तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 tatra yadā vikalpaḥ svayam eva saṃskāram ātmani upāyāntaranirapekṣatayaiva … ત્યાં (આણવ ઉપાયમાં) જ્યારે વિકલ્પ સ્વયમ્ જ, બીજા કોઈ ઉપાયની અપેક્ષા વગર જ, પોતામાં…
- 2 tad etac ca nirṇītam anantara eva āhnike અને આ તો અનંતર (પાછલા) જ આહ્નિકમાં નિર્ણીત થઈ ગયું છે.
- 3 yadā tu upāyāntaram asau svasaṃskārārthaṃ vikalpo 'pekṣate tadā … પણ જ્યારે આ વિકલ્પ પોતાના સંસ્કાર (પરિષ્કાર) માટે બીજા ઉપાયની અપેક્ષા રાખે છે, ત્યારે —…
- 4 tatra dhyānaṃ tāvat iha ucitam upadekṣyāmaḥ yat etat … તેમાં પ્રથમ ધ્યાન — જે અહીં ઉચિત છે તે — અમે ઉપદેશીશું.
- 5 evaṃ tac cakraṃ samastabāhyavastvabhedaparipūrṇaṃ sampadyate આ રીતે તે ચક્ર સમસ્ત બાહ્ય વસ્તુઓ સાથેના અભેદથી પરિપૂર્ણ બને છે.
- 6 tato vāsanāśeṣān api bhāvān tena cakreṇa itthaṃ kṛtān … પછી, વાસના-માત્ર-શેષ (કેવળ વાસના રૂપે બાકી રહેલા) ભાવોને પણ, તે ચક્ર વડે આ રીતે…
- 7 evam asya anavarataṃ dhyāyinaḥ svasaṃvinmātraparamārthān sṛṣṭisthitisaṃhāraprabandhān sṛṣṭyādisvātantryaparamārthatvaṃ ca … આ રીતે — સૃષ્ટિ-સ્થિતિ-સંહારની ધારાઓ પોતાની સંવિન્માત્ર(કેવળ ચૈતન્ય)ને જ પરમાર્થ રૂપે…
- 8 abhyāsāt tu sarvepsitasiddhyādayo 'pi અને અભ્યાસથી તો સર્વ-ઇપ્સિત (ઇચ્છિત) સિદ્ધિઓ આદિ પણ (પ્રાપ્ત થાય છે).
- 9 svaprakāśaṃ samastātmatattvaṃ mātrādikaṃ trayam સ્વ-પ્રકાશ, સર્વનો આત્મભૂત તત્ત્વ, અને માતૃ (પ્રમાતા) આદિ ત્રિક (પ્રમાતા-પ્રમાણ-પ્રમેય)ને…
- 10 antaḥkṛtya sthitaṃ dhyāyed dhṛdayānandadhāmani — અંતઃ-કૃત (અંતરમાં સમાવી) સ્થિત (રહેલા) એને હૃદય-આનંદ-ધામ (હૃદયના આનંદ-નિવાસ)માં ધ્યાન…
- 11 tad dvādaśamahāśaktiraśmicakreśvaraṃ vibhum બાર મહા-શક્તિ-રશ્મિ (બાર મહા-શક્તિ-કિરણ)ના ચક્રના ઈશ્વર, વિભુ (સર્વ-વ્યાપક) એ (તત્ત્વ)ને —
- 12 vyomabhir niḥsarad bāhye dhyāyet sṛṣṭyādibhāvakam — વ્યોમ (ઇન્દ્રિય-છિદ્રો) દ્વારા બાહ્યમાં નીકળતા, સૃષ્ટિ આદિ કરનાર — એમ ધ્યાન કરે.
- 13 tad grastasarvabāhyāntarbhāvamaṇḍalam ātmani જેણે સર્વ બાહ્ય-આભ્યંતર ભાવોના મંડળને ગ્રસી (સંહરી) લીધું છે એવા તે (તત્ત્વ)ને આત્મામાં —
- 14 viśrāmyan bhāvayed yogī syād evam ātmanaḥ prathā — વિશ્રાંત થતો યોગી ભાવિત (અનુભવ) કરે;
- 15 iti saṅgrahaślokāḥ — એમ સંગ્રહ-શ્લોકો (સારાંશ-પદ્યો).
