तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 atha prasannahṛdayo yāgasthānaṃ yāyāt tac ca yatraiva hṛdayaṃ … ఇక ప్రసన్న హృదయుడై యాగ స్థానమునకు పోవలెను;
- 2 pīṭhaparvatāgram ityādis tu śāstre sthānoddeśa etatpara eva boddhavyaḥ కాని శాస్త్రములో 'పీఠ, పర్వత శిఖరము' ఇత్యాది స్థానోద్దేశము ఇదే తాత్పర్యము కలదిగా…
- 3 teṣu teṣu pīṭhādisthāneṣu parameśaniyatyā parameśvarāviṣṭānāṃ śaktīnāṃ dehagrahaṇāt āryadeśā … ఆయా పీఠాది స్థానములలో పరమేశ నియతిచే పరమేశ్వరునిచే ఆవిష్టమైన శక్తులు దేహమును…
- 4 tatra yāgagṛhāgre bahir eva sāmānyanyāsaṃ kuryāt karayoḥ pūrvaṃ … అచట యాగ గృహమునకు ముందు, బయటనే సామాన్య న్యాసమును చేయవలెను - మొదట రెండు చేతులపై, తరువాత…
- 5 hrīṃ na pha hrīṃ hrīṃ ā kṣa hrīṃ … హ్రీం న ఫ హ్రీం, మరియు హ్రీం ఆ క్ష హ్రీం - శక్తి, శక్తిమంతులను వాచకములైన ఈ రెండు మాలినీ,…
- 6 mālinī hi bhagavatī mukhyam śāktaṃ rūpaṃ bījayonisaṅghaṭṭena samastakāmadugham ఏలయన మాలినీ భగవతి ముఖ్య శాక్త రూపము, మరియు బీజ, యోని సంఘట్టముచే సమస్త కామమును ఇచ్చునది.
- 7 anvarthaṃ caitan nāma rudraśaktimālābhir yuktā phaleṣu puṣpitā saṃsāraśiśirasaṃhāranādabhramarī … మరియు ఈ నామము అన్వర్థము (అర్థయుక్తము): రుద్ర శక్తి మాలలతో కూడినది, ఫలములలో పుష్పించినది,…
- 8 ata eva hi bhraṣṭavidhir api mantra etannyāsāt pūrṇo … అందుచేతనే విధి భ్రష్టమైన మంత్రము సైతము ఈ న్యాసముచే పూర్ణమగును;
- 9 dehanyāsānantaram arghapātre ayam eva nyāsaḥ దేహ న్యాసము తరువాత అర్ఘ్య పాత్రపై ఈ న్యాసమే.
- 10 iha hi kriyākārakāṇāṃ parameśvarābhedapratipattidārḍhyasiddhaye pūjākriyā udāharaṇīkṛtā tatra ca … ఏలయన ఇచట క్రియా కారకములకు పరమేశ్వర అభేద ప్రతిపత్తి దృఢ సిద్ధి కొరకు పూజా క్రియ ఉదాహరణముగా…
- 11 evaṃ kriyākrameṇāpi parameśvarīkṛtasamastakārakaḥ tayaiva dṛśā sarvakriyāḥ paśyan vināpi … ఈ విధముగా క్రియా క్రమముచేతనే సమస్త కారకములను పరమేశ్వరీకృతము చేసి, ఆ దృష్టితోనే సర్వ…
- 12 evam arghapātre nyasya puṣpadhūpādyaiḥ pūjayitvā tadvipruḍbhir yāgasāraṃ puṣpādi … ఈ విధముగా అర్ఘ్య పాత్రపై న్యసించి, పుష్ప, ధూపాదులచే పూజించి, దాని బిందువులచే యాగ సారమును…
- 13 tataḥ prabhāmaṇḍale bhūmau khe vā oṃ bāhyaparivārāya nama … తరువాత ప్రభా మండలములో, భూమిపై లేదా ఆకాశములో 'ఓం బాహ్య పరివారాయ నమః' అని పూజించవలెను.
