तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 atha parokṣasya dīkṣā dvividhaś ca saḥ mṛto jīvaṃś … ഇനി പരോക്ഷന്റെ ദീക്ഷ;
- 2 tatra kṛtaguruseva eva mṛta udvāsito vā abhicārādihato ḍimbāhato … അവിടെ ഗുരുസേവ ചെയ്തവൻതന്നെ മൃതനായവൻ, അല്ലെങ്കിൽ ഉദ്വാസിതനായവൻ, അഭിചാരാദിയാൽ ഹതനായവൻ,…
- 3 atra ca mṛtadīkṣāyām adhivāsādi na upayujyate ഇവിടെ മൃതദീക്ഷയിൽ അധിവാസാദി ഉപയോഗിക്കപ്പെടുന്നില്ല.
- 4 maṇḍale mantraviśeṣasannidhaye yatra bahulā kriyā uttamam upakaraṇaṃ puṣpādi … മണ്ഡലത്തിൽ വിശേഷമന്ത്രത്തിന്റെ സന്നിധിക്കായി — ഏതിടത്ത് ബഹുലമായ ക്രിയ;
- 5 samuditatve tu kā kathā syāt iti parameśvareṇa uktam എന്നാൽ ഇവ സമുദിതമായിരിക്കുമ്പോൾ എന്തു പറയാനുണ്ട് (എത്രയോ അധികം) — എന്നു പരമേശ്വരനാൽ…
- 6 tato devaṃ pūjayitvā tadākṛtiṃ kuśādimayīm agre sthāpayitvā gurvāsāditajñānopadeśakrameṇa … പിന്നെ ദേവനെ പൂജിച്ച്, അവന്റെ (മൃതന്റെ) കുശാദിമയമായ ആകൃതിയെ മുന്നിൽ സ്ഥാപിച്ച്,…
- 7 yāvad dhūmābhirāmapracitataraśikhājālakenādhvacakraṃ sañchādyābhīṣṭajīvānayanam iti mahāñ jālanāmā prayogaḥ ധൂമത്താൽ അഭിരാമമായി പ്രചിതമായ ശിഖാജാലത്താൽ അധ്വചക്രത്തെ ആച്ഛാദനംചെയ്ത് അഭീഷ്ടജീവനെ…
- 8 etenācchādanīyaṃ vrajati paravaśaṃ sammukhīnatvam ādau paścād ānīyate cet … ഇതിനാൽ ആച്ഛാദനീയമായത് പരവശമായി, ആദ്യം സന്മുഖീനത്വം പ്രാപിക്കുന്നു;
- 9 ākṛṣṭāv uddhatau vā mṛtajanaviṣaye karṣaṇīye 'tha jīve yogaḥ … മൃതജനവിഷയത്തിൽ ആകർഷണത്തിലോ ഉദ്ധരണത്തിലോ, കർഷണീയമായ ജീവനെ സംബന്ധിച്ച യോഗം,…
- 10 bahir api itthaṃ kathaṃ na bhavati ākarṣaṇādau vinābhyāsāt … പുറത്തും ഇപ്രകാരം ആകർഷണാദിയിൽ അഭ്യാസമില്ലാതെ എന്തുകൊണ്ട് സംഭവിക്കുന്നില്ല എന്നു ചോദിച്ചാൽ…
- 11 tato niyatiniyantritatvāt abhyāsādyapekṣā syād eva അതുകൊണ്ട് നിയതിയാൽ നിയന്ത്രിതമായതുകൊണ്ട് അഭ്യാസാദ്യപേക്ഷ ഉണ്ടാകുകതന്നെ ചെയ്യും.
- 12 iha tu anugrahātmakaparameśvaratāveśāt tathābhāvaḥ എന്നാൽ ഇവിടെ അനുഗ്രഹാത്മകമായ പരമേശ്വരതാവേശത്താൽ അപ്രകാരം (അനായാസേന) ഭവിക്കുന്നു.
- 13 parameśvara eva hi guruśarīrādhiṣṭhānadvāreṇa anugrāhyān anugṛhṇāti എന്തെന്നാൽ പരമേശ്വരൻതന്നെ ഗുരുശരീരാധിഷ്ഠാനദ്വാരാ അനുഗ്രാഹ്യരെ അനുഗ്രഹിക്കുന്നു.
- 14 sa ca acintyamahimā iti uktaprāyam അവൻ അചിന്ത്യമഹിമാവുള്ളവനെന്നു ഏതാണ്ടു പറയപ്പെട്ടുകഴിഞ്ഞു.
- 15 evaṃ jālaprayogākṛṣṭo jīvo dārbhaṃ jātīphalādi vā śarīraṃ samāviṣṭo … ഇപ്രകാരം ജാലപ്രയോഗത്താൽ ആകൃഷ്ടനായ ജീവൻ ദർഭമയമോ ജാതീഫലാദിയോ ആയ ശരീരത്തിൽ…
- 16 atra paraṃ pūrṇāhutyā tasya dārbhādyākārasya paratejasi layaḥ kartavyaḥ എന്നാൽ ഇവിടെ വിശേഷം — പൂർണാഹുതിയാൽ ആ ദർഭാദ്യാകാരത്തിന്റെ പരതേജസ്സിൽ ലയം ചെയ്യണം.
- 17 evam uddhṛto 'sau pūrṇāhutyaiva apavṛjyate yadi svarnarakapretatiryakṣu sthitaḥ ഇപ്രകാരം ഉദ്ധൃതനായ ഇവൻ പൂർണാഹുതിയാൽത്തന്നെ അപവൃക്തനാകുന്നു (മോചിതനാകുന്നു) —…
- 18 manuṣyas tu tadaiva jñānaṃ yogaṃ dīkṣāṃ vivekaṃ vā … എന്നാൽ മനുഷ്യനാകട്ടെ അപ്പോൾത്തന്നെ ജ്ഞാനം, യോഗം, ദീക്ഷ, അല്ലെങ്കിൽ വിവേകം പ്രാപിക്കുന്നു —
- 19 adhikāriśarīratvāt iti mṛtoddharaṇam അധികാരിശരീരമായതുകൊണ്ട്.
- 20 jīvato 'pi parokṣasya utpanne śaktipāte 'yam eva kramaḥ … ജീവിക്കുന്ന പരോക്ഷനും ശക്തിപാതം ഉത്പന്നമായാൽ ഇതേ ക്രമംതന്നെ — ദർഭാകൃതികല്പനവും…
- 21 dhyānamātropasthāpitasyaiva asya saṃskāraḥ ധ്യാനമാത്രത്താൽ ഉപസ്ഥാപിതനായ ഇവന്റെ സംസ്കാരം.
- 22 dīkṣā ca bhogabhokṣobhayadāyinī ദീക്ഷയാകട്ടെ ഭോഗ-മോക്ഷ ഇരുപാടും നൽകുന്നതാണ്.
- 23 svavāsanābalīyastvāt bhogavāsanāvicchedasya ca asambhāvyamānatvāt bahubhiḥ dīkṣāyām ūrdhvaśāsanasaṃskāro balavān … സ്വവാസന ബലവത്തായതുകൊണ്ടും, ഭോഗവാസനയുടെ വിച്ഛേദം അസംഭാവ്യമായതുകൊണ്ടും, പലരുടെ കാര്യത്തിലും…
- 24 paroṣasyāpi dīkṣitasya tathaiva jñānādyāvirbhāvaḥ iti പരോക്ഷനായ ദീക്ഷിതന്നും അപ്രകാരംതന്നെ ജ്ഞാനാദ്യാവിർഭാവം ഉണ്ടാകുന്നു.