भगवद्गीता
Bhagavadgītā
- 1 taṃ tathā kṛpayāviṣṭamaśrupūrṇākulekṣaṇam | viṣīdantamidaṃ vākyamuvāca madhusūdanaḥ || … કરુણાથી આમ વ્યાપ્ત, અશ્રુથી ભરેલાં અને વ્યાકુળ નેત્રોવાળા, વિષાદમાં ડૂબેલા તેને મધુસૂદને…
- 2 kutastvā kaśmalamidaṃ viṣame samupasthitam | anāryajuṣṭamasvargyamakīrtikaramarjuna || 2-2 … હે અર્જુન, આ સંકટની ઘડીએ તને આ કાયરતા ક્યાંથી આવી — જે અનાર્યને શોભે એવી, સ્વર્ગ રોકનારી…
- 3 mā klaibyaṃ gaccha kauntena naitattvayyupapadyate | kṣudraṃ hṛdayadaurbalyaṃ … હે કુંતીપુત્ર, કાયરતાને વશ ન થા;
- 4 kathaṃ bhīṣmamahaṃ saṅkhye droṇaṃ ca madhusūdana iṣubhiḥ pratiyotsyāmi … હે મધુસૂદન, પૂજાને યોગ્ય ભીષ્મ અને દ્રોણની સામે હું યુદ્ધમાં બાણોથી કેવી રીતે પ્રતિકાર…
- 5 gurūnahatvā hi mahānubhāvā- ñchreyaścartuṃ bhaikṣamapīha loke | na … આ મહાન ગુરુજનોને હણ્યા વિના આ લોકમાં ભિક્ષાથી જીવવું પણ વધારે કલ્યાણકારી છે;
- 6 naitadvidmaḥ kataranno garīyo yadvā jayema yadi vā no … અને બેમાંથી આપણા માટે કયું વધારે ભારે છે એ પણ આપણે જાણતા નથી — કે આપણે એમને જીતીએ કે તેઓ…
- 7 kārpaṇyadoṣopahatasvabhāvaḥ pṛcchāmi tvāṃ dharmasaṃmūḍhacetāḥ | yacchreyaḥ syānniścitaṃ brūhi … કાયરતાના દોષથી જેનો સ્વભાવ હણાયો છે, ધર્મ વિશે જેનું ચિત્ત મૂઢ બન્યું છે — એવો હું તને…
- 8 na hi prapaśyāmi mamāpanudyā- dyaḥ śokamucchoṣaṇamindriyāṇām | avāpya … કેમ કે પૃથ્વી પર નિષ્કંટક અને સમૃદ્ધ રાજ્ય મેળવીને, અથવા દેવોનું આધિપત્ય મેળવીને પણ, મારી…
- 9 evamuktvā hṛṣīkeśaṃ guḍākeśaḥ parantapa | na yotsyāniti govindamuktvā … હે પરંતપ, હૃષીકેશને આમ કહીને ગુડાકેશ (અર્જુને) ગોવિંદને 'હું યુદ્ધ નહીં કરું' એમ કહીને…
- 10 tamuvāca hṛṣīkeśaḥ prahasanniva bhārata | senayorubhayormadhye sīdamānamidaṃ vacaḥ … હે ભારત, બંને સેનાઓની વચ્ચે વિષાદમાં ડૂબેલા તેને હૃષીકેશે જાણે હસતા હોય તેમ આ વચન કહ્યું:
- 11 tvaṃ mānuṣyeṇopahatāntarātmā viṣādamohābhibhavādvisaṃjñaḥ | kṛpāgṛhītaḥ samavekṣya bandhū- bhiprapannānmukhamantakasya … તું — જેનો અંતરાત્મા કેવળ માનવી લાગણીથી હણાયો છે, વિષાદ અને મોહના આવેગથી જે ભાનરહિત બન્યો…
- 12 aśocyānanvaśocastvaṃ prajñavannābhibhāṣase | gatāsūnagatāsūṃśca nānuśocanti paṇḍitāḥ || 2-12 … તું શોક ન કરવા યોગ્ય માટે શોક કરે છે, છતાં પંડિતના જેવાં વચન બોલે છે;
- 13 nahyevāhaṃ jātu nāsaṃ na tvaṃ neme janādhipāḥ | … એવો કદી કાળ ન હતો જ્યારે હું ન હતો, ન તું, ન આ રાજાઓ;
- 14 dehino'sminyathā dehe kaumāraṃ yauvanaṃ jarā | tathā dehāntaraprāptirdhīrastatra … હે કુંતીપુત્ર, જેમ આ દેહમાં દેહધારીને બાળપણ, યૌવન અને વૃદ્ધાવસ્થા આવે છે, તેમ જ બીજા…
- 15 mātrāsparśāstu kaunteya śītoṣṇasukhaduḥkhadāḥ | āgamāpāyino'nityāstāṃstitikṣasva bhārata ! || … હે કુંતીપુત્ર, ઇન્દ્રિયોના વિષયસંપર્કો જ ઠંડી-ગરમી, સુખ-દુઃખ આપનારા છે;
- 16 yaṃ hi na vyathayantyete puruṣaṃ puruṣarṣabha ! | … હે પુરુષશ્રેષ્ઠ, સુખ-દુઃખમાં સમાન રહેનાર જે ધીર પુરુષને આ વ્યથિત કરતા નથી, તે જ અમૃતત્વ…
