भगवद्गीता
Bhagavadgītā
- 1 anāśritaḥ karmaphalaṃ kāryaṃ karma karoti yaḥ | sa … जो कर्मफळावर अवलंबून न राहता करण्यायोग्य कर्म करतो, तोच संन्यासी व तोच योगी;
- 2 yaṃ saṃnyāsamiti prāhuryogaṃ taṃ viddhi pāṇḍava | na … हे पांडवा, ज्याला संन्यास म्हणतात, तेच योग जाण;
- 3 ārurukṣormuneryogaṃ karma kāraṇamucyate | yogārūḍhasya tasyaiva śamaḥ kāraṇamucyate … योगात आरूढ होऊ इच्छिणाऱ्या मुनीसाठी कर्म हे साधन सांगितले जाते;
- 4 yadā hi nendriyārtheṣu na karmasvanuṣajjati | sarvasaṅkalpasaṃnyāsī yogārūḍhastadocyate … जेव्हा (साधक) इंद्रियविषयांत व कर्मांत आसक्त होत नाही, सर्व संकल्पांचा त्याग करतो, तेव्हा…
- 5 uddharedātmanātmānaṃ nātmānamavasādayet | ātmaiva hyātmano bandhurātmaiva ripurātmanaḥ || … आत्म्याने आत्म्याचा उद्धार करावा, आत्म्याचा अधःपात होऊ देऊ नये;
- 6 bandhurātmātmanastasya yenātmaivātmanā jitaḥ | ajitātmanastu śatrutve vartetātmaiva śatruvat … ज्याने आत्म्याने आत्मा जिंकला आहे, त्याचा आत्मा त्याचा बंधू असतो;
- 7 jitātmanaḥ praśāntasya parātmasu samāmatiḥ | śītoṣṇasukhaduḥkheṣu tathā mānāvamānayoḥ … आत्मा जिंकलेल्या व प्रशांत (पुरुषा)चे चित्त थंडी-ऊन, सुख-दुःख, तसेच मान-अपमान यांत…
- 8 jñānavijñānatṛptātmā kūṭastho vijitendriyaḥ | yukta ityucyate yogī samaloṣṭāśmakāñcanaḥ … ज्ञान व विज्ञानाने तृप्त आत्म्याचा, कूटस्थ (अविचल), इंद्रिये जिंकलेला आणि माती, दगड व…
- 9 suhṛnmitrāryudāsīnamadhyasthadveṣyabandhuṣu | sādhuṣvapi ca pāpeṣu samabuddhirviśiṣyate || 6-9 … सुहृद्, मित्र, शत्रू, उदासीन, मध्यस्थ, द्वेष्य व बंधू यांच्याविषयी, तसेच सज्जन व पापी…
- 10 ihaiva tairjitaḥ sargo yeṣāṃ sāmye sthitaṃ manaḥ | … ज्यांचे मन समत्वात स्थिर झाले आहे, त्यांनी या जन्मातच सृष्टी (संसार) जिंकली आहे;
- 11 yogī yuñjīta satatamātmānaṃ rahasi sthitaḥ | ekākī yatacittātmā … योग्याने एकांतात राहून, एकटा, चित्त व आत्मा संयमित केलेला, फलाशारहित व अपरिग्रही होऊन सतत…
- 12 śucau deśe pratiṣṭhāpya sthiramāsanamātmanaḥ | nātyucchritaṃ nātinīcaṃ cailājinakuśottaram … स्वच्छ ठिकाणी, फार उंच नाही व फार खाली नाही असे, वस्त्र, मृगाजिन व कुश यांनी आच्छादलेले…
- 13 tatraikāgraṃ manaḥ kṛtvā yatacittendriyakriyaḥ | upaviśyāsane yuñjyādyogamātmaviśuddhaye || … तेथे मन एकाग्र करून, चित्त व इंद्रियांच्या क्रिया संयमित करून, आसनावर बसून,…
- 14 samaṃ kāyaśirogrīvaṃ dhārayannacalaṃ sthiraḥ | saṃpaśyannāsikāgraṃ svaṃ diśaścānavalokayan … शरीर, मस्तक व मान सरळ रेषेत अचल व स्थिर ठेवून, आपल्या नाकाच्या अग्रावर दृष्टी स्थिर करून…
