तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 sa eva sthānaprakalpanaśabdena uktaḥ tatra tridhā sthānaṃ prāṇavāyuḥ … तोच (आधार) स्थानप्रकल्पन या शब्दाने सांगितला गेला आहे.
- 2 saṃvid eva hi prameyebhyo vibhaktaṃ rūpaṃ gṛhṇāti ata … कारण संवित्च प्रमेयांपासून (ज्ञेय विषयांपासून) वेगळे रूप धारण करते, आणि याच कारणाने…
- 3 tatra kriyā śaktau kālādhvā prācyabhāge uttare tu mūrtivaicitryarūpo … त्यांपैकी क्रिया जेव्हा शक्तिरूप असते तेव्हा पूर्व भागात कालाध्वा असतो;
- 4 deśādhvasthitis tu tattvapurakalātmanā iti bhaviṣyati svāvasare तर देशाध्व्याची स्थिती तत्त्व, पुर व कला या रूपांनी आहे — हे स्वतःच्या योग्य प्रसंगी…
- 5 tatra yady api dehe sabāhyābhyantaram otaprotarūpaḥ prāṇaḥ tathāpi … तेथे जरी देहात बाह्य व आभ्यन्तर असा ओतप्रोत रूपाने प्राण भरलेला असला, तरीही त्याचा…
- 6 tatra prabhuśaktiḥ ātmaśaktiḥ yatna iti tritayaṃ prāṇeraṇe hetuḥ … तेथे प्रभुशक्ती, आत्मशक्ती व यत्न हे तीन प्राणाच्या प्रेरणेचे कारण आहेत — गौण व मुख्य अशा…
- 7 tatra hṛdayāt dvādaśāntāntaṃ svāṅgulaiḥ sarvasya ṣaṭtriṃśadaṅgulaḥ prāṇacāraḥ nirgame … तेथे हृदयापासून द्वादशान्तापर्यंत, स्वतःच्या अंगुलींनी मोजता, प्रत्येकाचा प्राणचार छत्तीस…
- 8 tatra ghaṭikā tithiḥ māso varṣaṃ ca varṣasamūhātmā iti … तेथे घटिका, तिथी, मास आणि अनेक वर्षांचा समूह असलेले वर्ष — अशा रीतीने संपूर्ण काल…
- 9 atha tithyudayaḥ आता तिथीचा उदय.
- 10 sapādam aṅguladvayaṃ tuṭiḥ ucyate tāsu catasṛṣu praharaḥ tuṭyardhaṃ … सव्वा दोन अंगुलांना तुटी म्हणतात;
- 11 atha māsodayaḥ आता मासाचा उदय.
- 12 tatra dinaṃ kṛṣṇapakṣaḥ rātriḥ śuklaḥ tatra pūrvaṃ tuṭyardham … तेथे दिवस म्हणजे कृष्णपक्ष व रात्र म्हणजे शुक्लपक्ष.
- 13 tatra vedyamayatāprakāśo dinaṃ vedyasya vicārayitari layo rātriḥ te … तेथे ज्ञेयमयतेचा प्रकाश म्हणजे दिवस, आणि ज्ञेयाचा विचार करणाऱ्या (प्रमात्या)मध्ये लय…
- 14 tatra kṛṣṇapakṣe prāṇārke apānacandra āpyāyikām ekām ekāṃ kalām … तेथे कृष्णपक्षात अपानरूपी चन्द्र प्राणरूपी सूर्याला आप्यायन करणारी एक एक कला अर्पण करतो,…
- 15 tadanantaraṃ yat tuṭyardhaṃ sa pakṣasandhiḥ त्यानंतर जी अर्धी तुटी असते ती पक्षसंधी होय.
- 16 tasya ca tuṭyardhasya prācyam ardham āmāvasyaṃ dvitīyaṃ prātipadam आणि त्या अर्ध्या तुटीचा पूर्व अर्धा भाग अमावास्येचा व दुसरा प्रतिपदेचा असतो.