- 17 nāsato vidyate bhāvo nābhāvo vidyate sataḥ | ubhayorapi … અસત્નું અસ્તિત્વ નથી, અને સત્નો અભાવ નથી;
- 18 avināśi tu tadviddhi yena sarvamidaṃ tatam | vināśamavyayasyāsya … જેનાથી આ સર્વ વ્યાપ્ત છે, તેને તું અવિનાશી જાણ;
- 19 antavanta ime dehā nityasyoktāḥ śarīriṇaḥ | vināśino'prameyasya tasmādyuddhyasva … નિત્ય, અવિનાશી અને અપ્રમેય દેહધારીના આ દેહો અંતવાળા કહેવાયા છે;
- 20 ya enaṃ vetti hantāraṃ yaścainaṃ manyate hatam | … જે આને હણનાર માને છે, અને જે આને હણાયેલ માને છે — એ બંને જાણતા નથી;
- 21 na jāyate mriyate vā kadāci- nnāyaṃ bhūtvā bhavitā … આ ન કદી જન્મે છે, ન મરે છે;
- 22 vedāvināśinaṃ nityaṃ ya enamajamavyayam | kathaṃ sa puruṣaḥ … હે પાર્થ, જે આ આત્માને અવિનાશી, નિત્ય, અજન્મા અને અવ્યય જાણે છે, તે પુરુષ કેવી રીતે કોઈને…
- 23 vāsāṃsi jīrṇāni yathā vihāya navāni gṛhṇāti naro'parāṇi | … જેમ મનુષ્ય જીર્ણ વસ્ત્રો ત્યજીને બીજાં નવાં ધારણ કરે છે, તેમ દેહધારી જીર્ણ શરીરો ત્યજીને…
- 24 nainaṃ chindanti śastrāṇi nainaṃ dahati pāvakaḥ | na … આને શસ્ત્રો છેદતાં નથી, આને અગ્નિ બાળતો નથી, આને પાણી ભીંજવતું નથી, ન પવન સુકવે છે.
- 25 acchedyo'yamadāhyo'yamakledyo'śoṣya eva ca | nityaḥ sarvagataḥ sthāṇuracalo'yaṃ sanātanaḥ … આ આત્મા અછેદ્ય, અદાહ્ય, અક્લેદ્ય અને અશોષ્ય જ છે;
- 26 avyakto'yamacintyo'yamavikāryo'yamucyate | tasmādevaṃ viditvainaṃ nānuśocitumarhasi || 2-26 || આ અવ્યક્ત, અચિંત્ય અને અવિકાર્ય કહેવાય છે;
- 27 athavainaṃ nityajātaṃ nityaṃ vā manyase mṛtam | tathāpi … અથવા જો તું આને નિત્ય જન્મનાર અને નિત્ય મરનાર માને, તોપણ હે મહાબાહુ, તારે આના માટે શોક…
- 28 jātasya hi dhruvo mṛtyurdhruvaṃ janma mṛtasya ca | … કેમ કે જન્મેલાનું મૃત્યુ નિશ્ચિત છે, અને મૃતકનો જન્મ નિશ્ચિત છે;
- 29 avyaktādīni bhūtāni vyaktamadhyāni bhārata ! avyaktanidhanānyeva tatra kā … હે ભારત, પ્રાણીઓ આરંભમાં અવ્યક્ત, મધ્યમાં વ્યક્ત અને અંતે ફરી અવ્યક્ત હોય છે;
- 30 āścaryavat paśyati kaścidena- māścaryavadvadati tathainamanyaḥ | āścaryavaccainamanyaḥ śṛṇoti … કોઈ આને આશ્ચર્યની જેમ જુએ છે, કોઈ બીજો આને આશ્ચર્યની જેમ કહે છે, અને કોઈ બીજો આને…
- 31 dehī nityamavadhyo'yaṃ dehe sarvasya bhārata | tasmātsarvāṇi bhūtāni … હે ભારત, સર્વના દેહમાં રહેલો આ દેહધારી નિત્ય અવધ્ય છે;
- 32 svadharmamapi cāvekṣya na vikampitumarhasi | dharmyāddhi yuddhācchreyo'nyatkṣatriyasya na … અને પોતાના ધર્મને જોઈને પણ તારે ડગવું યોગ્ય નથી;
- 33 yadṛcchayā copapannaṃ svargadvāramapāvṛtam | sukṛtātkṣatriyāḥ pārtha labhante yuddhamīdṛśam … હે પાર્થ, સ્વર્ગના ઉઘાડેલા દ્વાર સમું, આપમેળે પ્રાપ્ત થયેલું આવું યુદ્ધ ભાગ્યશાળી…
- 34 atha cettvamimaṃ dharmyaṃ saṃgrāmaṃ na kariṣyasi | tataḥ … પણ જો તું આ ધર્મયુક્ત સંગ્રામ નહીં કરે, તો પોતાનો ધર્મ અને કીર્તિ ગુમાવીને તું પાપ પામીશ.
