तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 tatra yāvat idam uktam tat sākṣāt kasyacit apavargāptaye … आता येथवर जे काही सांगितले गेले, ते कुणासाठी पूर्वोक्त संग्रहनीतीने साक्षात अपवर्ग…
- 2 tatra kaḥ adhikārī iti nirūpaṇārthaṃ śaktipāto vicāryate येथे अधिकारी कोण आहे, हे निश्चित करण्यासाठी शक्तिपाताचा विचार केला जातो.
- 3 tatra kecit āhuḥ jñānābhāvāt ajñānamūlaḥ saṃsāraḥ tadapagame jñānodayāt … येथे काही जण म्हणतात — ज्ञानाच्या अभावामुळे संसार अज्ञानमूलक आहे;
- 4 atha malaparipāke śaktipātaḥ so 'pi kiṃsvarūpaḥ kiṃ ca … आता मलाच्या परिपाकामुळे शक्तिपात होतो असे म्हटले, तर तोही कोणत्या स्वरूपाचा, आणि त्याचे…
- 5 svatantraparameśādvayavāde tu upapadyate etat yathāhi parameśvaraḥ svarūpācchādanakrīḍayā paśuḥ … परंतु स्वतंत्र परमेश्वराच्या अद्वयवादात हे उपपन्न (सुसंगत) होते.
- 6 na ca vācyaṃ kasmāt kasmiṃścid eva puṃsi śaktipāta … आणि असे म्हणू नये — कोणत्यातरी एखाद्याच पुरुषाच्या ठायी शक्तिपात कशासाठी?
- 7 sa cāyaṃ śaktipāto navadhā tīvramadhyamandasya utkarṣamādhyasthyanikarṣaiḥ punas traividhyāt … आणि हा शक्तिपात नवविध असतो, कारण तीव्र, मध्य व मंद हे (तीन) पुन्हा उत्कर्ष, माध्यस्थ्य व…
- 8 bhedadarśana iva anādiśivasannidhau muktaśivānāṃ sṛṣṭilayādikṛtyeṣu mandatīvrāt śaktipātāt sadguruviṣayā … भेददर्शनात जसे अनादी शिवाच्या सान्निध्यात मुक्त शिव सृष्टी, लय आदी कृत्यांमध्ये (प्रवृत्त…
- 9 sadgurus tu samastaitacchāstratattvajñānapūrṇaḥ sākṣāt bhagavadbhairavabhaṭṭāraka eva yogino 'pi … सद्गुरु मात्र या सर्व शास्त्रांच्या तत्त्वज्ञानाने पूर्ण असून साक्षात भगवान भैरवभट्टारकच…
- 10 asadgurus tu anyaḥ sarva eva असद्गुरु मात्र इतर सर्वच होत.
- 11 evaṃ yiyāsuḥ guroḥ jñānalakṣaṇāṃ dīkṣāṃ prāpnoti yayā sadya … अशा प्रकारे जाण्यास इच्छुक असलेला (जीव) गुरूकडून ज्ञानलक्षण दीक्षा प्राप्त करतो, जिने तो…
- 12 abhyāsavato vā tadānīṃ sadya eva prāṇaviyojikāṃ dīkṣāṃ labhate … अथवा अभ्यासवंताला तेव्हाच तत्क्षणी प्राणवियोजिका दीक्षा प्राप्त होते;
- 13 tīvrās tridhā utkṛṣṭamadhyāt śaktipātāt kṛtadīkṣāko 'pi svātmanaḥ śivatāyāṃ … तीव्र (शक्तिपात) त्रिविध असतो.
- 14 nikṛṣṭamadhyāt tu dehāntareṇa bhogaṃ bhuktvā śivatvam eti iti परंतु निकृष्ट-मध्य शक्तिपातामुळे, दुसऱ्या देहाने भोग भोगून तो शिवत्व प्राप्त करतो.
- 15 madhyas tu tridhā bhogotsukatā yadā pradhānabhūtā tadā mandatvaṃ … मध्य (शक्तिपात) मात्र त्रिविध आहे.
- 16 tatrāpi tāratamyāt traividhyam ity eṣa mukhyaḥ śaktipātaḥ तेथेही तारतम्यामुळे त्रैविध्य असते — असा हा मुख्य शक्तिपात होय.
- 17 vaiṣṇavādīnāṃ tu rājānugrahavat na mokṣāntatā iti na iha … परंतु वैष्णवादींचा शक्तिपात मात्र राजाच्या अनुग्रहाप्रमाणे मोक्षान्त नसतो;
- 18 śivaśaktyadhiṣṭhānaṃ tu sarvatra iti uktam sā paraṃ jyeṣṭhā … शिवशक्तीचे अधिष्ठान मात्र सर्वत्र आहे, असे सांगितले गेले.
- 19 sa ca daiśiko guruḥ ācāryo dīkṣakaḥ cumbakaḥ sa … आणि तोच दैशिक, गुरु, आचार्य, दीक्षक, चुम्बक होय;
- 20 yogī tu phalotsukasya yukto yadi upāyopadeśena avyavahitam eva … योगी मात्र फलोत्सुक जीवासाठी योग्य असतो, जर उपायाच्या उपदेशाने तो अव्यवहित (तात्काळ) फल…
- 21 uttamottamādijñānabhedāpekṣayā teṣu varteta sampūrṇajñānagurutyāge tu prāyaścittam eva उत्तमोत्तम इत्यादी ज्ञानभेदाच्या अपेक्षेने त्याने त्यांच्याशी वर्तावे;
- 22 nanu so 'pi abruvan viparītaṃ vā bruvan kiṃ … शंका — तो (पूर्णज्ञानी गुरु) न शिकवत असेल वा विपरीत शिकवत असेल, तर तो त्याज्य ठरत नाही…
- 23 evam anugrahanimittaṃ śaktipāto nirapekṣa eva karmādiniyatyapekṣaṇāt अशा प्रकारे अनुग्रहाचे निमित्त असलेला शक्तिपात पूर्णतया निरपेक्ष असतो, कारण (केवळ…
- 24 tirobhāva iti tirobhāvo hi karmādyapekṣagāḍhaduḥkhamohabhāgitvaphalaḥ yathāhi prakāśasvātantryāt prabuddho … तिरोभाव असे — तिरोभावाचे फल कर्मादींच्या अपेक्षेने गाढ दुःख व मोह यांचा भाग असणे हे असते.
- 25 tatrāpi icchāvaicitryāt tirobhūto 'pi svayaṃ vā śaktipātena yujyate … तेथेही इच्छेच्या वैचित्र्यामुळे, तिरोभूत झालेलाही स्वतःहून शक्तिपाताने युक्त होतो, अथवा…