗಾದ) ಪ್ರಧಾನದಿಂದ ಮುಂದಿನ ಕರ್ತವ್ಯದ (ಕಾರ್ಯದ) ಉದಯ;
- 65 kṣobhaḥ avaśyam eva antarāle abhyupagantavya iti siddhaṃ sāṅkhyāparidṛṣṭaṃ … ಪ್ರಕ್ಷೋಭವನ್ನು ಅಂತರಾಲದಲ್ಲಿ (ಪ್ರಕೃತಿ ಮತ್ತು ಅದರ ಕಾರ್ಯಗಳ ನಡುವೆ) ಅವಶ್ಯವಾಗಿ ಒಪ್ಪಿಕೊಳ್ಳಬೇಕು ಎಂದು…
- 66 sa ca kṣobhaḥ prakṛtes tattveśādhiṣṭhānād eva anyathā niyataṃ … ಮತ್ತು ಪ್ರಕೃತಿಯ ಆ ಪ್ರಕ್ಷೋಭವು ತತ್ತ್ವೇಶ್ವರನ ಅಧಿಷ್ಠಾನದಿಂದಲೇ;
- 67 tato guṇatattvāt buddhitattvaṃ yatra pumprakāśo viṣayaś ca pratibimbam … ಆ ಗುಣತತ್ತ್ವದಿಂದ ಬುದ್ಧಿತತ್ತ್ವ — ಅಲ್ಲಿ ಪುರುಷನ ಪ್ರಕಾಶ ಮತ್ತು ವಿಷಯ ಇವೆರಡೂ ತಮ್ಮ ಪ್ರತಿಬಿಂಬವನ್ನು…
- 68 buddhitattvāt ahaṅkāro yena buddhipratibimbite vedyasamparke kaluṣe pumprakāśe anātmani … ಬುದ್ಧಿತತ್ತ್ವದಿಂದ ಅಹಂಕಾರ — ಇದರಿಂದ ಬುದ್ಧಿಯಲ್ಲಿ ಪ್ರತಿಬಿಂಬಿತವಾದ, ವೇದ್ಯ (ಜ್ಞೇಯ ವಸ್ತು)ದ…
- 69 ata eva kāra ity anena kṛtakatvam asya uktaṃ … ಆದ್ದರಿಂದಲೇ 'ಕಾರ' ಎಂಬ ಪದದಿಂದ (ಅಹಂಕಾರದಲ್ಲಿ) ಇದರ ಕೃತಕತ್ವ (ಮಾಡಲ್ಪಟ್ಟಿರುವಿಕೆ) ಹೇಳಲ್ಪಟ್ಟಿದೆ.
- 70 tac ca śuddhaṃ vimarśa eva apratiyogi svātmacamatkārarūpo 'ham … ಮತ್ತು ಆ ಶುದ್ಧವಾದದ್ದು (ಶುದ್ಧ ಅಹಂತೆ) ಯಾವುದೇ ಪ್ರತಿಯೋಗಿಯಿಲ್ಲದ, ಸ್ವಾತ್ಮಚಮತ್ಕಾರ ರೂಪವಾದ 'ಅಹಂ'…
- 71 eṣo 'sya ahaṅkārasya karaṇaskandhaḥ ಇದು ಈ ಅಹಂಕಾರದ ಕರಣಸ್ಕಂಧ (ಇಂದ್ರಿಯಗಳ ಶಾಖೆ).
- 72 prakṛtiskandhas tu tasyaiva trividhaḥ sattvādibhedāt ಆದರೆ ಅದೇ (ಅಹಂಕಾರದ) ಪ್ರಕೃತಿಸ್ಕಂಧವಾದರೋ ಸತ್ತ್ವ ಮೊದಲಾದವುಗಳ ಭೇದದಿಂದ ಮೂರು ವಿಧವಾಗಿದೆ.
