तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 sa eva sthānaprakalpanaśabdena uktaḥ tatra tridhā sthānaṃ prāṇavāyuḥ … એ જ ‘સ્થાન-પ્રકલ્પન’ (સ્થાનની વ્યવસ્થા) શબ્દથી કહેવાયું.
- 2 saṃvid eva hi prameyebhyo vibhaktaṃ rūpaṃ gṛhṇāti ata … સંવિત્ (ચૈતન્ય) જ પ્રમેયો(જ્ઞેયો)થી વિભક્ત (પૃથક્) રૂપ ગ્રહણ કરે છે;
- 3 tatra kriyā śaktau kālādhvā prācyabhāge uttare tu mūrtivaicitryarūpo … ત્યાં ક્રિયા (જ્યારે) શક્તિમાં (હોય ત્યારે) — પૂર્વ ભાગમાં કાલાધ્વા (કાળનો માર્ગ), અને…
- 4 deśādhvasthitis tu tattvapurakalātmanā iti bhaviṣyati svāvasare દેશાધ્વાની સ્થિતિ તો તત્ત્વ-પુર(ભુવન)-કલા રૂપે (છે) — એમ પોતાના અવસર પર (યથાસ્થાને) થશે.
- 5 tatra yady api dehe sabāhyābhyantaram otaprotarūpaḥ prāṇaḥ tathāpi … ત્યાં, જોકે દેહમાં બાહ્ય-આભ્યંતર સહિત પ્રાણ ઓત-પ્રોત (તાણા-વાણાની જેમ વણાયેલો) રૂપે રહેલો…
- 6 tatra prabhuśaktiḥ ātmaśaktiḥ yatna iti tritayaṃ prāṇeraṇe hetuḥ … ત્યાં — પ્રભુ-શક્તિ (ઈશ્વર-શક્તિ), આત્મ-શક્તિ અને યત્ન (પ્રયત્ન) — એ ત્રિક…
- 7 tatra hṛdayāt dvādaśāntāntaṃ svāṅgulaiḥ sarvasya ṣaṭtriṃśadaṅgulaḥ prāṇacāraḥ nirgame … ત્યાં હૃદયથી માંડીને દ્વાદશાંત સુધી, પોતાની આંગળીઓ વડે, સર્વ(વ્યક્તિ)ને માટે પ્રાણ-ચાર…
- 8 tatra ghaṭikā tithiḥ māso varṣaṃ ca varṣasamūhātmā iti … ત્યાં — ઘટિકા, તિથિ, માસ અને વર્ષ-સમૂહરૂપ વર્ષ — એમ સમસ્ત કાળ (પ્રાણ-ચારમાં) પરિસમાપ્ત…
- 9 atha tithyudayaḥ હવે તિથિ(ચાંદ્ર દિવસ)નો ઉદય —
- 10 sapādam aṅguladvayaṃ tuṭiḥ ucyate tāsu catasṛṣu praharaḥ tuṭyardhaṃ … સવા-બે આંગળ ‘તુટિ’ કહેવાય છે;
- 11 atha māsodayaḥ હવે માસ(મહિના)નો ઉદય —
- 12 tatra dinaṃ kṛṣṇapakṣaḥ rātriḥ śuklaḥ tatra pūrvaṃ tuṭyardham … તેમાં દિવસ તે કૃષ્ણ-પક્ષ, રાત્રિ તે શુક્લ-પક્ષ.
- 13 tatra vedyamayatāprakāśo dinaṃ vedyasya vicārayitari layo rātriḥ te … તેમાં વેદ્યમયતા(જ્ઞેયમયપણા)નો પ્રકાશ તે દિવસ;
- 14 tatra kṛṣṇapakṣe prāṇārke apānacandra āpyāyikām ekām ekāṃ kalām … ત્યાં કૃષ્ણ-પક્ષમાં, પ્રાણ-અર્ક(ઉચ્છ્વાસ-સૂર્ય)માં, અપાન-ચંદ્ર (નિઃશ્વાસ-ચંદ્ર) એક-એક…
- 15 tadanantaraṃ yat tuṭyardhaṃ sa pakṣasandhiḥ તેની તરત પછી જે અડધી-તુટિ છે, તે પક્ષ-સંધિ (પખવાડિયાનો સંધિ-કાળ).
