प्रकृतेर्गुणसम्मूढाः सज्जन्ते गुणकर्मसु ।
तानकृत्स्नविदो मन्दान्कृत्स्नविन्न विचालयेत् ॥
३-२९ ॥
prakṛterguṇasammūḍhāḥ sajjante guṇakarmasu |
tānakṛtsnavido mandānkṛtsnavinna vicālayet ||
3-29 ||
പ്രകൃതിയുടെ ഗുണങ്ങളാൽ സമ്മൂഢരായവർ ഗുണകർമങ്ങളിൽ ആസക്തരാകുന്നു; അപൂർണജ്ഞാനികളായ ആ മന്ദന്മാരെ പൂർണജ്ഞാനി ഇളക്കിമറിക്കരുത്.