- 73 tatra sāttviko yasmāt manaś ca buddhīndriyapañcakaṃ ca tatra … ಅಲ್ಲಿ ಸಾತ್ತ್ವಿಕ ಅಹಂಕಾರದಿಂದ ಮನಸ್ಸು ಮತ್ತು ಜ್ಞಾನೇಂದ್ರಿಯ ಪಂಚಕ (ಉಂಟಾಗುತ್ತವೆ).
- 74 śrotre tu śabdajananasāmarthyaviśiṣṭa iti yāvat ghrāṇe gandhajananayogyatāyukta iti … ಆದರೆ ಶ್ರೋತ್ರೇಂದ್ರಿಯವನ್ನು ಉತ್ಪಾದಿಸುವಲ್ಲಿ ಶಬ್ದವನ್ನು ಉತ್ಪಾದಿಸುವ ಸಾಮರ್ಥ್ಯದಿಂದ ವಿಶಿಷ್ಟವಾದದ್ದು;
- 75 kartraṃśaś ca ahaṅkāra eva tena mukhye karaṇe dve … ಮತ್ತು ಕರ್ತೃ-ಅಂಶವೆಂದರೆ ಅಹಂಕಾರವೇ.
- 76 na ca kartavyasāṅkaryamuktād eva hetoḥ kriyā karaṇakāryā mukhyaṃ … ಮತ್ತು ಮೇಲೆ ಹೇಳಿದ ಕರ್ತವ್ಯಗಳ ಸಾಂಕರ್ಯವಿಲ್ಲದಿರುವ (ಬೆರೆಯದಿರುವ) ಆ ಹೇತುವಿನಿಂದಲೇ ಕ್ರಿಯೆಯು ಕರಣದಿಂದ…
- 77 sa ca pañcakaḥ anusandhes tāvattvāt ಮತ್ತು ಅದು ಐದರ ಸಮೂಹ;
- 78 tathā hi bahis tāvat tyāgāya vā anusandhiḥ ādānāya … ಅದು ಹೇಗೆಂದರೆ — ಹೊರಗೆ ಮೊದಲನೆಯದಾಗಿ ತ್ಯಾಗಕ್ಕಾಗಿ (ವಿಸರ್ಜನೆಗಾಗಿ) ಅನುಸಂಧಿ, ಅಥವಾ ಆದಾನಕ್ಕಾಗಿ…
- 79 antaḥ prāṇāśrayakarmānusandhes tu vāgindriyam tena indriyādhiṣṭhāne haste yat … ಆದರೆ ಒಳಗೆ, ಪ್ರಾಣವನ್ನು ಆಶ್ರಯಿಸಿದ ಕರ್ಮದ ಅನುಸಂಧಿಗಾಗಿ ವಾಗಿಂದ್ರಿಯ (ವಾಕ್).
- 80 anye tu rājasān mana ity āhuḥ ಆದರೆ ಬೇರೆಯವರು ರಾಜಸದಿಂದ ಮನಸ್ಸು (ಹುಟ್ಟುತ್ತದೆ) ಎಂದು ಹೇಳುತ್ತಾರೆ.
- 81 anye tu sāttvikāt mano rājasāc ca indriyāṇi iti ಆದರೆ ಇನ್ನು ಬೇರೆಯವರು ಸಾತ್ತ್ವಿಕದಿಂದ ಮನಸ್ಸು, ಮತ್ತು ರಾಜಸದಿಂದ ಇಂದ್ರಿಯಗಳು (ಹುಟ್ಟುತ್ತವೆ) ಎಂದು.
- 82 bhoktraṃśāc chādakāt tu tamaḥpradhānāhaṅkārāt tanmātrāṇi vedyaikarūpāṇi pañca ಆದರೆ ಭೋಕ್ತೃ-ಅಂಶವಾದ, ಮುಚ್ಚುವ (ಆಚ್ಛಾದಕ), ತಮಃಪ್ರಧಾನವಾದ ಅಹಂಕಾರದಿಂದ — ಕೇವಲ ವೇದ್ಯ (ಜ್ಞೇಯ)…
- 83 śabdaviśeṣāṇāṃ hi kṣobhātmanāṃ yad ekam akṣobhātmakaṃ prāgbhāvi sāmānyam … ಏಕೆಂದರೆ ಕ್ಷೋಭ ರೂಪವಾದ ಶಬ್ದ ವಿಶೇಷಗಳ — ಯಾವುದು ಒಂದು ಅಕ್ಷೋಭ ರೂಪವಾದ, ಮೊದಲೇ ಇರುವ, ಅವಿಶೇಷಾತ್ಮಕವಾದ…
- 84 evaṃ gandhānte 'pi vācyam ಹೀಗೆ ಗಂಧದವರೆಗೂ ಸಹ ಹೇಳಬೇಕು.
