कर्मणः सुकृतस्याहुः सात्त्विकं निर्मलं फलम् ।
रजसस्तु फलं दुःखमज्ञानं तमसः फलम् ॥
१४-१६ ॥
karmaṇaḥ sukṛtasyāhuḥ sāttvikaṃ nirmalaṃ phalam |
rajasastu phalaṃ duḥkhamajñānaṃ tamasaḥ phalam ||
14-16 ||
ସୁକୃତ (ଭଲ-ଭାବେ କରାଯାଇଥିବା) କର୍ମର ଫଳ ସାତ୍ତ୍ୱିକ ଓ ନିର୍ମଳ ବୋଲି କୁହନ୍ତି; କିନ୍ତୁ ରଜର ଫଳ ଦୁଃଖ, ଓ ଅଜ୍ଞାନ ତମର ଫଳ।