तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 atha parokṣasya dīkṣā dvividhaś ca saḥ mṛto jīvaṃś … ಇನ್ನು ಪರೋಕ್ಷನ (ಕಣ್ಣೆದುರಿಗಿಲ್ಲದವನ) ದೀಕ್ಷೆಯ ವಿಚಾರ.
- 2 tatra kṛtaguruseva eva mṛta udvāsito vā abhicārādihato ḍimbāhato … ಅಲ್ಲಿ, ಗುರುಸೇವೆಯನ್ನು ಮಾಡಿಯೇ ಮೃತನಾದವನು, ಅಥವಾ (ವಿಧಿಪೂರ್ವಕ) ಕಳುಹಿಸಲ್ಪಟ್ಟವನು, ಅಭಿಚಾರ (ಮಾಟ)…
- 3 atra ca mṛtadīkṣāyām adhivāsādi na upayujyate ಇಲ್ಲಿ ಮೃತದೀಕ್ಷೆಯಲ್ಲಿ ಅಧಿವಾಸ ಮೊದಲಾದ (ಪೂರ್ವಸಂಸ್ಕಾರಗಳು) ಬಳಕೆಗೆ ಬರುವುದಿಲ್ಲ.
- 4 maṇḍale mantraviśeṣasannidhaye yatra bahulā kriyā uttamam upakaraṇaṃ puṣpādi … ಮಂಡಲದಲ್ಲಿ ಮಂತ್ರವಿಶೇಷದ (ದೇವತೆಯ) ಸಾನ್ನಿಧ್ಯಕ್ಕಾಗಿ — ಎಲ್ಲಿ ವಿಪುಲವಾದ ಕ್ರಿಯೆ ಇದೆಯೋ, ಉತ್ತಮವಾದ…
- 5 samuditatve tu kā kathā syāt iti parameśvareṇa uktam ಆದರೆ (ಇವೆಲ್ಲವೂ) ಒಟ್ಟಿಗೆ ಸೇರಿದಾಗ ಇನ್ನೇನು ಹೇಳಬೇಕು ಎಂದು ಪರಮೇಶ್ವರನಿಂದ ಹೇಳಲ್ಪಟ್ಟಿದೆ.
- 6 tato devaṃ pūjayitvā tadākṛtiṃ kuśādimayīm agre sthāpayitvā gurvāsāditajñānopadeśakrameṇa … ಆಮೇಲೆ ದೇವನನ್ನು ಪೂಜಿಸಿ, ಆ (ಮೃತಜೀವಿಯ) ಆಕೃತಿಯನ್ನು ಕುಶ ಮೊದಲಾದವುಗಳಿಂದ ಮಾಡಿ ಮುಂದೆ ಸ್ಥಾಪಿಸಿ,…
- 7 yāvad dhūmābhirāmapracitataraśikhājālakenādhvacakraṃ sañchādyābhīṣṭajīvānayanam iti mahāñ jālanāmā prayogaḥ ಧೂಮದಿಂದ ಮನೋಹರವಾಗಿ, ಅತ್ಯಂತ ಸಾಂದ್ರವಾಗಿರುವ ಜ್ವಾಲಾಶಿಖೆಗಳ ಬಲೆಯಿಂದ ಅಧ್ವಚಕ್ರವನ್ನು…
- 8 etenācchādanīyaṃ vrajati paravaśaṃ sammukhīnatvam ādau paścād ānīyate cet … ಈ (ಪ್ರಯೋಗ)ದಿಂದ ಆಚ್ಛಾದಿಸಲ್ಪಡಬೇಕಾದ (ಜೀವಿ)ಯು ಪರವಶನಾಗಿ ಮೊದಲು ಸಂಮುಖೀನತೆಗೆ (ಸಾಧಕನೆಡೆಗೆ ಮುಖಮಾಡುವ…
- 9 ākṛṣṭāv uddhatau vā mṛtajanaviṣaye karṣaṇīye 'tha jīve yogaḥ … ಆಕರ್ಷಣದಲ್ಲಿ ಮತ್ತು ಉದ್ಧರಣದಲ್ಲಿ (ಮೇಲೆ ಎತ್ತುವುದರಲ್ಲಿ), ಅಥವಾ ಮೃತಜನರ ವಿಷಯದಲ್ಲಿ ಆಕರ್ಷಿಸಬೇಕಾದ…
- 10 bahir api itthaṃ kathaṃ na bhavati ākarṣaṇādau vinābhyāsāt … "ಬಾಹ್ಯವಾಗಿಯೂ (ಲೌಕಿಕ ಪ್ರಯೋಗದಲ್ಲಿ) ಆಕರ್ಷಣ ಮೊದಲಾದವುಗಳಲ್ಲಿ ಅಭ್ಯಾಸವಿಲ್ಲದೆ ಈ ರೀತಿ ಏಕೆ…
- 11 tato niyatiniyantritatvāt abhyāsādyapekṣā syād eva ಆದ್ದರಿಂದ ನಿಯತಿಯಿಂದ ನಿಯಂತ್ರಿತನಾಗಿರುವ ಕಾರಣ ಅಭ್ಯಾಸ ಮೊದಲಾದವುಗಳ ಅಪೇಕ್ಷೆ ಖಂಡಿತ ಇದ್ದೇ ಇರುತ್ತದೆ.
