तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 tatra yadā vikalpaḥ svayam eva saṃskāram ātmani upāyāntaranirapekṣatayaiva … അവിടെ വികൽപം മറ്റൊരു ഉപായത്തെ അപേക്ഷിക്കാതെതന്നെ ആത്മാവിൽ സ്വയം സംസ്കാരം ചെയ്യാൻ…
- 2 tad etac ca nirṇītam anantara eva āhnike ഇത് തൊട്ടുമുമ്പത്തെ ആഹ്നികത്തിൽത്തന്നെ നിർണയിക്കപ്പെട്ടു.
- 3 yadā tu upāyāntaram asau svasaṃskārārthaṃ vikalpo 'pekṣate tadā … എന്നാൽ വികൽപം സ്വസംസ്കാരത്തിനായി മറ്റൊരു ഉപായത്തെ അപേക്ഷിക്കുമ്പോൾ, അത്…
- 4 tatra dhyānaṃ tāvat iha ucitam upadekṣyāmaḥ yat etat … അവിടെ ധ്യാനത്തെ ഇവിടെ ഉചിതമായവിധം ഉപദേശിക്കാം.
- 5 evaṃ tac cakraṃ samastabāhyavastvabhedaparipūrṇaṃ sampadyate ഇപ്രകാരം ആ ചക്രം സമസ്തബാഹ്യവസ്തുക്കളോടുള്ള അഭേദത്താൽ പരിപൂർണ്ണമായിത്തീരുന്നു.
- 6 tato vāsanāśeṣān api bhāvān tena cakreṇa itthaṃ kṛtān … പിന്നെ വാസനാശേഷങ്ങളായ ഭാവങ്ങളെയും ആ ചക്രത്താൽ ഇപ്രകാരം (അനുത്തരത്തിൽ ലയിപ്പിച്ച്)…
- 7 evam asya anavarataṃ dhyāyinaḥ svasaṃvinmātraparamārthān sṛṣṭisthitisaṃhāraprabandhān sṛṣṭyādisvātantryaparamārthatvaṃ ca … ഇപ്രകാരം നിരന്തരം ധ്യാനിക്കുന്ന, സ്വസംവിന്മാത്രപരമാർഥമായ…
- 8 abhyāsāt tu sarvepsitasiddhyādayo 'pi അഭ്യാസത്താലാകട്ടെ സർവേപ്സിതസിദ്ധി മുതലായവയും (ലഭിക്കുന്നു).
- 9 svaprakāśaṃ samastātmatattvaṃ mātrādikaṃ trayam സ്വപ്രകാശവും സർവാത്മതത്ത്വവുമായതിനെയും, മാതാ മുതലായ ത്രയത്തെയും
- 10 antaḥkṛtya sthitaṃ dhyāyed dhṛdayānandadhāmani അന്തർഗതമാക്കി, ഹൃദയാനന്ദധാമത്തിൽ സ്ഥിതമായി ധ്യാനിക്കണം.
- 11 tad dvādaśamahāśaktiraśmicakreśvaraṃ vibhum പന്ത്രണ്ടു മഹാശക്തിരശ്മികളുടെ ചക്രേശ്വരനായ ആ വിഭുവിനെ —
- 12 vyomabhir niḥsarad bāhye dhyāyet sṛṣṭyādibhāvakam (ഇന്ദ്രിയ)വ്യോമങ്ങളിലൂടെ പുറത്തിറങ്ങി, ബാഹ്യത്തിൽ സൃഷ്ട്യാദികളെ ഭാവനംചെയ്യുന്നവനായി…
- 13 tad grastasarvabāhyāntarbhāvamaṇḍalam ātmani സർവ ബാഹ്യ-ആന്തരഭാവമണ്ഡലത്തെയും ഗ്രസിച്ച ആ (ചക്രത്തെ) ആത്മാവിൽ
- 14 viśrāmyan bhāvayed yogī syād evam ātmanaḥ prathā വിശ്രമിച്ച് യോഗി ഭാവനംചെയ്യണം;
- 15 iti saṅgrahaślokāḥ ഇവ സംഗ്രഹശ്ലോകങ്ങൾ.