- 14 tato dvārasthāne oṃ dvāradevatācakrāya nama iti pūjayet తరువాత ద్వార స్థానములో 'ఓం ద్వార దేవతా చక్రాయ నమః' అని పూజించవలెను.
- 15 agupte tu bahiḥsthāne sati praviśya maṇḍalasthaṇḍilāgra eva bāhyaparivāradvāradevatācakrapūjāṃ … కాని బయటి స్థానము అగుప్తమైనపుడు (కాపలా లేనపుడు), లోనికి ప్రవేశించి, మండల స్థండిలమునకు…
- 16 tato 'pi phaṭ phaṭ phaṭ iti astrajaptapuṣpaṃ prakṣipya … తరువాత 'ఫట్ ఫట్ ఫట్' అని అస్త్ర జప్త పుష్పమును (అస్త్ర మంత్రముచే చదివిన పుష్పమును) విసరి,…
- 17 tatra mumukṣur uttarābhimukhas tiṣṭhet yathā bhagavadaghoratejasā jhaṭity eva … అచట ముముక్షువు ఉత్తరాభిముఖుడై నిలువవలెను, తద్వారా భగవంతుని అఘోర తేజస్సుచే వెంటనే అతని…
- 18 tatra parameśvarasvātantryam eva mūrtyābhāsanayā diktattvam avabhāsayati అచట పరమేశ్వర స్వాతంత్ర్యమే మూర్తి ఆభాసనచే దిక్ తత్త్వమును అవభాసింపజేయును.
- 19 tatra citprakāśa eva madhyaṃ tata itarapravibhāgapravṛtteḥ prakāśasvīkāryam ūrdhvam … అచట చిత్ ప్రకాశమే మధ్యము, ఏలయన దానినుండి ఇతర ప్రవిభాగములు ప్రవర్తించును.
- 20 tatra madhye bhagavān ūrdhve 'sya aiśānaṃ vaktram adhaḥ … అచట మధ్యలో భగవంతుడు;
- 21 ity evaṃ saṃvinmahimaiva mūrtikṛtaṃ digbhedaṃ bhāsayati iti dik … ఈ విధముగా సంవిత్తు మహిమయే మూర్తికృతమైన దిగ్భేదమును భాసింపజేయును;
- 22 yathā yathā ca svacchāyā laṅghayitum iṣṭā satī puraḥ … మరియు తన నీడను దాటగోరినపుడు అది ముందుముందుకు వచ్చునట్లే (దాటవీలు కానట్లే), అట్లే…
- 23 evaṃ yathā bhagavān digvibhāgakārī tathā sūryo 'pi sa … ఈ విధముగా భగవంతుడు దిగ్విభాగకారి అయినట్లే, సూర్యుడు కూడ;
- 24 evaṃ svātmasūryaparameśatritayaikībhāvanayā dikcarcā iti abhinavaguptaguravaḥ ఈ విధముగా స్వాత్మ, సూర్య, పరమేశ త్రయపు ఏకీ భావనచే దిక్ చర్చ (దిశా గణనము) - అని అభినవగుప్త…
- 25 evaṃ sthite uttarābhimukham upaviśya dehapuryaṣṭakādau ahambhāvatyāgena dehatāṃ dahet … ఇట్లుండగా ఉత్తరాభిముఖుడై కూర్చుండి, దేహ, పుర్యష్టకాదుల యెడల అహంభావ త్యాగముచే దేహతను…
- 26 tadāsanatvāt bhagavannavātmādīnāṃ śakter eva ca pūjyatvāt iti guravaḥ ఏలయన అవి భగవాన్ నవాత్మ మొదలగువారికి ఆసనమగుటవలన, మరియు శక్తియే పూజ్యమగుటవలన - అని గురువులు.
