तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 uktas tāvat tattvādhvā येथवर तत्त्वांचा अध्वा (मार्ग) सांगितला गेला आहे.
- 2 kalādyadhvā tu nirūpyate tatra yathā bhuvaneṣu anugāmi kiñcid … आता कलादी अध्वा निरूपित केला जातो.
- 3 tad yathā pṛthivyāṃ nivṛttiḥ nivartate yatas tattvasarga iti ते असे — पृथ्वीमध्ये निवृत्ती (ही कला) असते, कारण तेथेच तत्त्वांचा सर्ग (विस्तार) थांबतो.
- 4 jalādipradhānānte varge pratiṣṭhā kāraṇatayāpyāyanapūraṇakāritvāt जलापासून प्रधानापर्यंतच्या वर्गामध्ये प्रतिष्ठा (ही कला) असते, कारण कारणरूपाने ती आप्यायन…
- 5 pumādimāyānte vidyā vedyatirobhāve saṃvidādhikyāt पुरुषापासून मायेपर्यंतच्या वर्गामध्ये विद्या (ही कला) असते, कारण वेद्य (ज्ञेय विषय) मागे…
- 6 śuddhavidyādiśaktyante śāntā kañcukataraṅgopaśamāt शुद्धविद्येपासून शक्तीपर्यंतच्या वर्गामध्ये शान्ता (ही कला) असते, कारण तेथे कञ्चुकांच्या…
- 7 etad eva aṇḍacatuṣṭayaṃ pārthivaprākṛtamāyīyaśāktābhidham हेच चार अण्ड (विश्वगोल) होत — पार्थिव, प्राकृत, मायीय व शाक्त अशी त्यांची नावे आहेत.
- 8 pṛthivyādiśaktīnām atra avasthānena śaktitattve yāvat parasparśo vidyate sparśasya … पृथ्वीपासून शक्तीपर्यंतच्या (तत्त्वांच्या) येथे शक्तितत्त्वामध्ये अवस्थानामुळे जोवर…
- 9 śivatattve śāntātītā tasyopadeśabhāvanārcādau kalyamānatvāt शिवतत्त्वामध्ये शान्तातीता (ही कला) असते, कारण उपदेश, भावना, अर्चा इत्यादींमध्ये तिचे कलन…
- 10 svatantraṃ tu paraṃ tattvaṃ tatrāpi yat aprameyaṃ tat … परंतु स्वतंत्र असे जे परम तत्त्व, तेथेही जे अप्रमेय (ज्ञानाचा विषय न होणारे) आहे, ते…
- 11 evaṃ pañcaiva kalāḥ ṣaṭtriṃśattattvāni अशा प्रकारे केवळ पाचच कला व छत्तीस तत्त्वे (होतात).
- 12 tathāhi prameyatvaṃ dvidhā sthūlasūkṣmatvena iti daśa ते असे — प्रमेयत्व (ज्ञेय असणे) स्थूल व सूक्ष्म असे दोन प्रकारचे आहे, म्हणून दहा (होतात).
- 13 karaṇatvaṃ dvidhā śuddhaṃ kartṛtāsparśi ca iti daśa करणत्व (साधन असणे) शुद्ध आणि कर्तृतास्पर्शी (कर्तृत्वाचा स्पर्श असणारे) असे दोन प्रकारचे…
- 14 karaṇatopasarjanakartṛbhāvasphuṭatvāt pañca śuddhakartṛbhāvāt pañca vigalitavibhāgatayā vikāsonmukhatve pañca sarvāvacchedaśūnyaṃ … करणतेला गौण ठेवून कर्तृभाव स्फुट असल्यामुळे पाच;
- 15 tad yadā upadiśyate bhāvyate vā yat tatpratiṣṭhāpadam tat … जेव्हा त्याचा (छत्तिसाव्याचा) उपदेश केला जातो किंवा भावना केली जाते, तेव्हा त्याला आधार…
- 16 vijñānākalaparyantam ātmakalā īśāntaṃ vidyākalā śiṣṭaṃ śivakalā iti tritattvavidhiḥ विज्ञानाकलापर्यंत आत्मकला, ईश्वरापर्यंत विद्याकला आणि उरलेले शिवकला — अशी त्रितत्त्व-विधी…
- 17 evaṃ navatattvādy api ūhayet iti अशाच रीतीने नवतत्त्वादी (योजनाही) ऊहन करून (तर्काने) काढाव्यात.
- 18 meyāṃśagāmī sthūlasūkṣmapararūpatvāt trividho bhuvanatattvakalātmādhvabhedaḥ mātṛviśrāntyā tathaiva trividhaḥ tatra … स्थूल, सूक्ष्म व पर अशा रूपांमुळे मेयांश-गामी (ज्ञेय अंशाला अनुसरणारा) असा…