तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 atha parokṣasya dīkṣā dvividhaś ca saḥ mṛto jīvaṃś … आता परोक्ष (अनुपस्थित) शिष्याची दीक्षा;
- 2 tatra kṛtaguruseva eva mṛta udvāsito vā abhicārādihato ḍimbāhato … तेथे, ज्याने गुरूची सेवा केली आहे आणि नंतर मरण पावला, किंवा ज्याचे प्रयाण विधिपूर्वक…
- 3 atra ca mṛtadīkṣāyām adhivāsādi na upayujyate आणि येथे, मृताच्या दीक्षेत अधिवास इत्यादी उपयोगात येत नाहीत.
- 4 maṇḍale mantraviśeṣasannidhaye yatra bahulā kriyā uttamam upakaraṇaṃ puṣpādi … मंडलात विशिष्ट मंत्रदेवतेच्या सान्निध्यासाठी, हे प्रत्येक पुढचे अधिक प्रभावी असे,…
- 5 samuditatve tu kā kathā syāt iti parameśvareṇa uktam परंतु जेव्हा हे सर्व एकत्रित होतात तेव्हा काय सांगावे (किती अधिक प्रभावी फल असेल) — असे…
- 6 tato devaṃ pūjayitvā tadākṛtiṃ kuśādimayīm agre sthāpayitvā gurvāsāditajñānopadeśakrameṇa … त्यानंतर, देवाची पूजा करून, त्या (दिवंगत जीवा)ची कुश इत्यादींपासून बनवलेली आकृती समोर…
- 7 yāvad dhūmābhirāmapracitataraśikhājālakenādhvacakraṃ sañchādyābhīṣṭajīvānayanam iti mahāñ jālanāmā prayogaḥ जितक्या प्रमाणात धुराने रमणीय आणि अत्यंत घन अशा शिखांच्या जाळ्याने अध्वचक्र झाकून अभीष्ट…
- 8 etenācchādanīyaṃ vrajati paravaśaṃ sammukhīnatvam ādau paścād ānīyate cet … ह्या (विधी)द्वारे आच्छादनीय (जे झाकायचे ते) परवश होते, सम्मुख (प्रयोक्त्याकडे वळलेले)…
- 9 ākṛṣṭāv uddhatau vā mṛtajanaviṣaye karṣaṇīye 'tha jīve yogaḥ … मृत व्यक्तीच्या बाबतीत, कर्षणीय (आकर्षावयाच्या) जीवाच्या आकर्षणासाठी किंवा उद्धरणासाठी…
- 10 bahir api itthaṃ kathaṃ na bhavati ākarṣaṇādau vinābhyāsāt … जर कोणी आक्षेप घेईल — 'मग बाहेरही, आकर्षण इत्यादींमध्ये, अभ्यासाशिवाय हे कशामुळे घडत नाही?
- 11 tato niyatiniyantritatvāt abhyāsādyapekṣā syād eva म्हणून, नियतीने नियंत्रित असल्यामुळे (लौकिक प्रयोक्त्याची) अभ्यास इत्यादींवर अपेक्षा…
- 12 iha tu anugrahātmakaparameśvaratāveśāt tathābhāvaḥ परंतु येथे (या दीक्षाविधीत), अनुग्रहस्वरूप परमेश्वरतेमध्ये समावेश झाल्यामुळे तसा…
- 13 parameśvara eva hi guruśarīrādhiṣṭhānadvāreṇa anugrāhyān anugṛhṇāti कारण परमेश्वरच गुरूच्या शरीराच्या अधिष्ठानाद्वारे अनुग्राह्यांवर (ज्यांच्यावर अनुग्रह…
- 14 sa ca acintyamahimā iti uktaprāyam आणि तो अचिंत्यमहिमायुक्त आहे, हे जवळजवळ सांगून झाले आहे.
- 15 evaṃ jālaprayogākṛṣṭo jīvo dārbhaṃ jātīphalādi vā śarīraṃ samāviṣṭo … अशा प्रकारे जालप्रयोगाने आकृष्ट झालेला जीव दर्भ, जायफळ इत्यादी शरीरात समाविष्ट होतो आणि…
- 16 atra paraṃ pūrṇāhutyā tasya dārbhādyākārasya paratejasi layaḥ kartavyaḥ परंतु येथे विशेष म्हणजे, पूर्णाहुतीद्वारे त्या दर्भ इत्यादींपासून बनलेल्या आकाराचा…
- 17 evam uddhṛto 'sau pūrṇāhutyaiva apavṛjyate yadi svarnarakapretatiryakṣu sthitaḥ अशा प्रकारे उद्धृत झालेला तो (जीव), जर स्वर्ग, नरक, प्रेत किंवा तिर्यक् (पशु) योनींमध्ये…
- 18 manuṣyas tu tadaiva jñānaṃ yogaṃ dīkṣāṃ vivekaṃ vā … परंतु मनुष्य त्याच क्षणी ज्ञान, योग, दीक्षा किंवा विवेक प्राप्त करतो.
- 19 adhikāriśarīratvāt iti mṛtoddharaṇam कारण (मनुष्याचे) शरीर अधिकारी (योग्य) व्यक्तीचे असते.
- 20 jīvato 'pi parokṣasya utpanne śaktipāte 'yam eva kramaḥ … जिवंत असूनही परोक्ष (अनुपस्थित) असलेल्यावर शक्तिपात झाला असता हाच क्रम लागू होतो —…
- 21 dhyānamātropasthāpitasyaiva asya saṃskāraḥ केवळ ध्यानानेच उपस्थित केलेल्या ह्याचा संस्कार केला जातो.
- 22 dīkṣā ca bhogabhokṣobhayadāyinī आणि ही दीक्षा भोग व मोक्ष दोन्ही प्रदान करणारी असते.
- 23 svavāsanābalīyastvāt bhogavāsanāvicchedasya ca asambhāvyamānatvāt bahubhiḥ dīkṣāyām ūrdhvaśāsanasaṃskāro balavān … स्वतःच्या वासना अधिक बलवान असल्यामुळे, आणि भोगवासनेचा विच्छेद बहुतेकांसाठी असंभाव्य…
- 24 paroṣasyāpi dīkṣitasya tathaiva jñānādyāvirbhāvaḥ iti परोक्ष (अनुपस्थित) असलेल्या दीक्षितासाठीही त्याच प्रकारे ज्ञान इत्यादींचा आविर्भाव होतो.