- 35 akīrtiṃ cāpi bhūtāni kathayiṣyanti te'vyayām | sambhāvitasya cākīrtirmaraṇādatiricyate … અને લોકો તારી અક્ષય અપકીર્તિ કહેશે;
- 36 bhayādraṇāduparataṃ maṃsyante tvāṃ mahārathāḥ | yeṣāṃ ca tvaṃ … મહારથીઓ માનશે કે તું ભયથી યુદ્ધમાંથી પાછો હટ્યો;
- 37 avācyavādāṃśca bahūnvadiṣyanti tavāhitāḥ | nindantastava sāmarthyaṃ tato duḥkhataraṃ … અને તારા શત્રુઓ તારા સામર્થ્યની નિંદા કરતા ઘણાં ન બોલવા જેવાં વચન બોલશે;
- 38 hato vā prāpsyasi svargaṃ jitvā vā bhokṣyase mahīm … હણાઈશ તો સ્વર્ગ પામીશ, જીતીશ તો પૃથ્વી ભોગવીશ;
- 39 sukhaduḥkhe same kṛtvā lābhālābhau jayājayau | tato yuddhāya … સુખ-દુઃખ, લાભ-હાનિ, જય-પરાજયને સમાન માનીને યુદ્ધ માટે તૈયાર થા;
- 40 eṣā te'bhihitā sāṃkhye buddhiryoge tvimāṃ śṛṇu | buddhyā … હે પાર્થ, સાંખ્ય અનુસાર આ બુદ્ધિ તને કહેવાઈ;
- 41 nehātikramanāśo'sti pratyavāyo na vidyate | svalpamapyasya dharmasya trāyate … આ માર્ગમાં આરંભેલા પ્રયત્નનો નાશ નથી, ન કોઈ વિપરીત પરિણામ છે;
- 42 vyavasāyātmikā buddhirekaiva kurunandana | bahuśākhā hyanantāśca buddhayo'vyavasāyinām || … હે કુરુનંદન, વ્યવસાયાત્મિકા (નિશ્ચયરૂપ) બુદ્ધિ એક જ હોય છે, જ્યારે અનિશ્ચયીઓની બુદ્ધિઓ…
- 43 yāmimāṃ puṣpitāṃ vācaṃ pravadantyavipaścitaḥ | vedavādaratāḥ pārtha nānyadastītivādinaḥ … હે પાર્થ, વેદના શબ્દાર્થમાં રચ્યાપચ્યા રહેનારા, 'આથી બીજું કંઈ નથી' એમ કહેનારા અવિવેકીઓ…
- 44 kāmātmānaḥ svargaparā janmakarmaphalepsavaḥ | kriyāviśeṣabahulā bhogaiśvaryagatīḥ prati || … કામનાથી ભરેલા, સ્વર્ગને જ પરમ ગણનારા, જન્મ અને કર્મફળની લાલસાવાળા, ભોગ અને ઐશ્વર્યની…
- 45 bhogaiśvaryaprasaktānāṃ tayāpahṛtacetasām | vyavasāyātmikā buddhiḥ samādhau na vidhīyate … ભોગ અને ઐશ્વર્યમાં આસક્ત, એ વાણીથી જેમનું ચિત્ત હરાઈ ગયું છે એવા લોકોની વ્યવસાયાત્મિકા…