- 27 tatra ca pañca avasthā jāgradādyāḥ ṣaṣṭhī ca anuttarā … మరియు అచట జాగ్రదాది ఐదు అవస్థలను, మరియు అనుత్తరా అను స్వభావ దశ అను ఆరవదానిని అనుసంధానము…
- 28 iti ṣoḍhā nyāso bhavati ఈ విధముగా న్యాసము షోఢా (ఆరు విధములు) అగును.
- 29 tatra kāraṇānāṃ brahmaviṣṇurudreśasadāśivaśaktirūpāṇāṃ pratyekam adhiṣṭhānāt ṣaṭtriṃśattattvakalāpasya laukikatattvottīrṇasya bhairavabhaṭṭārakābhedavṛtte … అచట బ్రహ్మ, విష్ణు, రుద్ర, ఈశ, సదాశివ, శక్తి రూపములైన కారణములు ఒక్కొక్కటి…
- 30 yad āhuḥ ataraṅgarūḍhau labdhāyāṃ punaḥ kiṃ tattvasṛṣṭir nyāsādinā … కొందరు చెప్పునది: 'అతరంగ ఆరూఢి (నిస్తరంగ స్థితి) లభించిన పిమ్మట మరల న్యాసాదిచే తత్త్వ…
- 31 tāvat hi tad ataraṅgaṃ bhairavavapuḥ yat svātmani avabhāsitasṛṣṭisaṃhārāvaicitryakoṭi [సమాధానము:] ఆ అతరంగమైన భైరవ వపుస్సు ఏదనగా, ఎందులో అవభాసిత సృష్టి, సంహారముల వైచిత్ర్య కోటి…
- 32 evam anyonyamelakayogena parameśvarībhūtaṃ prāṇadehabuddhyādi bhāvayitvā bahir antaḥ puṣpadhūpatarpaṇādyair … ఈ విధముగా అన్యోన్య మేలక యోగముచే (పరస్పర కలయికచే) ప్రాణ, దేహ, బుద్ధ్యాదిని…
- 33 tatra śarīre prāṇe dhiyi ca tadanusāreṇa śūlābjanyāsaṃ kuryāt … అచట శరీరమున, ప్రాణమున, బుద్ధిలో దానికి అనుసారముగా శూలాబ్జ న్యాసమును (త్రిశూల-పద్మ…
- 34 tan nābhyutthitaṃ tanmūrdharandhratrayanirgataṃ nādāntarvartiśaktivyāpinīsamanārūpamarātrayaṃ dviṣaṭkāntaṃ tadupari śuddhapadmatrayam aunmanasam … ఆ [త్రిశూలము] నాభినుండి లేచి, దాని శిరో రంధ్ర త్రయమునుండి బయటకు వచ్చి, నాదమున లోపల ఉండు…
- 35 dvādaśāntam idaṃ prāgraṃ viśūlaṃ mūlataḥ smaran ఈ త్రిశూలమును మూలమునుండి, దాని అగ్రము ముందుగా, ద్వాదశాంతము వరకు స్మరించుచు -
- 36 devīcakrāgragaṃ tyaktakramaḥ khecaratāṃ vrajet - దేవీ చక్రాగ్రమును చేరి, క్రమమును త్యజించి, ఖేచరతను (శూన్యమున సంచరించు స్థితిని) పొందును.
- 37 mūlādhārād dviṣaṭkāntavyomāgrāpūraṇātmikā (ఈ ఖేచరి) మూలాధారమునుండి ద్విషట్కాంత వ్యోమాగ్రము వరకు (ద్వాదశాంత ఆకాశ శిఖరము వరకు)…
- 38 khecarīyaṃ khasañcāramsthitibhyāṃ khāmṛtāśanāt - ఈమె ఖేచరి, ఏలయన ఖ (శూన్యము)లో సంచారము, స్థితిచే, మరియు ఖామృతమును (శూన్యపు అమృతమును)…
- 39 evam antaryāgamātrād eva vastutaḥ kṛtakṛtyatā ఈ విధముగా అంతర్యాగ మాత్రముచేతనే వాస్తవముగా కృతకృత్యత (చేయవలసినదంతా చేసిన స్థితి).
