अहो वत महत्पापं कर्तुं व्यवसिता वयम् ।
यद्राज्यसुखलोभेन हन्तुं स्वजनमुद्यताः ॥
१-४५ ॥
aho vata mahatpāpaṃ kartuṃ vyavasitā vayam |
yadrājyasukhalobhena hantuṃ svajanamudyatāḥ ||
1-45 ||
અરેરે! આપણે મહાન પાપ કરવા તૈયાર થયા છીએ, કે રાજ્યસુખના લોભથી પોતાના સ્વજનોને હણવા ઉદ્યત છીએ.