- 16 tasya ca tuṭyardhasya prācyam ardham āmāvasyaṃ dvitīyaṃ prātipadam અને એ અડધી-તુટિનો પૂર્વ (પ્રથમ) અર્ધ આમાવસ્ય (અમાસ-સંબંધી), બીજો પ્રાતિપદ…
- 17 tatra prātipade tasmin bhāge sa āmāvasyo bhāgo yadā … ત્યાં, એ પ્રાતિપદ ભાગમાં, જ્યારે તે આમાવસ્ય ભાગ — ઉધરસ, પ્રયત્ન, અવધાન(ધ્યાન-ભંગ) આદિથી…
- 18 pramātṛpramāṇaprameyatritayāvibhāgakāritvāt sa puṇyaḥ kālaḥ pāralaukikaphalapradaḥ પ્રમાતા-પ્રમાણ-પ્રમેય ત્રિકના અવિભાગ(અભેદ)ને કરનાર હોવાથી, તે પુણ્ય (પવિત્ર) કાળ પારલૌકિક…
- 19 tataḥ praviśati prāṇe cidarka ekaikayā kalayā apānacandram āpūrayati … પછી પ્રાણ(શ્વાસ) ભીતર પ્રવેશે ત્યારે ચિત્-અર્ક (ચૈતન્ય-સૂર્ય) એક-એક કલા વડે અપાન-ચંદ્રને…
- 20 atha varṣodayaḥ હવે વર્ષ(વરસ)નો ઉદય —
- 21 tatra kṛṣṇapakṣa eva uttarāyaṇaṃ ṣaṭsu ṣaṭsu aṅguleṣu saṅkrāntiḥ … ત્યાં કૃષ્ણ-પક્ષ જ ઉત્તરાયણ (છે);
- 22 tatra pratyaṅgulaṃ pañca tithayaḥ tatrāpi dinarātrivibhāgaḥ evaṃ praveśe … ત્યાં દર આંગળે પાંચ તિથિઓ;
- 23 tathaiva upāsā atra phalaṃ samucitaṃ karoti એ જ રીતે અહીં ઉપાસના ઉચિત (યથોચિત) ફળ આપે છે.
- 24 atra ca dakṣādyāḥ pitāmahāntā rudrāḥ śaktayaś ca dvādaśādhipataya … અને અહીં દક્ષથી માંડીને પિતામહ (બ્રહ્મા) સુધીના રુદ્રો અને શક્તિઓ બાર અધિપતિઓ છે — એમ…
- 25 pratyaṅgulaṃ ṣaṣṭiḥ tithaya iti krameṇa saṅkrāntau varṣam ity … દર આંગળે સાઠ તિથિઓ — એમ ક્રમે સંક્રાંતિએ એક વર્ષ;
- 26 tāvatī eva ahorātre prāṇasaṅkhyā iti na ṣaṣṭyabdodayāt adhikaṃ … એટલી જ પ્રાણ-સંખ્યા એક અહોરાત્ર (દિવસ-રાત)માં છે;
- 27 tatra mānuṣaṃ varṣaṃ devānāṃ tithiḥ anena krameṇa divyāni … ત્યાં માનુષ (માનવ) વર્ષ તે દેવોની એક તિથિ;
- 28 catvāri trīṇi dve ekam iti kṛtāt prabhṛti tāvadbhiḥ … ચાર, ત્રણ, બે, એક (હજાર) — એમ કૃત(યુગ)થી માંડીને;
- 29 caturyugānām ekasaptatyā manvantaram manvantaraiḥ caturdaśabhiḥ brāhmaṃ dinaṃ brahmadinānte … ઈકોતેર (૭૧) ચતુર્યુગોનું એક મન્વંતર;
- 30 prabuddhās tu kūṣmāṇḍahāṭakeśādyā maholoke krīḍanti પણ પ્રબુદ્ધ (જાગ્રત) એવા કૂષ્માંડ, હાટકેશ આદિ મહર્લોકમાં ક્રીડા કરે છે.
- 31 tato niśāsamāptau brāhmī sṛṣṭiḥ પછી નિશા (રાત્રિ)ની સમાપ્તિએ બ્રાહ્મી (બ્રહ્મા-સંબંધી) સૃષ્ટિ (થાય છે).
- 32 anena mānena varṣaśataṃ brahmāyuḥ આ માપથી સો વર્ષ તે બ્રહ્માનું આયુષ્ય.