- 40 satyataḥ tadāviṣṭasya tathāpi bahir api kāryo yāgo 'vacchedahānaya … నిజముగా అందులో ఆవిష్టుడైనవానికి సైతము బయట కూడ యాగము చేయవలెను - అవచ్ఛేద హాని కొరకే…
- 41 atha yadā dīkṣāṃ cikīrṣet tadādhivāsanārthaṃ bhūmiparigrahaṃ gaṇeśārcanaṃ kumbhakalaśayoḥ … ఇక దీక్షను చేయగోరినపుడు, దాని అధివాసన కొరకు భూమి పరిగ్రహమును, గణేశార్చనమును, కుంభ, కలశముల…
- 42 nityanaimittikayos tu sthaṇḍilādyarcanahavane eva కాని నిత్య, నైమిత్తికములలో అయితే స్థండిలాది అర్చన, హవనమే.
- 43 tatra adhivāsanaṃ śiṣyasya saṃskṛtayogyatādhānam amblīkaraṇam iva dantānāṃ devasya … అచట అధివాసనమనగా శిష్యునికి సంస్కృత యోగ్యతను (శుద్ధమైన అర్హతను) చేకూర్చుట - దంతములను…
- 44 upakaraṇadravyāṇāṃ yāgagṛhāntarvartitayā parameśatejobṛṃhaṇena pūjopakaraṇayogyatārpaṇam iti (మరియు) ఉపకరణ ద్రవ్యములకు, యాగ గృహాంతర్వర్తిత్వముచే (పూజా గృహ లోపల ఉండుటచే) పరమేశ తేజో…
- 45 tatra sarvopakaraṇapūrṇaṃ yāgagṛhaṃ vidhāya bhagavatīṃ mālinīṃ mātṛkāṃ vā … అచట సర్వ ఉపకరణములతో పూర్ణమైన యాగ గృహమును ఏర్పరచి, భగవతి మాలినీని లేదా మాతృకను స్మరించి, ఆ…
- 46 tata uktāstrajaptāni yathāsambhavaṃ siddhārthadhānyākṣatalājādīni tejorūpāṇi vikīrya aiśānyāṃ diśi … తరువాత చెప్పబడిన అస్త్ర మంత్రముచే జప్తమైన, యథాసంభవముగా సిద్ధార్థ (తెల్ల ఆవాలు), ధాన్యము,…
- 47 tataḥ śuddhavidyāntam āsanaṃ dattvā gaṇapateḥ pūjā tataḥ kumbham … తరువాత శుద్ధవిద్యాంతమైన ఆసనమును ఇచ్చి, గణపతి పూజ.
- 48 dvitīyakalaśe vighnaśamanāya astraṃ yajet ద్వితీయ కలశములో విఘ్న శమనము కొరకు అస్త్ర [మంత్రమును] పూజించవలెను.
- 49 tataḥ svasvadikṣu lokapālān sāstrān pūjayet తరువాత తమతమ దిక్కులలో లోకపాలులను సాస్త్రముగా (వారి ఆయుధములతో సహా) పూజించవలెను.
- 50 tataḥ śiṣyasya prāk dīkṣitasya haste astrakalaśaṃ dadyāt తరువాత పూర్వము దీక్షితుడైన శిష్యుని చేతిలో అస్త్ర కలశమును ఇవ్వవలెను.
- 51 svayaṃ ca guruḥ kumbham ādadīta మరియు గురువు తానే కుంభమును గ్రహించవలెను.
- 52 tataḥ śiṣyaṃ gṛhaparyanteṣu vighnaśamanāya dhārāṃ pātayantaṃ sakumbho 'nugacchet … తరువాత శిష్యుడు గృహ సరిహద్దులలో విఘ్న శమనము కొరకు ధారను కురిపించుచుండగా, కుంభముతో కూడిన…
- 53 sāvadhānena karmāntaṃ bhavitavyaṃ śivājñayā - శివాజ్ఞచే కర్మాంతము వరకు సావధానముగా ఉండవలెను.
