एतच्छ्रुत्वा वचनं केशवस्य कृताञ्जलिर्वेपमानः किरीटी ।
नमस्कृत्वा भूय एवाह कृष्णं सगद्गदं भीतभीतः प्रणम्य ॥
११-३६ ॥
etacchrutvā vacanaṃ keśavasya kṛtāñjalirvepamānaḥ kirīṭī |
namaskṛtvā bhūya evāha kṛṣṇaṃ sagadgadaṃ bhītabhītaḥ praṇamya ||
11-36 ||
కేశవుని ఈ వచనమును విని, కిరీటి (అర్జునుడు) చేతులు జోడించి, వణకుచు, నమస్కరించి, భయభీతుడై, గద్గద స్వరముతో కృష్ణునకు ప్రణమిల్లి మరల పలికెను.