- 16 iti dhyānam — એમ ધ્યાન (વિભાગ સમાપ્ત).
- 17 tatra prāṇam uccicārayiṣuḥ pūrvaṃ hṛdaya eva śūnye viśrāmyati … ત્યાં (ઉચ્ચારણમાં) પ્રાણને ઉચ્ચારવા (ઊર્ધ્વ ઉઠાવવા) ઇચ્છનાર સાધક પ્રથમ હૃદયરૂપી શૂન્યમાં…
- 18 tadgrāsakavahnipraśame vyānodaye sarvāvacchedavandhyaḥ sphurati તેને ગ્રસનાર (ઉદાન-)અગ્નિ શાંત થતાં, વ્યાન(સર્વ-વ્યાપક પ્રાણ)ના ઉદયમાં, સર્વ…
- 19 evaṃ śūnyāt prabhṛti vyānāntaṃ yā etā viśrāntayaḥ tā … આ રીતે, શૂન્યથી માંડીને વ્યાન સુધીની જે આ વિશ્રાંતિઓ છે, તે જ — નિજાનંદ, નિરાનંદ, પરાનંદ,…
- 20 tat etāsu uccārabhūmiṣu pratyekaṃ dvyādiśaḥ sarvaśo vā viśrāmya … તો આ ઉચ્ચાર-ભૂમિઓ(ઉચ્ચારણની અવસ્થાઓ)માં પ્રત્યેકમાં, બે-બે આદિ રીતે અથવા સર્વ રીતે…
- 21 tad eva sṛṣṭisaṃhārabījoccāraṇarahasyam anusandadhat vikalpaṃ saṃskuryāt āsu ca … એ જ — સૃષ્ટિ-સંહાર-બીજ(બીજ-મંત્રો)ના ઉચ્ચારણના રહસ્યનું અનુસંધાન કરતો — વિકલ્પને સંસ્કૃત…
- 22 tatra prāg ānandaḥ pūrṇatāṃśasparśāt tata udbhavaḥ kṣaṇaṃ niḥśarīratāyāṃ … તેમાં પ્રથમ આનંદ — પૂર્ણતાના અંશના સ્પર્શથી;
- 23 ittham anātmani ātmabhāve līne svātmanaḥ sarvamayatvāt ātmani anātmabhāvo … આ રીતે, અનાત્મામાં (દેહ આદિમાં) રહેલો આત્મ-ભાવ વિલીન થતાં, પોતાનો આત્મા સર્વમય હોવાથી,…
- 24 tā etā jāgradādibhūmayaḥ turyātītāntāḥ આ જ જાગ્રત્ આદિથી માંડીને તુર્યાતીત (તુરીયથી પાર) સુધીની ભૂમિઓ (અવસ્થાઓ) છે.
- 25 etāś ca bhūmayaḥ trikoṇakandahṛttālūrdhvakuṇḍalinīcakrapraveśe bhavanti અને આ ભૂમિઓ ત્રિકોણ, કંદ, હૃદય, તાલુ, ઊર્ધ્વ-કુંડલિની — એ ચક્રોમાં પ્રવેશ થતાં ઉદ્ભવે છે.
- 26 evam uccāraviśrāntau yat paraṃ spandanaṃ galitāśeṣavedyaṃ yac ca … આ રીતે ઉચ્ચાર-વિશ્રાંતિમાં — જે પરમ સ્પંદન, જેમાં સમસ્ત જ્ઞેય ગળી (વિલીન થઈ) ગયું છે, અને…
- 27 paraṃ cātra liṅgaṃ yoginīhṛdayam અને અહીં પરમ લિંગ (ચિહ્ન) યોગિની-હૃદય છે.
- 28 tatra mukhyā spandanarūpatā saṅkocavikāsātmatayā yāmalarūpatodayena visargakalāviśrāntilābhāt ity alam ત્યાં મુખ્ય સ્પંદન-રૂપતા છે, કેમ કે સંકોચ-વિકાસ-સ્વભાવપણા વડે યામલ(યુગલ-મિલન)-રૂપતાનો ઉદય…
- 29 aprakāśaḥ atra anupraveśaḥ અહીં અપ્રકાશ (હજુ અપ્રકટ રહેલું) એ અનુપ્રવેશ (પ્રવેશનો ઉપાય) છે.
