भगवद्गीता
Bhagavadgītā
- 1 anāśritaḥ karmaphalaṃ kāryaṃ karma karoti yaḥ | sa … കർമഫലത്തെ ആശ്രയിക്കാതെ ചെയ്യേണ്ട കർമം ചെയ്യുന്നവൻ ആരോ, അവൻ സന്ന്യാസിയും യോഗിയും ആകുന്നു;
- 2 yaṃ saṃnyāsamiti prāhuryogaṃ taṃ viddhi pāṇḍava | na … ഏതിനെ സന്ന്യാസമെന്നു പറയുന്നുവോ അതിനെ യോഗമെന്നു അറിയുക, പാണ്ഡവാ;
- 3 ārurukṣormuneryogaṃ karma kāraṇamucyate | yogārūḍhasya tasyaiva śamaḥ kāraṇamucyate … യോഗത്തിലേക്കു കയറാൻ ആഗ്രഹിക്കുന്ന മുനിക്കു കർമം കാരണമെന്നു പറയപ്പെടുന്നു;
- 4 yadā hi nendriyārtheṣu na karmasvanuṣajjati | sarvasaṅkalpasaṃnyāsī yogārūḍhastadocyate … എപ്പോൾ ഇന്ദ്രിയവിഷയങ്ങളിലോ കർമങ്ങളിലോ ആസക്തനാകുന്നില്ലയോ, എല്ലാ സങ്കല്പങ്ങളെയും…
- 5 uddharedātmanātmānaṃ nātmānamavasādayet | ātmaiva hyātmano bandhurātmaiva ripurātmanaḥ || … ആത്മാവിനാൽ ആത്മാവിനെ ഉയർത്തണം;
- 6 bandhurātmātmanastasya yenātmaivātmanā jitaḥ | ajitātmanastu śatrutve vartetātmaiva śatruvat … ആരാൽ ആത്മാവിനാൽ ആത്മാവു ജയിക്കപ്പെട്ടുവോ അവനു ആത്മാവു ബന്ധുവാകുന്നു;
- 7 jitātmanaḥ praśāntasya parātmasu samāmatiḥ | śītoṣṇasukhaduḥkheṣu tathā mānāvamānayoḥ … ആത്മാവിനെ ജയിച്ച പ്രശാന്തനായവനു ശീതോഷ്ണങ്ങളിലും സുഖദുഃഖങ്ങളിലും അതുപോലെ മാനാപമാനങ്ങളിലും…
- 8 jñānavijñānatṛptātmā kūṭastho vijitendriyaḥ | yukta ityucyate yogī samaloṣṭāśmakāñcanaḥ … ജ്ഞാനവിജ്ഞാനങ്ങളാൽ തൃപ്തമായ ആത്മാവുള്ളവൻ, കൂടസ്ഥൻ, ഇന്ദ്രിയങ്ങളെ ജയിച്ചവൻ, മൺകട്ടയും…
- 9 suhṛnmitrāryudāsīnamadhyasthadveṣyabandhuṣu | sādhuṣvapi ca pāpeṣu samabuddhirviśiṣyate || 6-9 … സുഹൃത്ത്, മിത്രം, ശത്രു, ഉദാസീനൻ, മധ്യസ്ഥൻ, ദ്വേഷ്യൻ, ബന്ധു എന്നിവരിലും, സാധുക്കളിലും…
- 10 ihaiva tairjitaḥ sargo yeṣāṃ sāmye sthitaṃ manaḥ | … ആരുടെ മനസ്സു സമത്വത്തിൽ സ്ഥിതമായോ അവരാൽ ഇവിടെത്തന്നെ സൃഷ്ടി ജയിക്കപ്പെട്ടു;
- 11 yogī yuñjīta satatamātmānaṃ rahasi sthitaḥ | ekākī yatacittātmā … യോഗി ഏകാന്തത്തിൽ സ്ഥിതനായി, ഏകാകിയായി, ചിത്തവും ആത്മാവും നിയന്ത്രിച്ചവനായി, ആശയും…
- 12 śucau deśe pratiṣṭhāpya sthiramāsanamātmanaḥ | nātyucchritaṃ nātinīcaṃ cailājinakuśottaram … ശുദ്ധമായ സ്ഥലത്തു, അധികം ഉയരാത്തതും അധികം താഴ്ന്നതുമല്ലാത്ത, വസ്ത്രവും തോലും കുശപ്പുല്ലും…