- 46 traiguṇyaviṣayā vedā nistraiguṇyo bhavārjuna | nirdvandvo nityasattvastho niryogakṣema … વેદો ત્રિગુણના વિષયવાળા છે;
- 47 yāvānartha udapāne sarvataḥ samplutodake | tāvānsarveṣu vedeṣu brāhmaṇasya … સર્વત્ર જળથી ભરેલા સ્થાનમાં કૂવાનું જેટલું પ્રયોજન રહે, જાણનાર બ્રાહ્મણ માટે સર્વ વેદોમાં…
- 48 karmaṇyastvadhikāraste mā phaleṣu kadācana | mā karmaphalahetubhūrmā te … કર્મમાં જ તારો અધિકાર છે, ફળમાં કદી નહીં;
- 49 yogasthaḥ kuru karmāṇi saṅgaṃ tyaktvā dhanañjaya | siddhyasiddhyoḥ … હે ધનંજય, આસક્તિ ત્યજીને, યોગમાં સ્થિર રહીને કર્મો કર, અને સિદ્ધિ-અસિદ્ધિમાં સમાન બન;
- 50 yasya sarve samārambha nirāśīrbandhanāstviha | tyāge yasya hutaṃ … જેનાં સર્વ કર્મો અહીં કામનાજનિત આશાના બંધનથી રહિત છે, અને જેનું સઘળું ત્યાગમાં હોમાઈ ગયું…
- 51 dūreṇa hyavaraṃ karma buddhiyogāddhanañjaya | buddhau śaraṇamanviccha kṛpaṇāḥ … હે ધનંજય, બુદ્ધિયોગ કરતાં કેવળ કર્મ ઘણું હલકું છે;
- 52 buddhiyukto jahātīha ubhe sukṛtaduṣkṛte | tasmādyogāya yujyasva yogaḥ … બુદ્ધિથી યુક્ત પુરુષ અહીં જ સુકૃત અને દુષ્કૃત બંને ત્યજી દે છે;
- 53 karmajaṃ buddhiyuktā hi phalaṃ tyaktvā manīṣiṇaḥ | janmabandhavinirmuktāḥ … કેમ કે બુદ્ધિથી યુક્ત મનીષીઓ કર્મજનિત ફળ ત્યજીને જન્મબંધનથી મુક્ત થઈ નિર્મળ (નિરામય) પદને…
- 54 yadā te mohakalilaṃ buddhirvyatitariṣyati | tadā gantāsi nirvedaṃ … જ્યારે તારી બુદ્ધિ મોહના ગાઢ વનને પાર કરી જશે, ત્યારે જે સાંભળવાનું બાકી છે અને જે…
- 55 śrutivipratipannā te yadā sthāsyati niścalā | samādhāvacalā buddhistadā … શ્રુતિના વિવિધ મતોથી વ્યાકુળ થયેલી તારી બુદ્ધિ જ્યારે નિશ્ચલ બની સમાધિમાં અડોલ સ્થિર થશે,…
- 56 sthitaprajñasya kā bhāṣā samādhisthasya keśava | sthiradhīḥ kiṃ … હે કેશવ, સમાધિમાં સ્થિત સ્થિતપ્રજ્ઞનું લક્ષણ શું?
