दृष्ट्वेदं मानुषं रूपं तवसौम्यं जनार्दन ।
इदानीमस्मि संवृत्तः सचेताः प्रकृतिं गतः ॥
११-५६ ॥
dṛṣṭvedaṃ mānuṣaṃ rūpaṃ tavasaumyaṃ janārdana |
idānīmasmi saṃvṛttaḥ sacetāḥ prakṛtiṃ gataḥ ||
11-56 ||
હે જનાર્દન, તમારું આ સૌમ્ય મનુષ્ય રૂપ જોઈને હવે હું સ્વસ્થ થયો છું, સચેત થયો છું, મારી પ્રકૃતિને પ્રાપ્ત થયો છું.