ईश्वरप्रत्यभिज्ञाकारिका
Īśvarapratyabhijñākārikā
- 1 eṣa cānantaśaktitvād evam ābhāsayaty amūn bhāvān icchāvaśād eṣā … आणि हा (परमेश्वर), अनंत शक्तींनी युक्त असल्यामुळे, या भावांना आपल्या इच्छेच्या बळावर अशा…
- 2 jaḍasya tu na sā śaktiḥ sattā yad asataḥ … परंतु जडाला ती शक्ती नसते — असताला सत् करणारी सत्ता (अस्तित्व-दान);
- 3 yad asat tad asadyuktā nāsataḥ satsvarūpatā sato 'pi … जे असत् (अविद्यमान) ते असताशीच जखडलेले राहते;
- 4 kāryakāraṇatā loke sāntarviparivartinaḥ ubhayendriyavedyatvaṃ tasya kasyāpi śaktitaḥ लोकव्यवहारात कार्यकारणता ही अंतर्गत परिवर्तन पावणाऱ्या (वस्तू)ची असते;
- 5 evam ekā kriyā saiṣā sakramāntarbahiḥsthitiḥ ekasyaivobhayākārasahiṣṇor apapāditā अशा रीतीने ही एकच क्रिया, जिची सक्रम स्थिती आंतरिक व बाह्य आहे, ती दोन्ही रूपे सहन…
- 6 bahis tasyaiva tatkāryaṃ yad anta yad apekṣayā pramātrapekṣayā … त्या (प्रमात्या)चेच जे बाह्य कार्य, ते ज्याच्या अपेक्षेने (आंतरिक म्हटले जाते) त्याच्या…
- 7 mātaiva kāraṇaṃ tena sa cābhāsadvayasthitau kāryasya sthita evaikas … प्रमाताच कारण आहे;
- 8 ata evāṅkure 'pīṣṭo nimittaṃ parameśvaraḥ tad anyasyāpi bījāder … म्हणूनच अंकुरालाही (खरे) निमित्त (कारण) परमेश्वरच मानला जातो;
- 9 tathā hi kumbhakāro 'sāv aiśvaryaiva vyavasthayā tattanmṛdādisaṃskārakrameṇa janayed … कारण तो कुंभकार (कुंभार) परमेश्वराच्या ऐश्वर्य-व्यवस्थेनेच त्या-त्या मृत्तिकादिकांच्या…
- 10 yoginām api mṛdbīje vinaivecchāvaśena tat ghaṭādi jāyate tattatsthirasvārthakriyākaram योग्यांनासुद्धा, केवळ इच्छेच्या बळाने, मृत्तिका वा बीजावाचूनच तो घटादिक उत्पन्न होतो — जो…
- 11 yoginirmāṇatābhāve pramāṇāntaraniścite kāryaṃ hetuḥ svabhāvo vā-ta evotpattimūlajaḥ योग्याची निर्माणक्रिया अन्य प्रमाणाने निश्चित झालेली असता, कार्य, हेतू (कारण) किंवा…
- 12 bhūyas tattatpramātrekavahnyābhāsādito bhavet parokṣād apy adhipater dhūmābhāsādi nūtanam शिवाय, त्या-त्या एका प्रमात्यातील अग्नीच्या आभासापासून, आणि परोक्ष अशा अधिपती…
- 13 kāryam avyabhicāryasya liṅgam anyapramātṛgāt tadābhāsas tadābhāsād eva tv … कार्य हे अव्यभिचारी (अपरिहार्य) कारणाचे लिंग (अनुमानचिन्ह);
- 14 asmin satīdam astīti kāryakāraṇatāpi yā sāpy apekṣāvihīnānāṃ jāḍānāṃ … 'हे असता हे असते' अशा रूपाची जी कार्यकारणतासुद्धा आहे, तीसुद्धा परस्पर अपेक्षेने रहित अशा…
- 15 na hi svātmaikaniṣṭhānām anusandhānavarjinām sadasattāpade 'py eṣa saptamyarthaḥ … कारण स्वतःच्या आत्म्यातच केवळ निष्ठ व अनुसंधानरहित (वस्तूं)साठी, सत्-असत्तेच्या…
- 16 ata eva vibhaktyarthaḥ pramātrekasamāśrayaḥ kriyākārakabhāvākhyo yukto bhāvasamanvayaḥ म्हणूनच विभक्तींचा अर्थ — एका प्रमात्यावर आश्रित असा, क्रिया-कारकभाव नावाचा भावांचा…
- 17 parasparasvabhāvatve kāryakāraṇayor api ekatvam eva bhede hi naivānyonyasvarūpatā कार्य व कारण परस्परस्वभावाचे (एकमेकांचे स्वरूप) असतील तर एकत्वच (होईल);
- 18 ekātmano vibhedaś ca kriyā kālakramānugā tathā syāt kartṛtaivaivaṃ … आणि एकात्म्य असलेल्या (प्रमात्या)चा विभेद म्हणजे कालक्रमाला अनुसरणारी क्रिया;
- 19 na ca yuktaṃ jaḍasyaivaṃ bhedābhedavirodhataḥ ābhāsabhedād ekatra cidātmani … आणि हे जडासाठी युक्त नाही, कारण भेद-अभेदाचा विरोध (असतो);
- 20 vāstave 'pi cidekatve na syād ābhāsabhinnayoḥ cikīrṣālakṣaṇaikatvaparāmarśaṃ vinā … चैतन्याचे वास्तविक एकत्व असले तरीही, आभासाने भिन्न झालेल्या त्या दोहोंची (कारण-कार्याची)…
- 21 itthaṃ tathā ghaṭapaṭā-dyābhāsajagadātmanā tiṣṭhāsor evam icchaiva hetutā kartṛtā … अशा रीतीने, घट-पटादिकांच्या आभासरूपी जगत् स्वरूपाने राहण्याची इच्छा करणाऱ्या…