निमित्तं कल्प्यते तत्र निमित्तं तत्र कल्प्यताम् ।
अतथात्वे तथाभावो यत्र स्यादथ चोद्यते ॥५४॥
nimittaṃ kalpyate tatra nimittaṃ tatra kalpyatām |
atathātve tathābhāvo yatra syādatha codyate
যেখানে নিমিত্ত (যথার্থ) কল্পনীয়, সেখানে নিমিত্ত কল্পিত হউক — অর্থাৎ যেখানে যাহা পূর্বে তথা ছিল না তাহা তথা হয়; (কেবল) তখনই আপত্তি উত্থাপিত হইতে পারে (— কিন্তু আত্মাভিন্ন শিবে নহে)।