यद् एतत् प्रकाशरूपं शिवतत्त्वम् उक्तम् तत्र अखण्डमण्डले यदा प्रवेष्टुं न शक्नोति तदा स्वातन्त्र्यशक्तिम् एव अधिकां पश्यन् निर्विकल्पम् एव भैरवसमावेशम् अनुभवति अयं च अस्य उपदेशः सर्वम् इदं भावजातं बोधगगने प्रतिबिम्बमात्रं प्रतिबिम्बलक्षणोपेतत्वात् इदं हि प्रतिबिम्बस्य लक्षणं यत् भेदेन भासितम् अशक्तम् अन्यव्यामिश्रत्वेनैव भाति तत् प्रतिबिम्बम् मुखरूपम् इव दर्पणे रस इव दन्तोदके गन्ध इव घ्राण मिथुनस्पर्श इव आनन्देन्द्रिये शूलकुन्तादिस्पर्शो वा अन्तःस्पर्शनेन्द्रिये प्रतिश्रुत्केव व्योम्नि
Transliteration (IAST)
yad etat prakāśarūpaṃ śivatattvam uktam tatra akhaṇḍamaṇḍale yadā praveṣṭuṃ na śaknoti tadā svātantryaśaktim eva adhikāṃ paśyan nirvikalpam eva bhairavasamāveśam anubhavati ayaṃ ca asya upadeśaḥ sarvam idaṃ bhāvajātaṃ bodhagagane pratibimbamātraṃ pratibimbalakṣaṇopetatvāt idaṃ hi pratibimbasya lakṣaṇaṃ yat bhedena bhāsitam aśaktam anyavyāmiśratvenaiva bhāti tat pratibimbam mukharūpam iva darpaṇe rasa iva dantodake gandha iva ghrāṇa mithunasparśa iva ānandendriye śūlakuntādisparśo vā antaḥsparśanendriye pratiśrutkeva vyomni
ಯಾವ ಈ ಪ್ರಕಾಶ ರೂಪವಾದ ಶಿವತತ್ತ್ವವನ್ನು ಹೇಳಲಾಯಿತೋ, ಅಲ್ಲಿ ಆ ಅಖಂಡ ಮಂಡಲದಲ್ಲಿ ಯಾವಾಗ ಪ್ರವೇಶಿಸಲು ಸಾಧ್ಯವಾಗದೋ, ಆಗ ಸ್ವಾತಂತ್ರ್ಯಶಕ್ತಿಯನ್ನೇ ಅಧಿಕವಾಗಿ ನೋಡುತ್ತಾ ನಿರ್ವಿಕಲ್ಪವಾದ ಭೈರವ ಸಮಾವೇಶವನ್ನು ಅನುಭವಿಸುತ್ತಾನೆ. ಇದು ಅವನಿಗೆ ಉಪದೇಶ: ಈ ಸಮಸ್ತ ಭಾವಜಾತವೂ (ಎಲ್ಲ ಭಾವಗಳೂ) ಬೋಧಗಗನದಲ್ಲಿ (ಅರಿವಿನ ಆಕಾಶದಲ್ಲಿ) ಪ್ರತಿಬಿಂಬ ಮಾತ್ರ, ಏಕೆಂದರೆ ಅದು ಪ್ರತಿಬಿಂಬದ ಲಕ್ಷಣವನ್ನು ಹೊಂದಿದೆ. ಪ್ರತಿಬಿಂಬದ ಲಕ್ಷಣವಿದು — ಯಾವುದು ಭೇದದಿಂದ ಭಾಸಿಸುತ್ತದೆಯೋ, ತಾನಾಗಿ ಭಾಸಿಸಲು ಅಶಕ್ತವಾಗಿ ಬೇರೆಯದರೊಂದಿಗೆ ವ್ಯಾಮಿಶ್ರವಾಗಿಯೇ ಭಾಸಿಸುತ್ತದೆಯೋ, ಅದು ಪ್ರತಿಬಿಂಬ — ಕನ್ನಡಿಯಲ್ಲಿ ಮುಖದ ಪ್ರತಿಫಲನದಂತೆ, ಹಲ್ಲಿನ ನೀರಿನಲ್ಲಿ ರಸದಂತೆ, ಘ್ರಾಣೇಂದ್ರಿಯದಲ್ಲಿ ಗಂಧದಂತೆ, ಆನಂದೇಂದ್ರಿಯದಲ್ಲಿ ಮಿಥುನ ಸ್ಪರ್ಶದಂತೆ, ಅಥವಾ ಅಂತಃಸ್ಪರ್ಶನೇಂದ್ರಿಯದಲ್ಲಿ ಶೂಲ-ಕುಂತ ಮೊದಲಾದವುಗಳ ಸ್ಪರ್ಶದಂತೆ, ಆಕಾಶದಲ್ಲಿ ಪ್ರತಿಧ್ವನಿಯಂತೆ.