गन्धं दद्यान्महीतत्त्वं पुष्पमाकाशमेव च ।
धूपं दद्याद्वायुतत्त्वं दीपं तेजः समर्पयेत् ।
नैवेद्यं तोयतत्त्वेन प्रदद्यात् परमात्मने ॥५२॥
gandhaṃ dadyānmahītattvaṃ puṣpamākāśameva ca |
dhūpaṃ dadyādvāyutattvaṃ dīpaṃ tejaḥ samarpayet |
naivedyaṃ toyatattvena pradadyāt paramātmane ||52||
ગંધરૂપે પૃથ્વીતત્ત્વ અર્પે, પુષ્પરૂપે આકાશ; ધૂપરૂપે વાયુતત્ત્વ અર્પે, દીપરૂપે તેજ સમર્પે; નૈવેદ્યરૂપે જળતત્ત્વ વડે પરમાત્માને અર્પણ કરે.