तस्मात्प्रणम्य प्रणिधाय कायं प्रसादये त्वामहमीशमीढ्यम् ।
पितेव पुत्रस्य सखेव सख्युः प्रियः प्रियास्यार्हसि देव सोढुम् ॥
११-४६ ॥
tasmātpraṇamya praṇidhāya kāyaṃ prasādaye tvāmahamīśamīḍhyam |
piteva putrasya sakheva sakhyuḥ priyaḥ priyāsyārhasi deva soḍhum ||
11-46 ||
অতএব দণ্ডবৎ প্রণাম করে দেহ প্রণিপাত করে আমি তোমার, পূজ্য প্রভুর, কৃপা প্রার্থনা করি; পিতা যেমন পুত্রকে, সখা সখাকে, প্রিয় প্রিয়াকে সহ্য করে, তেমনি হে দেব, তুমি আমাকে সহ্য করো।