- 33 tat viṣṇoḥ dinaṃ tāvatī ca rātriḥ tasyāpi śatam … તે વિષ્ણુનો એક દિવસ, અને એટલી જ રાત્રિ;
- 34 tat dinaṃ tadūrdhve rudralokaprabho rudrasya tāvatī rātriḥ prāgvat … તે (વિષ્ણુનું આયુષ્ય) એક દિવસ — તેનાથી ઊર્ધ્વ, રુદ્રલોકના પ્રભુ રુદ્રનો;
- 35 tatra rudrasya tadavasitau śivatvagatiḥ rudrasya uktādhikārāvadhiḥ brahmāṇḍadhārakāṇāṃ tat … ત્યાં, રુદ્રની એ (આયુ-)સમાપ્તિએ શિવત્વ-ગતિ (શિવપણાની પ્રાપ્તિ) (થાય છે);
- 36 śatarudrakṣaye brahmāṇḍavināśaḥ શતરુદ્રો(સો રુદ્રો)ના ક્ષયે બ્રહ્માંડનો વિનાશ (થાય છે).
- 37 evaṃ jalatattvāt avyaktāntam etad eva krameṇa rudrāṇām āyuḥ આ રીતે જલ-તત્ત્વથી માંડીને અવ્યક્ત (પ્રકૃતિ) સુધી — એ જ ક્રમે રુદ્રોનું આયુષ્ય (છે).
- 38 pūrvasyāyur uttarasya dinam iti પૂર્વ(નીચલા)નું આયુષ્ય તે ઉત્તર(ઉપલા)નો એક દિવસ.
- 39 tataś ca brahmā rudrāś ca abādyadhikāriṇaḥ avyakte tiṣṭhanti … પછી બ્રહ્મા અને રુદ્રો — અબ્ (જલ) આદિના અધિકારી — અવ્યક્ત(પ્રકૃતિ)માં રહે છે.
- 40 śrīkaṇṭhanāthaś ca tadā saṃhartā અને શ્રીકંઠનાથ ત્યારે સંહર્તા (સંહાર કરનાર) (છે).
- 41 eṣo 'vāntarapralayaḥ tatkṣaye sṛṣṭiḥ આ અવાંતર-પ્રલય (વચ્ચેનો આંશિક પ્રલય) છે;
- 42 tatra śāstrāntaram uktā api sṛjyante ત્યાં બીજા શાસ્ત્રમાં કહેલા (જીવો) પણ સર્જાય છે.
- 43 yat tu śrīkaṇṭhanāthasya svam āyuḥ tat kañcukavāsināṃ rudrāṇāṃ … પણ જે શ્રીકંઠનાથનું પોતાનું આયુષ્ય છે, તે કંચુક(આવરણ)માં વસનારા રુદ્રોનો એક દિવસ, એટલી જ…
- 44 punaḥ gahaneśaḥ sṛjati ફરી ગહનેશ સર્જે છે.
- 45 evaṃ yaḥ avyaktakālaḥ taṃ daśabhiḥ parārdhaiḥ guṇayitvā māyādinaṃ … આ રીતે જે અવ્યક્ત-કાળ છે, તેને દસ પરાર્ધ વડે ગુણીને માયા-દિવસ કહેવો;
- 46 sa eva pralayaḥ એ જ (રાત્રિ) પ્રલય (છે).
- 47 māyākālaḥ parārdhaśatena guṇita aiśvaratattve dinam માયા-કાળને સો પરાર્ધ વડે ગુણતાં ઐશ્વર (ઈશ્વર) તત્ત્વમાં દિવસ (થાય છે).
- 48 atra prāṇo jagat sṛjati tāvatī rātriḥ yatra prāṇapraśamaḥ … અહીં પ્રાણ જગતને સર્જે છે;
- 49 aiśvare kāle parārdhaśataguṇite yā saṅkhyā tat sādāśivaṃ dinaṃ … ઐશ્વર (ઈશ્વર) કાળને સો પરાર્ધ વડે ગુણતાં જે સંખ્યા (થાય) તે સાદાશિવ (સદાશિવ-સંબંધી) દિવસ;
- 50 sadāśivaḥ svakālaparikṣaye bindvardhacandranirodhikā ākramya nāde līyate nādaḥ śaktitattve … સદાશિવ, પોતાના કાળના પરિક્ષયે, બિંદુ-અર્ધચંદ્ર-નિરોધિકા (ને) ઓળંગીને નાદમાં લીન થાય છે;
- 51 śaktikālena parārdhakoṭiguṇitena anāśritadinam શક્તિ-કાળને એક કોટિ પરાર્ધ વડે ગુણતાં અનાશ્રિત-દિવસ (થાય છે).
- 52 anāśritaḥ sāmanase pade yat tat sāmanasyaṃ sāmyaṃ tat … અનાશ્રિત, સામનસ પદમાં (પહોંચતાં), જે તે સામનસ્ય — સામ્ય (સમતા) — તે જ બ્રહ્મ.
