Bhagavad Gītā (Kashmirian recension) · Chapter 16

Bhagavad Gītā (Kashmirian recension) — Chapter 16

भगवद्गीता

Bhagavadgītā


Chapter 16 24 verses

Begin reading Verse 1
  1. 1 abhayaṃ sattvasaṃśuddhirjñānayogavyavasthitiḥ | dānaṃ damaśca yajñaśca svādhyāyastapa ārjavam … अभय, सत्त्व की शुद्धि, ज्ञानयोग में स्थिति, दान, दम और यज्ञ, स्वाध्याय, तप, सरलता;
  2. 2 ahiṃsā satyamakrodhastyāga'saktirapaiśunam | dayā bhūteṣvalaulyaṃ ca mārdavaṃ hrīracāpalam … अहिंसा, सत्य, अक्रोध, त्याग, शान्ति, अपैशुन (चुगली न करना), भूतों में दया, अलोलुपता,…
  3. 3 tejaḥ kṣamā dhṛtistuṣṭiradroho nātimānitā | bhavanti sampadaṃ daivīmabhijātasya … तेज, क्षमा, धृति, सन्तोष, अद्रोह और अत्यन्त अभिमान का अभाव — हे भारत, ये दैवी सम्पदा को…
  4. 4 dambho darpo'bhimānaśca krodhaḥ pāruṣyameva ca | ajñānaṃ cābhijātasya … दम्भ, दर्प, अभिमान, क्रोध, कठोरता और अज्ञान — हे पार्थ, ये आसुरी सम्पदा को लेकर उत्पन्न…
  5. 5 daivī sampadvimokṣāya nibandhāyāsurī matā | mā śucaḥ sampadaṃ … दैवी सम्पदा मोक्ष के लिए और आसुरी बन्धन के लिए मानी गई है;
  6. 6 dvau bhūtasargau loke'smin daiva āsura eva ca | … इस लोक में भूतों की दो सृष्टियाँ हैं — दैवी और आसुरी। दैवी का विस्तार से वर्णन किया गया;
  7. 7 pravṛttiṃ ca nivṛttiṃ ca janā na vidurāsurāḥ | … आसुरी लोग न प्रवृत्ति को जानते हैं, न निवृत्ति को;
  8. 8 asatyamapratiṣṭhaṃ te jagadāhuranīśvaram | aparasparasambhūtamakiṃcatkamahetukam || 16-8 || वे कहते हैं कि जगत् सत्य-रहित, प्रतिष्ठा-रहित और ईश्वर-रहित है;
  9. 9 etāṃ dṛṣṭimavaṣṭabhya naṣṭātmāno'lpabuddhayaḥ | prabhavantyugrakarmāṇaḥ kṣayāya jagato'śubhāḥ || … इस दृष्टि का आश्रय लेकर, नष्ट आत्मा वाले, अल्पबुद्धि, उग्रकर्मा, अशुभ लोग जगत् के विनाश…
  10. 10 kāmamāśritya duṣpūraṃ dambhamānamadānvitāḥ | asadgrahāśtāḥ (-śtiḥ) krūrāḥ pracarantyaśucivratāḥ … दुष्पूर (न भरने वाले) काम का आश्रय लेकर, दम्भ, मान और मद से युक्त, असत् ग्रह (मिथ्या…
  11. 11 cintāmaparimeyāṃ ca pralayāntāmupāśritāḥ | kāmopabhogaparamā etāvaditi niścitāḥ || … मृत्यु तक रहने वाली अपरिमित चिन्ता में लगे हुए, काम के उपभोग को परम मानने वाले, 'बस इतना…
  12. 12 āśāpāśaśatairbaddhāḥ kāmakrodhaparāyaṇāḥ | īhante kāmabhogārthamanyāyenārthasañcayān || 16-12 || आशा के सैकड़ों पाशों से बँधे, काम और क्रोध के परायण, वे काम-भोग के लिए अन्याय से धन-संचय…
  13. 13 idamadya mayā labdhamimaṃ prāpsye manoratham | idamastīdamapi me … 'यह आज मैंने पाया, इस मनोरथ को मैं प्राप्त करूँगा;
  14. 14 asau mayā hataḥ śatrurhaniṣye cāparānapi | īśvaro'hamahaṃ bhogī … 'वह शत्रु मेरे द्वारा मारा गया, और दूसरों को भी मैं मारूँगा;
  15. 15 āḍhyo'bhijanavānasmi ko'nyo'sti sadṛśo mayā | yakṣye dāsyāmi modiṣye … 'मैं धनवान् और कुलीन हूँ, मेरे समान दूसरा कौन है?
  16. 16 anekacittā vibhrāntā mohasyaiva vaśaṃ gatāḥ | prasaktāḥ kāmabhogeṣu … अनेक चित्त वाले, विभ्रान्त, मोह के ही वश में गए हुए, काम-भोगों में आसक्त वे अपवित्र नरक…
  17. 17 ātmasambhāvitāḥ stabdhā dhanamānamadānvitāḥ | yajante nāmayajñaiste dambhenāvidhapūrvakam || … अपने को बड़ा मानने वाले, अकड़ वाले, धन और मान के मद से युक्त वे लोग नाममात्र के यज्ञों से…
  18. 18 ahaṅkāraṃ balaṃ darpaṃ kāmaṃ krodhaṃ ca saṃśritāḥ | … अहंकार, बल, दर्प, काम और क्रोध का आश्रय लेकर, अपने और दूसरों के शरीरों में स्थित मुझसे…
  19. 19 tānahaṃ dviṣataḥ krūrānsaṃsāreṣu narādhamān | kṣipāmyajasramaśubhāsvāsurīṣveva yoniṣu || … उन द्वेष करने वाले क्रूर नराधमों को मैं संसारों में निरन्तर अशुभ आसुरी योनियों में ही…
  20. 20 āsurīṃ yonimāpannā mūḍhā janmani janmani | māmaprāpyaiva kaunteya … हे कुन्तीपुत्र, आसुरी योनि को प्राप्त मूढ़ लोग जन्म-जन्म में मुझे न पाकर ही, उससे (और)…
  21. 21 trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ | kāmaḥ krodhastathā lobhastasmādetattrayaṃ … यह नरक का त्रिविध द्वार, आत्मा का नाश करने वाला है — काम, क्रोध और लोभ;
  22. 22 etairviyuktaḥ kaunteya tamodvāraistribhirnaraḥ | ācaratyātmanaḥ śreyastato yāti parāṃ … हे कुन्तीपुत्र, अन्धकार के इन तीन द्वारों से मुक्त मनुष्य अपने लिए श्रेय का आचरण करता है,…
  23. 23 yaḥ śāstravidhimutsṛjya vartate kāmakārataḥ | na sa siddhimavāpnoti … जो शास्त्र-विधि को त्यागकर काम के वश में होकर बरतता है, वह न सिद्धि को प्राप्त होता है, न…
  24. 24 tasmācchāstraṃ pramāṇaṃ te kāryākāryavyavasthitau | jñātvā śāstravidhānoktaṃ karma … अतः कर्तव्य और अकर्तव्य के निर्णय में शास्त्र ही तेरा प्रमाण है;