भगवद्गीता
Bhagavadgītā
- 1 ye śāstravidhimutsṛtya vartante śraddhāyānvitāḥ | teṣāṃ niṣṭhā tu … जे शास्त्रविधी सोडून श्रद्धायुक्त होऊन वागतात, त्यांची निष्ठा कोणती, हे कृष्णा — सत्त्व,…
- 2 trividhā bhavati śraddhā dehināṃ sā svabhāvajā | sāttvikī … देहींची श्रद्धा त्रिविध असते, ती स्वभावजन्य — सात्त्विक, राजसी आणि तामसी;
- 3 sattvānurūpā sarvasya śraddhā bhavati bhārata | śraddhāmayo'yaṃ puruṣo … प्रत्येकाची श्रद्धा त्याच्या अंतःस्वभावानुरूप असते, हे भारता;
- 4 yajante sāttvikā devānyakṣarakṣāṃsi rājasāḥ | bhūtapretapiśācāṃśca yajante tāmasā … सात्त्विक देवांचे यजन करतात, राजस यक्ष-राक्षसांचे, आणि तामस लोक भूत-प्रेत-पिशाचांचे यजन…
- 5 aśāstravihitaṃ ghoraṃ tapastapyanti ye janāḥ | dambhāhaṅkārasaṃyuktāḥ kāmarāgabalānvitāḥ … जे लोक अशास्त्रविहित घोर तप करतात, दंभ व अहंकाराने युक्त, काम व रागाच्या बलाने प्रेरित,
- 6 karṣayantaḥ śarīrasthaṃ bhūtagrāmamacetanam | māṃ caivāntaḥśarīrasthaṃ tānviddhyāsuraniścayān || … देहात असलेल्या अचेतन भूतसमूहाला आणि अंतःशरीरात स्थित अशा मलाही पीडित करणारे — त्यांना…
- 7 āhārastvapi sarvasya trividho bhavati priyaḥ | yajñastapastathā dānaṃ … प्रत्येकाला प्रिय असलेला आहारही त्रिविध असतो;
- 8 āyuḥsattvabalārogyasukhaprītivivardhanāḥ | rasyāḥ snigdhāḥ sthirā hṛdyā āhārāḥ sāttvikapriyāḥ … आयू, सत्त्व, बल, आरोग्य, सुख व प्रीती वाढवणारे, रसाळ, स्निग्ध, स्थिर व हृद्य आहार…
- 9 kaṭvamlalavaṇātyuṣṇatīkṣṇarūkṣavidāhinaḥ | āhārā rājasasyeṣṭā duḥkhaśokāmayapradāḥ || 17-9 || कडू, आंबट, खारट, अत्युष्ण, तीक्ष्ण, रूक्ष व दाहक आहार राजसाला आवडतात, जे दुःख, शोक व रोग…
- 10 yātayāmaṃ gatarasaṃ pūti paryuṣitaṃ ca yat | ucchiṣṭamapi … शिळे, निरस, कुजलेले, बासी, तसेच उच्छिष्ट व अमेध्य (अपवित्र) असे भोजन तामसाला प्रिय असते.
- 11 aphalākāṃkṣibhiryajño vidhidṛṣṭo ya ijyate | yaṣṭavyamityeva manaḥ samādhāya … फलाची आकांक्षा न करणाऱ्यांकडून, 'यज्ञ करावा' एवढेच मनात ठेवून, विधीनुसार जो यज्ञ केला…
- 12 abhisandhāya tu phalaṃ dambhārthamapi caiva yataḥ | ijyate … परंतु फलाची अपेक्षा ठेवून, तसेच दंभासाठीही जो यज्ञ केला जातो, हे भरतश्रेष्ठा, तो यज्ञ…
- 13 vidhihīnamasṛṣṭānnaṃ mantrahīnamadakṣiṇam | śraddhāvirahitaṃ yajñaṃ tāmasaṃ paricakṣate || … विधिहीन, अन्नदान न केलेला, मंत्रहीन, दक्षिणारहित व श्रद्धाविरहित अशा यज्ञाला तामस म्हणतात.
