भगवद्गीता
Bhagavadgītā
- 1 paraṃ bhūyaḥ pravakṣyāmi jñānānāṃ jñānamuttamam | yajjñātvā munayaḥ … पुन्हा परम असे, सर्व ज्ञानांत उत्तम ज्ञान मी सांगतो, जे जाणून सर्व मुनी येथून परम…
- 2 idaṃ jñānamupāśritya mama sādharmyamāgatāḥ | sarge'pi nopajāyante pralaye … या ज्ञानाचा आश्रय घेऊन ते माझ्या साधर्म्याला पोहोचले;
- 3 mama yonirmahadbrahma tasmingarbhaṃ dadāmyaham | sambhavaḥ sarvabhūtānāṃ tato … माझी योनी महत् ब्रह्म आहे;
- 4 sarvayoniṣu kaunteya mūrtayaḥ sambhavanti yāḥ | tāsāṃ brahma … हे कौंतेया, सर्व योनींत जी रूपे उत्पन्न होतात, त्यांची महत् ब्रह्म ही योनी आहे, आणि मी…
- 5 sattvaṃ rajastama iti guṇāḥ prakṛtisambhavāḥ | nibadhnanti mahābāho … सत्त्व, रज व तम — हे प्रकृतीपासून उत्पन्न झालेले गुण, हे महाबाहो, देहात अव्यय देहीला…
- 6 tatra sattvaṃ nirmalatvātprakāśakamanāmayam | sukhasaṅgena badhnāti jñānasaṅgena cānagha … त्यांत सत्त्व निर्मल असल्यामुळे प्रकाशक व निरामय आहे;
- 7 rajo rāgātmakaṃ viddhi tṛṣṇāsaṅgasamudbhavam | tannibadhnāti kaunteya karmasaṅgena … रज हे रागात्मक जाण, तृष्णा व आसक्तीपासून उत्पन्न;
- 8 tamastvajñānajaṃ viddhi mohanaṃ sarvadehinām | pramādālasyanidrābhistannibadhnāni bhārata || … परंतु तम हे अज्ञानापासून जन्मलेले जाण, सर्व देहींना मोहित करणारे;
- 9 sattvaṃ sukhe sañjayati rajaḥ karmaṇi bhārata | jñānamāvṛtya … सत्त्व सुखात जोडते, रज कर्मात, हे भारता;
- 10 rajastamaścābhibhūya sattvaṃ bhavati bhārata | rajaḥ sattvaṃ tamaścaiva … रज व तम यांना अभिभूत करून सत्त्व प्रबल होते, हे भारता;
- 11 sarvadvāreṣu dehe'sminprakāśamupajāyate | jñānaṃ yadā tadā vidyādvivṛddhaṃ sattvamityuta … जेव्हा या देहाच्या सर्व द्वारांत ज्ञानाचा प्रकाश उत्पन्न होतो, तेव्हा सत्त्व वाढले आहे…
- 12 lobhaḥ pravṛttirārambhaḥ karmaṇāmaśamaśca tṛṭ | rajasyetāni jāyante vivṛddhe … लोभ, प्रवृत्ती, कर्मांचा आरंभ, अशम (अस्वस्थता) व तृष्णा — रज वाढल्यावर हे उत्पन्न होतात,…
- 13 aprakāśo'pravṛttiśca pramādo moha eva ca | tamasyetāni jāyante … अप्रकाश, अप्रवृत्ती, प्रमाद आणि मोह — तम वाढल्यावर हे उत्पन्न होतात, हे कुरुनंदना.
- 14 yadā sattve pravṛddhe tu pralayaṃ yāti dehabhṛt | … सत्त्व वाढलेले असता जेव्हा देही प्रलय पावतो, तेव्हा उत्तम जाणणाऱ्यांचे निर्मल लोक तो…
- 15 rajasi pralayaṃ gatvā karmasaṅgiṣu jāyate | tathā pralīnastamasi … रजात प्रलय पावून कर्मासक्तांत जन्म घेतो;
- 16 karmaṇaḥ sukṛtasyāhuḥ sāttvikaṃ nirmalaṃ phalam | rajasastu phalaṃ … सुकृत कर्माचे फल सात्त्विक व निर्मल असते असे म्हणतात;
- 17 sattvātsañjāyate jñānaṃ rajaso lobha eva ca | pramādamohau … सत्त्वापासून ज्ञान उत्पन्न होते, आणि रजापासून लोभ;
- 18 ūrdhvaṃ gacchanti sattvasthā madhye tiṣṭhanti rājasāḥ | jaghanyaguṇavṛttisthā … सत्त्वात स्थित ऊर्ध्व गती पावतात, राजस मध्ये राहतात;
- 19 nānyaṃ guṇebhyaḥ kartāraṃ yadā draṣṭā'nupaśyati | guṇebhyaśca paraṃ … जेव्हा द्रष्टा गुणांवाचून अन्य कर्ता नाही असे पाहतो, आणि गुणांच्या पलीकडील ते जाणतो,…
- 20 guṇānetānatītya trīndehī dehasamudbhavān | janmamṛtyujarāduḥkhairvimukto'mṛtamaśnute || 14-20 || देहापासून उत्पन्न झालेल्या या तीन गुणांना ओलांडून देही जन्म, मृत्यू, जरा व दुःख यांपासून…
- 21 kairliṅgaistrīnguṇānetānatīto bhavati prabho | kimācāraḥ kathaṃ caitāṃstrīnguṇānativartate || … या तीन गुणांना ओलांडलेला कोणत्या लक्षणांनी (ओळखला जातो), हे प्रभो?
- 22 prakāśaṃ ca pravṛttiṃ ca mohameva ca pāṇḍava | … प्रकाश, प्रवृत्ती आणि मोह, हे पांडवा, उत्पन्न झाल्यावर तो त्यांचा द्वेष करत नाही, आणि…
- 23 udāsīnavadāsīno guṇairyo na vicālyate | guṇā vartante ityeva … जो उदासीनासारखा बसलेला असतो, गुणांनी विचलित होत नाही, 'गुणच वर्तत आहेत' असे (जाणून) स्थिर…
- 24 samaduḥkhasukhaḥsvapnaḥ samaloṣṭāśmakāñcanaḥ | tulyapriyāpriyo dhīrastulyanindātmasaṃstutiḥ || 14-24 || जो दुःख, सुख व स्वप्न (अवस्थां)त समान, मातीचे ढेकूळ, दगड व सुवर्ण समान मानणारा,…
- 25 mānāvamānayostulyastulyo mitrāparipakṣayoḥ | sarvārambhaphalatyāgī guṇātītaḥ sa ucyate || … मान व अपमानात समान, मित्र व शत्रूविषयी समान, सर्व आरंभांच्या फलांचा त्याग करणारा — तो…
- 26 māṃ ca yo'vyabhicāreṇa bhaktiyogena sevate | sa guṇānsamatītyaitānbrahmabhūyāya … आणि जो अव्यभिचारी भक्तियोगाने माझी सेवा करतो, तो या गुणांना पूर्णपणे ओलांडून ब्रह्मभावास…
- 27 brahmaṇo hi pratiṣṭhāhamamṛtasyāvyayasya ca | śāśvatasya ca dharmasya … कारण मी ब्रह्माचे प्रतिष्ठान आहे — अमृत व अव्ययाचे, शाश्वत धर्माचे, आणि ऐकांतिक सुखाचे.