- 17 tatra prātipade tasmin bhāge sa āmāvasyo bhāgo yadā … तेथे प्रतिपदेच्या त्या भागात जेव्हा खोकला, प्रयत्न, अवधानाचा अभाव इत्यादींमुळे झालेल्या…
- 18 pramātṛpramāṇaprameyatritayāvibhāgakāritvāt sa puṇyaḥ kālaḥ pāralaukikaphalapradaḥ प्रमाता, प्रमाण व प्रमेय या त्रयाचे अविभाजन करत असल्यामुळे तो पुण्यकाल पारलौकिक फल देणारा…
- 19 tataḥ praviśati prāṇe cidarka ekaikayā kalayā apānacandram āpūrayati … नंतर प्राण प्रवेश करतो तेव्हा चिदर्क एक एक कलेने अपानचन्द्राला भरून टाकतो, जोवर पंधरावी…
- 20 atha varṣodayaḥ आता वर्षाचा उदय.
- 21 tatra kṛṣṇapakṣa eva uttarāyaṇaṃ ṣaṭsu ṣaṭsu aṅguleṣu saṅkrāntiḥ … तेथे कृष्णपक्षच उत्तरायण होय — दर सहा सहा अंगुलांत एक संक्रान्ती, मकरापासून मिथुनापर्यंत.
- 22 tatra pratyaṅgulaṃ pañca tithayaḥ tatrāpi dinarātrivibhāgaḥ evaṃ praveśe … तेथे प्रत्येक अंगुलात पाच तिथी;
- 23 tathaiva upāsā atra phalaṃ samucitaṃ karoti त्याचप्रमाणे येथे केलेली उपासना समुचित फल देते.
- 24 atra ca dakṣādyāḥ pitāmahāntā rudrāḥ śaktayaś ca dvādaśādhipataya … आणि येथे दक्षापासून पितामहापर्यंतचे रुद्र व त्यांच्या शक्ती हे बारा अधिपती होत.
- 25 pratyaṅgulaṃ ṣaṣṭiḥ tithaya iti krameṇa saṅkrāntau varṣam ity … प्रत्येक अंगुलात साठ तिथी अशा क्रमाने एका संक्रान्तीत एक वर्ष;
- 26 tāvatī eva ahorātre prāṇasaṅkhyā iti na ṣaṣṭyabdodayāt adhikaṃ … एका अहोरात्रात प्राणांची संख्या इतकीच असते;
- 27 tatra mānuṣaṃ varṣaṃ devānāṃ tithiḥ anena krameṇa divyāni … तेथे एक मानवी वर्ष म्हणजे देवांची एक तिथी.
- 28 catvāri trīṇi dve ekam iti kṛtāt prabhṛti tāvadbhiḥ … चार, तीन, दोन, एक — अशी (हजार दिव्य वर्षे) कृतयुगापासून;
- 29 caturyugānām ekasaptatyā manvantaram manvantaraiḥ caturdaśabhiḥ brāhmaṃ dinaṃ brahmadinānte … एक्काहत्तर चतुर्युगांनी एक मन्वन्तर;
- 30 prabuddhās tu kūṣmāṇḍahāṭakeśādyā maholoke krīḍanti तर जागृत झालेले, कूष्माण्ड व हाटकेश आदी, महर्लोकात क्रीडा करतात.
- 31 tato niśāsamāptau brāhmī sṛṣṭiḥ नंतर रात्रीच्या समाप्तीला ब्राह्मी सृष्टी होते.
- 32 anena mānena varṣaśataṃ brahmāyuḥ या मानाने शंभर वर्षे म्हणजे ब्रह्मदेवाचे आयुष्य.
