किञ्चिज्ज्ञातं द्वैतदायि बाह्यालोकस्तमः पुनः ।
विश्वादि भैरवं रूपं ज्ञात्वानन्तप्रकाशभृत् ॥१२१॥
kiñcijjñātaṃ dvaitadāyi bāhyālokas tamaḥ punaḥ |
viśvādi bhairavaṃ rūpaṃ jñātvānantaprakāśabhṛt
anuṣṭubh
ਥੋੜ੍ਹਾ ਜਾਣਿਆ ਦਵੈਤ ਪੈਦਾ ਕਰਦਾ ਹੈ; ਬਾਹਰੀ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ ਫਿਰ ਅੰਧਕਾਰ ਬਣਦਾ ਹੈ; ਵਿਸ਼ਵ-ਮੂਲ ਭੈਰਵ-ਰੂਪ ਨੂੰ ਜਾਣ ਕੇ ਮਨੁੱਖ ਅਨੰਤ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ ਦਾ ਧਾਰਕ ਬਣਦਾ ਹੈ।