अदृष्टपूर्वं हृषितोऽस्मि दृष्ट्वा भयेन च प्रव्यथितं मनो मे ।
तदेव मे दर्शय देव रूपं प्रसीद देवेश जगन्निवास ॥
११-५० ॥
adṛṣṭapūrvaṃ hṛṣito'smi dṛṣṭvā bhayena ca pravyathitaṃ mano me |
tadeva me darśaya deva rūpaṃ prasīda deveśa jagannivāsa ||
11-50 ||
ఇంతకుముందు చూడని దానిని చూచి సంతోషించితిని; కాని భయముచే నా మనస్సు వ్యథనొందెను; ఓ దేవా, ఆ నీ (పూర్వ) రూపమునే నాకు చూపుము; ఓ దేవేశా, ఓ జగన్నివాసా, ప్రసన్నుడవు కమ్ము.