तस्मात्तद्व्यपदेशे न वह्निः स्वं विनिवेदयेत् ।
वीक्ष्यात्मना तथात्मानं विनीतवदवस्थितम् ॥६०॥
tasmāttadvyapadeśe na vahniḥ svaṃ vinivedayet |
vīkṣyātmanā tathātmānaṃ vinītavadavasthitam
সেয়ে সেই (অনুমান-চিহ্নৰ) অপদেশত অগ্নিয়ে নিজকে নিবেদন কৰিব নোৱাৰে; (বৰং সংবিৎ নিজেই,) নিজৰ দ্বাৰা নিজৰ আত্মাকে দেখি, সুশৃঙ্খলৰ দৰে অৱস্থিত (— বিষয়জ্ঞান হ’ল আত্মসচেতন চৈতন্য)।