- 54 tryakṣare nāmni bho ity ekam eva [దిక్పాలుని] పేరు త్ర్యక్షరమైనపుడు ఒకే 'భో' [మాత్రమే].
- 55 tata aiśānyāṃ diśi kumbhaṃ sthāpayet తరువాత ఈశాన్య దిశలో కుంభమును స్థాపించవలెను.
- 56 vikiropari astrakalaśam వికిరముపై (వెదజల్లిన ధాన్య రాశిపై) అస్త్ర కలశమును [స్థాపించవలెను].
- 57 tata ubhayapūjanam తరువాత ఉభయ పూజనము (రెంటి పూజ).
- 58 tataḥ sthaṇḍilamadhye parameśapūjanam తరువాత స్థండిల మధ్యలో పరమేశ పూజనము.
- 59 tataḥ agnikuṇḍaṃ parameśvaraśaktirūpatayā bhāvayitvā tatra agniṃ prajvālya hṛdayāntarbodhāgninā … తరువాత అగ్ని కుండమును పరమేశ్వర శక్తి రూపముగా భావించి, అచట అగ్నిని ప్రజ్వలించి, హృదయాంతర…
- 60 arghapātreṇa ca prokṣaṇam eva tilājyādīnāṃ saṃskāraḥ మరియు నువ్వులు, నేయి మొదలగువాటి సంస్కారము అర్ఘ్య పాత్రచే ప్రోక్షణమే.
- 61 sruksruvayoś ca parameśābhedadṛṣṭir eva hi saṃskāraḥ మరియు స్రుక్, స్రువముల (రెండు హోమ గరిటెల) సంస్కారము పరమేశ అభేద దృష్టియే.
- 62 tato yathāśakti hutvā sruksruvau ūrdhvādhomukhatayā śaktiśivarūpau parasparonmukhau vidhāya … తరువాత యథాశక్తి హోమము చేసి, స్రుక్, స్రువములను ఊర్ధ్వాధోముఖముగా శక్తి, శివ రూపములుగా…
- 63 tataś caruṃ prokṣitam ānīya sthaṇḍilakalaśakumbhavahniṣu bhāgaṃ bhāgaṃ nivedya … తరువాత ప్రోక్షితమైన చరువును (హవిస్సు అన్నమును) తెచ్చి, స్థండిల, కలశ, కుంభ, వహ్నులలో…
- 64 tato dantakāṣṭham తరువాత దంత కాష్ఠము (పళ్ళు తోము పుల్ల).
- 65 tatpāto 'gniyamanirṛtidikṣu adhaś ca na śubha iti దాని పాతము (పడుట) అగ్ని, యమ, నిరృతి దిక్కులలో మరియు క్రిందికి అశుభము.
- 66 tatra homo 'stramantreṇa kāryaḥ అట్టి సందర్భములో అస్త్ర మంత్రముతో హోమము చేయవలెను.
