ईश्वरप्रत्यभिज्ञाकारिका
Īśvarapratyabhijñākārikā
- 1 nanu svalakṣaṇābhāsaṃ jñānam ekaṃ paraṃ punaḥ sābhilāpaṃ vikalpākhyaṃ … (आक्षेप:) ज्ञान तर एक प्रकारचे आहे — स्वलक्षणाचा आभास देणारे;
- 2 nityasya kasya cid draṣṭus tasyātrānavabhāsataḥ ahaṃpratītir apy eṣā … आणि कोणताही नित्य द्रष्टा येथे (ज्ञानात) कधीच भासत नसल्यामुळे, ही 'अहं'ची प्रतीतीसुद्धा…
- 3 athānubhavavidhvaṃse smṛtis tadanurodhinī kathaṃ bhaven na nityaḥ syād … (आक्षेप:) आता, मूळ अनुभव नष्ट झाल्यावर त्याला अनुसरणारी स्मृती कशी उद्भवेल — जर अनुभव…
- 4 satyāpy ātmani dṛṅnāśāt taddvārā dṛṣṭavastuṣu smṛtiḥ kenātha yatraivā-nubhavas … (आक्षेप:) आत्मा असला तरीही, ज्या दृष्टीद्वारे (वस्तू पाहिल्या) ती दृष्टी नष्ट झाल्यामुळे,…
- 5 yato hi pūrvānubhavasaṃskārāt smṛtisaṃbhavaḥ yady evam antargaḍunā ko … (विरोधी निष्कर्ष:) कारण पूर्व अनुभवाच्या संस्कारापासूनच स्मृती उद्भवते;
- 6 tato bhinneṣu dharmeṣu tatsvarūpāviśeṣatah saṃskārāt smṛitisiddhau syāt smartā … (विरोधी:) म्हणून, परस्पर भिन्न अशा (क्षणिक) धर्मांमध्ये, त्यांच्या स्वरूपातील अभेदामुळे,…
- 7 jñānaṃ ca citsvarūpaṃ cet tad anityaṃ kim ātmavat … (उत्तराचा आरंभ:) आणि जर ज्ञान चित्स्वरूप (चैतन्यमय) असेल, तर ते आत्म्याप्रमाणे अनित्य का…
- 8 athārthasya yathā rūpaṃ dhatte buddhis tathātmanaḥ caitanyam ajaḍā … आता, ज्याप्रमाणे बुद्धी अर्थाचे रूप धारण करते, त्याप्रमाणे ती आत्म्याचे चैतन्यही धारण…
- 9 kriyāpy arthasya kāyādes tattaddeśādijātatā nānyādṛṣṭer na sāpy ekā … क्रियासुद्धा अर्थाची — म्हणजे देहादिकांची — त्या-त्या देश-काळादिकांत होणारी उत्पत्तीच आहे;
- 10 tatra tatra sthite tat tad bhavatīty eva dṛśyate … त्या-त्या (कारणा)चे अस्तित्व असता ते-ते (कार्य) होते — एवढेच केवळ दिसते;
- 11 dviṣṭhasyānekarūpatvāt siddhasyānyānapekṣaṇāt pāratantryādyayogāc ca tena kartāpi kalpitaḥ (विरोधी निष्कर्ष:) दोहोंत (कारण-कार्यात) राहणाऱ्याचे अनेक रूप असल्यामुळे, सिद्ध वस्तूला…