आश्चर्यवत् पश्यति कश्चिदेन- माश्चर्यवद्वदति तथैनमन्यः ।
आश्चर्यवच्चैनमन्यः शृणोति श्रुत्वाप्येनं वेद न चैव कश्चित् ॥
२-३० ॥
āścaryavat paśyati kaścidena- māścaryavadvadati tathainamanyaḥ |
āścaryavaccainamanyaḥ śṛṇoti śrutvāpyenaṃ veda na caiva kaścit ||
2-30 ||
કોઈ આને આશ્ચર્યની જેમ જુએ છે, કોઈ બીજો આને આશ્ચર્યની જેમ કહે છે, અને કોઈ બીજો આને આશ્ચર્યની જેમ સાંભળે છે; છતાં સાંભળીને પણ આને કોઈ ખરેખર જાણતું નથી.