- 13 tatraikāgraṃ manaḥ kṛtvā yatacittendriyakriyaḥ | upaviśyāsane yuñjyādyogamātmaviśuddhaye || … അവിടെ മനസ്സിനെ ഏകാഗ്രമാക്കി, ചിത്തത്തിന്റെയും ഇന്ദ്രിയങ്ങളുടെയും ക്രിയ നിയന്ത്രിച്ച്,…
- 14 samaṃ kāyaśirogrīvaṃ dhārayannacalaṃ sthiraḥ | saṃpaśyannāsikāgraṃ svaṃ diśaścānavalokayan … ശരീരവും ശിരസ്സും കഴുത്തും നേരെ ഇളക്കമില്ലാതെ സ്ഥിരമായി ധരിച്ച്, സ്വന്തം നാസികാഗ്രം…
- 15 praśāntātmā vigatabhīrbrahmacārivrate sthitaḥ | manaḥ saṃyamya maccitto yukta … പ്രശാന്തമായ ആത്മാവുള്ളവനായി, ഭയം നീങ്ങിയവനായി, ബ്രഹ്മചര്യവ്രതത്തിൽ സ്ഥിതനായി, മനസ്സിനെ…
- 16 yuñjannevaṃ sadātmānaṃ madbhakto'nanyamānasaḥ | śāntiṃ nirvāṇaparamāṃ matsaṃsthāmadhigacchati || … ഇപ്രകാരം ആത്മാവിനെ സദാ യോഗത്തിൽ ചേർത്ത്, അന്യചിന്തയില്ലാത്ത മനസ്സുള്ള എന്റെ ഭക്തൻ,…
- 17 yogo'sti naivātyaśato na caikāntamanaśnataḥ | na cātisvapnaśīlasya nātijāgarato'rjuna … അധികം ഭക്ഷിക്കുന്നവനു യോഗമില്ല, ഒട്ടും ഭക്ഷിക്കാത്തവനും ഇല്ല, അധികം ഉറങ്ങുന്ന…
- 18 yuktāhāravihārasya yuktaceṣṭasya karmasu | yuktasvapnāvabodhasya yogo bhavati duḥkhahā … ആഹാരത്തിലും വിഹാരത്തിലും മിതനായ, കർമങ്ങളിലെ ചേഷ്ടയിൽ മിതനായ, ഉറക്കത്തിലും ഉണർവിലും…
- 19 yadā viniyataṃ cittamātmanyevāvatiṣṭhate | niḥspṛhaḥ sarvakāmebhyo yukta ityucyate … നിയന്ത്രിതമായ ചിത്തം ആത്മാവിൽ മാത്രം സ്ഥിതമാകുമ്പോൾ, എല്ലാ കാമങ്ങളിൽനിന്നും…
- 20 yathā dīpo nivātastho neṅgate sopamā smṛtā | yogino … കാറ്റില്ലാത്ത സ്ഥലത്തെ ദീപം ഇളകാത്തതുപോലെ — ഇതാണ് ആത്മാവിൽ യോഗം അഭ്യസിക്കുന്ന, ചിത്തം…
- 21 yatroparamate cittaṃ niruddhaṃ yogasevanāt | yatra caivātmanātmānaṃ paśyannātmani … എവിടെ യോഗാഭ്യാസത്താൽ നിരുദ്ധമായ ചിത്തം ശമിക്കുന്നുവോ, എവിടെ ആത്മാവിനാൽ ആത്മാവിനെ കണ്ട്…
- 22 sukhamātyantikaṃ yattad buddhigrāhyamatīndriyam | vetti yatra na caivāyaṃ … എവിടെ ബുദ്ധിയാൽ ഗ്രഹിക്കാവുന്നതും ഇന്ദ്രിയങ്ങൾക്ക് അതീതവുമായ ആ പരമമായ സുഖത്തെ…
- 23 yaṃ labdhvā cāparaṃ lābhaṃ manyate nādhikaṃ tataḥ | … ഏതു നേടിയിട്ട് അതിലും അധികമായ മറ്റൊരു ലാഭമില്ലെന്നു കരുതുന്നുവോ, ഏതിൽ സ്ഥിതനായവൻ കനത്ത…
- 24 taṃ vidyādduḥkhasaṃyogaviyogaṃ yogasaṃjñitam | sa niścayena yoktavyo yogo'nirviṇnacetasā … ദുഃഖത്തോടുള്ള സംയോഗത്തിന്റെ വിയോഗമായ, യോഗമെന്നു പേരുള്ള ആ അവസ്ഥയെ അറിയണം;