- 15 praśāntātmā vigatabhīrbrahmacārivrate sthitaḥ | manaḥ saṃyamya maccitto yukta … प्रशांत आत्म्याचा, भयरहित, ब्रह्मचर्यव्रतात स्थित, मन संयमित करून, माझ्या ठायी चित्त…
- 16 yuñjannevaṃ sadātmānaṃ madbhakto'nanyamānasaḥ | śāntiṃ nirvāṇaparamāṃ matsaṃsthāmadhigacchati || … अशा प्रकारे सतत आत्म्याला योगात जोडत, अनन्यचित्त असलेला माझा भक्त, निर्वाणपरम (मोक्षाची…
- 17 yogo'sti naivātyaśato na caikāntamanaśnataḥ | na cātisvapnaśīlasya nātijāgarato'rjuna … हे अर्जुना, फार खाणाऱ्याला योग साधत नाही, अजिबात न खाणाऱ्यालाही नाही, फार झोपणाऱ्यालाही…
- 18 yuktāhāravihārasya yuktaceṣṭasya karmasu | yuktasvapnāvabodhasya yogo bhavati duḥkhahā … योग्य आहार-विहार असलेल्या, कर्मांत योग्य प्रमाणात प्रयत्न करणाऱ्या आणि योग्य झोप व जागरण…
- 19 yadā viniyataṃ cittamātmanyevāvatiṣṭhate | niḥspṛhaḥ sarvakāmebhyo yukta ityucyate … जेव्हा संयमित चित्त आत्म्यातच स्थिर राहते आणि (साधक) सर्व कामनांपासून निःस्पृह होतो,…
- 20 yathā dīpo nivātastho neṅgate sopamā smṛtā | yogino … ज्याप्रमाणे वाऱ्याविरहित जागी ठेवलेला दिवा हलत नाही — हीच उपमा आत्म्यात योगाचा अभ्यास…
- 21 yatroparamate cittaṃ niruddhaṃ yogasevanāt | yatra caivātmanātmānaṃ paśyannātmani … जिथे योगाच्या सेवनाने (अभ्यासाने) निरुद्ध झालेले चित्त शांत होते आणि जिथे आत्म्याने…
- 22 sukhamātyantikaṃ yattad buddhigrāhyamatīndriyam | vetti yatra na caivāyaṃ … जिथे बुद्धिगम्य व इंद्रियातीत असे ते अत्यंतिक (परम) सुख तो जाणतो आणि ज्यात स्थित झाल्यावर…
- 23 yaṃ labdhvā cāparaṃ lābhaṃ manyate nādhikaṃ tataḥ | … जे मिळवल्यावर त्याहून दुसरा कोणताही लाभ अधिक वाटत नाही, आणि ज्यात स्थित असता मोठ्या…
- 24 taṃ vidyādduḥkhasaṃyogaviyogaṃ yogasaṃjñitam | sa niścayena yoktavyo yogo'nirviṇnacetasā … त्याला दुःखाच्या संयोगापासूनचा वियोग असे योगनामक (अवस्था) जाणावी;
- 25 saṅkalpaprabhavān kāmāṃstyaktvā sarvānaśeṣataḥ | manasaivendriyagrāmaṃ viniyamya samantataḥ || … संकल्पातून उद्भवणाऱ्या सर्व कामना संपूर्णपणे टाकून, मनानेच इंद्रियसमूहाला सर्व बाजूंनी…
- 26 śanaiḥ śanairuparamedbuddhyā dhṛtigṛhītayā | ātmasaṃsthaṃ manaḥ kṛtvā na … धृतीने (धैर्याने) धरलेल्या बुद्धीने हळूहळू (चित्त) शांत करावे;
- 27 yato yato niścarati manaścañcalamasthiram | tatastato niyamyaitadātmanyeva śamaṃ … चंचल व अस्थिर मन जिथे जिथे बाहेर भटकते, तिथून तिथून त्याला आवरून आत्म्यातच शांत करावे.