- 67 tato vikṣepaparihāreṇa bhāvimantradarśanayogyatāyai baddhanetraṃ śiṣyaṃ praveśya jānusthitaṃ taṃ … తరువాత విక్షేప పరిహారముచే, రాబోవు మంత్ర దర్శనమునకు యోగ్యత కొరకు, బద్ధ నేత్రుడైన (కళ్ళు…
- 68 tataḥ sahasā apāsitanetrabandho 'sau śaktipātānugṛhītakaraṇatvāt sannihitamantraṃ tatsthānaṃ sākṣātkāreṇa … తరువాత అతని నేత్ర బంధము అకస్మాత్తుగా తొలగింపబడగా, ఆ [శిష్యుడు] శక్తిపాతముచే అనుగృహీత…
- 69 tataḥ svadakṣiṇahaste dīpyatayā devatācakraṃ pūjayitvā taṃ hastaṃ mūrdhahṛnnābhiṣu … తరువాత తన కుడి చేతిలో దేవతా చక్రమును దీప్యతచే (ప్రజ్వలనముచే) పూజించి, ఆ చేతిని శిష్యుని…
- 70 tato vāme somyatayā pūjayitvā śuddhatattvāpyāyinaṃ tataḥ praṇāmaṃ kuryāt తరువాత వామ (ఎడమ చేతి)లో సౌమ్యతచే (చల్లదనముచే) పూజించి, శుద్ధ తత్త్వములచే ఆప్యాయించుచు…
- 71 tato bhūtadevatādigbaliṃ madyamāṃsajalādipūrṇaṃ bahir dadyāt ācāmeta తరువాత భూత దేవతాది దిగ్బలిని (దిక్కుల బలిని) మద్య, మాంస, జలాదులతో నిండినట్లు బయట ఇచ్చి,…
- 72 tataḥ svayaṃ carubhojanaṃ kṛtvā śiṣyātmanā saha aikyam āpannaḥ … తరువాత తానే చరు భోజనమును చేసి, శిష్యుని ఆత్మతో ఐక్యమును పొంది, ప్రబుద్ధ వృత్తితో…
- 73 svapan api prabhāte śiṣyaḥ cet aśubhaṃ svapnaṃ vadet … నిద్రించి, ప్రభాతమున శిష్యుడు అశుభ స్వప్నమును చెప్పినచో, దానిని అతనికి వ్యాఖ్యానించకూడదు…
- 74 śaṅkātaṅkau hi tathāsya syātām kevalam astreṇa tanniṣkṛtiṃ kuryāt ఏలయన శంక, ఆతంకములు (అనుమానము, ఆందోళన) అతనికి అట్లు కలుగును;
- 75 tatas tathaiva parameśvaraṃ pūjayitvā tadagre śiṣyasya prāṇakrameṇa praviśya … తరువాత అట్లే పరమేశ్వరుని పూజించి, ఆయన ముందు శిష్యుని ప్రాణ క్రమముచే ప్రవేశించి, హృత్,…
- 76 ity evāpāditāṣṭācatvāriṃśatsaṃskāroparikṛtarudrāṃśāpattiḥ samayībhavati ఈ విధముగా నలుబది ఎనిమిది సంస్కారములు ఆపాదింపబడి (కలిగింపబడి), వాటిచే పైన ఉంచబడిన…
- 77 tataḥ asmai pūjyaṃ mantraṃ puṣpādyaiḥ saha arpayet తరువాత అతనికి పూజ్య మంత్రమును పుష్పాదులతో పాటు అర్పించవలెను.
- 78 tataḥ samayān asmai nirūpayet తరువాత అతనికి సమయములను (నియమములను) నిరూపించవలెను.
- 79 gurau sarvātmanā bhaktiḥ tathā śāstre deve tatpratidvandvini parāṅmukhatā … గురువు యెడల సర్వాత్మనా భక్తి, అట్లే శాస్త్రము, దేవుని యెడల;
- 80 striyo vandhyāyās tajjugupsāhetuṃ na kuryāt వంధ్యయైన (సంతానము లేని) స్త్రీ యెడల ఆ జుగుప్సకు (అసహ్యమునకు) హేతువును కల్పించకూడదు.
- 81 devatānāma gurunāma tathā mantraṃ pūjākālāt ṛte na uccārayet దేవతా నామమును, గురు నామమును, అట్లే మంత్రమును పూజా కాలము తప్ప ఉచ్చరించకూడదు.
- 82 gurūpabhuktaṃ śayyādi na bhuñjīta గురువు ఉపభుక్తమైన శయ్యాదిని (గురువు వాడిన పడక మొదలగువాటిని) వాడకూడదు.
- 83 yat kiñcit laukikaṃ krīḍādi tat gurusannidhau na kuryāt ఏదైనా లౌకికమైన క్రీడాదిని గురు సన్నిధిలో చేయకూడదు.