- 33 tat viṣṇoḥ dinaṃ tāvatī ca rātriḥ tasyāpi śatam … ते विष्णूचा एक दिवस होतो आणि तितकीच रात्र;
- 34 tat dinaṃ tadūrdhve rudralokaprabho rudrasya tāvatī rātriḥ prāgvat … ते त्याहून वर असलेल्या रुद्रलोकाच्या प्रभूचा, रुद्राचा, एक दिवस होतो;
- 35 tatra rudrasya tadavasitau śivatvagatiḥ rudrasya uktādhikārāvadhiḥ brahmāṇḍadhārakāṇāṃ tat … तेथे रुद्राचे ते आयुष्य संपताच शिवत्वाची प्राप्ती होते — ही रुद्राच्या सांगितलेल्या…
- 36 śatarudrakṣaye brahmāṇḍavināśaḥ शतरुद्रांच्या क्षयाने ब्रह्माण्डाचा विनाश होतो.
- 37 evaṃ jalatattvāt avyaktāntam etad eva krameṇa rudrāṇām āyuḥ अशा रीतीने जलतत्त्वापासून अव्यक्तापर्यंत हेच, क्रमाने, रुद्रांचे आयुष्य होय.
- 38 pūrvasyāyur uttarasya dinam iti पूर्वीच्याचे आयुष्य म्हणजे नंतरच्याचा एक दिवस.
- 39 tataś ca brahmā rudrāś ca abādyadhikāriṇaḥ avyakte tiṣṭhanti … आणि त्यानंतर ब्रह्मदेव व रुद्र, जलतत्त्वादी अधिकारी, अव्यक्तात राहतात.
- 40 śrīkaṇṭhanāthaś ca tadā saṃhartā आणि श्रीकण्ठनाथ तेव्हा संहर्ता असतो.
- 41 eṣo 'vāntarapralayaḥ tatkṣaye sṛṣṭiḥ हा अवान्तर प्रलय होय;
- 42 tatra śāstrāntaram uktā api sṛjyante तेथे अन्य शास्त्रात सांगितलेले (जीव)ही पुन्हा सृजले जातात.
- 43 yat tu śrīkaṇṭhanāthasya svam āyuḥ tat kañcukavāsināṃ rudrāṇāṃ … तर श्रीकण्ठनाथाचे जे स्वतःचे आयुष्य आहे ते कञ्चुकांत राहणाऱ्या रुद्रांचा एक दिवस होतो;
- 44 punaḥ gahaneśaḥ sṛjati पुन्हा गहनेश सृष्टी करतो.
- 45 evaṃ yaḥ avyaktakālaḥ taṃ daśabhiḥ parārdhaiḥ guṇayitvā māyādinaṃ … अशा रीतीने जो अव्यक्ताचा काल आहे त्याला दहा परार्धांनी गुणून त्याला मायेचा दिवस म्हणावे;
- 46 sa eva pralayaḥ तीच रात्र प्रलय होय.
- 47 māyākālaḥ parārdhaśatena guṇita aiśvaratattve dinam मायेचा काल शंभर परार्धांनी गुणला असता ऐश्वर तत्त्वामध्ये एक दिवस होतो.
- 48 atra prāṇo jagat sṛjati tāvatī rātriḥ yatra prāṇapraśamaḥ … येथे प्राण जगत् सृजतो आणि तितकीच रात्र असते, जीत प्राणाचा प्रशम (शान्ती) होतो.
- 49 aiśvare kāle parārdhaśataguṇite yā saṅkhyā tat sādāśivaṃ dinaṃ … ऐश्वर काल शंभर परार्धांनी गुणला असता जी संख्या होते ते सादाशिवाचा एक दिवस होय;
- 50 sadāśivaḥ svakālaparikṣaye bindvardhacandranirodhikā ākramya nāde līyate nādaḥ śaktitattve … सदाशिव स्वतःच्या कालाच्या क्षयाला बिन्दू, अर्धचन्द्र व निरोधिका यांना ओलांडून नादात विलीन…
- 51 śaktikālena parārdhakoṭiguṇitena anāśritadinam शक्तीचा काल एक कोटी परार्धांनी गुणला असता अनाश्रिताचा एक दिवस होतो.