- 30 pūrvaṃ svabodhe tadanu prameye viśramya meyaṃ paripūrayeta પ્રથમ પોતાના બોધમાં, પછી પ્રમેય(જ્ઞેય)માં વિશ્રાંત થઈને, મેય(જ્ઞેય)ને (ચૈતન્યથી) પરિપૂરિત…
- 31 pūrṇe 'tra viśrāmyati mātṛmeyavibhāgam āśv eva sa saṃhareta પૂર્ણ (થયેલા જ્ઞેય)માં વિશ્રાંત થાય ત્યારે, માતૃ-મેય (પ્રમાતા-પ્રમેય)ના વિભાગ(ભેદ)ને એ…
- 32 vyāptyātha viśrāmyati tā imāḥ syuḥ śūnyena sākaṃ ṣaḍupāyabhūmyaḥ પછી વ્યાપ્તિ(વ્યાપકતા) વડે વિશ્રાંત થાય.
- 33 prāṇādayo vyānanapaścimās tallīnaś ca jāgrat prabhṛti prapañcaḥ પ્રાણ આદિ (પ્રાણ-અપાન-સમાન-ઉદાન) — જેમાં વ્યાન અંતિમ છે, અને તેમાં લીન થયેલો જાગ્રત્ આદિ…
- 34 abhyāsaniṣṭho 'tra tu sṛṣṭisaṃhṛdvimarśadhāmany acireṇa rohet પણ અહીં અભ્યાસ-નિષ્ઠ (અભ્યાસમાં તત્પર) સાધક, સૃષ્ટિ-સંહારના વિમર્શ-ધામ (વિમર્શના…
- 35 iti āntaraślokāḥ — એમ આંતર-શ્લોકો (વચ્ચે મૂકેલા પદ્યો).
- 36 iti uccāraṇam — એમ ઉચ્ચારણ (વિભાગ સમાપ્ત).
- 37 asmin eva uccāre sphuran avyaktānukṛtiprāyo dhvaniḥ varṇaḥ tasya … આ જ ઉચ્ચારમાં સ્ફુરતો, અવ્યક્ત-અનુકૃતિ (અસ્પષ્ટ અનુકરણ) જેવો, ધ્વનિ તે ‘વર્ણ’.
- 38 antaḥsparśadvimarśānantarasamudbhūtaṃ sitapītādyāntaraṃ varṇam udbhāvyamānaṃ saṃvidam anubhāvayati iti kecit અંતઃ-સ્પર્શ અને વિમર્શ પછી તરત જ ઉદ્ભવેલા, શ્વેત-પીત આદિ આંતરિક વર્ણ(રંગ)ને ઉદ્ભાવિત…
- 39 vācyaviraheṇa saṃvitspandād indvarkagatinirodhābhyām વાચ્ય(અર્થ)ના વિરહ(અભાવ)થી, સંવિત્-સ્પંદ વડે, ઇન્દુ-અર્ક(ચંદ્ર-સૂર્ય, બે પ્રાણ)ની ગતિના…
- 40 yasya tu samasampraveśāt pūrṇāṃ cidbījapiṇḍavarṇavidhau — જેને સમ-સંપ્રવેશ (સંતુલિત પૂર્ણ પ્રવેશ)થી, ચિત્-બીજ-પિંડ-વર્ણ(ચૈતન્ય-બીજ, સમૂહ, વર્ણ)ના…
- 41 iti āntaraślokaḥ — એમ આંતર-શ્લોક (વચ્ચે મૂકેલું પદ્ય).
- 42 iti varṇavidhiḥ — એમ વર્ણ-વિધિ (વિભાગ સમાપ્ત).
- 43 karaṇaṃ tu mudrāprakāśane vakṣyāmaḥ ‘કરણ’ (દેહરૂપી ઉપાય) તો અમે મુદ્રા-પ્રકાશન (પ્રકરણ)માં કહીશું.