तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 tatra yadā vikalpaḥ svayam eva saṃskāram ātmani upāyāntaranirapekṣatayaiva … ఇపుడు, వికల్పము (భావనాత్మక నిర్మాణము) తనంతట తానే, మరి ఏ ఉపాయము పైనా ఆధారపడకుండగనే, తనలో…
- 2 tad etac ca nirṇītam anantara eva āhnike మరియు ఇది వెంటనే ముందటి ఆహ్నికములో నిర్ణయింపబడినది.
- 3 yadā tu upāyāntaram asau svasaṃskārārthaṃ vikalpo 'pekṣate tadā … కాని వికల్పము తన సంస్కారము కొరకు మరియొక ఉపాయమును అపేక్షించినపుడు - అది బుద్ధి, ప్రాణము,…
- 4 tatra dhyānaṃ tāvat iha ucitam upadekṣyāmaḥ yat etat … ఇక ధ్యానమును గురించి ఇచట ఉచితమైనదానిని ఉపదేశించెదము.
- 5 evaṃ tac cakraṃ samastabāhyavastvabhedaparipūrṇaṃ sampadyate ఈ విధముగా ఆ చక్రము సమస్త బాహ్య వస్తువులతో అభేదముచే సంపూర్ణముగా పరిపూర్ణమగును.
- 6 tato vāsanāśeṣān api bhāvān tena cakreṇa itthaṃ kṛtān … తరువాత వాసనా శేషముగా మాత్రమే మిగిలియున్న భావములను సైతము ఆ చక్రముచే ఇట్లు చేయబడినట్లు…
- 7 evam asya anavarataṃ dhyāyinaḥ svasaṃvinmātraparamārthān sṛṣṭisthitisaṃhāraprabandhān sṛṣṭyādisvātantryaparamārthatvaṃ ca … ఈ విధముగా అవిచ్ఛిన్నముగా ధ్యానించువానికి - సృష్టి, స్థితి, సంహార ప్రబంధములు తన సంవిత్తు…
- 8 abhyāsāt tu sarvepsitasiddhyādayo 'pi మరియు అభ్యాసముచే సర్వ ఈప్సిత (కోరిన) సిద్ధులు మొదలగునవి కూడ కలుగును.
- 9 svaprakāśaṃ samastātmatattvaṃ mātrādikaṃ trayam స్వప్రకాశమై, సర్వాత్మ తత్త్వమై ఉన్న దానిని, ప్రమాత మొదలగు త్రయముతో పాటు -
- 10 antaḥkṛtya sthitaṃ dhyāyed dhṛdayānandadhāmani లోనికి చేర్చుకొని, హృదయానంద ధామములో అది నిలిచియున్నట్లు ధ్యానించవలెను.
- 11 tad dvādaśamahāśaktiraśmicakreśvaraṃ vibhum పన్నెండు మహాశక్తుల కిరణముల చక్రమునకు ఈశ్వరుడైన ఆ విభువును (సర్వవ్యాపిని) -
- 12 vyomabhir niḥsarad bāhye dhyāyet sṛṣṭyādibhāvakam ఇంద్రియ సుషిరములనుండి (వ్యోమములనుండి) వెలువడుచు, బాహ్య వస్తువుపై సృష్ట్యాదులను చేయునట్లు…
- 13 tad grastasarvabāhyāntarbhāvamaṇḍalam ātmani [అటుపై] సమస్త బాహ్యాంతర భావముల మండలమును ఆత్మలోనికి గ్రసించి (మ్రింగి),
- 14 viśrāmyan bhāvayed yogī syād evam ātmanaḥ prathā [అందులో] విశ్రాంతి పొందుచు యోగి భావన చేయవలెను: ఈ విధముగా ఆత్మ యొక్క ప్రథ (విస్తరణము)…
- 15 iti saṅgrahaślokāḥ ఇవి సంగ్రహ శ్లోకములు.
- 16 iti dhyānam ఇది ధ్యానము [అను విభాగము].
- 17 tatra prāṇam uccicārayiṣuḥ pūrvaṃ hṛdaya eva śūnye viśrāmyati … అందులో ప్రాణమును ఉచ్చరించగోరువాడు మొదట హృదయమను శూన్యములోనే విశ్రాంతి పొందును;
- 18 tadgrāsakavahnipraśame vyānodaye sarvāvacchedavandhyaḥ sphurati ఆ గ్రాసక వహ్ని శమించినపుడు వ్యానోదయమునందు సర్వావచ్ఛేదములనుండి విముక్తుడై స్ఫురించును.
- 19 evaṃ śūnyāt prabhṛti vyānāntaṃ yā etā viśrāntayaḥ tā … ఈ విధముగా శూన్యమునుండి వ్యానము వరకు ఏ ఈ విశ్రాంతులు ఉన్నవో, అవే నిజానందము, నిరానందము,…
- 20 tat etāsu uccārabhūmiṣu pratyekaṃ dvyādiśaḥ sarvaśo vā viśrāmya … కాబట్టి ఈ ఉచ్చార భూమికలలో ఒక్కొక్కటిగా, రెండేసిగా మొదలగు విధముగా, లేదా అన్నింటిలో కలిసి…
- 21 tad eva sṛṣṭisaṃhārabījoccāraṇarahasyam anusandadhat vikalpaṃ saṃskuryāt āsu ca … ఆ సృష్టి, సంహార బీజముల ఉచ్చారణ రహస్యమును అనుసంధానము చేయుచు వికల్పమును సంస్కరించవలెను.