- 52 anāśritaḥ sāmanase pade yat tat sāmanasyaṃ sāmyaṃ tat … अनाश्रित सामनस पदात (विलीन होतो);
- 53 asmāt sāmanasyāt akalyāt kālāt nimeṣonmeṣamātratayā proktāśeṣakālaprasarapravilayacakrabhramodayaḥ या सामनस्यापासून, या अकल्य (अगणनीय) कालापासून, केवळ निमेष-उन्मेष इतक्या मात्रेने, पूर्वी…
- 54 ekaṃ daśa śataṃ sahasram ayutaṃ lakṣaṃ niyutaṃ koṭiḥ … एक, दश, शत, सहस्र, अयुत, लक्ष, नियुत, कोटी, अर्बुद, वृन्द, खर्व, निखर्व, पद्म, शङ्कू,…
- 55 evam asaṅkhyāḥ sṛṣṭipralayāḥ ekasmin mahāsṛṣṭirūpe prāṇe so 'pi … अशा रीतीने असंख्य सृष्टी व प्रलय महासृष्टिरूप अशा एका प्राणात होतात;
- 56 tata eva svapnasaṅkalpādau vaicitryam asya na virodhāvaham याच कारणाने स्वप्न, संकल्प इत्यादींत याचे (कालानुभवाचे) वैचित्र्य विरोध आणणारे नाही.
- 57 evaṃ yathā prāṇe kālodayaḥ tathā apāne 'pi hṛdayāt … अशा रीतीने जसा प्राणात कालोदय आहे, तसाच अपानातही — हृदयापासून मूलपीठापर्यंत.
- 58 yathā ca hṛtkaṇṭhatālulalāṭarandhradvādaśānteṣu brahmaviṣṇurudreśasadāśivānāśritākhyaṃ kāraṇaṣaṭkam tathaiva apāne 'pi … आणि जसे हृदय, कण्ठ, तालू, ललाट, रन्ध्र व द्वादशान्त यांच्या ठिकाणी ब्रह्मा, विष्णू,…
- 59 atha samāne kālodayaḥ आता समानात कालोदय.
- 60 samāno hārdīṣu daśāsu nāḍīṣu sañcaran samaste dehe sāmyena … समान हृदयापासून निघणाऱ्या दहा नाड्यांत संचार करत संपूर्ण देहात समतेने रसादी वाहून नेतो.
- 61 ūrdhvādhas tu sañcaran tisṛṣu nāḍīṣu gatāgataṃ karoti तर वर व खाली संचार करत तीन नाड्यांत तो गमनागमन करतो.
- 62 tatra viṣuvaddine bāhye prabhātakāle sapādāṃ ghaṭikāṃ madhyamārge vahati तेथे बाह्य विषुवद् दिनी, प्रभातकाळी, सव्वा घटिका मध्यमार्गात वाहतो.
- 63 tato navaśatāni prāṇavikṣepāṇām iti gaṇanayā bahiḥ sārdhaghaṭikādvayaṃ vāme … नंतर नऊशे प्राणविक्षेपांच्या गणनेने, बाहेर अडीच घटिका, डाव्या, उजव्या, डाव्या, उजव्या,…
- 64 tataḥ saṅkrāntipañcake vṛtte pādonāsu caturdaśasu ghaṭikāsu atikrāntāsu dakṣiṇaṃ … नंतर संक्रान्तिपंचक पूर्ण होऊन पाव कमी चौदा घटिका उलटून गेल्या असता दक्षिण शारद (अयन)…
- 65 tato 'pi dakṣiṇe vāme dakṣiṇe vāme dakṣiṇe iti … त्यानंतरही उजव्या, डाव्या, उजव्या, डाव्या, उजव्या — असे संक्रान्तिपंचक, प्रत्येकी नऊशे;
- 66 evaṃ viṣuvaddivase tadrātrau ca dvādaśa dvādaśa saṅkrāntayaḥ अशा रीतीने विषुवद् दिवशी व त्याच्या रात्री बारा बारा संक्रान्ती होतात.
