मध्यजिह्वे स्फारितास्ये मध्ये निक्षिप्य चेतनाम् ।
होच्चारं मनसा कुर्वंस्ततः शान्ते प्रलीयते ॥११६॥
madhyajihve sphāritāsye madhye nikṣipya cetanām |
hoccāraṃ manasā kurvaṃs tataḥ śānte pralīyate
anuṣṭubh
મધ્ય જિહ્વા સાથે મુખ ખુલ્લું રાખીને, મધ્યમાં ચેતના નાખીને, મનથી 'હ'નો ઉચ્ચાર કરતો — ત્યારે શાંતમાં લય થાય છે.