- 84 tadvyatirekeṇa na anyatra utkarṣabuddhiṃ kuryāt దాని (గురువు, ఆయన సంప్రదాయము) తప్ప ఇతరత్ర ఉత్కర్ష బుద్ధిని (అధిక గౌరవ భావనను) చేయకూడదు.
- 85 sarvatra śrāddhādau gurum eva pūjayet శ్రాద్ధాది సర్వత్ర గురువునే పూజించవలెను.
- 86 sarveṣu ca naimittikeṣu śākinītyādiśabdān na vadet మరియు అన్ని నైమిత్తికములలో 'శాకినీ' ఇత్యాది శబ్దములను పలుకకూడదు.
- 87 parvadināni pūjayet పర్వ దినములను పూజించవలెను.
- 88 vaiṣṇavādyair adhodṛṣṭibhiḥ saha saṅgatiṃ na kuryāt వైష్ణవాది అధోదృష్టులతో (దిగువ దృష్టి కలవారితో) సంగతిని చేయకూడదు.
- 89 etacchāsanasthān pūrvajātibuddhyā na paśyet ఈ శాసనములో నిలిచినవారిని పూర్వ జాతి బుద్ధితో (పూర్వ కుల భావనతో) చూడకూడదు.
- 90 guruvarge gṛhāgate yathāśakti yāgaṃ kuryāt గురు వర్గము గృహమునకు వచ్చినపుడు యథాశక్తి యాగమును చేయవలెను.
- 91 adhomārgasthitaṃ kañcit vaiṣṇavādyaṃ tacchāstrakulāt gurūkṛtyāpi tyajet అధోమార్గములో నిలిచిన ఎవరో ఒక వైష్ణవాదిని, ఆ శాస్త్ర కులమునకు చెందినవానిని, గురువుగా…
- 92 tadāpi na utkarṣabuddhyā paśyet అపుడు సైతము ఉత్కర్ష బుద్ధితో (అధికత్వ భావనతో) చూడకూడదు.
- 93 liṅgibhiḥ saha samācāramelanaṃ na kuryāt tān kevalaṃ yathāśakti … లింగులతో (సాంప్రదాయిక చిహ్నము ధరించువారితో) సమాచార మేళనమును (ఆచారముల కలయికను) చేయకూడదు;
- 94 śaṅkās tyajet శంకలను త్యజించవలెను.
- 95 cakre sthitaś caramāgryādivibhāgaṃ janmakṛtaṃ na saṅkalpayet చక్రములో నిలిచినపుడు చరమ, అగ్ర్యాది (చివరి, మొదటి మొదలగు) జన్మకృత విభాగమును (పుట్టుకవలన…
- 96 śarīrāt ṛte na anyat āyatanatīrthādikaṃ bahumānena paśyet శరీరము తప్ప ఇతరమైన ఆయతన, తీర్థాదిని (క్షేత్రము, తీర్థము మొదలగువాటిని) బహుమానముతో (అధిక…
- 97 mantrahṛdayam anavarataṃ smaret ity evaṃ śiṣyaḥ śrutvā praṇamya … మంత్ర హృదయమును నిరంతరము స్మరించవలెను.
- 98 bhāvividhinā ca mūrticakraṃ tarpayet మరియు [తరువాత చెప్పబోవు] భావి విధిచే మూర్తి చక్రమును తర్పణ చేయవలెను.
- 99 itthaṃ samayībhavati ఈ విధముగా [శిష్యుడు] సమయి అగును.
- 100 mantrābhyāse nityapūjāyāṃ śravaṇe 'dhyayane adhikārī naimittike tu sarvatra … మంత్రాభ్యాసమున, నిత్య పూజలో, శ్రవణ, అధ్యయనములలో అతడు అధికారి;
- 101 iti sāmayiko vidhiḥ ఇది సామయిక విధి (సమయికి సంబంధించిన పద్ధతి).