तन्त्रसार
Tantrasāra
- 1 atha putrakadīkṣāvidhiḥ आता पुत्रक-दीक्षेची विधी.
- 2 sa ca vistīrṇaḥ tantrālokāt avadhāryaḥ आणि त्याचे विस्तीर्ण (पूर्ण) रूप तन्त्रालोकातून जाणून घ्यावे.
- 3 saṅkṣiptas tu ucyate परंतु संक्षिप्त (रूप) येथे सांगितले जाते.
- 4 samayyantaṃ vidhiṃ kṛtvā tṛtīye 'hni triśūlābje maṇḍale sāmudāyikaṃ … समयीपर्यंतची विधी करून, तिसऱ्या दिवशी त्रिशूल-कमल मण्डलात सामुदायिक यागाचे पूजन करावे.
- 5 tata ājñāṃ samucitām ādāya śūlamūlāt prabhṛti sitakamalāntaṃ samastam … नंतर उचित अशी आज्ञा घेऊन, शूलमूलापासून श्वेत कमलापर्यंतचा समस्त अध्वा न्यास करून पूजन…
- 6 evaṃ sarvasthānādhiṣṭhātṛtve bhagavatyāḥ sarvaṃ pūrṇaṃ tadadhiṣṭhānāt bhavati iti अशा प्रकारे भगवती सर्व स्थानांची अधिष्ठात्री असल्यामुळे, तिच्या अधिष्ठानामुळे सर्व पूर्ण…
- 7 tato madhyaśūlamadhyārāyāṃ samastaṃ devatācakraṃ lokapālāstraparyantam abhinnatayaiva pūjayet tadadhiṣṭhānāt … नंतर मध्य शूलाच्या मध्य आरेवर समस्त देवताचक्र — लोकपाल व अस्त्रांपर्यंत — अभिन्नतेनेच…
- 8 tataḥ kumbhe kalaśe maṇḍale agnau svātmani ca abhedabhāvanayā … नंतर कुम्भ, कलश, मण्डल, अग्नी आणि स्वतःचा आत्मा यांमध्ये अभेदभावनेने पाच अधिकरणांचे…
- 9 kiṃ bahunā tarpaṇanaivedyaparipūrṇaṃ vittaśāṭhyavirahito yāgasthānaṃ kuryāt अधिक काय?
- 10 asati vitte tu mahāmaṇḍalayāgo na kartavya eva परंतु धन नसल्यास महामण्डल-याग करूच नये.
- 11 paśūṃś ca jīvato nivedayet आणि पशू जिवंत असतानाच (त्यांचे) निवेदन (अर्पण) करावे.
- 12 te 'pi hi evam anugṛhītā bhavanti iti kāruṇikatayā … कारण तेही अशा प्रकारे अनुगृहीत (कृपापात्र) होतात;
- 13 tato 'gnau parameśvaraṃ tilājyādibhiḥ santarpya tadagre 'nyaṃ paśuṃ … नंतर अग्नीमध्ये परमेश्वराला तिल, आज्य (तूप) इत्यादींनी संतर्पित करून, त्यापुढे…
- 14 parokṣadīkṣāyāṃ jīvanmṛtarūpāyām agre taṃ dhyāyet tadīyāṃ vā pratikṛtiṃ … परोक्ष-दीक्षेमध्ये, जिवंत वा मृत रूपाच्या (शिष्याच्या बाबतीत), समोर त्याचे ध्यान करावे;
- 15 tathāvidhaṃ śiṣyam arghapātravipruṭprokṣitaṃ puṣpādibhiś ca pūjitaṃ kṛtvā samastam … त्या प्रकारच्या शिष्याला अर्घपात्रातील थेंबांनी प्रोक्षित करून आणि पुष्पादींनी पूजित…
- 16 tata itthaṃ vicārayet bhogecchoḥ śubhaṃ na śodhayet नंतर अशा प्रकारे विचार करावा — भोगाची इच्छा असणाऱ्याचे शुभ (कर्म) शोधू (नष्ट करू) नये.
- 17 mumukṣos tu śubhāśubham ubhayam api परंतु मोक्षाची इच्छा करणाऱ्याचे शुभ व अशुभ — दोन्हीही (शोधावे).
- 18 nirbījāyāṃ tu samayapāśān api śodhayet sā ca āsannamaraṇasya … परंतु निर्बीज (दीक्षे)मध्ये समयपाशही शोधावे;
- 19 atra ca sarvatra vāsanāgrahaṇam eva bhedakam mantrāṇāṃ vāsanānuguṇyena … आणि येथे सर्वत्र वासनेचे ग्रहणच भेदक (भेद करणारे) आहे, कारण मन्त्र वासनेला अनुसरून ती ती…
- 20 evaṃ vāsanābhedam anusandhāya mukhyamantraparāmarśaviśeṣeṇa samastam adhvānaṃ svadehagataṃ śivādvayabhāvanayā … अशा प्रकारे वासनेचा भेद अनुसंधान करून, मुख्य मन्त्राच्या परामर्शविशेषाने स्वतःच्या देहात…
- 21 evaṃ krameṇa pādāṅguṣṭhāt prabhṛti dvādaśāntaparyantaṃ svātmadehasvātmacaitanyābhinnīkṛtadehacaitanyasya śiṣyasya āsādya … अशा प्रकारे क्रमाने, पायाच्या अंगठ्यापासून आरंभ करून द्वादशान्तापर्यंत, ज्याचे देहचैतन्य…
- 22 tato yadi bhogecchuḥ syāt tato yatraiva tattve bhogecchā … नंतर जर तो भोगाची इच्छा करणारा असेल, तर ज्या तत्त्वात त्याची भोगेच्छा असते, त्याच…
- 23 tadanantaraṃ śeṣavṛttaye parameśvarasvabhāvāt jhaṭiti prasṛtaṃ śuddhatattvamayaṃ deham asmai … त्यानंतर लगेच, त्याच्या उरलेल्या (जीवना)च्या निर्वाहासाठी, परमेश्वराच्या स्वभावातून झटकन…
- 24 tataḥ śiṣyo guruṃ dakṣiṇābhiḥ pūrvavat pūjayet त्यानंतर शिष्याने गुरूला पूर्वीप्रमाणे दक्षिणांनी पूजावे.
- 25 tato 'gnau śiṣyasya vidhiṃ kuryāt śrīparāmantraḥ amukasyāmukaṃ tattvaṃ … नंतर अग्नीमध्ये शिष्यासाठी विधी करावा — श्रीपरामन्त्राने 'अमुकाचे अमुक तत्त्व मी शोधितो'…
- 26 evaṃ śivāntatattvaśuddhiḥ tato yojanikoktakrameṇa pūrṇāhutiḥ अशा प्रकारे शिवान्त तत्त्वांची शुद्धी होते;
- 27 bhogecchoḥ bhogasthāne yojanikārtham aparā śuddhatattvasṛṣṭyartham anyā भोगाची इच्छा असणाऱ्याच्या बाबतीत — भोगस्थानी योजनेसाठी एक (आहुती), आणि शुद्ध तत्त्वांच्या…
- 28 tato guroḥ dakṣiṇābhiḥ pūjanam ity eṣā putrakadīkṣā त्यानंतर गुरूचे दक्षिणांनी पूजन — अशी ही पुत्रक-दीक्षा होय.
- 29 yatra vartamānam ekaṃ varjayitvā bhūtaṃ bhaviṣyac ca karma … जिच्यात केवळ वर्तमान (कर्म) वगळून भूत व भविष्य कर्म शुद्ध होते.