गन्धं दद्यान्महीतत्त्वं पुष्पमाकाशमेव च ।
धूपं दद्याद्वायुतत्त्वं दीपं तेजः समर्पयेत् ।
नैवेद्यं तोयतत्त्वेन प्रदद्यात् परमात्मने ॥५२॥
gandhaṃ dadyānmahītattvaṃ puṣpamākāśameva ca |
dhūpaṃ dadyādvāyutattvaṃ dīpaṃ tejaḥ samarpayet |
naivedyaṃ toyatattvena pradadyāt paramātmane ||52||
ଗନ୍ଧ ରୂପେ ସେ ପୃଥିବୀ-ତତ୍ତ୍ୱ, ପୁଷ୍ପ ରୂପେ ଆକାଶ, ଧୂପ ରୂପେ ବାୟୁ-ତତ୍ତ୍ୱ, ଦୀପ ରୂପେ ଅଗ୍ନି-ତତ୍ତ୍ୱ, ଆଉ ନୈବେଦ୍ୟ ରୂପେ ଜଳ-ତତ୍ତ୍ୱ ଅର୍ପଣ କରିବ—ଏସବୁ ସେ ପରମାତ୍ମାଙ୍କୁ ସମର୍ପଣ କରିବ।