स्वजनं हि कथं हत्वा सुखिनः स्याम माधव ! ।
यद्यप्येते न पश्यन्ति लोभोपहतचेतसः ॥
१-३८ ॥
svajanaṃ hi kathaṃ hatvā sukhinaḥ syāma mādhava ! |
yadyapyete na paśyanti lobhopahatacetasaḥ ||
1-38 ||
ಎಲೈ ಮಾಧವ, ಸ್ವಜನರನ್ನು ಕೊಂದು ನಾವು ಹೇಗೆ ಸುಖಿಗಳಾಗಬಲ್ಲೆವು? ಲೋಭದಿಂದ ಚಿತ್ತ ಕೆಟ್ಟ ಇವರು (ಇದನ್ನು) ಕಾಣದಿದ್ದರೂ,