दुःखेष्वनुद्विग्नमनाः सुखेषु विगतस्पृहः ।
वीतरागभयक्रोधः स्थिरधीर्मुनिरुच्यते ॥
२-५८ ॥
duḥkheṣvanudvignamanāḥ sukheṣu vigataspṛhaḥ |
vītarāgabhayakrodhaḥ sthiradhīrmunirucyate ||
2-58 ||
துன்பங்களில் மனம் கலங்காதவன், இன்பங்களில் ஆசையற்றவன், பற்று-அச்சம்-கோபம் நீங்கியவன் — அவன் உறுதியான அறிவுடைய முனிவன் எனப்படுகிறான்.