- 85 tatra śabdatanmātrāt kṣubhitāt avakāśadānavyāpāraṃ nabhaḥ śabdasya vācyādhyāsāvakāśasahatvāt ಅಲ್ಲಿ ಕ್ಷುಬ್ಧವಾದ ಶಬ್ದತನ್ಮಾತ್ರೆಯಿಂದ ಅವಕಾಶವನ್ನು (ಜಾಗವನ್ನು) ನೀಡುವ ವ್ಯಾಪಾರವುಳ್ಳ ನಭಸ್ (ಆಕಾಶ…
- 86 śabdatanmātraṃ kṣubhitaṃ vāyuḥ śabdas tu asya nabhasā virahābhāvāt ಕ್ಷುಬ್ಧವಾದ ಶಬ್ದತನ್ಮಾತ್ರೆಯು ವಾಯು (ಭೂತ);
- 87 rūpaṃ kṣubhitaṃ tejaḥ pūrvaguṇau tu pūrvavat ಕ್ಷುಬ್ಧವಾದ ರೂಪ (ತನ್ಮಾತ್ರೆ)ವು ತೇಜಸ್ (ಅಗ್ನಿ ಭೂತ);
- 88 rasaḥ kṣubhita āpaḥ pūrve trayaḥ pūrvavat ಕ್ಷುಬ್ಧವಾದ ರಸ (ತನ್ಮಾತ್ರೆ)ವು ಆಪಃ (ಜಲ ಭೂತ);
- 89 gandhaḥ kṣubhito dharā pūrve catvāraḥ pūrvavat ಕ್ಷುಬ್ಧವಾದ ಗಂಧ (ತನ್ಮಾತ್ರೆ)ವು ಧರಾ (ಪೃಥ್ವೀ ಭೂತ);
- 90 anye śabdasparśābhyāṃ vāyuḥ ityādikrameṇa pañcabhyo dharaṇī iti manyante ಆದರೆ ಬೇರೆಯವರು ಶಬ್ದ ಮತ್ತು ಸ್ಪರ್ಶಗಳಿಂದ ವಾಯು ಇತ್ಯಾದಿ ಕ್ರಮದಿಂದ, ಐದರಿಂದ ಧರಣೀ (ಪೃಥ್ವೀ) ಎಂದು…
- 91 guṇasamudāyamātraṃ ca pṛthivī nānyo guṇī kaścit ಮತ್ತು ಪೃಥಿವೀ ಎಂಬುದು ಕೇವಲ ಗುಣಗಳ ಸಮುದಾಯ ಮಾತ್ರ;
- 92 asmiṃś ca tattvakalāpe ūrdhvordhvaguṇaṃ vyāpakaṃ nikṛṣṭaguṇaṃ tu vyāpyam ಮತ್ತು ಈ ತತ್ತ್ವ ಸಮೂಹದಲ್ಲಿ, ಮೇಲೆ ಮೇಲಿನ ಗುಣವುಳ್ಳದ್ದು ವ್ಯಾಪಕ;
- 93 sa eva guṇasya utkarṣo yat tena vinā guṇāntaraṃ … ಗುಣದ ಆ ಉತ್ಕರ್ಷವೇ (ಶ್ರೇಷ್ಠತೆಯೇ) ಇದು — ಅದಿಲ್ಲದೆ ಬೇರೊಂದು ಗುಣವು ಸಂಭವಿಸದು.