यः सर्वत्रानभिस्नेहस्तत्तत्प्राप्य शुभाशुभम् ।
नाभिनन्दति न द्वेष्टि तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिता ॥
२-५९ ॥
yaḥ sarvatrānabhisnehastattatprāpya śubhāśubham |
nābhinandati na dveṣṭi tasya prajñā pratiṣṭhitā ||
2-59 ||
ಯಾವನು ಎಲ್ಲೆಡೆ ಆಸಕ್ತಿಯಿಲ್ಲದವನಾಗಿ, ಆಯಾ ಶುಭ-ಅಶುಭವನ್ನು ಪಡೆದು ಆನಂದಿಸುವುದೂ ಇಲ್ಲ ದ್ವೇಷಿಸುವುದೂ ಇಲ್ಲವೋ, ಅವನ ಪ್ರಜ್ಞೆ ಪ್ರತಿಷ್ಠಿತವಾಗಿದೆ.