ननु सो ऽपि अब्रुवन् विपरीतं वा ब्रुवन् किं न त्याज्यः नैव इति ब्रूमः तस्य हि पूर्णज्ञानत्वात् एव रागाद्यभाव इति अवचनादिकं शिष्यगतेनैव केनचित् अयोग्यत्वानाश्वस्तत्वादिना निमित्तेन स्यात् इति तदुपासने यतनीयं शिष्येण न तत्त्यागे
Transliteration (IAST)
nanu so 'pi abruvan viparītaṃ vā bruvan kiṃ na tyājyaḥ naiva iti brūmaḥ tasya hi pūrṇajñānatvāt eva rāgādyabhāva iti avacanādikaṃ śiṣyagatenaiva kenacit ayogyatvānāśvastatvādinā nimittena syāt iti tadupāsane yatanīyaṃ śiṣyeṇa na tattyāge
ஒருவேளை: அவனும் உபதேசிக்காமல் இருந்தாலோ, தவறாக உபதேசித்தாலோ, ஏன் கைவிடப்படக் கூடாது? அவ்வாறு கூடாது என்றே கூறுகிறோம். ஏனெனில் அவனது பூர்ண ஞானத்தினாலேயே அவனிடம் ராகம் முதலியவை இல்லை; ஆகவே அவன் உபதேசியாமை முதலியவை, யோக்யமின்மை, நம்பிக்கையின்மை முதலிய சிஷ்யனிடமே உள்ள ஏதோ ஒரு காரணத்தினால் ஏற்படுவதாகும். ஆகவே சிஷ்யன் அவனை உபாசிப்பதில் (சேவிப்பதில்) முயற்சிக்க வேண்டுமே தவிர, அவனைக் கைவிடுவதில் அல்ல.