- 67 tato dinavṛddhikṣayeṣu saṅkrāntivṛddhikṣayaḥ नंतर दिवसांच्या वृद्धी व क्षयानुसार संक्रान्तींची वृद्धी व क्षय होतो.
- 68 evam ekasmin samānamaruti varṣadvayaṃ śvāsapraśvāsayogābhāvāt अशा रीतीने एका समानवायूत दोन वर्षांचा काल होतो, कारण त्यात श्वास व प्रश्वास यांचा संयोग…
- 69 atrāpi dvādaśābdodayādi pūrvavat येथेही बारा वर्षांचा उदय इत्यादी पूर्वीप्रमाणेच.
- 70 udāne tu dvādaśāntāvadhiś cāraḥ spandamātrātmanaḥ kālasya तर उदानात स्पंदमात्रस्वरूप अशा कालाचा चार (मार्ग) द्वादशान्तापर्यंत मर्यादित असतो.
- 71 atrāpi pūrvavat vidhiḥ येथेही विधी पूर्वीप्रमाणेच.
- 72 vyāne tu vyāpakatvāt akrame 'pi sūkṣmocchalattāyogena kālodayaḥ तर व्यानात व्यापकत्वामुळे, जरी तो अक्रम असला, तरीही सूक्ष्म उच्छलनाशी (उसळण्याशी) संयोग…
- 73 atha varṇodayaḥ आता वर्णाचा उदय.
- 74 tatra ardhaprahare ardhaprahare vargodayo viṣuvati samaḥ varṇasya varṇasya … तेथे प्रत्येक अर्ध्या प्रहरात एका वर्गाचा उदय होतो — विषुवात समान.
- 75 yatnajas tu mantrodayaḥ araghaṭṭaghaṭīyantravāhanavat ekānusandhibalāt citraṃ mantrodayaṃ divāniśam … तर यत्नज असा मन्त्रोदय होय;
- 76 tatra sadodite prāṇacārasaṅkhyayaiva udayasaṅkhyā vyākhyātā taddviguṇite tadardham ityādi … तेथे सदोदितात प्राणचाराच्या संख्येनेच उदयाची संख्या व्याख्यात आहे;
- 77 kālabheda eva saṃvedanabhedakaḥ na vedyabhedaḥ śikharasthajñānavat jñānasya yāvān … कालभेदच संवेदनाचा भेद करणारा आहे, ज्ञेयाचा भेद नव्हे — शिखरावर उभ्या असलेल्याच्या…
- 78 yad āha tasyādita udāttam ardhahrasvam iti जसे (प्रमाणाने) म्हटले आहे — त्याचा आरंभापासूनचा उदात्त अर्धह्रस्व असतो.
- 79 tasmāt spandāntaraṃ yāvat na uditaṃ tāvat ekam eva … म्हणून जोवर दुसरे स्पंदन उदित होत नाही, तोवर एकच ज्ञान असते.
- 80 ata eva ekāśīti padasmaraṇasamaye vividhadharmānupraveśamukhena eka eva asau … याच कारणाने, एक्क्याऐंशी पदांच्या स्मरणाच्या समयी विविध धर्मांच्या अनुप्रवेशाच्या द्वारे,…
- 81 evam akhilaṃ kālādhvānaṃ prāṇodaya eva paśyan sṛṣṭisaṃhārāṃś ca … अशा रीतीने संपूर्ण कालाध्वा प्राणोदयातच पाहणारा, आणि तेथेच विचित्र व असंख्य सृष्टी व…
- 82 saṃvidrūpasyātmanaḥ prāṇaśaktiṃ paśyan rūpaṃ tatragaṃ cātikālam | sākaṃ … संविद्रूप आत्म्याची प्राणशक्ती, तसेच तीत राहणारे पण कालातीत असे तिचे रूप,…