समाः सुस्थीभूतो जपति विपरीतां यदि सदा
विचिन्त्य त्वां ध्यायन्नतिशयमहाकालसुरताम् ।
तदा तस्य क्षोणीतलविहरमाणस्य विदुषः
कराम्भोजे वश्या पुरहरवधू सिद्धिनिवहाः ॥११॥
samāḥ susthī-bhūto japati viparītāṃ yadi sadā |
vicintya tvāṃ dhyāyann atiśaya-mahākāla-suratām |
tadā tasya kṣoṇī-tala-viharamāṇasya viduṣaḥ |
karāmbhoje vaśyā purahara-vadhū siddhi-nivahāḥ ||11||
śikhariṇī
যদি সুস্থিৰ চিত্তেৰে বছৰৰ পাছত বছৰ ধৰি, বিপৰীত ৰতিত মহাকালৰ সৈতে অতিশয় মিলিত তোমাক ধ্যান কৰি জপ কৰে — তেন্তে পৃথিৱীত বিচৰণ কৰা সেই বিদ্বানৰ পদ্মহাতত পুৰহৰৰ পত্নী আৰু সকলো সিদ্ধিৰ সমষ্টি বশীভূত হৈ থাকে।