- 25 saṅkalpaprabhavān kāmāṃstyaktvā sarvānaśeṣataḥ | manasaivendriyagrāmaṃ viniyamya samantataḥ || … സങ്കല്പത്തിൽനിന്നുണ്ടാകുന്ന കാമങ്ങളെ എല്ലാം ശേഷിക്കാതെ ഉപേക്ഷിച്ച്, മനസ്സുകൊണ്ടു തന്നെ…
- 26 śanaiḥ śanairuparamedbuddhyā dhṛtigṛhītayā | ātmasaṃsthaṃ manaḥ kṛtvā na … ധൈര്യത്തോടെ ഗ്രഹിച്ച ബുദ്ധിയാൽ പതുക്കെപ്പതുക്കെ ശമിക്കണം;
- 27 yato yato niścarati manaścañcalamasthiram | tatastato niyamyaitadātmanyeva śamaṃ … ചഞ്ചലവും അസ്ഥിരവുമായ മനസ്സ് എവിടെയെവിടെ പുറത്തേക്കു അലയുന്നുവോ, അവിടെനിന്നെല്ലാം അതിനെ…
- 28 praśāntamanasaṃ hyenaṃ yoginaṃ sukhamuttamam | upaiti śāntarajasaṃ brahmabhūtamakalmaṣam … പ്രശാന്തമായ മനസ്സുള്ള, രജസ്സു ശമിച്ച, ബ്രഹ്മഭൂതനായ, പാപരഹിതനായ ഈ യോഗിക്കു ഉത്തമമായ സുഖം…
- 29 yuñjannevaṃ sadātmānaṃ yogī niyatamānasaḥ | sukhena brahmasaṃyogamatyantamadhigacchati || … ഇപ്രകാരം ആത്മാവിനെ സദാ യോഗത്തിൽ ചേർത്ത്, നിയന്ത്രിതമനസ്സുള്ള യോഗി, ബ്രഹ്മത്തോടുള്ള…
- 30 sarvabhūtasthamātmānaṃ sarvabhūtāni cātmani | īkṣate yogayuktātmā sarvatra samadarśanaḥ … യോഗത്തിൽ യുക്തമായ ആത്മാവുള്ളവൻ എല്ലാ ഭൂതങ്ങളിലും സ്ഥിതമായ ആത്മാവിനെയും ആത്മാവിൽ എല്ലാ…
- 31 yo māṃ paśyati sarvatra sarvaṃ ca mayi paśyati … എന്നെ എല്ലായിടത്തും കാണുകയും എല്ലാം എന്നിൽ കാണുകയും ചെയ്യുന്നവനു ഞാൻ നഷ്ടനാകുന്നില്ല, അവൻ…
- 32 sarvabhūtasthitaṃ yo māṃ bhajatyekatvamāsthitaḥ | sarvathā vartamāno'pi sa … ഏകത്വത്തിൽ സ്ഥിതനായി എല്ലാ ഭൂതങ്ങളിലും സ്ഥിതനായ എന്നെ ഭജിക്കുന്നവൻ, ഏതു വിധത്തിൽ…
- 33 ātmaupamyena sarvatra samaṃ paśyati yo'rjuna | sukhaṃ vā … ആത്മാവിനോടുള്ള ഉപമയാൽ എല്ലായിടത്തും, സുഖമോ ദുഃഖമോ ആകട്ടെ, സമമായി കാണുന്നവൻ ആരോ, അർജുനാ, ആ…
- 34 yo'yaṃ yogastvayā proktaḥ sāmyena madhusūdana ! etasyāhaṃ na … നീ സമത്വത്താൽ ഉപദേശിച്ച ഈ യോഗത്തിന്, മധുസൂദനാ, മനസ്സിന്റെ ചഞ്ചലത്വം നിമിത്തം ഞാൻ സ്ഥിരമായ…
- 35 cañcalaṃ hi manaḥ kṛṣṇa pramāthi balavad dṛḍham | … മനസ്സു ചഞ്ചലവും, പ്രമഥിക്കുന്നതും, ബലവത്തും, ദൃഢവുമാണല്ലോ കൃഷ്ണാ;
- 36 asaṃśayaṃ mahābāho mano durnigrahaṃ calam | abhyāsena tu … സംശയമില്ല, മഹാബാഹോ, മനസ്സു നിഗ്രഹിക്കാൻ പ്രയാസമുള്ളതും ചഞ്ചലവുമാണ്;