- 12 iha tu anugrahātmakaparameśvaratāveśāt tathābhāvaḥ ಆದರೆ ಇಲ್ಲಿ (ಈ ದೀಕ್ಷಾವಿಧಿಯಲ್ಲಿ) ಅನುಗ್ರಹಸ್ವರೂಪಿಯಾದ ಪರಮೇಶ್ವರತ್ವದ ಆವೇಶದಿಂದ ಆ ರೀತಿಯ…
- 13 parameśvara eva hi guruśarīrādhiṣṭhānadvāreṇa anugrāhyān anugṛhṇāti ಏಕೆಂದರೆ ಪರಮೇಶ್ವರನೇ ಗುರುಶರೀರದ ಅಧಿಷ್ಠಾನದ ಮೂಲಕ ಅನುಗ್ರಹಿಸಲ್ಪಡಬೇಕಾದವರನ್ನು ಅನುಗ್ರಹಿಸುತ್ತಾನೆ.
- 14 sa ca acintyamahimā iti uktaprāyam ಮತ್ತು ಅವನು (ಆ ಪರಮೇಶ್ವರನು) ಅಚಿಂತ್ಯ ಮಹಿಮೆಯುಳ್ಳವನು ಎಂದು ಹಿಂದೆಯೇ ಬಹುಮಟ್ಟಿಗೆ ಹೇಳಲ್ಪಟ್ಟಿದೆ.
- 15 evaṃ jālaprayogākṛṣṭo jīvo dārbhaṃ jātīphalādi vā śarīraṃ samāviṣṭo … ಹೀಗೆ ಜಾಲಪ್ರಯೋಗದಿಂದ ಆಕರ್ಷಿಸಲ್ಪಟ್ಟ ಜೀವಿಯು ದರ್ಭೆಯ (ಆಕೃತಿ)ಯನ್ನು ಅಥವಾ ಜಾಜಿಕಾಯಿ (ಜಾತೀಫಲ) ಮೊದಲಾದ…
- 16 atra paraṃ pūrṇāhutyā tasya dārbhādyākārasya paratejasi layaḥ kartavyaḥ ಇಲ್ಲಿ ವಿಶೇಷವೆಂದರೆ — ಪೂರ್ಣಾಹುತಿಯಿಂದ, ಆ ದರ್ಭೆ ಮೊದಲಾದವುಗಳ ಆಕಾರದ ಪರತೇಜಸ್ಸಿನಲ್ಲಿ…
- 17 evam uddhṛto 'sau pūrṇāhutyaiva apavṛjyate yadi svarnarakapretatiryakṣu sthitaḥ ಹೀಗೆ ಮೇಲೆತ್ತಲ್ಪಟ್ಟ ಅವನು (ಜೀವಿಯು), ಸ್ವರ್ಗ-ನರಕ-ಪ್ರೇತ-ತಿರ್ಯಕ್ಗಳಲ್ಲಿ (ಪ್ರಾಣಿಗಳಲ್ಲಿ)…
- 18 manuṣyas tu tadaiva jñānaṃ yogaṃ dīkṣāṃ vivekaṃ vā … ಆದರೆ ಮನುಷ್ಯನಾದರೋ ಆಗಲೇ ಜ್ಞಾನವನ್ನು, ಯೋಗವನ್ನು, ದೀಕ್ಷೆಯನ್ನು, ಅಥವಾ ವಿವೇಕವನ್ನು ಪಡೆಯುತ್ತಾನೆ —
- 19 adhikāriśarīratvāt iti mṛtoddharaṇam ಏಕೆಂದರೆ (ಮನುಷ್ಯ) ಶರೀರವು ಅಧಿಕಾರಿಯ (ಅರ್ಹನ) ಶರೀರವಾಗಿರುತ್ತದೆ.
- 20 jīvato 'pi parokṣasya utpanne śaktipāte 'yam eva kramaḥ … ಜೀವಿಸಿರುವ ಪರೋಕ್ಷನಿಗೂ ಸಹ ಶಕ್ತಿಪಾತವು ಉಂಟಾದಾಗ, ದರ್ಭೆಯ ಆಕೃತಿಯ ಕಲ್ಪನೆ ಮತ್ತು ಜೀವಿಯ ಆಕರ್ಷಣವನ್ನು…
- 21 dhyānamātropasthāpitasyaiva asya saṃskāraḥ ಧ್ಯಾನಮಾತ್ರದಿಂದ ಉಪಸ್ಥಾಪಿಸಲ್ಪಟ್ಟ ಈತನಿಗೆ (ಮಾತ್ರ) ಸಂಸ್ಕಾರ (ನಡೆಯುತ್ತದೆ).
- 22 dīkṣā ca bhogabhokṣobhayadāyinī ಮತ್ತು ಆ ದೀಕ್ಷೆಯು ಭೋಗ (ಲೌಕಿಕ ಅನುಭವ) ಮತ್ತು ಮೋಕ್ಷ — ಇವೆರಡನ್ನೂ ಕೊಡುವಂತಹದ್ದು.
- 23 svavāsanābalīyastvāt bhogavāsanāvicchedasya ca asambhāvyamānatvāt bahubhiḥ dīkṣāyām ūrdhvaśāsanasaṃskāro balavān … ತನ್ನ ವಾಸನೆಯು ಬಲಶಾಲಿಯಾಗಿರುವ ಕಾರಣದಿಂದ ಮತ್ತು ಭೋಗವಾಸನೆಯ ವಿಚ್ಛೇದವು ಸಂಭವಿಸಲಾರದು ಎಂಬ ಕಾರಣದಿಂದ —…
- 24 paroṣasyāpi dīkṣitasya tathaiva jñānādyāvirbhāvaḥ iti ಪರೋಕ್ಷನಾದ ದೀಕ್ಷಿತನಿಗೂ ಸಹ ಆ ರೀತಿಯಲ್ಲಿಯೇ ಜ್ಞಾನ ಮೊದಲಾದವುಗಳ ಆವಿರ್ಭಾವವಾಗುತ್ತದೆ ಎಂದು…