- 22 tatra prāg ānandaḥ pūrṇatāṃśasparśāt tata udbhavaḥ kṣaṇaṃ niḥśarīratāyāṃ … అందులో: మొదట ఆనందము, పూర్ణత్వాంశ స్పర్శనుండి;
- 23 ittham anātmani ātmabhāve līne svātmanaḥ sarvamayatvāt ātmani anātmabhāvo … ఈ విధముగా అనాత్మలో ఆత్మభావము విలీనమైనపుడు, తన ఆత్మ సర్వమయమైనందున, ఆత్మలో అనాత్మ భావము…
- 24 tā etā jāgradādibhūmayaḥ turyātītāntāḥ ఈ అవి జాగ్రదాది మొదలుకొని తుర్యాతీతము వరకు ఉన్న భూమికలు.
- 25 etāś ca bhūmayaḥ trikoṇakandahṛttālūrdhvakuṇḍalinīcakrapraveśe bhavanti మరియు ఈ భూమికలు త్రికోణ, కంద, హృత్, తాలు, ఊర్ధ్వ కుండలినీ అను చక్రములలో ప్రవేశించినపుడు…
- 26 evam uccāraviśrāntau yat paraṃ spandanaṃ galitāśeṣavedyaṃ yac ca … ఈ విధముగా ఉచ్చార విశ్రాంతిలో సమస్త వేద్యము విలీనమైపోయిన పరమ స్పందనమేదో, వేద్యము…
- 27 paraṃ cātra liṅgaṃ yoginīhṛdayam మరియు ఇచట పరమ లింగము యోగినీ హృదయము.
- 28 tatra mukhyā spandanarūpatā saṅkocavikāsātmatayā yāmalarūpatodayena visargakalāviśrāntilābhāt ity alam అందులో సంకోచ, వికాస స్వరూపముచే యామల (యుగళ) రూపత ఉదయించుటవలన, విసర్గ కళలో విశ్రాంతి…
- 29 aprakāśaḥ atra anupraveśaḥ ఇచట [ప్రవేశ మార్గము] అప్రకాశములోనికి [అనుప్రవేశము].
- 30 pūrvaṃ svabodhe tadanu prameye viśramya meyaṃ paripūrayeta మొదట తన బోధలో, తరువాత ప్రమేయములో విశ్రాంతి పొంది మేయమును (జ్ఞేయమును చైతన్యముతో)…
- 31 pūrṇe 'tra viśrāmyati mātṛmeyavibhāgam āśv eva sa saṃhareta ఇచట పూర్ణ [మేయము]లో విశ్రాంతి పొందినపుడు, మాతృ, మేయ విభాగమును వెంటనే సంహరించవలెను.
- 32 vyāptyātha viśrāmyati tā imāḥ syuḥ śūnyena sākaṃ ṣaḍupāyabhūmyaḥ తరువాత వ్యాప్తిచే విశ్రాంతి పొందును.
- 33 prāṇādayo vyānanapaścimās tallīnaś ca jāgrat prabhṛti prapañcaḥ ప్రాణాది మొదలుకొని వ్యానము చివరిగా, ఆ [శూన్యములో] లీనమైనవి - ఇట్టిది జాగ్రదాది మొదలగు…
- 34 abhyāsaniṣṭho 'tra tu sṛṣṭisaṃhṛdvimarśadhāmany acireṇa rohet కాని ఇచట అభ్యాసనిష్ఠుడు త్వరలోనే సృష్టి, సంహారముల విమర్శ ధామములో స్థిరపడును.
- 35 iti āntaraślokāḥ ఇవి ఆంతర శ్లోకములు.
- 36 iti uccāraṇam ఇది ఉచ్చారణము [అను విభాగము].
- 37 asmin eva uccāre sphuran avyaktānukṛtiprāyo dhvaniḥ varṇaḥ tasya … ఈ ఉచ్చారములోనే స్ఫురించు, అవ్యక్త అనుకృతి ప్రాయమైన ధ్వని వర్ణము.
- 38 antaḥsparśadvimarśānantarasamudbhūtaṃ sitapītādyāntaraṃ varṇam udbhāvyamānaṃ saṃvidam anubhāvayati iti kecit అంతఃస్పర్శ, విమర్శముల అనంతరము సముద్భూతమై, సిత, పీతాది అంతర వర్ణము (రంగు) ఉద్భావ్యమానమై…
- 39 vācyaviraheṇa saṃvitspandād indvarkagatinirodhābhyām వాచ్య వస్తువు లేకుండుటవలన, సంవిత్ స్పందమునుండి, ఇందు, అర్క గతుల నిరోధముచే -
- 40 yasya tu samasampraveśāt pūrṇāṃ cidbījapiṇḍavarṇavidhau ఎవనికి సమ సంప్రవేశమునుండి [అది కలుగునో], అతనికి చిద్బీజ, పిండ, వర్ణ విధిలో పూర్ణ…
- 41 iti āntaraślokaḥ ఇది ఆంతర శ్లోకము.
- 42 iti varṇavidhiḥ ఇది వర్ణ విధి [అను విభాగము].
- 43 karaṇaṃ tu mudrāprakāśane vakṣyāmaḥ ఇక కరణమును (దేహ ఉపకరణమును) ముద్రా ప్రకాశనములో చెప్పెదము.