ततोऽपि द्वापरे प्राप्ते स्मृत्युक्तसुकृतोज्झिते ।
धमार्द्धलोपे मनुजे आधिव्याधिसमाकुले ।
संहिताद्युपदेशेन त्वयैवोद्धारिता नराः ॥३५॥
tato'pi dvāpare prāpte smṛtyuktasukṛtojjhite |
dhamārddhalope manuje ādhivyādhisamākule |
saṃhitādyupadeśena tvayaivoddhāritā narāḥ ||35||
তাহার পরে দ্বাপর যুগ প্রাপ্ত হইলে — স্মৃতি-উক্ত সুকৃত পরিত্যক্ত হইল, ধর্ম অর্ধলুপ্ত হইল, মনুষ্য আধি-ব্যাধিতে আকুল হইল — তখন সংহিতা আদির উপদেশ দ্বারা তুমিই নরগণকে উদ্ধার করিলে।