इदं स्तोत्रं मातस्तव मनुसमुद्धारणजनुः
स्वरूपाख्यं पादाम्बुजयुगलपूजाविधियुतम् ।
निशार्धं वा पूजासमयमधि वा यस्तु पठति
प्रलापस्तस्यापि प्रसरति कवित्वामृतरसः ॥२१॥
idaṃ stotraṃ mātas tava manu-samuddhāraṇa-januḥ |
svarūpākhyaṃ pādāmbuja-yugala-pūjā-vidhi-yutam |
niśārdhaṃ vā pūjā-samayam adhi vā yas tu paṭhati |
pralāpas tasyāpi prasarati kavitvāmṛta-rasaḥ ||21||
śikhariṇī
হে মাতা! এই স্তোত্র তোমার মন্ত্রের সমুদ্ধার হইতে উদ্ভূত, ‘স্বরূপ’ নামে আখ্যাত, তোমার পাদাম্বুজ-যুগলের পূজা-বিধির সহিত যুক্ত — যিনি ইহা মধ্যরাত্রে অথবা পূজা-সময়ে পাঠ করেন, তাঁহার প্রলাপও কবিত্ব-অমৃত-রসের ন্যায় প্রবাহিত হয়।