- 53 asmāt sāmanasyāt akalyāt kālāt nimeṣonmeṣamātratayā proktāśeṣakālaprasarapravilayacakrabhramodayaḥ આ સામનસ્ય — અકલ્ય (અમાપ્ય) કાળ — થી, માત્ર નિમેષ-ઉન્મેષ (આંખ મીંચવા-ઉઘાડવા)માત્ર રૂપે,…
- 54 ekaṃ daśa śataṃ sahasram ayutaṃ lakṣaṃ niyutaṃ koṭiḥ … એક, દસ, સો, હજાર, અયુત, લક્ષ, નિયુત, કોટિ, અર્બુદ, વૃંદ, ખર્વ, નિખર્વ, પદ્મ, શંકુ,…
- 55 evam asaṅkhyāḥ sṛṣṭipralayāḥ ekasmin mahāsṛṣṭirūpe prāṇe so 'pi … આ રીતે અસંખ્ય સૃષ્ટિ-પ્રલયો એક મહા-સૃષ્ટિ-રૂપ પ્રાણમાં (છે);
- 56 tata eva svapnasaṅkalpādau vaicitryam asya na virodhāvaham એથી જ સ્વપ્ન, સંકલ્પ આદિમાં એનું (કાળ-અનુભવનું) વૈચિત્ર્ય (વૈવિધ્ય) વિરોધાવહ (વિરોધ ઊભો…
- 57 evaṃ yathā prāṇe kālodayaḥ tathā apāne 'pi hṛdayāt … આ રીતે જેમ પ્રાણ(ઉચ્છ્વાસ)માં કાલ-ઉદય (છે), તેમ અપાન(નિઃશ્વાસ)માં પણ — હૃદયથી માંડીને…
- 58 yathā ca hṛtkaṇṭhatālulalāṭarandhradvādaśānteṣu brahmaviṣṇurudreśasadāśivānāśritākhyaṃ kāraṇaṣaṭkam tathaiva apāne 'pi … અને જેમ હૃદય-કંઠ-તાલુ-લલાટ-રંધ્ર-દ્વાદશાંતમાં બ્રહ્મા-વિષ્ણુ-રુદ્ર-ઈશ-સદાશિવ-અનાશ્રિત…
- 59 atha samāne kālodayaḥ હવે સમાન(પ્રાણ)માં કાલ-ઉદય —
- 60 samāno hārdīṣu daśāsu nāḍīṣu sañcaran samaste dehe sāmyena … સમાન, હૃદયથી નીકળતી દશ નાડીઓમાં સંચરતો, સમસ્ત દેહમાં સામ્ય(સમતા)થી રસ આદિ (ધાતુઓ)ને વહાવે…
- 61 ūrdhvādhas tu sañcaran tisṛṣu nāḍīṣu gatāgataṃ karoti પણ ઊર્ધ્વ-અધઃ (ઉપર-નીચે) સંચરતો તે ત્રણ નાડીઓ (ઇડા, પિંગલા, સુષુમ્ણા)માં ગતા-ગત (આવ-જા)…
- 62 tatra viṣuvaddine bāhye prabhātakāle sapādāṃ ghaṭikāṃ madhyamārge vahati ત્યાં વિષુવદ્-દિને (વિષુવ-દિવસે), બાહ્ય (વ્યવહારમાં) પ્રભાત-કાળે, સવા-ઘટિકા સુધી…
- 63 tato navaśatāni prāṇavikṣepāṇām iti gaṇanayā bahiḥ sārdhaghaṭikādvayaṃ vāme … પછી નવસો પ્રાણ-વિક્ષેપ(શ્વાસ-પ્રક્ષેપ)ની ગણતરીએ, બહાર અઢી-ઘટિકા — ડાબી, જમણી, ડાબી, જમણી,…
- 64 tataḥ saṅkrāntipañcake vṛtte pādonāsu caturdaśasu ghaṭikāsu atikrāntāsu dakṣiṇaṃ … પછી, એ સંક્રાંતિ-પંચક (પાંચ સંક્રાંતિઓ) પૂરી થતાં, પોણા-ચૌદ ઘટિકા વીતી જતાં — દક્ષિણ…
- 65 tato 'pi dakṣiṇe vāme dakṣiṇe vāme dakṣiṇe iti … પછી પણ જમણી, ડાબી, જમણી, ડાબી, જમણી — એમ સંક્રાંતિ-પંચક, પ્રત્યેક નવસો — એ રીતે રાત્રિમાં…
- 66 evaṃ viṣuvaddivase tadrātrau ca dvādaśa dvādaśa saṅkrāntayaḥ આ રીતે વિષુવદ્-દિવસે અને તેની રાત્રિમાં બાર-બાર સંક્રાંતિઓ (થાય છે).
