The Essence of the Tantra · Chapter 10

The Essence of the Tantra — Chapter 10

तन्त्रसार

Tantrasāra


Chapter 10 18 verses

Begin reading Verse 1
  1. 1 uktas tāvat tattvādhvā अब तक तत्त्व-अध्वा कहा गया।
  2. 2 kalādyadhvā tu nirūpyate tatra yathā bhuvaneṣu anugāmi kiñcid … अब कला आदि अध्वा का निरूपण किया जाता है। जैसे भुवनों में जो कोई अनुगामी रूप तत्त्व कहा…
  3. 3 tad yathā pṛthivyāṃ nivṛttiḥ nivartate yatas tattvasarga iti वह इस प्रकार: पृथिवी में निवृत्ति (कला है), क्योंकि वहीं तत्त्व-सर्ग निवृत्त (समाप्त)…
  4. 4 jalādipradhānānte varge pratiṣṭhā kāraṇatayāpyāyanapūraṇakāritvāt जल से लेकर प्रधान-पर्यन्त वर्ग में प्रतिष्ठा (कला है), क्योंकि वह कारण रूप से आप्यायन एवं…
  5. 5 pumādimāyānte vidyā vedyatirobhāve saṃvidādhikyāt पुरुष से लेकर माया-पर्यन्त विद्या (कला है), क्योंकि वेद्य के तिरोभाव में संवित् की अधिकता…
  6. 6 śuddhavidyādiśaktyante śāntā kañcukataraṅgopaśamāt शुद्धविद्या से लेकर शक्ति-पर्यन्त शान्ता (कला है), क्योंकि वहाँ कञ्चुक-तरंगों का उपशम…
  7. 7 etad eva aṇḍacatuṣṭayaṃ pārthivaprākṛtamāyīyaśāktābhidham यही अण्ड-चतुष्टय पार्थिव, प्राकृत, मायीय एवं शाक्त नामक है।
  8. 8 pṛthivyādiśaktīnām atra avasthānena śaktitattve yāvat parasparśo vidyate sparśasya … पृथिवी आदि शक्तियों के यहाँ शक्ति-तत्त्व में अवस्थान से जितना पर-स्पर्श (पारस्परिक…
  9. 9 śivatattve śāntātītā tasyopadeśabhāvanārcādau kalyamānatvāt शिव-तत्त्व में शान्तातीता (कला है), क्योंकि वह उपदेश, भावना, अर्चा आदि में कल्यमान…
  10. 10 svatantraṃ tu paraṃ tattvaṃ tatrāpi yat aprameyaṃ tat … किन्तु परम तत्त्व स्वतन्त्र है;
  11. 11 evaṃ pañcaiva kalāḥ ṣaṭtriṃśattattvāni इस प्रकार पाँच ही कलाएँ तथा छत्तीस तत्त्व हैं।
  12. 12 tathāhi prameyatvaṃ dvidhā sthūlasūkṣmatvena iti daśa वह इस प्रकार: प्रमेयता दो प्रकार की है — स्थूल एवं सूक्ष्म — अतः दस (तत्त्व)।
  13. 13 karaṇatvaṃ dvidhā śuddhaṃ kartṛtāsparśi ca iti daśa करणता दो प्रकार की है — शुद्ध एवं कर्तृता-स्पर्शी — अतः (और) दस।
  14. 14 karaṇatopasarjanakartṛbhāvasphuṭatvāt pañca śuddhakartṛbhāvāt pañca vigalitavibhāgatayā vikāsonmukhatve pañca sarvāvacchedaśūnyaṃ … करणता-उपसर्जन (गौण) कर्तृ-भाव के स्फुट होने से पाँच;
  15. 15 tad yadā upadiśyate bhāvyate vā yat tatpratiṣṭhāpadam tat … जब वह (छत्तीसवाँ) उपदिष्ट अथवा भावित किया जाता है, तब जो उसका प्रतिष्ठा-पद है, वह…
  16. 16 vijñānākalaparyantam ātmakalā īśāntaṃ vidyākalā śiṣṭaṃ śivakalā iti tritattvavidhiḥ विज्ञानाकल-पर्यन्त आत्म-कला;
  17. 17 evaṃ navatattvādy api ūhayet iti इस प्रकार नव-तत्त्व आदि का भी ऊहन (तर्क से निर्धारण) करना चाहिए।
  18. 18 meyāṃśagāmī sthūlasūkṣmapararūpatvāt trividho bhuvanatattvakalātmādhvabhedaḥ mātṛviśrāntyā tathaiva trividhaḥ tatra … मेय-अंश-गामी, स्थूल-सूक्ष्म-पर रूप होने से तीन प्रकार का भुवन-तत्त्व-कला-आत्मक अध्वा-भेद;