- 37 asaṃyatātmano yogo duṣprāpa iti me matiḥ | vaśyātmanā … നിയന്ത്രണമില്ലാത്ത ആത്മാവുള്ളവനു യോഗം പ്രാപിക്കാൻ പ്രയാസമെന്നു എന്റെ അഭിപ്രായം;
- 38 ayataḥ śraddhayopeto yogāccalitamānasaḥ | lipsamānaḥ satāṃ mārgaṃ pramūḍho … നിയന്ത്രണമില്ലാത്തവനെങ്കിലും ശ്രദ്ധയോടുകൂടിയവൻ, യോഗത്തിൽനിന്നു മനസ്സു വ്യതിചലിച്ചവൻ,…
- 39 anekacittovibhrānto mohasyaiva vaśaṃ gataḥ | aprāpya yogasaṃsiddhiṃ kāṃ … ഭിന്നമായ ചിത്തമുള്ളവനായി വിഭ്രാന്തനായി, മോഹത്തിന്റെ വശത്തിലാകുകയും, യോഗസിദ്ധി…
- 40 kaccinnobhayavibhraṃśācchinnābhramiva naśyati | apratiṣṭho mahābāho vināśaṃ vādhigacchati || … രണ്ടിൽനിന്നും ഭ്രംശിച്ച്, ആശ്രയമില്ലാത്തവനായി, മഹാബാഹോ, അവൻ ഛിന്നമായ മേഘംപോലെ…
- 41 etanme saṃśayaṃ kṛṣṇa cchettumarhasyaśeṣataḥ | tvadanyaḥ saṃśayasyāsya chettā … എന്റെ ഈ സംശയം, കൃഷ്ണാ, പൂർണമായി നീ ഛേദിക്കാൻ യോഗ്യനാകുന്നു;
- 42 pārtha naiveha nāmutra vināśastasya vidyate | na hi … പാർഥാ, ഇവിടെയോ പരലോകത്തിലോ അവനു വിനാശം ഉണ്ടാകുന്നില്ല;
- 43 prāpya puṇyakṛtāṃllokānuṣitvā śāśvatīḥ samāḥ | śucīnāṃ śrīmatāṃ gehe … പുണ്യം ചെയ്തവരുടെ ലോകങ്ങളെ പ്രാപിച്ച്, അവിടെ അനേക വർഷങ്ങൾ വസിച്ച ശേഷം, യോഗഭ്രഷ്ടനായവൻ…
- 44 athavā yogināmeva jāyate dhīmatāṃ kule | etaddhi durlabhataraṃ … അല്ലെങ്കിൽ ധീമാന്മാരായ യോഗികളുടെ കുലത്തിൽ തന്നെ ജനിക്കുന്നു;
- 45 tatra taṃ buddhisaṃyogaṃ labhate paurvadaihikam | tatobhūyo'pi yatate … അവിടെ പൂർവജന്മത്തിലെ ആ ബുദ്ധിസംയോഗത്തെ അവൻ വീണ്ടെടുക്കുന്നു, അവിടെനിന്നു സിദ്ധിക്കായി…
- 46 pūrvābhyāsena tenaiva hriyate hyavaśo'pi san | jijñāsurapi yogasya … ആ പൂർവാഭ്യാസത്താൽ തന്നെ അവൻ ഇച്ഛയില്ലാത്തവനായാലും വലിച്ചിഴക്കപ്പെടുന്നു;
- 47 prayatnādyatamānastu yogī saṃśuddhakilviṣaḥ | anekajanmasaṃsiddhastato yāti parāṃ gatim … എന്നാൽ പ്രയത്നത്തോടെ യത്നിക്കുന്ന, പാപങ്ങൾ പൂർണമായി ശുദ്ധീകരിക്കപ്പെട്ട, അനേക…
- 48 tapasvibhyo'dhiko yogī jñānibhyo'pi mato'dhikaḥ | karmibhyaścādhiko yogī tasmād … യോഗി തപസ്വികളെക്കാൾ ശ്രേഷ്ഠനാകുന്നു, ജ്ഞാനികളെക്കാളും ശ്രേഷ്ഠനെന്നു കരുതപ്പെടുന്നു,…
- 49 yogināmapi sarveṣāṃ madgatenāntarātmanā | śraddhāvān bhajate yo māṃ … എല്ലാ യോഗികളിലുംവെച്ച്, എന്നിൽ ലയിച്ച അന്തരാത്മാവോടെ ശ്രദ്ധയോടുകൂടി എന്നെ ഭജിക്കുന്നവൻ…