- 28 praśāntamanasaṃ hyenaṃ yoginaṃ sukhamuttamam | upaiti śāntarajasaṃ brahmabhūtamakalmaṣam … अशा प्रशांत मनाच्या, रज शांत झालेल्या, ब्रह्मरूप झालेल्या व निष्पाप अशा योग्याला उत्तम…
- 29 yuñjannevaṃ sadātmānaṃ yogī niyatamānasaḥ | sukhena brahmasaṃyogamatyantamadhigacchati || … अशा प्रकारे सतत आत्म्याला जोडत, संयमित मनाचा योगी सहजपणे ब्रह्मसंयोगाचे अत्यंत (अमर्याद)…
- 30 sarvabhūtasthamātmānaṃ sarvabhūtāni cātmani | īkṣate yogayuktātmā sarvatra samadarśanaḥ … योगयुक्त आत्म्याचा (पुरुष) सर्वत्र समदर्शी होऊन आत्म्याला सर्व प्राण्यांत आणि सर्व…
- 31 yo māṃ paśyati sarvatra sarvaṃ ca mayi paśyati … जो मला सर्वत्र पाहतो आणि सर्व काही माझ्या ठायी पाहतो, त्याला मी हरवत नाही आणि तोही मला…
- 32 sarvabhūtasthitaṃ yo māṃ bhajatyekatvamāsthitaḥ | sarvathā vartamāno'pi sa … जो एकत्वात (अद्वैतात) स्थित राहून सर्व प्राण्यांत स्थित अशा मला भजतो, तो योगी कोणत्याही…
- 33 ātmaupamyena sarvatra samaṃ paśyati yo'rjuna | sukhaṃ vā … हे अर्जुना, जो स्वतःच्या उपमेने (तुलनेने) सर्वत्र — सुख असो वा दुःख — समान पाहतो, तो योगी…
- 34 yo'yaṃ yogastvayā proktaḥ sāmyena madhusūdana ! etasyāhaṃ na … हे मधुसूदना, तू समत्वरूपाने सांगितलेल्या या योगाची स्थिर स्थिती मला (मनाच्या) चंचलपणामुळे…
- 35 cañcalaṃ hi manaḥ kṛṣṇa pramāthi balavad dṛḍham | … हे कृष्णा, मन तर चंचल, क्षुब्ध करणारे, बलवान व दृढ आहे;
- 36 asaṃśayaṃ mahābāho mano durnigrahaṃ calam | abhyāsena tu … हे महाबाहो, निःसंशय मन दुर्निग्रह व चंचल आहे;
- 37 asaṃyatātmano yogo duṣprāpa iti me matiḥ | vaśyātmanā … असंयमी आत्म्याला योग प्राप्त होणे कठीण आहे असे माझे मत आहे;
- 38 ayataḥ śraddhayopeto yogāccalitamānasaḥ | lipsamānaḥ satāṃ mārgaṃ pramūḍho … श्रद्धेने युक्त असूनही असंयमी, ज्याचे मन योगापासून ढळले आहे, सज्जनांचा मार्ग इच्छित…
- 39 anekacittovibhrānto mohasyaiva vaśaṃ gataḥ | aprāpya yogasaṃsiddhiṃ kāṃ … अनेक (विभक्त) चित्तांनी विभ्रांत झालेला, मोहाच्याच आधीन गेलेला आणि योगसिद्धी न मिळवलेला —…
- 40 kaccinnobhayavibhraṃśācchinnābhramiva naśyati | apratiṣṭho mahābāho vināśaṃ vādhigacchati || … हे महाबाहो, दोहोंपासून भ्रष्ट झालेला, आश्रयहीन असा तो छिन्न झालेल्या ढगासारखा नष्ट होतो…
- 41 etanme saṃśayaṃ kṛṣṇa cchettumarhasyaśeṣataḥ | tvadanyaḥ saṃśayasyāsya chettā … हे कृष्णा, हा माझा संशय तू संपूर्णपणे छेदणे योग्य आहेस;
- 42 pārtha naiveha nāmutra vināśastasya vidyate | na hi … हे पार्था, त्याचा या लोकातही नाश नाही व परलोकातही नाही;
- 43 prāpya puṇyakṛtāṃllokānuṣitvā śāśvatīḥ samāḥ | śucīnāṃ śrīmatāṃ gehe … पुण्यवानांचे लोक प्राप्त करून, तिथे अनंत वर्षे वास्तव्य करून, योगभ्रष्ट (पुरुष) पवित्र व…
- 44 athavā yogināmeva jāyate dhīmatāṃ kule | etaddhi durlabhataraṃ … अथवा तो बुद्धिमान योग्यांच्याच कुळात जन्म घेतो;
- 45 tatra taṃ buddhisaṃyogaṃ labhate paurvadaihikam | tatobhūyo'pi yatate … तेथे तो पूर्वजन्मीच्या देहाशी संबंधित त्या बुद्धिसंयोगाला (योगसंस्कारांना) पुन्हा प्राप्त…
- 46 pūrvābhyāsena tenaiva hriyate hyavaśo'pi san | jijñāsurapi yogasya … त्याच पूर्वाभ्यासामुळे अवश (परवश) असूनही तो (योगाकडे) ओढला जातो;
- 47 prayatnādyatamānastu yogī saṃśuddhakilviṣaḥ | anekajanmasaṃsiddhastato yāti parāṃ gatim … परंतु प्रयत्नाने झटणारा, पापे पूर्णपणे शुद्ध झालेला, अनेक जन्मांत सिद्ध झालेला योगी मग…
- 48 tapasvibhyo'dhiko yogī jñānibhyo'pi mato'dhikaḥ | karmibhyaścādhiko yogī tasmād … योगी तपस्व्यांहून श्रेष्ठ आहे, ज्ञान्यांहूनही श्रेष्ठ मानला जातो, आणि कर्मठांहूनही योगी…
- 49 yogināmapi sarveṣāṃ madgatenāntarātmanā | śraddhāvān bhajate yo māṃ … आणि सर्व योग्यांमध्येही जो श्रद्धावान (पुरुष) अंतरात्मा माझ्यात लीन करून मला भजतो, तो मला…