- 16 iti dhyānam ഇത് ധ്യാനം.
- 17 tatra prāṇam uccicārayiṣuḥ pūrvaṃ hṛdaya eva śūnye viśrāmyati … അവിടെ പ്രാണനെ ഉച്ചരിക്കാൻ (ഉയർത്താൻ) ഇച്ഛിക്കുന്നവൻ ആദ്യം ഹൃദയത്തിലെ ശൂന്യത്തിൽത്തന്നെ…
- 18 tadgrāsakavahnipraśame vyānodaye sarvāvacchedavandhyaḥ sphurati ആ ഗ്രാസകവഹ്നി ശമിക്കുമ്പോൾ, വ്യാനോദയത്തിൽ, സർവാവച്ഛേദവന്ധ്യനായി (എല്ലാ പരിമിതികളിൽനിന്നും…
- 19 evaṃ śūnyāt prabhṛti vyānāntaṃ yā etā viśrāntayaḥ tā … ഇപ്രകാരം ശൂന്യംമുതൽ വ്യാനംവരെ ഏതെല്ലാം വിശ്രാന്തികളുണ്ടോ, അവതന്നെ നിജാനന്ദം, നിരാനന്ദം,…
- 20 tat etāsu uccārabhūmiṣu pratyekaṃ dvyādiśaḥ sarvaśo vā viśrāmya … ഈ ഉച്ചാരഭൂമികളിൽ ഓരോന്നിലും ഈരണ്ടായോ സർവത്രയോ വിശ്രമിച്ച്, ആ ദേഹ-പ്രാണാദികളിൽനിന്നു…
- 21 tad eva sṛṣṭisaṃhārabījoccāraṇarahasyam anusandadhat vikalpaṃ saṃskuryāt āsu ca … സൃഷ്ടി-സംഹാരബീജോച്ചാരണത്തിന്റെ ആ രഹസ്യത്തെത്തന്നെ അനുസന്ധാനംചെയ്ത് വികൽപത്തെ സംസ്കരിക്കണം.
- 22 tatra prāg ānandaḥ pūrṇatāṃśasparśāt tata udbhavaḥ kṣaṇaṃ niḥśarīratāyāṃ … അവയിൽ ആദ്യം ആനന്ദം — പൂർണ്ണതാംശസ്പർശത്താൽ;
- 23 ittham anātmani ātmabhāve līne svātmanaḥ sarvamayatvāt ātmani anātmabhāvo … ഇപ്രകാരം അനാത്മാവിലുള്ള ആത്മഭാവം ലയിക്കുമ്പോൾ, സ്വാത്മാവ് സർവമയമായതിനാൽ, ആത്മാവിൽ…
- 24 tā etā jāgradādibhūmayaḥ turyātītāntāḥ ഇവ ജാഗ്രത്ത് മുതൽ തുര്യാതീതംവരെയുള്ള ഭൂമികളാണ്.
- 25 etāś ca bhūmayaḥ trikoṇakandahṛttālūrdhvakuṇḍalinīcakrapraveśe bhavanti ഈ ഭൂമികൾ ത്രികോണം, കന്ദം, ഹൃത്ത്, താലു, ഊർധ്വകുണ്ഡലിനി എന്നീ ചക്രങ്ങളിലേക്കുള്ള…
- 26 evam uccāraviśrāntau yat paraṃ spandanaṃ galitāśeṣavedyaṃ yac ca … ഇപ്രകാരം ഉച്ചാരവിശ്രാന്തിയിൽ ഏതു പരസ്പന്ദനം — അശേഷവേദ്യം ഗളിച്ചത് — ഉണ്ടോ, ഏതിൽ വേദ്യം…
- 27 paraṃ cātra liṅgaṃ yoginīhṛdayam ഇവിടെ പരമമായ ലിംഗം യോഗിനീഹൃദയമാണ്.