- 14 devadvijaguruprājñapūjanaṃ śaucamārjavam | brahmacaryamahiṃsā ca śārīraṃ tapa ucyate … देव, द्विज, गुरू व प्राज्ञ यांचे पूजन, शौच, आर्जव, ब्रह्मचर्य व अहिंसा — याला शारीर तप…
- 15 anudvegakaraṃ vākyaṃ satyaṃ priyahitaṃ ca yat | svādhyāyābhyasanaṃ … उद्वेग न करणारे, सत्य, प्रिय व हितकारक असे वचन, आणि स्वाध्यायाचा अभ्यास — याला वाङ्मय तप…
- 16 manaḥprasādaḥ saumyatvaṃ maunamātmavinigrahaḥ | bhāvasaṃśuddhirityetattapo mānasamucyate || 17-16 … मनःप्रसाद, सौम्यता, मौन, आत्मसंयम व भावसंशुद्धी — याला मानस तप म्हणतात.
- 17 śraddhayā parayopetaṃ tapastattrividham naraiḥ | aphalākāṃkṣibhiryuktaiḥ sāttvikaṃ paricakṣate … फलाची आकांक्षा न करणाऱ्या युक्त (योगी) माणसांकडून परम श्रद्धेने केलेले ते त्रिविध तप…
- 18 satkāramānapūjārthaṃ tapo dambhena caiva yat | kriyate tadiha … सत्कार, मान व पूजेसाठी, तसेच दंभाने जे तप केले जाते, ते येथे राजस, चंचल व अध्रुव म्हटले…
- 19 mūḍhagrāheṇātmano yatpīḍayā kriyate tapaḥ | parasyotsādanārthaṃ vā tattāmasamudāhṛtam … मूढ धारणेने स्वतःला पीडा देऊन, वा दुसऱ्याच्या नाशासाठी जे तप केले जाते, ते तामस म्हटले…
- 20 dātavyamiti yaddānaṃ dīyate'nupakāriṇe | deśe kāle ca pātre … 'देणे कर्तव्य आहे' म्हणून जे दान प्रत्युपकार न करणाऱ्याला, योग्य देश-काल व पात्र पाहून…
- 21 yattu pratyupakārārthaṃ phalamuddiśya vā punaḥ | dīyate ca … परंतु जे प्रत्युपकारासाठी, वा पुन्हा फलाची अपेक्षा ठेवून, आणि क्लेशाने दिले जाते, ते राजस…
- 22 adeśakāle yaddānamapātrebhyaśca dīyate | asatkṛtamavajñātaṃ tattāmasamudāhṛtam || 17-22 … अयोग्य देश-काली, अपात्रांना, असत्कार व अवज्ञेने जे दान दिले जाते, ते तामस म्हटले आहे.
- 23 oṃ tatsaditi nirdeśo brahmaṇastrividhaḥ smṛtaḥ | brāhmaṇāstena vedāśca … 'ॐ तत् सत्' असा ब्रह्माचा त्रिविध निर्देश मानला आहे;
- 24 tasmādomityudāhṛtya yajñadānatapaḥkriyāḥ | pravartante vidhānoktāḥ satataṃ brahmavādinām || … म्हणून 'ॐ' असे उच्चारून ब्रह्मवाद्यांच्या विधानोक्त यज्ञ, दान व तपाच्या क्रिया सदैव…
- 25 tadityanabhisandhāya phalaṃ yajñatapaḥkriyāḥ | dānakriyāśca vividhāḥ kriyante mokṣakāṅkṣibhiḥ … 'तत्' असे (उच्चारून), फलाची अपेक्षा न ठेवता, मोक्षाची आकांक्षा करणाऱ्यांकडून विविध…
- 26 sadbhāve sādhubhāve ca sadityetatprayujyate | praśaste karmaṇi tathā … सद्भाव व साधुभावात 'सत्' हा शब्द योजला जातो;
- 27 yajñe tapasi dāne ca sthitiḥ saditi cocyate | … यज्ञ, तप व दानातील स्थिती 'सत्' असे म्हटले जाते;
- 28 aśraddhayā hutaṃ dattaṃ tapastaptaṃ kṛtaṃ ca yat | … अश्रद्धेने केलेला होम, दिलेले दान, केलेले तप व जे काही केले जाते, ते 'असत्' म्हटले जाते,…