ईश्वरप्रत्यभिज्ञाकारिका
Īśvarapratyabhijñākārikā
- 1 vartamānāvabhāsānāṃ bhāvānām avabhāsanam antaḥsthitavatām eva ghaṭate bahir ātmanā वर्तमानात आभासणाऱ्या भावांचे (वस्तूंचे) बाह्य रूपाने अवभासन (प्रकटन), केवळ अंतरंगात स्थित…
- 2 prāgivārtho 'prakāśaḥ syāt prakāśātmatayā vinā na ca prakāśo … प्रकाशस्वरूपतेवाचून अर्थ पूर्वीप्रमाणेच (केवळ अंतरंगातील) अप्रकाश राहील;
- 3 bhinne prakāśe cābhinne saṃkaro viṣayasya tat prakāśātmā prakāśyo … प्रकाश भिन्न मानला तरी आणि अभिन्न मानला तरी विषयांचा संकर (गोंधळ) होतो.
- 4 tattadākasmikābhāso bāhyaṃ ced anumāpayet na hy abhinnasya bodhasya … त्या-त्या अकस्मात होणाऱ्या आभासावरून बाह्य (वस्तू) अनुमानली जावी, असे जर म्हटले — तर तसे…
- 5 na vāsanāprabodho 'tra vicitro hetutām iyāt tasyāpi tatprabodhasya … आणि येथे विचित्र असा वासनांचा प्रबोध (जागृती) कारण होऊ शकत नाही;
- 6 syād etad avabhāseṣu teṣv evāvasite sati vyavahāre kim … असे म्हणता येईल — त्या आभासांमध्येच व्यवहार पूर्ण होत असल्यामुळे, सिद्ध न होणाऱ्या अन्य…
- 7 cidātmaiva hi devo 'ntaḥsthitam icchāvaśād bahiḥ yogīva nirupādānam … कारण चित्स्वरूप देव आपल्या इच्छेच्या बळावर अंतरंगात स्थित (अर्थां)ना बाहेर प्रकाशित करतो…
- 8 anumānam anābhātapūrve naiveṣṭam indriyam ābhātam eva bījāder ābhāsād … पूर्वी न भासलेल्या (वस्तू)विषयी अनुमान कधीच मान्य नाही;
- 9 ābhāsaḥ punarābhāsad bāhyasyāsīt kathaṃ cana arthasya naiva tenāsya … आणि बाह्य अर्थाचा आभास कसातरी (पूर्वीच्या आंतरिक) आभासापासूनच झाला;
- 10 svāminaś cātmasaṃsthasya bhāvajātasya bhāsanam asty eva na vinā … आणि स्वतःमध्ये स्थित असलेल्या भावसमूहाचे प्रभूकडून (परमेश्वराकडून) आभासन निश्चितच असते;
- 11 svabhāvam avabhāsasya vimarśaṃ vidur anyathā prakāśo 'rthoparakto 'pi … ज्ञानी विमर्शालाच आभासाचा (प्रकाशाचा) स्वभाव मानतात;
- 12 ātmāta eva caitanyaṃ citkriyā citikartṛtā tātparyeṇoditas tena jaḍāt … म्हणूनच आत्म्याला चैतन्य, चित्क्रिया (जाणण्याची क्रिया), चितिकर्तृता (जाणण्याचे कर्तृत्व)…
- 13 citiḥ pratyavamarśātmā parā vāk svarasoditā svātantryam etan mukhyaṃ … प्रत्यवमर्शस्वरूप (आत्मविमर्शरूप) चिती हीच परा वाक् — स्वतःच्या रसाने (स्वयमेव) उदित…
- 14 sā sphurattā mahāsattā deśakālāviśeṣinī saiṣā sāratayā proktā hṛdayaṃ … तीच स्फुरत्ता (स्फुरण), महासत्ता, देश-काळाने अनवच्छिन्न (अमर्याद);
- 15 ātmānam ata evāyaṃ jñeyīkuryāt pṛthaksthiti jñeyaṃ na tu … म्हणूनच हा (परमेश्वर) स्वतःला ज्ञेय करू शकेल — परंतु वेगळे अस्तित्व असलेले ज्ञेय नव्हे;
- 16 svātantryāmuktātmānaṃ svātantryād advayātmanaḥ prabhur īśādisaṃkalpair nirmāya vyavahārayet अद्वयस्वरूप असा प्रभू, आपल्या स्वातंत्र्याने, स्वातंत्र्यापासून मुक्त (भासणारे) आत्मे —…
- 17 nāhantādiparāmarśabhedād asyānayatātmanaḥ ahaṃmṛśyatayāivāsya sṛṣtes tiṅvācyakarmavat 'अहं' इत्यादी परामर्शाच्या भेदामुळे या (परमेश्वरा)चे स्वरूप स्वतःहून दूर नेले जात नाही…
- 18 māyāśaktyā vibhoḥ saiva bhinnasaṃvedyagocarā kathitā jñānasaṃkalpā-dhyavasāyādināmabhiḥ व्यापक (परमेश्वरा)ची तीच (विमर्शशक्ती), मायाशक्तीमुळे भिन्न ज्ञेयांना विषय करणारी होऊन,…
- 19 sākṣātkārakṣaṇe 'py asti vimarśaḥ katham anyathā dhāvanādy upapadyeta … साक्षात्काराच्या (प्रत्यक्षाच्या) क्षणीसुद्धा विमर्श असतोच;
- 20 ghaṭo 'yam ity adhyavasā nāmarūpātirekiṇī pareśaśaktir ātmeva bhāsate … 'हा घट आहे' हा जो अध्यवसाय (निश्चय), तो नाम व रूप यांच्या पलीकडचा, परमेश्वराची शक्ती,…
- 21 kevalaṃ bhinnasamvedyadeśakālānurodhataḥ jñānasmṛtyavasāyādi sakramaṃ pratibhāsate केवळ भिन्न ज्ञेय, देश व काळ यांना अनुसरूनच ज्ञान, स्मृती, अध्यवसाय इत्यादी क्रमबद्ध…