- 57 prajahāti yadā kāmānsarvānpārtha manogatān | ātmanyevātmanā tuṣṭaḥ sthitaprajñastadocyate … હે પાર્થ, જ્યારે મનુષ્ય મનમાં રહેલી સર્વ કામનાઓ સંપૂર્ણ ત્યજી દે છે, અને આત્મામાં જ…
- 58 duḥkheṣvanudvignamanāḥ sukheṣu vigataspṛhaḥ | vītarāgabhayakrodhaḥ sthiradhīrmunirucyate || 2-58 … દુઃખોમાં જેનું મન વ્યથિત થતું નથી, સુખોમાં જે નિઃસ્પૃહ છે, જે રાગ, ભય અને ક્રોધથી રહિત છે…
- 59 yaḥ sarvatrānabhisnehastattatprāpya śubhāśubham | nābhinandati na dveṣṭi tasya … જે સર્વત્ર અનાસક્ત રહીને, શુભ કે અશુભ જે કંઈ પામે તેને ન અભિનંદે, ન દ્વેષ કરે — તેની…
- 60 yadā saṃharate cāyaṃ kūrmo'ṅgānīva sarvaśaḥ | indriyāṇīndriyārthebhyaḥ sthiraprajñastadocyate … અને જ્યારે આ (પુરુષ) કાચબો જેમ પોતાનાં અંગો સંકોચે છે તેમ ઇન્દ્રિયોને ઇન્દ્રિયવિષયોથી…
- 61 viṣayā vinivartante nirāhārasya dehinaḥ | rasavarjaṃ raso'pyasya paraṃ … આહાર ત્યજનાર દેહધારીના વિષયો નિવૃત્ત થાય છે, કેવળ રસ (આસ્વાદ) સિવાય;
- 62 yattasyāpi hi kaunteya puruṣasya vipaścitaḥ | indriyāṇi pramāthīni … છતાં હે કુંતીપુત્ર, પ્રયત્નશીલ વિવેકી પુરુષનું મન પણ ક્ષોભ ઉપજાવનારી ઇન્દ્રિયો બળપૂર્વક…
- 63 tāni saṃyamya manasā yukta āsīta matparaḥ | vaśe … તે સર્વને મનથી વશ કરીને, મારામાં પરાયણ રહીને યુક્ત થઈ બેસે;
- 64 dhyāyato viṣayānpuṃsaḥ saṅgasteṣūpajāyate | saṅgāt sañjāyate kāmaḥ kāmātkrodho'bhijāyate … વિષયોનું ચિંતન કરનાર પુરુષમાં તેમના પ્રત્યે આસક્તિ ઉપજે છે;
- 65 krodhādbhavati sammohaḥ sammohātsmṛtivibhramaḥ | smṛtibhraṃśādbuddhināśo buddhināśāt praṇaśyati || … ક્રોધથી સંમોહ થાય છે, સંમોહથી સ્મૃતિનો વિભ્રમ થાય છે, સ્મૃતિના ભ્રંશથી બુદ્ધિનો નાશ થાય…
- 66 rāgadveṣavimuktaistu viṣayānindriyaiścaran | ātmavaśyairvidheyātmā prasādamadhigacchati || 2-66 || પણ રાગ-દ્વેષથી મુક્ત ઇન્દ્રિયો વડે વિષયોમાં વિચરનાર, આત્મવશ અને સંયમી પુરુષ પ્રસન્નતા…
- 67 prasāde sarvaduḥkhānāṃ hānirasyopajāyate | prasannacetaso hyāśu buddhiḥ paryavatiṣṭhate … એ પ્રસન્નતામાં તેનાં સર્વ દુઃખોનો નાશ થાય છે;
- 68 nāsti buddhirayuktasya na cāyuktamya bhāvanā | na cābhāvayataḥ … અયુક્ત (અયોગી)ને બુદ્ધિ નથી, અને અયુક્તને ભાવના (ધ્યાન) નથી;
- 69 indriyāṇāṃ hi caratāṃ yanmano'nuvidhīyate | tadasya harati prajñāṃ … કેમ કે વિચરતી ઇન્દ્રિયોમાંથી જે મન જેને અનુસરે છે, તે તેની પ્રજ્ઞાને હરી લે છે, જેમ…
- 70 tasmādyasya mahābāho nigṛhītāni sarvaśaḥ | indriyāṇīndriyārthebhyastasya prajñā pratiṣṭhitā … તેથી હે મહાબાહુ, જેની ઇન્દ્રિયો ઇન્દ્રિયવિષયોથી સર્વ રીતે સંયમમાં છે, તેની પ્રજ્ઞા સ્થિર…
- 71 yā niśā sarvabhūtānāṃ tasyāṃ jāgarti saṃyamī | yasyāṃ … સર્વ પ્રાણીઓ માટે જે રાત્રિ છે, તેમાં સંયમી જાગે છે;
- 72 āpūryamāṇamacalapratiṣṭhaṃ samudramāpaḥ praviśanti yadvat | tadvatkāmā yaṃ praviśanti … જેમ સદા ભરાતા છતાં અડોલ રહેલા સમુદ્રમાં પાણી પ્રવેશે છે, તેમ જે પુરુષમાં સર્વ કામનાઓ…
- 73 vihāya kāmānyaḥ sarvānpumāṃścarati nispṛhaḥ | nirmamo nirahaṅkāraḥ sa … જે પુરુષ સર્વ કામનાઓ ત્યજીને નિઃસ્પૃહ, મમતારહિત અને અહંકારરહિત થઈ વિચરે છે, તે શાંતિ પામે…
- 74 eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha naināṃ prāpya vimuhyati | … હે પાર્થ, આ બ્રાહ્મી સ્થિતિ છે;