तत्र परमेश्वरः पूर्णसंवित्स्वभावः पूर्णतैव अस्य शक्तिः कुलं सामर्थ्यम् ऊर्मिः हृदयं सारं स्पन्दः विभूतिः त्रीशिका काली कर्षणी चण्डी वाणी भोगो दृक् नित्या इत्यादिभिः आगमभाषाभिः तत्तदन्वर्थप्रवृत्ताभिः अभिधीयते तेन तेन रूपेण ध्यायिनां हृदि आस्ताम् इति
Transliteration (IAST)
tatra parameśvaraḥ pūrṇasaṃvitsvabhāvaḥ pūrṇataiva asya śaktiḥ kulaṃ sāmarthyam ūrmiḥ hṛdayaṃ sāraṃ spandaḥ vibhūtiḥ trīśikā kālī karṣaṇī caṇḍī vāṇī bhogo dṛk nityā ityādibhiḥ āgamabhāṣābhiḥ tattadanvarthapravṛttābhiḥ abhidhīyate tena tena rūpeṇa dhyāyināṃ hṛdi āstām iti
அங்கே, பூரண சம்வித்தையே சுயஇயல்பாகக் கொண்ட பரமேஸ்வரன் — அந்தப் பூரணத்துவமே அவனது சக்தி — குலம், ஸாமர்த்தியம், ஊர்மி (அலை), இதயம், சாரம், ஸ்பந்தம், விபூதி, த்ரீசிகா, காளி, கர்ஷணி, சண்டி, வாணி, போகம், திருஷ்டி (காண்தல்), நித்யா என்பன முதலிய, அவற்றின் பொருளுக்கேற்பப் பிரயோகிக்கப்படும் ஆகமச் சொற்களால் அழைக்கப்படுகின்றான். அந்தந்த வடிவத்தில் அவன் தியானிப்பவர்களின் இதயத்தில் வீற்றிருப்பானாக.