आत्मनः सक्रमत्वं स्यादन्यत्रापरसंगमः ।
किं पूर्वं सक्रमाभूत्सा रूपद्वित्वं प्रसज्यते ॥५१॥
ātmanaḥ sakramatvaṃ syādanyatrāparasaṃgamaḥ |
kiṃ pūrvaṃ sakramābhūtsā rūpadvitvaṃ prasajyate
தனக்குள் எனில் தனக்கே சக்ரமத்தன்மை (வரிசையுடைமை) ஆகும்; பிறிதொன்றில் எனில் வேறொன்றுடன் சேர்க்கை; முன்பு அவள் சக்ரமமாக (வரிசையுடன்) இருந்தாளா? (அப்படியெனில்) ரூப-த்விதம் (இரட்டை இயல்பு) வந்துசேரும்.