- 67 tato dinavṛddhikṣayeṣu saṅkrāntivṛddhikṣayaḥ પછી દિવસની વૃદ્ધિ-ક્ષય(લંબાવા-ઘટવા)માં સંક્રાંતિની વૃદ્ધિ-ક્ષય (થાય છે).
- 68 evam ekasmin samānamaruti varṣadvayaṃ śvāsapraśvāsayogābhāvāt આ રીતે એક સમાન-મરુત્(સમાન-પ્રાણ)માં બે-વર્ષ (પૂરાં થાય છે), કેમ કે (તેમાં)…
- 69 atrāpi dvādaśābdodayādi pūrvavat અહીં પણ બાર-વર્ષનો ઉદય આદિ પૂર્વની જેમ (છે).
- 70 udāne tu dvādaśāntāvadhiś cāraḥ spandamātrātmanaḥ kālasya ઉદાન(ઊર્ધ્વગામી પ્રાણ)માં તો, સ્પંદ-માત્ર-આત્મક (કેવળ સ્પંદન-સ્વરૂપ) કાળનો ચાર (ગતિ)…
- 71 atrāpi pūrvavat vidhiḥ અહીં પણ પૂર્વની જેમ વિધિ (પ્રક્રિયા) (છે).
- 72 vyāne tu vyāpakatvāt akrame 'pi sūkṣmocchalattāyogena kālodayaḥ વ્યાન(સર્વ-વ્યાપક પ્રાણ)માં તો, વ્યાપકપણાને કારણે અક્રમ (ક્રમ-રહિત) હોવા છતાં, સૂક્ષ્મ…
- 73 atha varṇodayaḥ હવે વર્ણ(અક્ષર)નો ઉદય —
- 74 tatra ardhaprahare ardhaprahare vargodayo viṣuvati samaḥ varṇasya varṇasya … ત્યાં દર અડધા-પ્રહરે વર્ગ(અક્ષર-વર્ગ)નો ઉદય — વિષુવમાં સમ (સમાન).
- 75 yatnajas tu mantrodayaḥ araghaṭṭaghaṭīyantravāhanavat ekānusandhibalāt citraṃ mantrodayaṃ divāniśam … પણ યત્નજ (પ્રયત્નથી થતો) તે મંત્ર-ઉદય;
- 76 tatra sadodite prāṇacārasaṅkhyayaiva udayasaṅkhyā vyākhyātā taddviguṇite tadardham ityādi … ત્યાં, સદોદિત (નિત્ય-ઉદિત ચક્ર)માં, પ્રાણ-ચારની સંખ્યાથી જ ઉદય-સંખ્યા સમજાવાઈ — તે…
- 77 kālabheda eva saṃvedanabhedakaḥ na vedyabhedaḥ śikharasthajñānavat jñānasya yāvān … કાળ-ભેદ જ સંવેદન(અનુભવ)નો ભેદક (ભેદ પાડનાર) છે, વેદ્ય(જ્ઞેય)નો ભેદ નહિ — શિખર-સ્થ…
- 78 yad āha tasyādita udāttam ardhahrasvam iti જેમ (પ્રમાણભૂત શાસ્ત્રે) કહ્યું છે — તેની (માત્રાની) શરૂઆતમાં ઉદાત્ત, અને અડધી-હ્રસ્વ…
- 79 tasmāt spandāntaraṃ yāvat na uditaṃ tāvat ekam eva … તેથી, જ્યાં સુધી બીજો સ્પંદ ઉદિત થયો નથી, ત્યાં સુધી એક જ જ્ઞાન (છે).
- 80 ata eva ekāśīti padasmaraṇasamaye vividhadharmānupraveśamukhena eka eva asau … એથી જ, એક્યાશી (૮૧) પદોના સ્મરણ-સમયે, વિવિધ ધર્મ(ગુણ)ોના અનુપ્રવેશ દ્વારા, એ…
- 81 evam akhilaṃ kālādhvānaṃ prāṇodaya eva paśyan sṛṣṭisaṃhārāṃś ca … આ રીતે, સમગ્ર કાલાધ્વા (કાળના માર્ગ)ને પ્રાણોદય(પ્રાણના ઉદય)માં જ જોતો, વિચિત્ર (વિવિધ)…
- 82 saṃvidrūpasyātmanaḥ prāṇaśaktiṃ paśyan rūpaṃ tatragaṃ cātikālam | sākaṃ … સંવિદ્-રૂપ(ચૈતન્ય-સ્વરૂપ) આત્માની પ્રાણ-શક્તિને, અને તેમાં રહેલા અતિ-કાલ(કાળથી પાર) રૂપને…