- 28 tatra mukhyā spandanarūpatā saṅkocavikāsātmatayā yāmalarūpatodayena visargakalāviśrāntilābhāt ity alam അവിടെ മുഖ്യമായത് സ്പന്ദനരൂപതയാണ് — സങ്കോചവികാസാത്മകതയാൽ യാമളരൂപതയുടെ ഉദയത്താൽ വിസർഗകലയിൽ…
- 29 aprakāśaḥ atra anupraveśaḥ അപ്രകാശമാണ് (ഇതുവരെ അവ്യക്തമായത്) ഇവിടെ അനുപ്രവേശം (പ്രവേശമാർഗം).
- 30 pūrvaṃ svabodhe tadanu prameye viśramya meyaṃ paripūrayeta ആദ്യം സ്വബോധത്തിൽ, അനന്തരം പ്രമേയത്തിൽ വിശ്രമിച്ച്, മേയത്തെ (ബോധത്താൽ) പരിപൂരണംചെയ്യണം.
- 31 pūrṇe 'tra viśrāmyati mātṛmeyavibhāgam āśv eva sa saṃhareta ആ പൂർണ്ണത്തിൽ വിശ്രമിക്കുമ്പോൾ, മാതാ-മേയവിഭാഗത്തെ ഉടനെത്തന്നെ സംഹരിക്കണം.
- 32 vyāptyātha viśrāmyati tā imāḥ syuḥ śūnyena sākaṃ ṣaḍupāyabhūmyaḥ പിന്നെ വ്യാപ്തിയാൽ വിശ്രമിക്കണം.
- 33 prāṇādayo vyānanapaścimās tallīnaś ca jāgrat prabhṛti prapañcaḥ പ്രാണൻമുതൽ വ്യാനൻവരെയുള്ളവ, അവയിൽ ലയിച്ച ജാഗ്രത്ത് മുതലായ പ്രപഞ്ചം.
- 34 abhyāsaniṣṭho 'tra tu sṛṣṭisaṃhṛdvimarśadhāmany acireṇa rohet എന്നാൽ ഇവിടെ അഭ്യാസനിഷ്ഠൻ സൃഷ്ടി-സംഹാരവിമർശധാമത്തിൽ വൈകാതെ ആരൂഢനാകും.
- 35 iti āntaraślokāḥ ഇവ ആന്തരശ്ലോകങ്ങൾ.
- 36 iti uccāraṇam ഇത് ഉച്ചാരണം.
- 37 asmin eva uccāre sphuran avyaktānukṛtiprāyo dhvaniḥ varṇaḥ tasya … ഈ ഉച്ചാരത്തിൽത്തന്നെ സ്ഫുരിക്കുന്ന, അവ്യക്താനുകൃതിപ്രായമായ ധ്വനിയാണ് വർണം.
- 38 antaḥsparśadvimarśānantarasamudbhūtaṃ sitapītādyāntaraṃ varṇam udbhāvyamānaṃ saṃvidam anubhāvayati iti kecit അന്തഃസ്പർശവിമർശത്തിന് അനന്തരം സമുദ്ഭവിക്കുന്ന, വെള്ള-മഞ്ഞ മുതലായ ആന്തരവർണം…
- 39 vācyaviraheṇa saṃvitspandād indvarkagatinirodhābhyām വാച്യത്തിന്റെ (അർഥവിഷയത്തിന്റെ) അഭാവത്താൽ, സംവിത്സ്പന്ദത്തിൽനിന്ന്,…
- 40 yasya tu samasampraveśāt pūrṇāṃ cidbījapiṇḍavarṇavidhau എന്നാൽ ഏതൊരുവന്റെ സമസമ്പ്രവേശത്താൽ പൂർണ്ണമായ (സംവിത്ത് ഉണ്ടാകുന്നുവോ),…
- 41 iti āntaraślokaḥ ഇത് ആന്തരശ്ലോകം.
- 42 iti varṇavidhiḥ ഇത് വർണവിധി.
- 43 karaṇaṃ tu mudrāprakāśane vakṣyāmaḥ കരണത്തെയാകട്ടെ മുദ്രാപ്രകാശനത്തിൽ ഞങ്ങൾ പറയും.